Zákonem z r. 1932, č. 86 Sb., bylo umožněno majitelům ovocných zahrad zpracovat přebytečné ovoce destilací ovocného kvasu v selských pálenicích tak, že 25 hektolitrových stupňů mohl vypálit majitel zdarma a ostatní bylo zdaněno. Tato výhoda byla za okupace v českých zemích zrušena, ale na Slovensku zůstala v platnosti. Majitel ovocných stromů musí zaplatiti na dani za každý hektolitrový stupeň po slevě Kčs 97.-, takže s připočtením ostatních výloh je režie na jeden hektolitrový stupeň neúměrně vysoká.

Za tohoto stavu majitelé zahrad nemají nejmenší chuti sbírat ovoce na kvas a tak spousta materiálu, jenž by se dal vypálením na slivovici zužitkovat, přijde nazmar. Nejlepším dokladem toho je letošní úroda, kdy místo rozumné konservace shnilo ovoce na zemi nebo se zkrmilo dobytkem. Oboje je hospodářsky i národohospodářsky zcela neodpovědné. Státní správě musí především záležet na tom, aby se nám nic neztrácelo z národohospodářských hodnot a také, aby poplatník - v tomto případě pěstitel ovoce - měl možnost svou poplatní sílu zvýšit. To znamená, že musíme použít všeho, co k zvýšení poplatní síly přispívá. Pro majitele ovocných stromů by to mělo byt samozřejmě ovoce. To znamená v našem případě, že se slivovice stane řádným obchodním artiklem a že každý ovocnář zužitkuje všechno i obchodně méněcenné ovoce.

Podepsaní se proto táží pana ministra financí:

Zda jest ochoten zaříditi, aby už letos bylo možno zpracovávat ovocný kvas na líh způsobem, který byl u nás zaveden zákonem č. 86/1932?