Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:

1. Ustanovení § 1 zní:

"Na podporu soustavné elektrisace venkova, pokud takto podporované stavby jsou v souladu se zásadami celostátního plánování, povolují se na rok 1946 částka 16,000.000 Kčs, na rok 1947 částka 80,000.000 Kčs, na rok 1948 částka 100,000.000 Kčs a pro léta 1949 - 1956 částky podle skutečné potřeby. Tyto částky buďtež zařazovány do rozpočtu ministerstva průmyslu."

2. V § 2, odstavec 1, první věta zní:

"Povolené roční částky se použije:"

3. Ustanovení § 2, odst. 3 zní:

"Při udělování příspěvků a podpor budiž v první řadě přihlíženo k územím, postiženým okupací nebo válkou, k chudým horským a hospodářsky zaostalým oblastem a ke krajům, které se osidlují nebo v nichž by se elektrisací dosáhlo zvýšení zaměstnanosti a výroby zemědělské nebo živnostenské."

4. V § 3 se připojuje nový odstavec tohoto znění:

"(³) Na stavby elektrovodných zařízení v územích postižených okupací nebo válkou může býti poskytnut stavební příspěvek až do výše 75% stavebního nákladu."

5. § 5 se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr průmyslu v dohodě s ministry financí a zemědělství.

Elektrisací venkova rozumí se výstavba elektrovodných sítí ve venkovských obcích spolu s dodávkou elektřiny jednotlivým konsumentům, a to jak pro účely osvětlovací, tak pro potřebu motorovou v drobných živnostech a při pracích zemědělských.

K elektrisaci venkovských obcí dojde zpravidla buď usnesením místních národních výborů nebo založením místních družstev pro rozvod elektrické energie, které rozepíší veřejnou soutěž na stavbu zařízení, opatří úvěr k úhradě nákladů a sjednají s elektrickým podnikem, v jehož zásobovací oblasti jsou podmínky o dodávce elektrické energie.

Hned od počátku rozvoje elektrisace v našem státě bylo zřejmo, že náklady, spojené s výstavbou elektrovodného zařízení, jsou pro venkovské obce zcela neúnosné a že bez vnější podpory by nemohl náš venkov používati dobrodiní, které jest nejen samozřejmou výslednicí pokroku, ale i nezbytnou nutností pro rozvoj hospodářského života vůbec a zvýšení zemědělské a živnostenské výroby zvláště.

Proto položil náš stát základní pilíř k elektrisaci venkova zákonem ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb., o finanční podpoře elektrisace venkova, jehož platnost byla pak - protože se ukázala potřeba - prodlužována zákony ze dne 28. června 1928, č. 112 Sb., ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. a ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. Podle těchto zákonů, doplněných příslušným prováděcím nařízením ze dne 29. prosince 1928, č. 226 Sb., poskytoval stát jednotlivým obcím a družstvům, pokud o to zažádaly a splnily předepsané podmínky, státní podpory na stavbu elektrovodného zařízení do výše 50% skutečného nákladu. Zásluhou těchto opatření mohl náš venkov rychle doháněti zpoždění, které měl za jinými státy v Evropě, které tohoto systému již dříve používaly. Během okupace byly pro elektrisaci získávány prostředky jednak z titulu likvidace bývalých závazků, jednak jako části úspor v některých položkách bývalého ministerstva hospodářství a práce. V roce 1944 podařilo se obnoviti zajištění této důležité složky národního hospodářství vládním nařízením ze dne 10. července 1944, č. 161 Sb., kterým byla povolena na podporu elektrisace venkova v zemích České a Moravskoslezské v letech 1944 až 1946 částka 6,000.000 K ročně. V době okupace, kdy jakékoliv podnikání jiné než pro účely válečné bylo velmi brzděno, stačila tato částka právě na podpory těch málo obcí, kterým se přes všechny nesnáze podařilo uskutečniti elektrisaci.

Osvobozením našeho státu byl však dán povel k práci pro zvelebení všeho hospodářství a zvýšení životní úrovně racionalisováním výroby, také výroby zemědělské a živnostenské. Ze všech krajů se hlásí živý ruch v oboru elektrisace a obce naléhavě žádají o udělení podpor. Již z tohoto důvodu se jeví částka 6,000.000 Kčs, povolená na rok 1946 naprosto nedostatečnou. Dnešní potřebu prostředků k podpoře elektrisace venkova v zemích České a Moravskoslezské lze rozvrhnouti na dvě skupiny, a to:

1. Obce elektrisované nebo ty, jichž elektrovodná zařízení nebyla dosud dokončena,

2. obce neelektrisované.

