Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946.

1. zasedání

193.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Jindřicha Nermutě

o plánovaném přídělu hospodářských strojů z dvouletky, v r. 1947 - 1948

(tisk 87).

Ad. 1. Čísla uvedená v interpelaci pana poslance Jindřicha Nermutě byla vzata z denního tisku a nejsou naprosto konečná. Plán mechanisace zemědělské výroby je zkoumán a upravován, zvláště pokud se týče počtu jednotlivých strojů.

Ad. 2. Dvouletka nemá zameziti volný obchod hospodářskými stroji, což je patrno z toho, že řada strojů, jejichž prodej byl dříve vázán, byla uvolněna, jakmile jejich výroba dosáhla takové výše, že poptávka na volném trhu mohla býti kryta. V nejbližších dnech budou uvolněny další stroje, a to obilní mlátičky všech velikostí, lisy na slámu všech velikostí a všeroby. Zůstávají tedy vázány jen traktory, výfukové řezačky 16" šíře ústí, travní a obilní žací stroje, samovazače a stroje dojicí. Dále pak všechny stroje z akce UNRRA, poněvadž je zapotřebí míti o každém stroji přesnou evidenci.

Ad 3. Zkušenosti z let minulých ukázaly, že je naprosto nutné provést typisaci a normalisaci ve výrobě hospodářských strojů. Jedině příslušným resortem pro tyto úkoly je ministerstvo zemědělství, které již také sjednalo příslušnou dohodu s ministerstvem průmyslu a hospodářskou skupinou kovoprůmyslu. Tato dohoda se již také v praksi provádí. Stroje jsou podrobovány theoretickým i praktickým zkouškám (v těchto dnech byly prováděny zkoušky mlátiček na státním statku v Unhošti) a podle výsledku zkoušek je pak postupováno při výrobě. Tímto opatřením dostane se československému zemědělství, tedy i soukromým hospodářům, strojů opravdu vyhovujících jejich potřebám.

Ad 4. Jak jsem již uvedl ad 2, ministerstvo zemědělství nemá v úmyslu učinit vázané hospodaření stroji institucí trvalou, naopak, obchod stroji má býti uvolněn, jakmile výroba strojů bude moci krýti poptávku. Do té doby ovšem musí býti distribuce strojů řízena ministerstvem zemědělství, aby se stroje dostaly tam, kde jsou nejvíce potřebné a kde mohou býti nejlépe využity.

Ad 5. Není pravda, že státní velkostatky jsou vysoce mechanisovány z dob minulých, naopak státní a jiné veřejnoprávní statky jsou po strojové stránce ze všech hospodářských usedlostí nejhůře vybaveny. Nedostatek pracovních sil je v těchto objektech zvlášť tíživě pociťován a proto je zapotřebí, aby těmto objektům byly stroje přednostně přidělovány.

Ad 6. Ve dvouletém plánu bylo uloženo ministru zemědělství zříditi v každém okrese nejméně jednu strojní stanici a rozšířiti síť strojních družstev. Strojních stanic bylo dosud vybudováno na území celého státu 238 a 18 poboček. Strojních družstev bylo do dnešního dne zřízeno 2050 a do konce roku 1948 bude vybudováno dalších 3000. Stávající strojní stanice a místní strojní družstva ve většině případů nejsou plně vybavena potřebnými stroji, takže vedle nově zřizovaných družstev a stanic je zapotřebí určitého počtu strojů a traktorů i pro družstva a stanice již existující.

Bylo by nehospodárné a nezodpovědné, aby při dnešním nedostatku traktorů a při jejich vysoké ceně, zemědělci s výměrou kolem 20 ha nebo i nižší opatřovali si traktory pro individuelní používání. Tyto stroje by pracovaly pouze krátkou dobu v roce (300 - 500 hodin), což je neúnosné jak s hlediska národohospodářského tak i soukromopodnikatelského. Traktory při družstevním použití nebo ve strojních stanicích pracují za rok 4 - 5 X delší dobu než u 20hektarových rolníků, následkem čehož náklady na jednotku času nebo na jednotku plochy jsou značně nižší. Valná část zemědělské veřejnosti poznala výhody strojních stanic a místních strojních družstev. Jsou to hlavně drobní a střední zemědělci, kteří se takto mohou zúčastniti výhod mechanisace, což jinak pro nedostatek peněz nebylo by možno. Strojní stanice a místní strojní družstva umožní, že i zámožný, malý a střední rolník může používat výhod strojové práce a není odkázán na sousedskou výpomoc, která, jakožto akce dobrovolná, je při nejmenším problematického trvání.

Nutno též zdůrazniti, že celá výrobní kapacita našeho průmyslu hospodářských strojů a traktorů nemůže býti v příštích dvou letech spotřebována v tuzemsku. Je zapotřebí, aby část strojů a traktorů byla vyvezena do ciziny, aby byly zachyceny mezinárodní trhy a aby se našemu národnímu hospodářství dostalo co nejvíce potřebných valut.

Ad 7. Jak jsem již uvedl ad 1, čísla, týkající se mechanisace zemědělské práce, jsou podrobena zkoumání. Zjistí-li se, že některé číslo neodpovídá potřebám a možnostem, bude učiněna náprava.

V Praze dne 12. října 1946.

Ministr zemědělství:

Julius Ďuriš v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP