Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s protokolem, uzavřeným mezi Československou republikou a královstvím Rumunským o transferu osob české a slovenské národnosti a podepsaným v Bukurešti dne 10. července 1946.

Otázka přesídlení Čechů a Slováků z Rumunska do Československé republiky byla předmětem jednání s místopředsedou rumunské vlády Tatarescu již v říjnu 1945.

Při této příležitosti byl zmíněný rumunský státník informován o snaze československé vlády ve smyslu jejího rozhodnutí z 31. července 1945 o přestěhování Čechů a Slováků do vlasti.

Podle odpovědi pana Tatarescu věc měla přijíti na program jednání rumunské vlády.

Dne 7. prosince 1945 bylo naším vyslancem v Bukurešti odevzdáno panu Steicovi, generálnímu sekretáři rumunského ministerstva zahraničních věcí memorandum, v němž byla obnovena žádost o umožnění repatriace osob české a slovenské národnosti z Rumunska do Československé republiky.

Dne 5. dubna 1946 byl předložen rumunské vládě resp. panu Tatarescu čs. návrh protokolu o přesídlení Čechů a Slováků, zaslaný československému vyslanectví v Bukurešti a byly při této příležitosti znovu uvedeny důvody, které vedou československou vládu, aby tuto akci podporovala.

Panem Tatarescu bylo zdůrazněno, že rumunská vláda zaujímá příznivé stanovisko k transferu Čechů a Slováků.

Rumunský protinávrh protokolu, který ponechává otázky majetkoprávní otevřeny pro nepříznivou hospodářskou situaci Rumunska, byl projednán zúčastněnými ministerstvy a byl doplněn československými pozměňovacími návrhy, zejména pokud jde o připomínku osidlovacího úřadu v Bratislavě.

Po projednání našeho návrhu a rumunského protinávrhu dochází dne 10. července 1946 v Bukurešti k podpisu protokolu mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o transferu osob české a slovenské národnosti.

Protokol má čtrnáct článků, z nichž sluší poukázati zejména na článek čtvrtý, kterým obě smluvní strany se zavazují, že přesídlení nebude na újmu majetkových ani osobních práv přestěhovalců, jichž nabyli na území státu svého dosavadního bydliště v rámci rumunských ústavních ustanovení.

Přestěhovalcům zajištěn vývoz nejen veškerého jich movitého majetku, ale také nejnutnějšího nářadí pro provozování řemesel. Ochrana práv a likvidace movitého majetku, který nebude vyvezen a majetku nemovitého na území rumunského státu jsou vyhrazeny zvláštní československo-rumunské dohodě, která bude později uzavřena (čl. 6 protokolu).

K usnadnění transferu obyvatelstva bude ustanovena smíšená komise, složená ze stejného počtu zástupců obou vlád se sídlem v Bukurešti.

Se strany československé zřizuje se v Oradea Mare úřad, který bude pověřen koordinací všech opatření a prováděním protokolu s hlediska československého.

Podle dosavadních informací docházejících z Rumunska nedá se očekávati, že akce reemigrační do Československé republiky ve větší míře se zúčastní zemědělské obyvatelstvo české a slovenské národnosti, které vlastní v Rumunsku zemědělský majetek větší plošné výměry, ježto se bude pravděpodobně obávati, aby o hodnotu tohoto svého majetku nepřišlo, již také proto, že nelze zejména přestěhovalcům zemědělcům zajistiti plnohodnotné osídlení v Československu.

Vláda předkládajíc tento návrh sněmovně ústavodárného Národního shromáždění, projevuje po stránce formální

aby tento protokol byl projednán v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a sociálně-politickým pokud možno urychleně.

Text protokolu předkládá se ve zvláštních exemplářích v původním znění českém a rumunském.

Osoby národnosti české a slovenské, bydlící na území Království Rumunského, které jsou občany rumunského státu, nebo bezdomovci (v dalším všichni označováni "přestěhovalci"), mohou se volně vystěhovati do Československé republiky ve lhůtě jednoho roku ode dne podepsání tohoto protokolu.

Osoby, které opouštějí Rumunsko podle tohoto protokolu, pozbudou právně rumunského státního občanství, jakmile opustí území Království Rumunského.

Vláda republiky Československé souhlasí s tím, aby občané českoslovenští, rumunské národnosti, mohli se volně vystěhovati do Rumunska a na žádost Královské vlády rumunské bude uzavřena dohoda k tomuto účelu.

Oficiální zástupce republiky Československé, jakož i československé orgány, ustanovené k přípravě a provádění transferu obyvatelstva, jsou oprávněni, aby ve společné dohodě a za podpory kompetentních rumunských úřadů, ustanovených aneb zřízených za tímto účelem, vstupovali v přímý styk s osobami uvedenými v čl. 1, aby vydávali veřejné výzvy a vyhlášky a provedli soupis těch, kdož chtějí dobrovolně přesídliti do Československa.

Přesídlení osob české a slovenské národnosti bude provedeno smíšenými komisemi československo-rumunskými, zřízenými za tím účelem.

Královská vláda rumunská souhlasí, aby přestěhovalci měli právo vzíti s sebou do Československé republiky, ať zcela, nebo po částech a postupně, osobní svršky, vlastní nábytek, domácí zařízení, osobní skvosty, nejnutnější nářadí pro provozování řemesel.

Vzhledem k transferu těchto statků, pořídí každý zájemce svůj úplný inventář ve dvou exemplářích.

Inventář se prozkoumá na místě přesídlovacími smíšenými komisemi československo-rumunskými, uvedenými v čl. 14, které potvrdí správnost a vrátí jeden exemplář zájemci, a druhý exemplář uloží v archivu komise.

V případě pochybností má smíšená komise právo přesvědčiti se svými delegáty, nebo orgány, o čistě osobním charakteru zmíněných statků, které mají býti českými a slovenskými přestěhovalci vzaty s sebou, provádějíc nezbytná šetření.

Předmětem transferu mohou býti pouze statky zapsané v inventáři.

Obě vlády souhlasí s tím, že přesídlení nebude na újmu majetkových ani osobních práv přestěhovalců, jichž nabyli na území státu svého dosavadního bydliště, v rámci rumunských ústavních ustanovení.

Vývoz movitých statků, uvedených v čl. 3, je osvobozen od veškerých daní, celních poplatků, neb vývozních omezení. Rovněž nepodléhá celním poplatkům a daním dovoz nutného materiálu, sloužícího k zabalení statků vystěhovalců a usnadnění jejich dopravy.

Obě strany se zavazují, že si vyjdou vstříc při transferu hodnot, uvedených v čl. 3.

Královská vláda rumunská souhlasí, aby zvláštní konvencí se upravila otázka živého i mrtvého inventáře, skvostů, pokud se na ně již nevztahuje ustanovení čl. 3, zlata, uměleckých a vědeckých sbírek, rumunské měny (bankovních nebo kovových peněz), devis, cenných papírů, státních papírů, akcií, obligací, deposit, zaplacených pojišťovacích příspěvků, pojistných prémií, pensí, rent, úspor, později splatných pohledávek a jiných právních a vlastnických nároků přestěhovalců, konvencí, která bude integrální součástí tohoto protokolu.

Pokud jde o vlastnictví nemovitých statků přestěhovalců a břemene na nich váznoucích, jakož i movitých statků, neuvedených v čl. 3 a 6, Královská rumunská vláda souhlasí, aby tato otázka byla upravena v rámci dohody, podle článku 6. Tímtéž způsobem bude postupováno s podniky průmyslovými, profesionálními nebo obchodními a řemeslnickými, jakož i s jinými statky.

Pokud jde o movitý majetek, který náleží českým nebo slovenským sdružením, družstvům, společnostem, církevním organisacím, nebo jiným organisacím, které byly likvidovány na základě provedení transferu osob národnosti české a slovenské, budou aplikovány disposice čl. 3, 5, 6 a 7.

Pokud jde o jmění nemovité, nebo podniky, které patří shora uvedeným sdružením, bude se aplikovati čl. 7.

Ochrana práv a likvidace majetku movitého, pokud nebude vyvezen, jakož i majetku nemovitého, zůstavšího na území rumunského státu, bude svěřena orgánům, jež budou ustanoveny v rámci konvence, o níž se pojednává v čl. 6.

Repatriované osoby jsou povinny likvidovat splatné dluhy do data repatriace, závazky, které pocházejí z daní a dávek, kvot a neb jiných jakýchkoliv příspěvků, dluhovaných státu, okresu, obci nebo jiným veřejným institucím, jakož i závazky, které mají vůči rumunským občanům, pokud zanechaný majetek neposkytuje dostatečné záruky.

K provedení hromadných transportů budou připuštěny až do místa nynějšího sídla československých přestěhovalců, dopravní orgány československé a potřebná zařízení, jakož i osoby, pověřené dopravou a zdravotní ochranou, za spolupráce příslušných rumunských úřadů.

Finanční výdaje, spojené s transferem Čechů a Slováků z Rumunska, uhradí sama vláda Československá.

Obě vlády souhlasí, aby provedení tohoto transferu obyvatelstva bylo uskutečněno v rámci platných mezinárodních zdravotních a veterinárních úmluv.

K usnadnění tohoto transferu obyvatelstva a k rozřešení všech otázek a sporů, jež se případně vyskytnou při provádění tohoto protokolu, bude ustavena Smíšená komise, složená ze stejného počtu zástupců obou vlád, se sídlem v Bukurešti.

Členové komise budou jmenováni ve lhůtě 14 dní ode dne podepsání zvláštní konvence, uvedené v čl. 6.

Spory, které spadají do kompetence obyčejných soudů, zůstanou v jejich příslušnosti.

Československé vyslanectví v Bukurešti detašuje vyššího úředníka a potřebný personál do Oradea Mare, za účelem zřízení úřadu, jehož úkolem bude koordinace všech opatření, pokud se týkají aplikace a provedení tohoto protokolu s hlediska československého.

Tento úředník, delegát Československého vyslanectví a přidělení úředníci obdrží veškerá nutná usnadnění ve shodě a v úzké spolupráci s příslušnými rumunskými úřady.

Přestěhování bude provedeno místními smíšenými komisemi československo-rumunskými, které budou pracovati podle disposic ústřední smíšené komise.

Status a činnost komisí, uvedených v tomto článku, budou stanoveny zvláštní konvencí, uvedenou v čl. 6.

Podepsáno ve dvou původních exemplářích v jazyku českém a rumunském, v Bukurešti, dne 10. července 1946.