(¹) Na stanovách Rady, které podrobně určí její složení též se zřetelem na zvláštní zájmy lesnictví - a její organisaci, úkoly, práva a povinnosti, se usnese první sjezd Rady. Na tento sjezd, který také zvolí statutární orgány Rady, vyšle ze zvolených členů ústředního výboru Jednotný svaz českých zemědělců v Praze padesát a Jednotný svaz slovenských zemědělců v Bratislavě dvacetpět zástupců; mimo tyto zástupce vyšle Jednotný svaz českých zemědělců dvanáct a Jednotný svaz slovenských zemědělců šest lesních odborníků z přibraných členů ústředního výboru (§ 5, odst. 2). Sjezdu zúčastní se generální tajemníci Svazů s hlasem poradním. Ke schválení stanov a jejich změn jest zapotřebí souhlasu dvoutřetinové většiny, jednak Jednotného svazu českých zemědělců, jednak zástupců Jednotného svazu slovenských zemědělců.

(²) Stanovy Rady a její změny předloží vládě ke schválení ministr zemědělství a vyhlásí je v Úředním listě republiky Československé.

(³) Náklady spojené s činností Rady uhradí Jednotný svaz českých zemědělců dvěma třetinami a Jednotný svaz slovenských zemědělců jednou třetinou.

(¹) Až do konečné úpravy (§ 16, odst. 1 a 2) zastupuje Radu a vykonává správu jejích věcí zatímní představenstvo, sestávající z deseti členů Přípravného výboru Jednotného svazu českých zemědělců v Praze včetně dvou členů lesních odborníků a z pěti členů Přípravného výboru Jednotného svazu slovenských zemědělců v Bratislavě včetně jednoho člena lesního odborníka, které jmenuje ministr zemědělství na návrh Přípravných výborů Svazů. K usnesení jest třeba většiny jak českých tak i slovenských členů zatímního představenstva. Generální tajemníci Svazů jsou členy zatímního představenstva Rady s hlasem poradním.

(²) Zatímnímu představenstvu přísluší činiti všechna opatření, jichž je třeba k plnění úkolů Rady podle tohoto zákona (§§ 15 a 16).

(³) Ministr zemědělství svolá první schůzi zatímního představenstva Rady, aby se ustavilo a dalo si jednací řád.

Úřady, soudy, nositelé pojištění, veřejné instituce a korporace jsou povinny podporovati Radu a Svazy při plnění jejich úkolů, slyšeti je ve všech otázkách, týkajících se zemědělství, lesnictví a zemědělců a podávati jim bezplatné zprávy, nezbytně nutné pro jejich činnost, pokud to není zákonem nebo z jiných důležitých důvodů vyloučeno.

(¹) V mezích své veřejnoprávní působnosti jsou Rada a Svazy a jejich složky osvobozeny od zvláštní daně výdělkové a poplatků, jakož i od dávek za úřední úkony ve věcech správních a jiných veřejných dávek.

(²) Movité jmění Rady a Svazů a jejich složek je osvobozeno od poplatkového ekvivalentu.

Za újmy, které by případně vznikly provedením tohoto zákona (§ 11), neposkytuje se náhrada.

Právní jednání a úřední úkony nutné k provedení tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků a veřejných dávek.

Kdo vědomě, nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost uloženou mu podle § 2, odst. 4, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek pokutou do 20.000 Kčs, nebo vězením do dvou měsíců. Ukládá-li se pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění až do dvou měsíců.

Zemědělstvím podle tohoto zákona se rozumí také lesnictví a zemědělcem také majitel lesa.

(¹) Použivatelnost vládního nařízení ze dne 22. srpna 1942, č. 294 Sb., o organisaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě, jakož i předpisů podle něho vydaných, se zrušuje.

