Přirážky zemské, okresní a obecní
k dani pozemkové, domovní dani (třídní
a činžovní) a ke všeobecné dani
výdělkové byly inkamerovány pro rok
1945 podle čl. I a II vl. nař. č. 22/1945
Sb. (§ 5, odst. 1 dekretu presidenta republiky č.
52/1945 Sb.) a pro rok 1946 podle čl. III, odst. 5 zák.
č. 59/1946 Sb., a vybraly se pro rok 1945 sazbami, které
byly na rok 1944 pro dotčený svazek pravoplatně
usneseny, pokud se týče povoleny a oznámeny
bernímu úřadu do konce září
1944.
Vládní nařízení č. 22/1945
Sb. stanovilo, že přirážky, které
obdržely svazky územní samosprávy (jakož
i jiné subjekty veřejného práva) do
konce roku 1944, platí jako konečné vyúčtování
těchto přirážek za rok 1944 a léta
předchozí. Toto ustanovení je nevyhnutelným
důsledkem přídělové soustavy.
Jinak by byla finanční správa totiž
nucena po řadu let odděleně účtovat
dodatečné účty (předpisy, odpisy
i platby) na přirážkách za rok 1944
a léta předchozí a se svazky je vyúčtovávati,
což by berní úřady značně
zatěžovalo, neboť by vlastně účtovaly
ve dvou soustavách - přirážkové
a přídělové. Konečný
výsledek tohoto složitého účtování
by ani neměl pro bývalé příjemce
přirážek pozoruhodnějšího
finančního významu. Platnost vládního
nařízení č. 22/1945 Sb. byla omezena
jen na rok 1945. Proto je nezbytné stanovit, aby se předešlo
uvedeným účetním obtížím,
že všechny platby na přirážky vybírané
k přímým daním na berní rok
1945 a léta předchozí plynou do státní
pokladny. Poněvadž však také nelze na
Slovensku vybírati přirážky svazků
územní samosprávy, t. j. okresní a
obecní, k přímým daním státním
již na rok 1946, jest použíti téže
zásady pro území celého státu.
Ustanovení § 2 se vztahuje ovšem i na ty případy,
v nichž by svazek územní samosprávy
vybral přirážky na rok 1946 a násl.
před 1. lednem 1946.
Daň z vyššího služného v zemích
České a Moravskoslezské byla zrušena
od 1. ledna 1943 vládním nařízením
č. 234/1943. Sb. Dekretem presidenta republiky č.
99/1945 Sb. byla zrušena použivatelnost citovaného
vládního nařízení berním
rokem 1943. Restituoval tudíž zmíněný
dekret presidenta republiky co do daně z vyššího
služného stav platný do 31. prosince 1942.
K uvedené dani mohou býti tudíž podle
§ 1 zákona č. 77/1927 Sb. vybírány
přirážky svazků územní
samosprávy. Navrhovaným ustanovením se případně
nahrazuje usnesení svazků územní samosprávy
o vybírání přirážek k
této dani v případech, v nichž by mohly
vzejíti pochybnosti, je-li tu takové usnesení.
Ustanovení § 2, odst. 2 je věcně odůvodněno
tím, že svazky územní samosprávy
za léta 1943 až 1945 skutečně obdržely
ze státní pokladny náhradu za výnos
této přirážky.
Jde převážně o úpravu účetně
technických důsledků, jež vyplývají
z přeměny soustavy přirážkové
v soustavu přídělovou.
Důsledkem ustanovení § 2 jest ustanovení,
že se předpisováním a vybíráním
přirážek na berní rok 1945 a léta
předchozí pověřují od 1. ledna
1946 výhradně berní úřady.
V zemích České a Moravskoslezské pověřilo
vládní nařízení č. 22/1945
Sb. berní úřady uvedenou působností
jen pro rok 1945, takže se tu vlastně dosavadní
stav prodlužuje.
Na Slovensku je dosud značný počet obcí,
které předpisovaly a vybíraly obecní
přirážky samy. Osnova proto určuje,
co jsou tyto obce povinny odevzdat finanční správě
v důsledku ustanovení, že všechny platby
na přirážky na berní rok 1945 a léta
předchozí plynou od 1. ledna 1946 do státní
pokladny.
Ustanovení § 3, odst. 3 osnovy jest nezbytným
důsledkem přídělové soustavy.
Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona
č. 329/1921 Sb. vybíraly berní úřady
spolu s obecními přirážkami jen pro
některé obce. Jde o příspěvky
vybírané k určitému účelu
a pouze od poplatníků některé daně
přirážkám podrobené. Poněvadž
obecní přirážky nelze již vybírati,
nebylo by ani účelné, ukládati berním
úřadům předpisování
a vybírání zmíněných
příspěvků ve formě obecních
přirážek. Berní úřady
by je musely stejně nejen odděleně vyměřovat
a účtovat, ale i odvádět, což
při zatížení těchto úřadů
jejich vlastními úkoly mimořádné
důležitosti nelze požadovati.
Upravuje se tu výše náhradových přídělů.
Jde o náhradu za výnos z přirážek.
Z toho důvodu nutno vycházeti z přirážkových
základen přímých daní přirážkám
podrobených a z přirážkových
sazeb jednotlivých svazků.
Náhradových přídělů
svazků územní samosprávy v zemích
České a Moravskoslezské se týkají
ustanovení odstavce 1, písm. a), b) a c), kdežto
náhradové příděly okresům
a obcím na Slovensku upravují ustanovení
písm. d) a e).
