Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K zaopatřovacím požitkům poskytovaným podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 215 Sb., zvýšeným o příplatky podle zákona ze dne 27. března 1936, č. 71 Sb., o příplatcích pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém, dále k zaopatřovacím požitkům poskytovaným podle § 73 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákona náhradového), ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., příslušejí počínajíc dnem 1. prosince 1945 tyto měsíční přídavky:

a) k zaopatřovacím požitkům bývalých zaměstnanců 500 Kčs,

b) k vdovským nebo vdoveckým požitkům 300 Kčs,

c) k požitkům sirotků 200 Kčs.

(¹) Přídavek podle § 1 nepřísluší, požívá-li důchodce již přídavku podle § 1 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 156 Sb., o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění.

(²) Nárok na přídavek nemají též důchodci, kteří pozbyli československého státního občanství podle ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, s výjimkou důchodců, které jest podle §§ 2 a 4 tohoto dekretu považovati za československé státní občany.

Přídavky vyplácí zálohově fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků. Vyplacené částky se zúčtují a uhradí podle § 3, odst. 2 zák. č. 71/1936 Sb. U zaopatřovacích požitků poskytovaných podle § 73 zák. č. 329/1920 Sb. ve znění zákona č. 220/1922 Sb. jest postupovati, pokud jde o rozpočtení a úhradu, podle § 15 vládního nařízení ze dne 8. února 1923, č. 29 Sb., o zřízení fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí.

Zákonem č. 156/1945 Sb. o přídavcích k důchodům u veřejnoprávního sociálního pojištění byly poskytnuty příjemcům těchto důchodů příplatky ve stejné výši, jak jest ustanoveno v § 1, odst. 1 osnovy, a to s účinností od 1. ledna 1946. Nebylo však pamatováno na zvýšení zaopatřovacích požitků, které berou důchodci z titulu zákona č. 130/1921 Sb. a zákona č. 329/1920 Sb., ačkoliv i u nich existuje stejný naléhavý důvod daný všeobecným zvýšením cen životních potřeb. V důsledku toho se vláda republiky usnesla ve své schůzi, konané dne 30. dubna t. r., že i pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém má býti dodatečně uzákoněno zvýšení požitků podle obdoby zákona č. 156/1945 Sb. V zájmu stejného posuzování s důchodci, o nichž jedná zákon č. 156/1945 Sb., bylo nutno i v osnově přiznati zpětnou účinnost pro nárok na přídavky, a to od 1. XII. 1945, t. j. ode dne, kdy nastalo všeobecné zvýšení cen životních potřeb. Osnova jest tedy provedením tohoto usnesení. Do osnovy nebylo třeba pojmouti omezení § 1, odst. 2 právě citovaného zákona, poněvadž zaopatřovací požitky zúčastněných osob v žádném případě nedosahují výše tam uvedené. V celku se jedná u důchodců podle zákona č. 130/1921 Sb. o počet asi 500 osob ve stáří 75 až 80 let, z nichž převážná většina pobírá měsíční zaopatření ve výši 100 až 200 Kčs, u důchodců podle zákona č. 329/1920 Sb. jde asi o počet 700 osob ve stáří 60 až 75 let, kde zaopatřovací požitky většinou nepřesahují měsíční částku 500 Kčs. V žádném případě pak zde uvedené důchody nepřesahují měsíční částku 1000 Kčs. Přesnou cifru úhrnného ročního nákladu nelze udati, ježto počet důchodců, vesměs osob vysokého věku, se měsíc od měsíce v důsledku úmrtí snižuje. Podle nynějšího stavu nepřesáhne zvýšení ročního nákladu částku 5,000.000 Kčs. Lze očekávati, že celá zaopatřovací akce skončí během příštích 5 let.

Pokud jde o finanční úhradu, poukazuje se k ustanovení § 3 osnovy.