Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946.

1. zasedání.

152.

Interpelace

poslanců Vodičky, Škrlantové, Mráze, Paška, dra Čepičky

ministru spravedlnosti

ve věci porušování úřední povinnosti krajských soudů v Táboře a v Kutné Hoře.

JUDr. Alfréd Schmidt, okresní soudce české národnosti, příslušný do Vlašimi, byl rozsudkem mimořádného lidového soudu v Táboře, senátem v Benešově odsouzen pro zločiny dle § 3, odst. 1 retribučního dekretu k trestu těžkého žaláře v trvání 8 roků a k pozbytí občanské cti na dobu 8 let. Rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti obžalovaného, neboť ten se k přelíčení nedostavil.

Dne 6. dubna 1946 dostavil se do ústavu duševně chorých v Bohnicích, předstíraje, že je duševně chorý. Zde byl přijat na třídní oddělení a při vyšetřování a pozorování bylo zjištěno, že svou nemoc předstírá. Při zjišťování důvodu simulace dozvěděla se správa ústavu, že jmenovaný dr. Schmidt byl mimořádným lidovým soudem v Táboře odsouzen ke shora uvedenému trestu.

Dne 15. června 1946 obrátila se správa ústavu přípisem na mimořádný lidový soud v Táboře s uvědoměním, že dr. Schmidt je úplně zdráv a že žádá, aby zmíněný soud převzal simulanta k nastoupení trestu. Mimořádný lidový soud na tento přípis vůbec neodpověděl a do dnešního dne nalézá se shora uvedený dr. Schmidt v bohnickém ústavu, kde uniká svému trestu s přímým vědomím soudních orgánů v Táboře.

Dne 20. března 1946 byl krajským soudem v Kutné Hoře Emil Sluka z Kutné Hory, české národnosti, který se nacházel pro zločiny udavačství ve vyšetřovací vazbě mimořádného lidového soudu, předán do shora uvedeného ústavu v Bohnicích za účelem zjištění jeho duševního stavu.

Přípisem ze dne 20. dubna 1946 sdělila správa ústavu krajskému soudu v Kutné Hoře, že pozorování a vyšetřování E. Sluky je skončeno a že může býti převzat zpět do vazby. Přípisem ze dne 14. května 1946 odpověděl krajský soud v Kutné Hoře správně ústavu, že případ E. Sluky byl postoupen mimořádnému lidovému soudu v Praze. Dne 15. června 1946 obrátila se správa ústavu přípisem na mimořádný lidový soud v Praze, kde žádala, aby E. Sluka byl co nejdříve převzat do vazby. Protože se správě ústavu nedostalo žádné odpovědi, obrátila se znovu přípisem ze dne 12. července 1946 ke krajskému soudu v Kutné Hoře a žádala kategoricky, aby zmíněný udavač byl převzat do vazby. Avšak ani na tento přípis se nedostalo správě ústavu žádné odpovědi a tak shora uvedený simulant s vědomím soudních orgánů setrvává do dnešního dne v uvedeném ústavě, kde používá veškerých výhod přináležejících nemocným.

Proti těmto opatřením, jimiž je vzbuzováno veřejné pohoršení mezi lidem a jimiž je porušován zákon a vládní program, je samozřejmý požadavek k odstranění všech protistátních a protilidových živlů z řad našeho soudnictví, které svým jednáním profanují soudcovský stav a přivádějí tím soudcovskou nezávislost v nevážnost.

Podepsaní poslanci táží se pana ministra spravedlnosti:

1 Jsou panu ministru spravedlnosti tyto skutečnosti známy?

2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten učiniti bezodkladné opatření, aby byla zamezena podpora protistátních živlů soudními orgány?

3. Je pan ministr spravedlnosti ochoten potrestati provinilé soudní orgány, jež sabotují vládní program, trestní řád a způsobují mezi lidem veřejné pohoršení?

V Praze dne 8. října 1946.

Vodička, Škrlantová, Mráz, Pašek, dr. Čepička,

Švermová, Nepomucký, Zimáková-Zemanová, dr. Bureš, dr. Bartuška, Janouš, Sutr, Hložek, Koubek, L. Bláha, Zuzaňák, Sosnar, Verosta, Pešák, Koštejn, Jura, Vítek, Šling, dr. Holý, Tula, Abrahám, Kapoun, František Jaroš, Syrovátková, Matula, K. Kliment.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP