Pojišťovací rada, zřízená
podle § 23 dekretu presidenta republiky č. 103/45
Sb. rozhodla, že ustanovení citovaného dekretu
vztahuje se také na dobytčí pojištění
a toto má býti znárodněno.
Zemská dobytčí pojišťovna v Brně
byla zřízena zemským sněmem moravským
na všeobecné volání drobných
chovatelů jako ústav s charakterem sociálním
a podpůrným, nevýdělečným,
dotovaný dle potřeby z prostředků
veřejných, osvobozený od daní a poplatků.
Zemská dobytčí pojišťovna soustřeďuje
převážně sociálně nejslabší
zemědělskou vrstvu. Průměr připadající
na jednoho pojištěnce činí 14 kusu dobytka.
Účelem tohoto ústavu, jemuž se názvu
pojišťovna dostalo pouze jako přiléhavého
účelového označení, je podpora
sociálně slabého chovatele bez zřetele
na vlastní zisk. Případné nezaviněné
schodky byly vyrovnávány podporou země a
částečně ministerstva zemědělství.
Je tedy Zemská dobytčí pojišťovna
institucí čistě sociální, neobchodní,
čímž se podstatně odlišuje od veškerých
jiných pojišťovacích institucí.
Podle § 2 stanov určených pro nově zřizovanou
"Pojišťovnu - národní podnik"
je tato pojišťovna samostatnou právnickou osobou,
která se má ve své činnosti říditi
zásadami obchodního podnikání.
Včleněním Zemské dobytčí
pojišťovny do bloku řídícího
se těmito zásadami byl by jí vzat její
sociálně podpůrný ráz.
Nelze-li Zemské dobytčí pojišťovně
poskytnouti dále podporu z veřejných prostředků,
pozbývají její sociálně slabí
pojištěnci mocné opory, která jim pojištění
umožňovala a chránila je před přílišnými
finančními výdaji v případě
hromadných, jimi nezaviněných ztrát.
Tuto oporu nenalezlo by dobytčí pojištění
zajištěním u jiných znárodněných
pojišťovacích odvětví, pro něž
by bylo a priori pasivním zatížením
a znemožňovalo by jim zachování obchodní
zásady.
Lze sice z přebytků obchodních pojišťoven,
státu odváděných, stejně jako
z veřejných prostředků, dobytčí
pojištění v případě potřeby
podporovati, je však otázkou, zda při šetření
zájmů pojištěnců, jakožto
hlavního úkolu znárodněného
pojišťovnictví, takové přebytky
se vyskytnou.
Pojištění tak, jak je dnes provozováno
Zemskou dobytčí pojišťovnou má
velkou výhodu a oporu v dobrovolné vzájemné
kontrole, vykonávané samotnými pojištěnci,
a brání tak zneužívání
pojištění, k němuž by jistě
došlo, kdyby nebylo bezprostředního osobního
vztahu mezi pojištěncem a ústavem.
Pojištění hospodářských
zvířat je tím cennější
složkou v provádění hospodářského
plánu, čím intimnější
poměr k němu mají chovatelé! Tento
poměr je vytvořen tradicí, lácí,
umožněnou v případě potřeby
z prostředků veřejných, a zkušenostmi,
nabytými z pojištění, provozovaného
v duchu sociálním, nikoliv obchodním.
Je vedeno lidově, celý provoz je v rukou samotných
pojištěnců, a ústředí
je pouze administrativní a účtárenský
orgán. Není zde tedy dán předpoklad,
který zdůvodňuje znárodnění
pojišťoven rázu obchodního!
Zemský národní výbor v Brně
zjistil, že charakter Zemské dobytčí
pojišťovny jako ústavu zemského vyplývá
nejen z ustanovení §§ 30 a 53 zákona ze
dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n. o organisaci
politické správy, ale též z celé
řady ustanovení platných stanov ústavu
a z řady rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu v Praze, z nichž poslední
číslo 7/41 ze dne 4. června 1943 zde výslovně
připomínáme.
Při tom zemský národní výbor
vyzvedl, že Zemská dobytčí pojišťovna
jest nejen oprávněna, ale též povinna
tento charakter zemského ústavu při všech
příštích akcích i akci postátňovací
uplatňovat a žádat, aby k němu byl řádným
způsobem brán zřetel.
Ze všech shora uvedených důvodů pokládáme
zachování samostatné Zemské dobytčí
pojišťovny v Brně za nezbytně nutné
a tážeme se pana ministra zemědělství:
1. zda jest mu známa úspěšná
a zemědělcům prospěšná
činnost Zemské dobytčí pojišťovny
v Brně,
2. zda, uznávaje potřebu zachování
samostatnosti Zemské dobytčí pojišťovny
v Brně, chce působiti k tomu, aby samostatnost tohoto
svépomocného zařízení byla
zachována?