Ke způsobu stanovení výše náhradových
přídělů svazkům územní
samosprávy v zemích České a Moravskoslezské
se poznamenává: Zrušení zvláštní
daně výdělkové, daně rentové
přímo vybírané a daně z vyššího
služného s účinností od 1. ledna
1943 (vládní nařízení č.
234/1943 Sb. a č. 4/1944 Sb.) vyvolalo nutnost poskytnouti
svazkům územní samosprávy, jakož
i jiným osobám veřejného práva
na rok 1943 a léta další náhradu za
úbytek příjmů z přirážek
k těmto daním. Podle vládního nařízení
č. 38/1944 Sb. obdržely jednotlivé svazky pro
léta 1943 a 1944 v náhradu za příjem
z přirážek k této dani příděl
ve výši průměrného výnosu
těchto přirážek příslušejícího
jim za berní léta 1940 a 1941. Tyto příděly
byly zkracovány ve prospěch finančně
slabých okresů a obcí, a to u okresů
o 20%, u měst se zvláštním statutem
o 13,3% a u ostatních obcí o 10%. Částky
získané tímto krácením plynuly
zemím k rozmnožení finančních
prostředků, určených pro pomoc finančně
slabým okresům a obcím. Důvodem pro
zkrácení těchto přídělů
byl náhlý vzestup přirážkové
základny zvláštní daně výdělkové
v obcích, v nichž byl soustředěn válečný
průmysl. Pro rok 1945 byly tyto příděly
zvýšeny o 20%; okresům a obcím, které
zvýšily v letech 1942 nebo 1943 sazbu přirážek
proti roku 1941, dostalo se těchto přídělů
o zvýšených 25% (vládní nařízení
č. 22/1945 Sb.). - Svazkům územní
samosprávy nebylo dovoleno sestaviti rozpočty na
rok 1945 a v souvislosti s tím byly pro ně stanoveny
na rok 1945 rovněž příděly ze
státní pokladny. Tyto příděly
byly náhradou za přirážky k daním
pozemkové, domovní (třídní
i činžovní) a všeobecné výdělkové.
Poskytovaly se ve výši jednoroční přirážkové
náležitosti těchto daní poukázané
svazkům na rok 1944 (vládní nařízení
č. 22/1945 Sb.). - Těmito a ještě jinými
rušivými zásahy okupantů do daňové
soustavy v zemích České a Moravskoslezské
se stalo, že přímé daně za léta
1943 až 1945 nebyly na sklonku roku 1945 ještě
většinou vyměřeny. K vyměření
došlo v podstatě jen u daně pozemkové
a domovní daně třídní, jejichž
přirážkové základny jsou celkem
ustálené. Nemohl proto finanční zákon
na rok 1946 stanoviti příděly svazkům
územní samosprávy na území
tak zv. býv. Protektorátu na rok 1946 jinak, než
v téže výši jako na rok 1945. Pro nový
výpočet přídělu nebylo v rozhodné
době jiných podkladů, než jaké
byly známy pro výpočet přídělu
na rok 1945. Příděly obcím, které
byly v době nesvobody vyklizeny pro vojenské nebo
jiné účely okupantů a po revoluci
znovu osídleny, byly vypočteny na rok 1946 podle
zásad platných pro výpočet přídělů
obcí ostatních, po případě
z přirážkových základen a s použitím
přirážkových sazeb posledně známých.
Při stanovení přídělů
na rok 1946 okresům a obcím v pohraničním
území se vycházelo ze stejných zásad,
jako u svazků na ostatním území, t.
j. z přirážkové základny a z
přirážkové sazby. Přirážkové
základny byly po ruce jen za berní rok 1936. Aby
se zjednodušil výpočet přídělů,
použilo se jednotné sazby přirážek
pro celé pohraniční území,
a to u obcí 100% k dani činžovní a 300%
k daním ostatním, u okresů 60% k dani činžovní
a 150% k daním ostatním. Výše jednotné
přirážkové sazby byla stanovena podle
zjištěného průměrného
procenta přirážek. Také tyto příděly
byly zkráceny ve prospěch finančně
slabých okresů a obcí, ovšem jen pokud
jde o přirážku ke zvláštní
dani výdělkové, k dani rentové a k
dani vyššího služného. Celková
výše přídělů okresům
a obcím jest podle státního rozpočtu
na rok 1946 (kap. 23, tit. 12, § 5, pol. 30b a 30c) 1.704,100.000
Kčs. Osnova navrhuje ponechati tyto příděly
též na rok 1947, neboť při pronikavé
proměně hospodářského života
ve státě přemisťováním
průmyslu, fluktuací poplatnictva a neskončeném
osidlování pohraničního území
není možno již nyní spolehlivě
stanoviti přirážkové základny
jednotlivých svazků. Vyčíslení
náhradových přídělů
u zemí je umožněno tím, že jde
celkem o dva subjekty, kdežto obcí a okresů
je velmi značný počet. Náhradový
příděl zemí je stanoven již se
zřetelem na obnovené správní obvody
podle stavu z 29. září 1938.
