Výnosem ministerstva financí č. j. 154-564/46-IX/1
bylo rozhodnuto, že stipendia vyplácená vysokoškolákům
se pokládají za příjmy, jež mají
vliv na nezaopatřenost dětí veřejných
zaměstnanců ve smyslu druhé věty odst.
2, § 105 zák. č. 103/1926 Sb., ve znění
zák. č. 139/46 Sb.
Z toho důvodu zastavuje se nyní veřejným
zaměstnancům výchovné na dítě,
jakmile stát. stipendium samo o sobě neb ve spojení
s jiným příjmem dítěte dosáhne
4800 Kčs ročně. Kromě toho takového
otce - veřejného zaměstnance - stihá
další újma, totiž se mu neposkytuje dále
ani sleva na dani důchodové prováděná
srážkou, ač dítě ve skutečnosti
v zaopatření má i nadále.
V důsledku shora citovaného výnosu ministerstva
financí je tudíž takový otec postižen
dvakráte:
a) zastavením výchovného (3600 Kčs
s přirážkou),
b) ztrátou slevy na dani důchodové.
S hlediska daňového rozumí se zaopatřením
skutečnost, že taková osoba požívá
v domácnosti poplatníkově celého zaopatření,
tj. bytu, stravy, ošacení, kapesného atd. trvale,
pokud by neměla takového vlastního důchodu,
který by postačil k její výživě
(resp. vše to hradí rodiče, studuje-li syn
mimo domov).
Je snad samozřejmé, že měsíční
stipendium dítěte, jež je určeno k ulehčení
nákladů spojených s vysokoškolským
studiem a je ve skutečnosti podporou (nikoliv příjmem)
- nestačí samo o sobě ke krytí výživy,
ošacení a pod. výdajů, jež spadají
pod pojem zaopatření, nehledě k tomu, že
stipendium je přiznáno jen po dobu ročního
studia, t. j. po dobu 9 měsíců (od 1. října
1946 do 30. června 1947) a nikoliv pravidelně v
měsíčních splátkách
po celý rok, t. j. po dobu 12 měsíců.
Postup ministerstva financí v této věci jest
pokládati za nesprávný, poněvadž
odporuje spravedlivé a demokratické sociální
morálce, a úplně maří účel
stát. stipendií, jež byly a jsou zřizovány
jako podpory umožňující vysokoškolákům
jednak studium vůbec, jednak jeho ukončení.
Stipendium není tudíž žádný
příjem nýbrž podpora státem z
veřejných prostředků poskytovaná.
Níže je uvedeno několik praktických
příkladů:
Příklad: měsíční plat
úředníka ženatého, vychoval 2
děti, z nich jedno studuje na vysoké škole,
a je v jeho zaopatření:
7.400 Kčs hrubý příjem
300 Kčs výchovné
7.700 Kčs hrubý příjem celkem
Příklady:
I. Syn dostal stipendium na dobu od 1. září
1946 do 30. června 1947, t. j. na dobu 9 měsíců
po 1.000 Kčs měsíčně - 9.000
Kčs, podle výnosu min. financí otec ztrácí
výchovné ročně - 3.600 Kčs,
zaplatí rozdíl většího daňového
zatížení (125 Kčs měsíčně)
ročně - 1.124 Kčs, tudíž ztráta
otce - 4.724 Kčs, ve skutečnosti je věnováno
na dítě ze státní pokladny jen - 4.276
Kčs, protože zbytek jest uhražen srážkami
z příjmů otce.
II. Syn dostal na stejnou dobu jako ad. I stipendium - 4.799 Kčs,
v tom případě otci zůstane zachováno
výchovné - 3.600 Kčs i daňová
sleva - 1.124 Kčs, celkem - 4.724 Kčs 4.724 Kčs,
takže na dítě pobírá celkem -
9.523 Kčs (poznámka: až do příjmu
dítěte 4.800 Kčs ročně neztrácí
otec výchovné).
III. Syn dostal stipendium za stejnou dobu 6.000 Kčs ztráta
výchovného a daňové slevy - 4.724
Kčs, ve skutečnosti věnováno jen -
1.276 Kčs, protože zbytek 4.724 Kčs je hražen
srážkami z platu otce.
IV. Syn dostal stipendium za stejnou dobu 8.000 Kčs ztráta
výchovného a daňové slevy - 4.724
Kčs, ve skutečnosti věnováno jen -
3.276 Kčs, protože zbytek jest uhražen srážkami
z platu otce.
V. Syn dostal na stejnou dobu stipendium 9.450 Kčs, ztráty
výchovného a daňového rozdílu
- 4.724 Kčs, takže na dítě věnováno
celkem - 4.726 Kčs, kdežto rozdíl 4.724 Kčs
uhražen srážkami z platu otce.
Se shora uvedených příkladů je zřejmo,
že přiznáním stipendia vyššího
než 4.799 Kčs snižuje se efektivní příjem
na dítě, a to tak dlouho, pokud dítě
nedosáhne stipendia ve výši 9.450 Kčs,
kdy teprve zase dosáhne se efektivního účinku,
který by se rovnal stavu stipendia maxim, 4.799 Kčs,
t. j. stavu, kdy se ještě pobírá vedle
stipendia též výchovné a přiznává
daňová sleva.
Účel a povaha státních stipendií
vyplácených vysokoškolákům není
ministerstvem financí správně chápán
a jeho shora zmíněným výnosem nejen
se maří, ale ještě větším
zatížením daňovým postihují
se otcové takových stipendistů:
1. Stipendia neměly podle svého účelu
býti pokládány za pravidelné příjmy,
nýbrž za podpory a dary svého druhu ze státní
pokladny k ulehčení nákladů spojených
s vysokoškolským studiem a neměly by tudíž
míti vliv na nezaopatřenost dětí veřejných
zaměstnanců ve smyslu druhé věty odst.
2, § 105 zák. č. 103/26 Sb., ve znění
č. 139/46 Sb.
Není snad třeba dokazovati, že i přiznání
nejvyššího ve shora uvedených příkladech
studijního stipendia nestačí na úhradu
nákladů spojených s vydržováním
vysokoškoláka, protože požadavky za studentské
byty, stravování a nehledě k ošacení
jsou povšechně známy.
2. Jestliže však finanční správa
jde ještě tak daleko, že pokládajíc
resp. prohlašujíc nesprávně stipendia
za příjem dítěte, který vylučuje
nárok na výchovné, dává s hlediska
daňového příkaz, aby sleva na dani
důchodové prováděná srážkou
v úřadě nebyla již přiznávána,
resp. dává tak strhovati otci na dani více,
než před poskytnutím stipendia, stává
se tento postup finanční správy nesnesitelným
břemenem pro rodiny, jejichž děti na vysokých
školách studují.
Podepsaní se proto táží:
1. pana ministra financí a pana ministra školství
a osvěty, zda jsou jim známy nepříznivé
a a sociální důsledky shora uvedeného
výnosu ministerstva financí a
2. pana ministra financí, zda jest ochoten zaříditi,
aby tento výnos byl neprodleně zrušen, aby
státní stipendia poskytovaná vysokoškolákům
byla prohlášena za podpory, které nelze započítati
do ročního příjmu dítěte,
rozhodného pro přiznání výchovného,
a aby v takových případech příslušela
otcům vysokoškoláků i dále sleva
na dani důchodové.