(²) Ustanovení zákona ze dne 2. června 1942, č. 130 Sl. z., o Rolnické komoře, a vládního nařízení ze dne 11. září 1942, č. 194 Sl. z., kterým se provádí § 8, odst. 2 zákona o Rolnické komoře, se zrušují, pokud odporují ustanovením tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu byl vytvořen za okupace německým režimem na zásadách totalitních a fašistických a sloužil protičeské válečné politice Němců. Proto již brzy po revoluci byla nařízena likvidace tohoto Svazu vyhláškou ministra zemědělství ze dne 28. května 1945, uveřejněnou v Úředním listě. Za obdobných poměrů vznikla na Slovensku Rolnická komora, která má v celku stejnou organisaci a stejné poslání jako v likvidaci se nacházející Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu. Je tedy nutno jak pro země české, tak i pro Slovensko vybudovati k hájení zájmů zemědělství a za účely v osnově blíže vytčenými nové zájmové organisace, které by spočívaly na demokratických zásadách svobodného a lidového Československého státu. Z těchto důvodů zřizuje se pro zemi Českou a Moravskoslezskou Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze a pro Slovensko Jednotný svaz slovenských zemědělců se sídlem v Bratislavě. Oba tyto Svazy se sdružují v Ústřední radu zemědělců republiky Československé se sídlem v Praze, jako vrcholnou zájmovou organisaci zemědělců celé republiky Československé.

Ústřední rada, jakož i oba Svazy a jejich okresní a místní složky se zřizují jako samosprávné korporace veřejného práva; Ústřední rada se jakožto společná representativní organisace podrobuje dozoru vlády, oba Svazy, které mají býti spolu se svými složkami v prvé řadě pracovními útvary, jsou podrobeny dozoru ministra zemědělství, který, pokud jde o Jednotný svaz slovenských zemědělců, bude vykonáván prostřednictvím pověřence zemědělství a pozemkové reformy (podle dohody z 28. VI. 1946).

Pokud jde o úkoly Svazů, je nutno vycházeti ze zásady, že Svazy, mají-li splniti své poslání, musí býti vybudovány jako korporace odborné i odborové. Podle toho byly formulovány dílčí úkoly, při čemž mohlo býti použito jako částečného vzoru již vydaného zákona č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organisaci (obdobně jest tomu, i pokud jde o § 11 osnovy). Je samozřejmé, že úkoly, které Svazy budou plniti, nesmějí vybočovati z rámce všeobecného plánu, jehož stanovení se ovšem Svazy rovněž plně zúčastní. Provádění těchto úkolů bude také nutno uvésti v soulad s činností jiných korporací, po případě úřadů, pokud tyto podle platných předpisů mají sledovati tytéž nebo podobné úkoly. Postavení Svazů jakožto zájmových odborných a odborových organisací má býti výlučné. Z tohoto důvodu jenom tyto Svazy jsou povolány, aby hájily zájmy zemědělství a lesnictví a osob v tomto oboru lidské činnosti podnikatelsky pracujících, a dále, aby ve stejných věcech podávaly návrhy a posudky zákonodárným sborům, t. j. Národnímu shromáždění a Slovenské národní radě, vládě nebo úřadům. Svazy jakožto korporace veřejného práva, vybavené odborným úřednictvem, jsou způsobilé, aby na ně byly přeneseny některé úkoly veřejného zájmu, obstarávané dnes veřejnými úřady. Jsou to zejména otázky zajištění, podporování a zvelebování zemědělské a lesní výroby. Dosáhne se tím také potřebného zjednodušení odborné práce. K splnění úkolů, které jsou svěřovány Svazům, je třeba, aby Svazy byly v kontaktu se svými členy a mohly jim ukládati určité povinnosti. Ježto však Svazy budou hájiti a zastupovati nejenom zájmy zemědělců, ale všeobecné zájmy zemědělské, tedy i zájmy držitelů půdy, kteří nejsou zemědělci, je nutno, aby v oboru přenesené působnosti mohly vcházeti ve styk s takovými osobami a ukládati jim povinnosti.