Pokud jde o náhradové příděly
okresům a obcím na Slovensku, třeba rozlišovati
- obdobně jak je tomu v zemích České
a Moravskoslezské - jednak okresy a obce (jejich části)
obsazené v letech 1938 a 1939 cizí mocí [§
5, odst. 1, písm. e) osnovy], jednak okresy a obce ostatní
[§ 5,.odst. 1, písm. d)]. V obou případech
se vypočtou náhradové příděly
na podkladě přirážkových základen
přímých daní přirážkám
podrobených, jakož i podle přirážkových
sazeb. Rozdíl je pouze v tom, že v prvém případě
(okresy a obce zcela nebo zčásti obsazené
v roce 1938 a 1939 cizí mocí) jsou rozhodné
přirážkové základny stanovené
na berní rok 1937 (tedy nikoliv na berní rok 1938),
kdežto u ostatních okresů a obcí přirážkové
základny stanovené na berní rok 1945 (nikoliv
na berní rok 1944). Pokud jde o sazby přirážek,
bylo nutno jinak postupovati u obcí a jinak u okresů.
Pro výpočet náhradových přídělů
okresům, a to bez ohledu na to, běží-li
o okresy obsazené či nikoliv, berou se za základ
nejvýše přípustné sazby okresních
přirážek na Slovensku, t. j. 70% u daně
činžovní a 180% u ostatních daní
těmto přirážkám podrobených.
Naproti tomu, pokud jde o obce zcela nebo zčásti
obsazené, vypočítává se náhradový
příděl podle týchž sazeb přirážkových,
jako jest tomu u obcí v zemích České
a Moravskoslezské zcela nebo zčásti obsazených
v roce 1938 nebo 1939 cizí mocí (100% u daně
činžovní a 300% u ostatních daní
přímých, pokud jde o město Košice,
platí součet procent nejvýše dovolených
obecních a okresních přirážek
jako nejvyšší dovolená mez obecních
přirážek). U ostatních obcí na
Slovensku rozhodují sazby přirážek platné
pro rok 1945.
Při konstrukci náhradových přídělů
třeba vycházeti jak v zemích České
a Moravskoslezské, tak i na Slovensku ze stejných
základních zásad, neboť jen takto je
možno dosáhnouti spravedlivého a rovnoměrného
řešení. To se týká nejen určení
rozhodných berních let, ale i výše přirážek,
která se bere v počet. Navrženou úpravou
snaží se osnova o takové řešení,
jež odpovídá také zájmům
územní samosprávy. Při tom je si vědoma
toho, že instituce náhradových přídělů
nemůže znamenati sanaci samosprávy.
Samosprávným svazkům na Slovensku se v roce
1946 ještě vyplácejí přirážkové
podíly. Zúčtují se však na náhradové
příděly podle této osnovy. V přirážkových
podílech, které byly v roce 1946 vyplaceny, mohou
však býti i doplatky přirážek z
daňové bilance za rok 1945. Osnova ponechává
tyto doplatky svazkům s tím, že jsou konečným
vyúčtováním všech druhů
přirážek za rok 1945 a léta předchozí,
takže ani další případné
předpisy ani odpisy těchto daní neplynou
v jejich prospěch nebo na jejich vrub, ale výhradně
na účet státní pokladny.
Fond státních přídělů
je zřízen při pověřenectvu
vnitra, jímž jest spravován; o jeho správě
platí předpisy platné pro státní
hospodářství (§ 21 nař. č.
10/1946 Sb. n. SNR).
Dosavadní příděly zemím, stanovené
vládním nařízením č.
72/1941 Sb., a to ročně 80,000.000 Kčs pro
zemi Českou a 100,000.000 Kčs pro zemi Moravskoslezskou,
se zvyšují u země České na 120,000.000
Kčs ročně a země Moravskoslezské
na 150,000.000 Kčs ročně. Toto zvýšení
jest úměrné obnoveným zemským
správním obvodům zemí podle stavu
z 29. září 1938 (správní obvody
zemí se zvětšily proti stavu v době
nesvobody asi o polovinu). Kromě toho bylo nutno přihlédnouti
též ke skutečnosti, že s rozšířením
správních obvodů zemí vzrostly i úkoly
zemské samosprávy.
Úděl z výnosu daně domovní
se přiznává všem obcím, které
byly v roce 1938 obsazeny cizí mocí. To je odůvodněno
jednak tím, že se u těchto obcí použilo
při výpočtu náhradových přídělů
jednotné sazby přirážek ve výši
300%, jednak snahou zmírniti jejich tísnivou finanční
situaci. Ostatním obcím se přiděluje
domovní daň jen tehdy, bylo-li jim povoleno vybírati
na rok 1944 více než 250% obecních přirážek.
Touto úpravou se nahrazuje dosud platné ustanovení
čl. III, odst. 7 finančního zákona
na rok 1946, podle něhož se přiděluje
celá splatná daň domovní, předepsaná
v obci na rok 1946, té obci na Slovensku, která
v roce 1946 vybírá více než 250% obecních
přirážek k přímým daním.
V zemích České a Moravskoslezské na
území býv. t. zv. Protektorátu platilo
dosud ustanovení § 9 zákona č. 77/1927
Sb. ve znění vládního nařízení
č. 72/1941 Sb., podle něhož se přikazuje
celá splatná daň domovní v obci na
berní rok předepsaná obcím, které
v roce berním vybírají více než
250% obecních přirážek.
Roční částky, které obdrží
země z titulu krácení náhradových
přídělů okresů a obcí,
jakož i z titulu náhrady na místě částky
bývalých obecních přirážek
k všeobecné a zvláštní dani výdělkové,
jsou v zemi České 120,000.000 Kčs, v zemi
Moravskoslezské 69,000.000 Kčs. Částky,
které mají země vynaložiti na příspěvky
finančně slabým okresům a obcím
z přídělů poskytovaných zemím
podle § 6, byly proti úpravě stanovené
vládním nařízením č.
