Osoblažský výběžek, vysunutý do Německa svou krásnou rovinatou polohou a výbornou půdou, dávající vysoké výnosy, byl Němci při ústupu velmi tvrdě hájen. Po skončené válce je Osoblažsko hromadou trosek a sutin a je téměř neobydleno. Noví osídlenci se nemohou usídliti, protože Osoblažsko nemá komunikačních spojů. Je zde jen nedostačující úzkokolejná železnice, spojující Osoblažsko s okresem krnovským. Autobusové spojení dosud není.

Poněvadž se jedná o rovinu, kde možno s poměrně malým počtem pracovních sil obhospodařovati velkou plochu, a poněvadž okres osoblažský je co do výnosnosti nejméně o 300% lepší nežli okres krnovský, navrhujeme, aby ústavodárné Národní shromáždění uložilo vládě:

1. aby na Osoblažsko byla ihned vyslána smíšená komise ministerstva financí, techniky a zemědělství, která v dohodě s plánovací komisí ZNV expositury v Mor. Ostravě rozhodne o postupu obnovovacích prací jak komunikačních, tak stavebně-technických i osidlovacích;

2. aby ministerstvo financí uvolnilo potřebné částky ke krytí prozatímních nákladů a pamatovalo příštím rokem většími částkami na obnovu zničené Osoblahy;

3. aby ministerstvo zemědělství přikročilo po dohodě s ministerstvem financí a techniky k přesunu státních velkostatků z okresu frýdeckého a těšínského s osazenstvem i inventářem a aby bylo pro ně zřízeno barákové provisorium. Půda jmenovaných velkostatků může býti přidělena Slezskému pastevnímu družstvu, neboť v těšínském a frýdeckém okrese jsou předpoklady pro pastvinářství.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výborům iniciativnímu, rozpočtovému, zemědělskému, sociálně-politickému a osidlovacímu. Osídlení a znovu vybudování, v to počítaje přestěhování osob, dobytka, inventáře, materiálu, nářadí a stavbu potřebných budov si vyžádá asi 5,150.000.- Kčs.