Podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října
1945, č. 100 Sb. o znárodnění některých
průmyslových podniků energetických,
se výslovně praví v ustanovení §
1, odst. 3a, že tento dekret nevztahuje se na společenstva
zřízená podle zákona čís.
70/1873 ř. z., jakož i podniky, které takovému
družstvu náleží.
Tento dekret si vědomě nesprávně vysvětlují
znárodněné podniky energetické a přímo
provokují podniky družstevní, na které
se znárodnění naprosto nevztahuje, mezi nimi
i Rolnické družstevní závody v Horce
n. Mor., jež jsou zřízeny podle zákona
č. 70/1873 ř. z.
Uvedené závody, ležící na rameni
řeky Moravy, sestávají z mlýna, pekárny
a elektrárny. Na tomto rameni jsou vybudovány, kromě
Rolnických družstevních závodů,
ještě dvě družstevní elektrárny,
Východomoravské elektrárny v Přerově
stále tvrdí, že během několika
měsíců zapojí rozvodní sítě
těchto družstevních elektráren na svou
vlastní síť. Výrobny, na kterých
nemají zájmu, ponechávají družstvům.
Dokonce v telefonickém rozhovoru oznámily, aby jim
sousední družstevní elektrárna v Olomouci-Hejčíně
sepsala počet počitadel namontovaných na
její síti s podotknutím, že si budou
VME inkasovati za proud od r. 1947 samy. Podobně budou
prý postupovati i u elektrárny Rolnických
družstevních závodů v Horce n. M. Rovněž
tak při osobní intervenci Rolnických závodů
u znárodněných podniků energetických
v Praze bylo naznačeno jedním z úředníků,
že se připravuje novelisace dekretu presidenta republiky
ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., kterým
by i družstevní elektrárny byly pojaty do zestátnění.
Rolnické družstevní závody v Horce n.
Mor., které na podkladě družstevním
slouží jedině členstvu, zakoupily v
roce 1942 od Českomoravských strojíren novou
moderní hydroelektrárnu za značnou částku
1,500.000.- Kčs. Strojní zařízení
bylo již dodáno a v tomto roce pro nedostatek pracovních
sil nemohlo býti instalováno. Stavba tohoto zařízení
jest projektována v rámci dvouletky 1947. Nové
zařízení hydroelektrárny vyrobí
při normálním stavu vody asi 1,500.000 kW.
Spotřeba v závodě samém činí
700.000 kW. Zbytek spotřebují konsumenti obcí
Horka, Sedlisko a Chomutov, Nevíme proto z jakých
důvodů by tato hydroelektrárna měla
býti zrušena a sítě připojeny
na VME. Pak by se tento proud nevyužitkoval a musel by se
dodávati velkoelektrárnám za několik
haléřů, čímž by se tato
velká investice Rolnickým družstevním
závodům nevyplatila a stala by se pasivní.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nevyužití
vodní síly bylo by nehospodárné výrobnu
zrušiti a sítě konsumentů napájeti
z elektrárny, která používá k
výrobě elektrické energie uhlí.
Uvedené závody prodávaly svým konsumentům
až do roku 1945 1 kW motorovou za 1.- K a 1 kW světelnou
za 1.50 K, zatím co velkoelektrárny po K 3.-. Po
všeobecném zvýšení cen prodávají
Rolnické družstevní závody v Horce n.
Moravě 1 kW motorovou za 2.- Kčs a 1 kW světelnou
za 3.- Kčs, zatím co jiné podniky za Kčs
4.70.
Stálá nejistota a stálé upozorňování
znárodněných energetických podniků,
že i družstevní elektrárny budou znárodněny,
vznáší neklid do celého závodu
a brzdí další zlepšování
a investice, směřující ku zdokonalení
dodávky elektrického proudu pro zapojené
konsumenty jmenované elektrárny.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní poslanci pana ministra průmyslu zda:
1. Jsou panu ministru známy shora uvedené skutečnosti?
2. Je pan ministr průmyslu ochoten podati vysvětlení,
zda se připravuje novelisace dekretu presidenta republiky
ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., aby družstevní
elektrárny a k nim náležející
rozvodové sítě byly pojaty do zestátnění?
3. Učiní pan ministr bezodkladné opatření
proti znárodněným podnikům energetickým,
aby zbytečně práci v družstevních
elektrárnách neztěžovaly, jelikož
tyto jsou tímto počínáním zbytečně
zneklidňovány, přesto, že byly první,
které se zapojily do našeho dvouletého budovatelského
plánu.