72/1941 Sb. úměrně zvýšeny (a
to u země České ze 44,000.000 Kčs
na 66,000.000 Kčs a u země Moravskoslezské
z 22,000.000 Kčs na 33,000.000 Kčs). Pro toto zvýšení
byly směrodatné zásady uvedené v důvodové
zprávě k § 6.
Výslovně se ukládá zemím povinnost
věnovati každoročně částky,
uvedené v § 8, odst. 1, na příspěvky
finančně slabým okresům a obcím.
Tato úprava souvisí s institucí mimořádné
pomoci okresům a obcím podle § 9, neboť
předpokladem pro její poskytnutí jest, že
nejnutnější potřeba řádného
rozpočtu dotčeného svazku nemohla se uhraditi
podle platných předpisů, tudíž
ani pokud možno nejvyšším příspěvkem
podle § 11, odst. 2 zák. č. 77/1927 Sb. ve
znění zákona č. 69/1935 Sb.
Fondu státních přídělů
při pověřenectvu vnitra se poskytují
obdobně ve prospěch finančně slabých
okresů a obcí na Slovensku roční příděly
ze státní pokladny. Navržené příděly
nastupují na místo všech dosavadních
přídělů, které tomuto fondu
dosud příslušejí podle § 10, odst.
1 až 4 a 6 zákona č. 77/1927 Sb. ve znění
vyhlášky č. 122/1935 Sb. a podle § 21
nařízení Slovenské národní
rady č. 10/1946 Sb. n. SNR. Z takto určených
přídělů nebude již nahrazována
částka 2,300.000 Kčs státní
pokladně k částečné úhradě
nedobytných ošetřovacích útrat
ve veřejných nemocnicích, porodnicích
a ústavech pro choromyslné, neboť příslušné
ustanovení § 21, odst. 3, věty třetí
zák. č. 77/1927 Sb., ve znění zákona
č. 65/1935 Sb., se zároveň zrušuje.
(Obdobné ustanovení § 21, odst. 3, věty
2 cit. zák. pozbylo platnosti v zemích České
a Moravskoslezské v důsledku čl. I, č.
11 vl. nař. č. 72./1941 Sb.).
Podle rozpočtu na rok 1946, kap. 23 (všeobecná
pokladniční zpráva), tit. 8a, § 1, pol.
30a až 30h je příděl Fondu i s přídělem
z výnosu daně z honitby stanoven částkou
60,979.800 Kčs. Tento příděl se ponechává
v této výši na rok 1946 z důvodů
rozpočtových. Na rok 1947 se stanoví zaokrouhlenou
zvýšenou částkou 75,000.000 Kčs
zejména v důsledku očekávaného
zvýšení přídělu z výnosu
daně z piva o 14,912.000 Kčs. Fondu se dostane ještě
částek, o něž se zkracují náhradové
příděly okresů a obcí, jakož
i náhradový příděl na místě
částky bývalých přirážek
ke všeobecné dani a zvláštní dani
výdělkové.
Toto ustanovení umožňuje státní
sanaci finančního hospodářství
svazků územní samosprávy. Na rok 1946
pamatoval již finanční zákon v čl.
XXII na tuto sanaci obdobným ustanovením, podle
něhož lze poskytnouti tam uvedeným svazkům
územní samosprávy v zemích České
a Moravskoslezské na úhradu schodků řádných
rozpočtů zálohy do výše 1.800,000.000
Kčs, pokud by nejnutnější potřeba
nemohla býti kryta podle platných předpisů.
Osnova umožňuje především tuto
mimořádnou pomoc na rok 1946, a to okresům
a obcím na Slovensku, a svazkům územní
samosprávy jak v zemích České a Moravskoslezské,
tak i na Slovensku na léta 1947 a 1948. Při tom
bylo přihlédnuto k tomu, že obce, které
vlastnily energetické podniky, nemohou počítati
ve svých rozpočtech na rok 1947 se ziskem těchto
podniků v té výši jako v roce 1946.
Dále bylo uváženo též, že
samosprávným svazkům nebude v roce 1947 možno,
aby použily vázaných vkladů na úhradu
svých vydání v té míře,
jako v roce 1946.
Na tuto mimořádnou pomoc jsou svazky územní
samosprávy odkázány mimo jiné též
proto, že výše náhradových přídělů
nemohla býti přizpůsobena zvýšené
řádné potřebě těchto
svazků. Náhradové příděly
jsou totiž ekvivalentem výnosu přirážek.
Všeobecná úprava cen a s ní souvisící
úprava mezd a platů se projeví u daní
podrobených přirážek jen u všeobecné
daně výdělkové a daně z vyššího
služného, částečně snad
i u daně rentové přímo vybírané,
vyměřených po prvé až na berní
rok 1947. U přirážkové základny
daní pozemkové, domovní (třídní
a činžovní) nelze však ani za rok 1947
počítati s podstatným zvýšením,
neboť tyto základny jsou celkem ustálené
a nepodléhají výkyvům jako na př.
u všeobecné dané výdělkové.
