Vláda, odpovídajíc na interpelaci č.
34 poslance M. Sedláka a druhů, sděluje toto:
Především nejde vůbec o nařízení
říšského protektora, nýbrž
o vládní vyhlášku, která obsahuje
smlouvu mezi tzv. Protektorátem a Německou říší
o úpravě záruk a platebních závazků
převzatých v rámci bytové péče.
Tato smlouva však není součástí
našeho právního řádu, proto ani
nelze ji zrušiti. Poněvadž však smlouva
byla fakticky již provedena může jíti
jen o sanaci důsledků z toho plynoucích.
Již koncem minulého roku bylo zahájeno řízení
ve věci vypořádání státních
podpor poskytovaných na obytné stavby v pohraničním
území. Tyto složité otázky nemohly
býti dosud rozřešeny. Podle § 21 zákona
č. 260/37 Sb. je státní správa zmocněna
zaplatiti zápůjčky zaručené
podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919
- 1944 věřitelům ve 41/2%ních
dluhopisech unifikační půjčky. Tohoto
zmocnění nemohlo býti dosud použito,
neboť otázka úrokových sazeb státního
dluhu a jeho úmoru není -dosud upravena. Věc
je komplikována také tím, že větší
část věřitelských peněžních
ústavů v pohraničí podléhá
konfiskaci podle dekretu č. 108/1945 Sb., a že tudíž
třeba napřed rozhodnouti, zda by u těchto
peněžních ústavů nestačilo
pouhé účetní vedení zápůjček
v evidenci na místě jejich zaplacení státními
dluhopisy. Souběžně třeba rozřešiti
problém t. zv, Göringova kursu. Při řešení
tohoto problému bude nutno vycházeti ze zásady,
že závazek československého státu
nelze z tohoto titulu zvýšiti. Pokud dlužník
vykonal již anuitní splátky za československou
státní správu, bude k vykonaným splátkám
přihlíženo.
Vzhledem k těmto skutečnostem bylo učiněno
opatření, aby věřitelské peněžní
ústavy včetně věřitelských
nositelů veřejno-právního sociálního
pojištění nevymáhaly dlužné
splátky od vlastníků domů, nýbrž
aby vyčkaly příslušné úpravy.
Interpelace se mýlí, pokud mluví v bodě
2) o "předání" domů podle
zákona č. 260/37 Sb., neboť tento zákon
upravuje pouze otázku náhrad. Pokud vlastníci
pozbyli za okupace nebo po ní fakticky disposiční
možnosti, po případě snad i držby
a vlastnictví, přichází pro opětovné
uvedení v držbu a vlastnictví v úvahu
zákon obecný (občanský zákon),
po případě dekret č. 5/45 a zákon
čl. 28/46 Sb., po případě také
ústavní dekret presidenta republiky o obnovení
právního pořádku.