Jelikož Svazy jsou vytvářeny jako veřejnoprávní korporace, stanoví se u nich povinné členství jednak fysických osob, t. j. vlastníků, spoluvlastníků, pachtýřů a jiných uživatelů zemědělské nebo lesní půdy, pokud se z ní platí pozemková daň a pokud tyto osoby na zemědělské nebo lesní půdě samy hospodaří, jednak i právnických osob, resp. odborných organisací, v nichž jsou uvedené fysické osoby za účelem sledování odborných a odborových zájmů již organisovány. Pokud jde o osoby fysické, byly z povinného členství vyloučeny osoby, které hospodaří na menší výměře půdy než 1 ha, a to z toho důvodu, že mnohé z nich jsou nuceny hledati svoji obživu také v jiném než zemědělském povolání. Vedle povinného členství bylo pak v odstavci 2 připuštěno i dobrovolné členství všech osob, které pracují v zemědělství anebo pro zemědělství. Dobrovolné členství má umožniti, aby ty osoby, které mají nesporný zájem na zemědělství a jeho vývoji, mohly vhodně a na místě k tomu určeném uplatňovati svoje snahy a zájmy na úpravě zemědělských poměrů a aby mohly zůstati i v potřebném vnitřním kontaktu se zemědělstvím.

Při povinném členství jest nutno zříditi místní sdružení Svazů v každé obci. Jenom tam, kde by to poměry dovolovaly a účelnost odůvodňovala, bylo by možno zříditi místní sdružení pro několik obcí. Obdobně jest tomu u okresních sdružení, kde se počítá se zřízením takového sdružení zpravidla pro každý soudní okres. Z důvodů úsporných, tak jak jest tomu u místních sdružení, chce však osnovu podržeti možnost vytvořiti okresní sdružení i pro určitý politický okres. Místní i okresní sdružení budou vlastními nositeli úkolů Svazů ve svých místních obvodech. Proto jest nutno je vybudovati jako samostatné veřejnoprávní organisace způsobilé k právům a k právním činům. Je však nutno kontrolovati jejich finanční opatření tam, kde by přesahovalo rámec obvyklého hospodaření. Odborná práce bude také vyžadovati sledování zvláštních poměrů jednotlivých výrobních zemědělských oblastí; pro její vykonávání se zajišťuje možnost zřizovati oblastní sdružení užších odborných zájmů, která již však nebudou vystupovati jako samostatné korporace a budou se omezovati pouze na sledování odborné stránky speciální zemědělské výroby ve své oblasti.

Ustanovení toto obsahuje základní předpisy o orgánech Svazů a jejich složek. V odstavci 2 bylo nutno normovati možnost povolávání lesních odborníků do předsednictva a Ústředního výboru Svazu, aby se vyhovělo skutečnosti, že lesní zákony vzhledem k důležitosti lesů neponechávají hospodaření v lesích pouze jejich majitelům, nýbrž zavedly zákonný odborný dozor na hospodaření v lesích. Proto je nutno, aby i ve veřejnoprávní korporaci, která bude vykonávati vliv na lesní politiku a hájiti zájmy lesnictví, bylo zajištěno úměrné zastoupení lesním odborníkům.

Volby orgánů Svazů a jejich složek budou prováděny podle zásad přímého, tajného a rovného hlasovacího práva a podle zásady poměrného zastoupení. Podrobnosti o volbách orgánu Svazů budou stanoveny zvláštní vyhláškou, kterou vydá ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra po slyšení příslušných pověřenců se schválením vlády. Také stanovy a jednací řády, na nichž se budou usnášeti sjezdy Svazů, podléhají schválení vlády. Do provedení voleb orgánů Svazů a jejich složek bude zastupovati Svazy a tyto složky Přípravný výbor jmenovaný ministrem zemědělství, pokud jde o Jednotný svaz slovenských zemědělců, na návrh pověřence zemědělství a pozemkové reformy.

Pro zemi Českou a Moravskoslezskou jest zřízen jeden Svaz, uvedený v § 1, odst. 1 písm. a), který pro obstarávání odborné a zvelebovací činnosti zřídí úřadovny, pro zemi Českou v Praze, pro zemi Moravskoslezskou v Brně. Dozor nad úřadováním budou vykonávati členové ústředního výboru z té které země, tedy, pokud jde o úřadovnu v Praze, členové z Čech, pokud jde o úřadovnu v Brně, členové ze země Moravskoslezské. Tím ovšem nevzniká žádná nová organisační složka Svazu. Dozírající členové ústředního výboru vystupují zde za ústřední výbor, jemuž jsou odpovědni. Úřadovny budou vykonávati jen tu působnost, jejíž přenesení umožňuje osnova a kterou jim v mezích stanovených osnovou svěří Svaz.

Otázky zaměstnanecké se přizpůsobují všeobecným předpisům, upravujícím veřejnoprávní nebo soukromoprávní služební poměr.

Věcné i osobní náklady Svazů a jejich složek budou uhrazeny všeobecnými zemědělskými příspěvky, zvláštními příspěvky, členskými příspěvky, různými příjmy Svazů a příspěvkem státu. Všeobecné zemědělské příspěvky se vybírají ve formě přirážky k dani pozemkové, a to i od osob, které se nestanou členy Svazů. Všeobecná příspěvková povinnost jest odůvodněna tím, že Svaz bude podporovati všeobecné zájmy zemědělství bez ohledu na to, zda všichni, kdož jsou nebo se mohou státi jeho členy, této možnosti dříve či později použijí. Jest též nutno míti na zřeteli, aby berní orgány nebyly zatíženy tím, že by musely vésti evidenci plátců pozemkové daně, kteří jsou a kteří nejsou povinnými členy Svazu. Zvláštní příspěvky stanoví předsednictvo příslušného Svazu: budou se vybírati za činnost Svazu ve prospěch určitého odvětví zemědělské výroby, na př. přirážka k ceně řepy, chmele a pod. Výši členských příspěvků stanoví Ústřední výbor Svazu. Tyto příspěvky se budou vybírati přímo, a to pouze od členů Svazu. Osobní i věcné náklady Svazů, které nebudou uhrazeny všeobecnými zemědělskými příspěvky, zvláštními příspěvky a členskými příspěvky, budou uhrazeny příspěvkem státu a zvláštními příjmy Svazu (dary a pod.). O výši a vybírání příspěvků vydá Svaz příspěvkový řád, který bude vyžadovati schválení ministry zemědělství a financí a předsedou nejvyššího úřadu cenového. Příspěvkový řád bude uveřejněn v Úředním listě. Všude tam, kde jde o Jednotný svaz slovenských zemědělců, bude postupováno po slyšení příslušných pověřenců.

Za účelem ukončení výstavby zemědělství a lesnictví, započaté podle vládního nařízení č. 294/1942 Sb., po případě podle slovenského zákona č. 130/1942 Sl. z., jež dosud nebyla skončena, může vláda na návrh ministra vnitra v dohodě s ministrem zemědělství dosavadní organisace a zařízení, jak jsou v § 11 osnovy uvedeny, do příslušného Svazu včleniti, k němu přičleniti, po případě tyto organisace nebo zařízení zrušiti sloučiti nebo nově zříditi. Účinky včlenění, přičlenění, sloučení a zrušení organisace a zařízení, jakož i řízení za účelem včlenění, přičlenění, sloučení a zrušení organisací a zařízení budou případ od případu určovány.

Ke zřízení nových organisací zemědělských a lesních a výrobních družstev zemědělských a lesních a podobných organisací, jež výhradně nebo převážně mají sloužiti zájmům zemědělství a lesnictví, vyžaduje se též souhlas ministra zemědělství, aby bylo s hlediska zemědělské a lesní výroby zaručeno, že budou zřizovány jenom organisace potřebné. Ministerstvo zemědělství povede pro své účely také evidenci zmíněných organisací a výrobních družstev.

Likvidace Svazu zemědělství a lesnictví byla nařízena vyhláškou ministra zemědělství ze dne 28. května 1945, uveřejněnou v Úředním listě ze dne 29. května 1945. Provádí ji likvidační komise, jmenovaná ministrem zemědělství. Podobně tomu bude, pokud jde o Rolnickou komoru v Bratislavě. Dnem účinnosti zákona přejdou na příslušný Svaz všechna působnost a úkoly založené různými právními předpisy, dále jmění včetně všech práv a závazků Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v likvidaci, vztažně Rolnické komory. Jednotné svazy převezmou též veškeré zaměstnance ve veřejnoprávním nebo soukromoprávním poměru. Na příslušné Svazy přejde podle obdoby zákona č. 144/1946 Sb. i jmění, které bylo v držbě německých, maďarských nebo fašistických organisací, na př.: Landesbauernschaften, Verband der Züchter a jejich složky, které sledovaly úkoly, k nimž jsou Svazy povolány. Jmění toto jest dnes již zkonfiskováno, a bude tedy věcí dohody Svazů s příslušnými orgány, spravujícími toto zkonfiskované jmění, aby byl stanovený převod proveden. Jelikož dosud nebyla skončena likvidace zemědělských a lesních organisací a zařízení, které byly Svazem zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnickou komorou v Bratislavě zrušeny, včleněny nebo sloučeny, provede konečnou likvidaci příslušný Svaz podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství, na Slovensku po slyšení pověřence zemědělství a pozemkové reformy.

Ústřední rada zemědělců republiky Československé má sdružovati oba Svazy a prostřednictvím jich zemědělce celé republiky Československé, podporovati a hájiti společné zájmy českých a slovenských zemědělců, jakož i vystupovati v mezinárodních stycích jako oficielní zemědělská organisace Československa.

Složení, organisace, práva a povinnosti a úkoly Ústřední rady budou určeny stanovami, na kterých se usnese první sjezd. Sjezd se usnese též na statutárních orgánech Ústřední rady; bude se skládati z 50 zástupců Jednotného svazu českých zemědělců a z 25 zástupců Jednotného Svazu slovenských zemědělců. Mimo tyto zástupce vyšle Jednotný svaz českých zemědělců 12 a Jednotný svaz slovenských zemědělců 6 lesních odborníků. Stanovy rady schvaluje vláda a vyhlásí je ministr zemědělství v Úředním listě. Do zvolení statutárních orgánů a do schválení stanov zastupuje Radu a vykonává správu jejích věcí prozatímní představenstvo, jmenované ministrem zemědělství na návrh přípravných výborů Svazů.

Ústřední rada a Svazy budou nutně vyžadovati při plnění svých úkolů styku s jinými korporacemi nebo s úřady a jinými orgány obstarávajícími veřejné úkoly. Proto se zajišťuje součinnost všech těchto veřejných činitelů, obdobně jako jest tomu podle zákona č. 144/1946 Sb.

Osvobození zde uvedená jsou důsledkem veřejnoprávního postavení Rady a Svazů. Totéž platí, pokud jde o ustanovení § 21.

Ustanovení toto vkládá se do osnovy jenom jako zajištění pro nepředvídaný případ. Ostatní ustanovení nevyžadují zvláštního odůvodnění. O nákladech, které z provádění osnovy vzniknou, a o jejich úhradě bylo pojednáno ve výkladu k § 10. Pokud jde o výši státního příspěvku, jest tento poskytován již nynější organisaci zemědělců rok od roku podle míry veřejnoprávních úkolů, které jsou jí obstarávány, event. podle výše rozpočtového schodku. Za rok 1946 činil tento příspěvek cca 90,000.000 Kčs.