K odůvodnění částky, do níž
nejvýše mohou býti poskytnuty celkem zálohy
zemím České a Moravskoslezské,
okresům a obcím v obvodu těchto zemí,
se uvádí: Pokud jde o zemi Českou:
1. Podle dosud neschváleného rozpočtu země České se vykazuje neuhrazený schodek 519,000.000 Kčs, k jehož úhradě bude pravděpodobně poskytnuta záloha | 220,000.000 Kčs. | |
2. Zemskému národnímu výboru v Praze předložily rozpočty na rok 1946 tyto finančně slabé nižší svazky územní samosprávy: | ||
a) 94 okresy s požadavky na zemský příspěvek v částce | 420,063.238 Kčs, | |
b) 2088 obcí s požadavky v částce | 1.094,385.846 Kčs, | |
celkem | 1.514,449.084 Kčs; | |
při přezkoumání rozpočtů možno očekávati snížení požadavků průměrně o 30%, takže za podklad přiznání zemských příspěvků možno uznati částku cca | 1.060,000.000 Kčs | |
c) požadavky obcí, které ještě dodatečně předloží rozpočty, možno odhadnouti částkou | 150,000.000 Kčs, | |
celkem | 1.430,000.000 Kčs. | |
Pokud jde o zemi Moravskoslezskou: | ||
Za podklad pro vyměření příspěvků podle § 11, odst. 2 zák. č. 77/1927 Sb. ve znění dalších novel a záloh zemí podle čl. XXII zák. č. 59/1946 Sb., byly uznány v roce 1946 jednak zemským národním výborem v Brně, po případě jeho expositurou v Ostravě, jednak ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra tyto částky: | ||
1. země | 230,000.000 Kčs, | |
2. okresy | 181,376.000 Kčs, | |
3. obce: obvod zemského národního výboru v Brně | 251,055.000 Kčs, | |
obvod expositury zemského národního výboru v Ostravě | 111,467.000 Kčs, | |
celkem | 773,898.000 Kčs; | |
k této částce nutno připočítati ještě dodatečné požadavky okresů a obcí v částce cca | 60,000.000 Kčs, | |
úhrnem | 2.263,898.000 Kčs. | |
K úhradě této částky mají zemské národní výbory státní příděly, a to: | ||
země Česká | 200,000.000 Kčs, | |
země Moravskoslezská | 102,0.00.000 Kčs, | |
celkem | 302,000.000 Kčs; | |
zůstává proto neuhrazena částka | 1.961,898.000 Kčs. | |
Pro rok 1947 nutno počítati s tím, že obcím, jejichž energetické podniky byly znárodněny, se nedostane ještě příspěvků podle § 11, odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb., poněvadž znárodněné energetické podniky sotva budou moci včas provésti přezkoumání bilancí jednotlivých podniků. Tím se zmenší příjmy obcí podle odhadu asi o částku 350,000.000 Kčs. Obce, které byly vlastníky energetických podniků, budou však nuceny po znárodnění těchto podniků platiti poplatky za veřejné osvětlení v částce vyšší než doposud, čímž se zvýší schodky jejich řádného hospodářství podle odhadu asi o 150,000.000 Kčs. Za tento úbytek příjmů a k úhradě vyšších nákladů musí se dostati obcím náhrady do doby, než bude možno určiti příspěvky podle § 11, odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb., v částce cca | 500,000.000 Kčs, | |
celkem | 2.461,898.000 Kčs. |
Pokud jde o určení celkové výše
záloh svazků územní samosprávy
na Slovensku přihlédlo se mimo jiné též
k úbytku příjmů v důsledku
zrušení samosprávné dávky k dani
z lihu.
Příděly pomocným fondům pro
úpravu dluhů okresů a obcí na rok
1946 jsou v osnově stanoveny ve stejné výši
jako ve státním rozpočtu na rok 1946. Jsou
určeny takovými částkami, aby pomocné
fondy mohly nejen konati dluhovou službu z upravených
okresních a obecních zápůjček
na rok 1946, nýbrž i zaplatiti anuity splatné
1. července 1945 z upravených dluhů okresů
a obcí v pohraničí. Výše dluhové
služby splatné 1. července 1945 mohla býti
zjištěna teprve počátkem roku 1946 a
proto se mohla zařaditi potřebná úhrada
pro tento účel do státního rozpočtu
teprve na rok 1946.
Příděl pomocným fondům na rok
1947 určuje osnova na podkladě těchto výpočtů:
pro zemi Českou:
do 30. září 1938 upravené zápůjčky 1.733,228.220 Kčs vykazují nyní zůstatek | |
a) ve vnitřní oblasti | 1.074,948.833.- Kčs |
b) v pohraničí | 502,962.275.- Kčs |
celkem | 1.577,911.108.- Kčs |
Potřeba na roční anuity je ad a) | 56,487.667.- Kčs |
ad b) | 32,500.000.- Kčs |
Tato potřeba se ještě zvyšuje: | |
a) o zápůjčky upravené zemským národním výborem, které má projednat kuratorium pomocného fondu | 500.000.- Kčs |
b) o úhradu na dluhovou službu ze zápůjček, které za okupace upravil býv. t. zv. říšský místodržící pro "župu sudetskou" (úprava provedená okupanty se zatím neuznává). Protože však jde o zápůjčky obcí značně prodlužených (na př. Karlovy Vary), lze předpokládat, že zemský národní výbor o úpravě těchto zápůjček znovu rozhodne. Jde celkem o zápůjčky ve výši 101,558.196 Kčs; pro kalkulace se počítá kapitál 100,000.000 Kčs, z něhož roční anuita 5.273% je | 5,273.000.- Kčs |
c) o úhradu na úpravu dluhů ze zápůjček podle čl. III, § 2, odst. 3 a § 11, odst. 2 zák. č. 69/1935 Sb. v důsledku zvýšené investiční činnosti v roce 1947. Počítá se s kapitálem 100,000.000 Kčs, z něhož roční anuita 5.273% je | 5,273.000.- Kčs |
d) o správní výlohy pomocného fondu | 500.000.- Kčs |
celkem | 100,533.667.- Kčs |
Pro zemi Moravskoslezskou:
do 30. září 1938 upravené zápůjčky 794,882.363 Kčs vykazují nyní zůstatek | |
a) ve vnitřní oblasti | 448,054.834.- Kčs |
b) v pohraničí | 239,530.139.- Kčs |
celkem | 6 87,584.973.- Kčs. |
Potřeba na roční anuity je ad a) | 25,942.000.- Kčs |
ad b) | 12,574.000.- Kčs. |
Tato potřeba se ještě zvyšuje: | |
a) o úhradu, s kterou nutno počítati na dosud nevyřešené případy upravených zápůjček na území obsazeném v roce 1938 Polskem | 13,958.822.20 Kčs |
(Fondu pro úpravu dluhů okresů a obcí v zemi Moravskoslezské byl totiž v roce 1946 přikázán státní příděl 49,000.000 Kčs, z kterého se měla uhraditi i dluhová služba z upravených zápůjček okresů a obcí, jejichž území bylo obsazeno cizí mocí. Podle provedeného zjištění nebyla však dluhová služba z upravených zápůjček okresů a obcí v území, které bylo nejprve obsazeno Polskem a potom býv. Německou říší, jakož i v území, obsazeném býv. Německou říší (býv. t. zv. župa dolnodunajská), placena v četných případech od 1. ledna 1939); | |
b) o úhradu na úpravu dluhů ze zápůjček podle čl. III, § 2, odst. 3 a § 11, odst. 2 zák. č. 69/1935 Sb. v důsledku zvýšené činnosti investiční v roce 1947. Počítá se s kapitálem 100,000.000 Kčs se zřetelem na to, že území země Moravskoslezské bylo značně zpustošeno válečnými událostmi; roční anuita 5.273% je | 5,273.000.- Kčs |
c) o úhradu dluhové služby upravených zápůjček v případech, které se vyšetřují | 952.177.80 Kčs |
celkem | 59,000.000.- Kčs. |
Poznamenává se, že podle původního
ustanovení čl. III, § 3 zák. č.
69/1935 Sb. bylo od 1. ledna 1936 věnováno na úpravu
dluhů okresů a obcí finančně
slabých ve smyslu čl. III, § 1 cit. zákona
pro zemi Českou 120,000.000 Kčs, pro zemi Moravskoslezskou
44,000.000 Kčs, pro zemi Slovenskou 34,000.000 Kčs.
Uvedené částky byly však snižovány
o určité úspory, uvedené v §
1 vl. nař. č. 69/1936 Sb., ve znění
vládního nařízení č.
202/1936 Sb. Za doby nesvobody činil v letech 1941 a 1942
příděl pomocnému fondu pro zemi Českou
64,000.000 K, pro zemi Moravskoslezskou 23,000.000 K a počínajíc
rokem 1943 pro zemi Českou 64,000.000 K a pro zemi Moravskoslezskou
27,500.000 K, celkem v roce 1943 91,500.000 K. Na Slovensku byla
na př. v roce 1941 zajištěna v rozpočtu
na tento účel částka 19,980.000 K.
Pokud jde o Slovensko, se podotýká, že z Fondu
státních přídělů, zřízeného
podle § 21 nař. č. 10/1946 Sb. n. SNR, může
poskytnouti pověřenectvo vnitra též
příspěvky okresům na úpravu
dluhů, pokud nejsou upraveny pomocným fondem pro
úpravu dluhů okresů a obcí (čl.
III zák. č. 69/1935 Sb.; § 57 zák. č.
290/1940 Sb. z., podle něhož pomocný fond pro
úpravu dluhů okresů a obcí jest zřízen
jako samostatná právnická osoba při
Slovenské hypoteční a komunální
bance v Bratislavě).
Významnou složkou příjmů svazků
územní samosprávy jest také výnos
obecních dávek a poplatků. Navržené
ustanovení směřuje k tomu, aby bylo plně
využito nejvyšších sazeb ve vzorných
pravidlech, novelisovaných v tomto směru současně
připraveným vládním nařízením.
Podle navržené úpravy nebudou musiti obce,
které vybírají takové dávky
a poplatky podle dosud nezvýšených sazeb, usnášeti
se na změně nebo doplnění výběrčích
pravidel, pokud jde o zavedení nejvyšších
sazeb, nýbrž vybírání těchto
obecních dávek a poplatků v nejvyšších
sazbách děje se již po zákonu samém.
K odstavci 3 se poznamenává, že o výši
náhrady rozhodne řádný soud pořadem
práva; jest vázán rozhodnutím orgánu,
jenž rozhodne pravoplatně o povinnosti k náhradě
škody. K příkazu toho orgánu musí
býti žaloba podána. Povinnost k náhradě
pomíjí, vyjímajíc případ
trestného, dnem, kdy účty byly schváleny
nebo se považují za schválené, nezanikla-li
již dříve promlčením. Pokud jde
o Slovensko, přihlíží se k zvláštní
úpravě náhrady škody podle § 23
nařízení č. 10/1946 Sb. n. SNR.
Ustanovení odstavce 4 má přispěti
k zjednodušení řízení o usnášení
a povolování obecních dávek a poplatků.
Pokud jde o obce v zemích České a Moravskoslezské,
prodlužuje se takto stav založený ustanovením
§ 5 vl. nař. č. 202/1943 Sb. s časovým
omezením do konce roku 1946.
Přípravné práce potřebné
pro konečnou úpravu finančního hospodářství
svazků územní samosprávy, na niž
pamatuje vládní budovatelský program, vyžadují
včasného zjištění všech
významných dat o finanční situaci
těchto svazků. Z tohoto důvodu jeví
se nutno přizpůsobiti lhůty pro projednání
rozpočtů zemí, okresů a obcí
lhůtám pro přípravu a pro projednání
státního rozpočtu. Podle dosavadního
stavu má býti usnesen obecní rozpočet
tak, aby byl předložen ke schválení
nejpozději do 15. října roku, předcházejícího
správní rok, pro který rozpočet zní,
při čemž obce a okresy, žádající
za zemský příspěvek, jsou povinny
předložiti své rozpočty zemskému
národnímu výboru ve lhůtě do
30. listopadu roku předcházejícího
rok rozpočtový (kterážto lhůta
může býti prodloužena). Pro zaslání
podrobných rozpočtů školní obce
je dosud určena zákonná lhůta do 15.
září roku, předcházejícího
rok, pro který rozpočet zní. Co se týče
rozpočtu okresního nebo rozpočtu zemského,
jest stanoveno jen, že takový rozpočet má
býti předložen aspoň dva měsíce
před novým správním rokem příslušnému
národnímu výboru k usnesení. Ve skutečnosti
se však uvedené zákonné lhůty
ve značné míře nezachovávají,
čímž je mimo jiné ztížena
včasná orientace o stavu samosprávných
financí.
V souvislosti s tím, že od vybírání
přirážek svazků územní
samosprávy bylo dočasně upuštěno,
bylo třeba zároveň upraviti otázku
příslušnosti ke schvalování rozpočtů
svazků územní samosprávy (odstavec
4), pokud závisela na povolování vyšších
přirážek.
Nevybírání přirážek k
přímým daním státním
nemůže býti omezeno jen na přirážky
svazků územní samosprávy, nýbrž
musí býti provedeno důsledně i pokud
jde o přirážky vybírané ve prospěch
jiných osob veřejného práva, zejména
subjektů zájmové samosprávy. Toto
důsledné provedení myšlenky dočasného
odstranění přirážek se projevuje
v § 13, odst. 1 osnovy. Podle toho se nevybírají
v zemích České a Moravskoslezské a)
školní přirážka podle § 6
vl. nař. č. 71/1941 Sb., b) zdravotní přirážka
podle vládního nařízení č.
71/1939 Sb., c) přirážka obchodních
a živnostenských komor podle § 21, odst. 3 zák.
č. 85/1868 ř. z., d) přirážka
k dani pozemkové podle zákona č. 118/1927
Sb., ve znění vládního nařízení
č. 38/1940 Sb., a e) přirážka k dani
pozemkové vybíraná jako příspěvek
pro Jednotný svaz českých zemědělců.
Na Slovensku se nevybírají a) zdravotní přirážka
podle zákona č. 74/1941 Sl. z., b) přirážka
pro obchodní a průmyslové komory podle zák.
č. VI/1868, c) cestní přirážka
pro Fond vicinálních cest podle nařízení
Slovenské národní rady č. 9/1946 Sb.
n. SNR, d) přirážka k dani pozemkové
podle zákona č. 118/1927 Sb. a přirážka
k dani pozemkové vybíraná jako příspěvek
pro Jednotný svaz slovenských rolníků.
K ustanovení § 13, odst. 3 se odkazuje na důvodovou
zprávu k § 2, odst. 2.
Pokud jde o dobu po 1. lednu 1946, přiznal finanční
zákon na rok 1946 i fondům živelnímu
a pro podporu nemocnic pro rok 1946 státní příděly
na místě bývalých příjmů
z přirážek. Zmíněnému
fondu pro podporu nemocnic byly za doby nesvobody určeny
náhradové příděly ve vládním
nařízení č. 38/1944 Sb. a ve vládním
nařízení č. 22/1945 Sb. Totéž
platí o přídělech živelnímu
fondu a býv. Svazu zemědělství a lesnictví
pro Čechy a Moravu. Co se týče obchodních
a živnostenských komor v zemích České
a Moravskoslezské, příslušely jim na
místě přirážky k zvláštní
dani výdělkové za léta 1943 a 1944
roční státní příděl
20,000.000 Kčs a v roce 1945 na místě přirážek
k této dani a k všeobecné dani výdělk.
příděl 40,000.000 Kčs (čl.
VI, VII, VIII, odst. 1 vl. nař. č. 22/1945 Sb. ve
znění oddílu II, odst. 11 a 12 dekretu presidenta
republiky č. 97/1945 Sb.).
Náhradové příděly u subjektů
uvedených v § 14 byly stanoveny též se
zřetelem na obnovené správní obvody.
U Jednotného svazu českých zemědělců
se při tom počítalo se zvýšením
přirážky na 200%, podle čehož byl
také určen úměrně náhradový
příděl pro Jednotný svaz slovenských
rolníků (zákon č. 130/1942 Sl. z.).
Vydání, která vzniknou státní
pokladně poskytováním náhradových
přídělů na místě dřívějších
přirážek, má uhraditi státní
pokladně výnos náhradní přirážky,
jejíž výši stanoví § 15 osnovy.
