Rozpočtový výbor projednal uvedený vládní návrh zákona (tisk 113) ve své schůzi dne 17. října 1946 a doporučuje jej k přijetí ve znění navrženém vládou v textové části a pouze v názvu zákona doporučuje, aby název zákona zněl:

Zákon ze dne .........., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové.

Tedy další část názvu "ze služebních požitků" se škrtá. Takto pozměněný vládní návrh zákona doporučuje rozpočtový výbor plenu sněmovny ke schválení.

V Praze dne 17. října 1946.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Počínajíc berním rokem 1947 se služební požitky poplatníka a příslušníků jeho rodiny nevčítají do důchodu domácnosti (§ 5, odst. 2 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 20. prosince 1945, č. 161 Sb.).

Příjemci služebních požitků, kteří jsou příslušníky rodiny (§ 5, odst. 4 z. o př. d.), nepodléhají přirážce pro rodiny s menšími břemeny (§ 19 z. o př. d.) a nemají nárok na snížení daně pro mnohočlenné rodiny (§ 20 z. o př. d.).

(¹) Služební požitky vyplácené za práci přes čas jsou osvobozeny od daně důchodové.

(²) Služební požitky vyplácené za vyšší výkony jsou osvobozeny od daně důchodové. O tom, co se pokládá za služební požitek za vyšší výkon, rozhodne na zaměstnavatelův návrh ministerstvo financí po slyšení příslušných ministerstev, ústředních hospodářských organisací a Ústřední rady odborů. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle pokynů ministerstva financí a po slyšení příslušného pověřenectva a Ústředí odborových svazů.

(³) Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, jak se provádí řízení podle odstavce 2, při čemž může pověřiti podřízené finanční úřady, aby prováděly toto řízení a o věci rozhodovaly.

Čl. 4. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.