Podle § 123, odst. 1 úraz. zákona ve znění
vyhlášky býv. ministerstva hospodářství
a práce, č. 195/1944 Sbplatí se pojistné
za zemědělské podniky a jich součásti
úhrnkově podle celkové výměry
jejich pozemků, a to celoročně pozadu. Podrobnosti,
zejména také nejnižší hranici pojistného,
stanoví úrazová pojišťovna zvláštními
směrnicemi, které vyžadují souhlasu
ministerstva sociální péče v dohodě
s ministerstvem zemědělství, vnitra a nejvyšším
úřadem cenovým. Zákon tu nerozlišuje,
zda jde o půdu plodnou či neplodnou, žádá
jedině, aby šlo o pozemek, patřící
k zemědělskému podniku. Vyžadovalo by
tedy vyloučení půdy takové z pojištění
formy zákona. Podle zemědělské statistiky
(Řada A, 1946, č. 1), vydávané státním
úřadem statistickým, činí v
Čechách a na Moravě z úhrnné
celkové výměry půdy, sloužící
za podklad pro vyměření paušálu,
t. j. z 5,249.000 ha, vlastní půda neplodná
celkem 312.000 ha, tedy 5.94%. S vyloučením této
půdy ze základu pro stanovení paušálního
pojistného bylo by nutno zvýšiti tarifní
jednotku Kčs 32.-, kterou možno označiti jako
přiměřenou, o 6.32% t. j. na 34 Kčs
z 1 ha. Vynětím této půdy z pojištění
pozbyly by pozemky tyto i ochrany úrazového zákona.
Újma z toho byla by tím větší,
že na půdě této vyskytují se
začasto skládky, komposty, cesty, štěrkoviště,
pískovny a pod., které jsou vesměs zdroji
častých úrazů. Podotknouti dlužno,
že paušálem kryta jsou i úrazová
nebezpečí po cestě na pozemek a zpět.
Pokud ostatně neplodná půda nepatří
k zemědělskému podniku a není-li tedy
ani sama zemědělsky používána,
paušálu nepodléhá. Takové a podobné
případy úrazové pojišťovny
na upozornění nebo stížnost ve výběrčích
seznamech napravují.
Otázka stanovení výše pojistného
(paušálu) podle bonity půdy byla předmětem
úvah již při posledních novelisačních
pracích, bylo však od stanovení kriteria toho
upuštěno v uvážení, že stanovení
pojistného tímto způsobem bylo by spojeno
s velikými, zejména administrativními potížemi,
nehledíc ani k tomu, že bonita půdy není
v příčinné souvislosti s úrazy
zemědělskými. Mimo to vyžadoval by tento
způsob změny platných předpisů
úrazového zákona. Jinak otázky tyto
jsou předmětem úvah při chystaném
pojištění národním. Jako výše
dlužno uvésti, že i tu jsou odškodňovány
úrazy, přihodivší se na cestě
k pozemku a zpět.
Třebaže je úrazové pojištění
zemědělské nedílnou součástí
úrazového pojištění a platí
pro ně, pokud zákon nestanoví jinak, jeho
ustanovení, sledují úrazové pojišťovny
na podkladě ustanovení odst. 3, § 123 zákona
odděleně příjmy a výdaje zemědělského
pojištění a budou tuto činnost postupně
prohlubovati.
Správní orgánové úrazových
pojišťoven byli stanoveni § 1 dekretu presidenta
republiky č. 93/1945 Sb. a §§ 16 a 17 vyhlášky
ministra ochrany práce a sociální péče
čís. 558, Úl. I., částka 152/45.
Jsou to:
a) správní sbor,
b) revisní komise,
c) zmocněnec.
Jmenuje a odvolává je ministr sociální
péče na návrh Ústřední
rady odborů. Uvedené právní normy
upravují organisaci nositelů pojištění
jednotně a nepřipouštějí zřízení
dalších orgánů pro určité
skupiny nebo úseky agend. Ve správě Úrazové
pojišťovny v Praze jsou pak zájmy zemědělství
již zastoupeny a stane se tak i u Úrazové pojišťovny
v Brně.
Povolávání správních orgánů
volbou bude cílem dalšího zákonného
vývoje.