Sazby náhradní přirážky jsou
opodstatněny dosavadními sazbami samosprávních
a jiných přirážek, jak vyplývá
z tohoto rozboru: dosud nejvýše přípustné
sazby obecních přirážek k činžovní
dani jsou 125%, po případě 200%, k ostatním
daním přímým 400%. Nejvyšší
přirážky okresní jsou v zemi České
a Moravskoslezské 55%, po případě
110% k činžovní dani a 200% k ostatním
daním přirážkám podrobeným.
Na Slovensku jsou nejvyšší sazby okresních
přirážek k činžovní dani
70% a k ostatním daním přirážkám
podrobeným 180%. U měst statutárních
jsou nejvyšší přirážky k přímým
daním - mimo daň činžovní - 600%
a rovněž v Bratislavě a v Košicích
je nejvyšší sazbou obecních přirážek
součet procent nejvýše přípustných
obecních a okresních přirážek.
Nejvyšší dovolená sazba zemských
přirážek k činžovní dani
je 64%, k ostatním přímým daním
přirážkám podrobeným 110%. Ke
státním daním přímým
přirážkám podrobeným se dále
vybírají na celém státním území:
zdravotní přirážka sazbou 7%, na Slovensku
8%; komorní přirážky k všeobecné
dani výdělkové, na Slovensku též
ke zvláštní dani výdělkové,
v různých sazbách podle jednotlivých
komor (v zemích České a Moravskoslezské
bylo rozpětí sazeb 12 až 30%, takže průměrná
sazba byla 20%); přirážka k dani pozemkové
podle zákona č. 118/1927 Sb. ve výši
12%; přirážka k dani pozemkové pro svazy
zemědělců (Jednotným svazem českých
zemědělců v zemích České
a Moravskoslezské jest počítáno v
rozpočtu na rok 1946 s výnosem přirážky,
odpovídající sazbě 200%). Jen v zemích
České a Moravskoslezské: školní
přirážka sazbou 35% k dani činžovní
a 60% k ostatním daním; komorní přirážka
ke zvláštní dani výdělkové
na léta 1943 až 1945 sazbou 2%. Jen na Slovensku:
cestní přirážka pro potřeby vicinálních
cest sazbou 60% k dani činžovní a 120% k ostatním
daním přirážkám podrobeným.
Sazby náhradní přirážky pro daň
činžovní jsou různě stanoveny
jednak pro Prahu, Brno a Bratislavu, jednak pro ostatní
místa. Dlužno totiž přihlížeti
k tomu, že sazba státní daně činžovní
jest v uvedených městech 12%, kdežto v ostatních
místech 8%. V zájmu rovnoměrného zatížení
domovního majetku byly proto stanoveny sazby náhradní
přirážky k této dani dvěma odlišnými
sazbami, které celkem vystihují průměr
dosavadních sazeb přirážek vybíraných
k činžovní dani.
Při určení sazby náhradní přirážky
k všeobecné dani výdělkové, k
domovní dani třídní, k dani rentové
přímo vybírané a k dani z vyššího
služného se přihlíží k tomu,
že země a v převážné části
i okresy vybíraly své přirážky
nejvyššími sazbami a že z celkového
počtu obcí t. zv. Protektorátu (7.772 obcí)
vybíralo téměř 7.000 obcí (6.949
obcí) své přirážky v rozpětí
od 350 do 400%, při čemž nejvyšší
sazbu přirážek měla více než
třetina obcí. Náhradní přirážka
k dani pozemkové se ještě zvyšuje o přirážku
pro svazy zemědělců.
Přirážky ke zvláštní dani
výdělkové, s výjimkou komorní
přirážky, byly již v zemích České
a Moravskoslezské inkamerovány do daňové
sazby dekretem presidenta republiky č. 97/1945 Sb. Toto
opatření přejímá i osnova.
Náhradní přirážka ke zvláštní
dani výdělkové byla proto stanovena ve výši
2%, stejně jako v citovaném dekretu.
V zemích České a Moravskoslezské byly
v roce 1945 daněmi přirážkám
podrobenými daň pozemková, daň domovní
(třídní i činžovní), všeobecná
daň výdělková, daň rentová
přímo vybíraná a daň z vyššího
služného. Výnos těchto přirážek,
ať již šlo o přirážky jakékoliv,
plynul v roce 1945 do státní pokladny. V roce 1946
plyne tento výnos do státní pokladny podle
čl. III, odst. 5 finančního zákona
na rok 1946 (č. 59/1946 Sb.).
Tímto ustanovením se doplňuje § 46 zákona
č. 329/1921 Sb., podle něhož platí o
promlčení obecních dávek, poplatků
a příspěvků táž ustanovení
jak o promlčení daních přímých.
Jde o to, aby nedošlo k promlčení zejména
u dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí,
jež za válečných let nemohla býti
vždy běžně vyměřována.
Odstraňuje se tu jednak všeobecné zmocnění
ministra vnitra, aby v dohodě s ministrem financí
všeobecně nařizoval pro určité
druhy případů v zájmu veřejném
osvobození od obecních dávek, poplatků
a příspěvků nebo jich snížení,
jednak zvláštní zmocnění k obdobnému
postupu v oboru obecní dávky ze zábav. Obě
uvedená ustanovení, pocházející
z doby nesvobody a použivatelná dosud jen v zemích
České a Moravskoslezské, vedou k nerovnoměrnému
nakládání s poplatníky obecních
dávek, poplatků a příspěvků
a k snižování výnosu těchto zdrojů
obecních příjmů.