Podle dnešního stavu jest v zemích České a Moravskoslezské 150 obcí, které elektrisaci buď právě dokončily, nebo mají zařízení ve stavbě a kterým dosud nebyla podpora vyplacena, a to buď zcela nebo zčásti. Průměrný náklad na stavbu elektrovodného zařízení venkovských obcí dosáhl zvýšení cen materiálu i zvýšením mezd oproti nákladům předválečných částek o 250 - 300% vyšších. Lze tedy předpokládati, že výstavba elektrovodného zařízení jedné obce bude státi průměrně 300.000 Kčs. Střední procento státních podpor až dosud udělovaných se pohybuje kolem 40%. A tak pro obce, jejichž zařízení jest ve stavbě nebo bylo právě dokončeno, jeví se potřeba 18,000.000 Kčs. Vzhledem k tomu, že z úvěru pro rok 1945 bylo použito ke splátkám na zmíněná zařízení částky 2,000.000 Kčs, snižuje se tím potřebná kvota pro uvedené podpory na 16,000.000 Kčs. To jest částka, které jest nevyhnutelně zapotřebí pro rok 1946, aby obce, které se rozhodly pro elektrisaci za okupace nebo krátce po ní, se neoctly v kritické finanční situaci. Pro zvýšenou potřebu k udělování podpor na elektrisaci venkova, jež v rozpočtu ministerstva průmyslu na rok 1946 má úhradu pouze částkou 6,000.000 Kčs, bude použito úspor rozpočtu kap. 13 "Ministerstvo průmyslu" na rok 1946 ve výši skutečné potřeby, nejvýše však do částky 10,000.000 Kčs.

Dále zbývá ještě v zemích České a Moravskoslezské asi 4.100 obcí a osad nezelektrisovaných. V rámci budovatelského programu vlády bude elektrisace v příštích dvou letech obzvláště urychlena, takže lze počítati, že za předpokladu koordinace všech ostatních hospodářských složek, bude v roce 1947 zelektrisováno 510 obcí a osad a v roce 1948 540 obcí a osad. Pro další leta jest však třeba uvážiti, že elektrisační práce se poněkud zpomalí, neboť se bude jednati o případy stále obtížnější a nákladnější. Lze však v každém případě počítati, že během 10 let bude elektrisace státu dokončena - s výjimkou zcela odlehlých a technicky i hospodářsky těžko zvládnutelných případů.

Při průměrném nákladu 300.000 Kčs na výstavbu elektrovodného zařízení jedné obce nebo osady by bylo zapotřebí na podporách obcím pro rok 1947 částky 61,000.000 Kčs, pro rok 1948 částky 65,000.000 Kčs.

Průměrná délka jedné primérní přípojky, ať již ve formě vlastní přípojky nebo primérního vedení samého, jest 2,5 km. Při ceně 100.000 Kčs za 1 km primérního vedení a průměrné podpoře 15 - 30% ze skutečného nákladu jest částka, která bude poskytnuta na výstavbu primérních přípojek pro rok 1947 19,000.000 Kčs, pro rok 1948 35,000.000 Kčs.

Bylo by tudíž třeba počítati pro elektrisaci venkova s výdajem pro rok 1947 80,000,000 Kčs, pro rok 1948 100,000.000 Kčs. Pro leta 1949 - 1956 bylo by zařazovati vždy příslušnou částku do rozpočtu toho kterého roku podle skutečné potřeby.

Pokud jde o finanční úhradu nákladů, spojených s prováděním navrhovaného zákona, nelze doporučiti zavedení zvláštních dávek v nově elektrisovaných obcích vzhledem k výdajům, které poplatníci těchto obcí budou nuceni v souvislosti s elektrisací obce přímo uhraditi; zvýšení daňového břemene nelze vzhledem k povaze věci rovněž doporučiti. Elektrisací nových obcí nastane však všeobecné zvýšení životní úrovně všech poplatníků těchto obcí a tím i přiměřené zvýšení výnosu všech přímých i nepřímých daní. Rovněž tak zvýšená výroba proudu zvýší daňovou poplatnost elektráren. Rozvodem elektrické energie do širokých venkovských oblastí se dosáhne hospodárnějšího využití energetických zdrojů a úspory ve spotřebě uhlí a pohonných látek, což jest s hlediska národohospodářského žádoucí.

Osnova navrhovaného zákona se omezuje na země Českou a Moravskoslezskou, neboť pro Slovensko je potřebné zmocnění k poskytování příspěvku státní správy na podporu soustavné elektrisace obcí na Slovensku dáno podle § 1, zákona č. 12/1942 Sl. z. a příspěvek na rok 1946 je zajištěn čl. IV finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946.