Dekret o obnovení československé měny
ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb. v §
15, odst. 1 ustanovuje, že z účtu veřejných
úřadů, soudů a jiných veřejných
zařízení, uvedených v § 6 lze
volně čerpati potřebné částky
v nových platidlech, počínaje dne 27. října
1945. Tímto předpisem byla připuštěna
výjimka ze všeobecné zásady vázanosti
vkladů, takže mimo jiné také svazky
územní samosprávy mohly volně dočerpati
ze svých vkladů, vytvořených ve starých
platidlech, resp. z vkladů na účtech, vytvořených
z pokladních hotovosti ve starých platidlech podle
§ 6 cit. dekretu.
Všeobecný výklad byl potvrzen výnosem
ministerstva vnitra ze dne 22. prosince 1945, č. B-7061-22/1245-III/2,
v němž bylo v odstavci 1 jasně řečeno,
že země, okresy a obce mají možnost volně
čerpati ze svých vkladů (šekové
a běžné účty, vkladní
knížky). Tato možnost byla omezena jenom tím,
že bylo dovoleno čerpati ze starých vkladů
v nových platidlech potřebné částky,
t. j. ony částky, které jsou skutečně
potřebné k úhradě řádných
výdajů, obsažených v rozpočtu.
Jinak právo odčerpání starých
vkladů v nových platidlech pro ně omezeno
nebylo.
Na tomto stavu nebylo ničeho měněno až
do 13. května 1946, kdy ministerstvo vnitra oběžníkem
z téhož dne č. B-7061-1/4-46-III/2 dosavadní
stav potvrdilo s připomínkou, že se předpokládalo,
že národní výbory "projeví
porozumění" pro intence finanční
správy v zájmu upevnění naší
měny. Tímto výnosem nejen že ministerstvo
vnitra dosavadní stav nezvrátilo, nýbrž
ještě jej rozšířilo o možnost
použití takových částek k úhradě
i některých mimořádných výdajů,
ve výnosu taxativně uvedených.
Teprve výnosem téhož ministerstva ze dne 11.
července 1946 č. B-7061-28/6-46-III/2 bylo stanoveno,
že svazky územní samosprávy smějí
napříště čerpati z vázaných
účtů jen ty částky, které
uzná za potřebné ministerstvo vnitra v dohodě
s ministerstvem financí. V témže výnosu
jest pak dále uvedeno, že od svazků územní
samosprávy bude požadováno, aby vázané
účty byly uvedeny do původního stavu,
že částky již vybrané jsou tudíž
zatím dluhem, který musí svazky územní
samosprávy zásadně povinně splatiti,
a to buď řádnými příjmy,
jestliže šlo o krytí výdajů řádných,
nebo úvěrem, šlo-li o výdaje mimořádné.
Z toho, co zde bylo nastíněno, vyplývá,
že ministerstvo vnitra, jako nejvyšší instance
svazků územní samosprávy, nejen že
se zpětnou účinností mění
smysl jasného ustanovení § 15, odst. 1 dekretu
č. 91/1945 Sb., omezujíc právo samosprávných
svazků volně čerpati potřebné
částky z vázaných účtů
v nových platidlech, poskytnuté jim citovaným
dekretem, nýbrž že se stejnou účinností
revokuje též vlastní vpředu citovanými
výnosy, obsahující oficielní výklad
citovaného dekretu.
Domníváme se, že ministerstvo vnitra jako ústřední
administrativní úřad není oprávněno
měniti, a to dokonce se zpětnou platností
akt moci zákonodárné. Svým postupem
vneslo právní nejistotu, ba způsobilo přímo
zmatek v hospodářském životě
svazků územní samosprávy a peněžních
ústavů a podrylo důvěru nejen ve svoje
vlastní výnosy, nýbrž i v samostatná
zákonná ustanovení.
Kromě těchto morálních důsledků
postavilo ovšem ministerstvo vnitra svým posléze
citovaným výnosem svazky územní samosprávy
před úkol neobyčejně těžký,
který je v mnoha případech vůbec neřešitelný.
Je všeobecně známo, v jaké přímo
kritické situaci se ocitly svazky územní
samosprávy. Nelze proto předpokládati, že
zdrcující většina svazků územní
samosprávy byla by i při nejlepší vůli
schopna vyhověti požadavku ministerstva vnitra ze
dne 11. července 1946, aby z běžných
řádných příjmů platila
obec požadovaný "dluh". Stejně se
jeví neproveditelnou restituce úvěru u svazků
územní samosprávy zejména v pohraničí.
Peněžní ústavy sotva totiž budou
schopny vyhověti běžným požadavkům
komunálního úvěru s ohledem na celkový
investiční plán, takže nelze u nich
předpokládati tolik hotových prostředků,
aby ještě zbylo na úhradu výdajů
již spotřebovaných, jež jsou převážně
neproduktivního rázu. Kromě toho rozvrací
toto opatření ministerstva vnitra zcela všechny
dosavadní komunální rozpočty, v nichž
svazky územní samosprávy - řídíce
se danými pokyny, zejména též pokynem,
obsaženým ve výnosu ministerstva vnitra ze
dne 13. května 1946 - právem se svými vázanými
vklady k úhradě potřeby řádných
a mimořádných rozpočtů počítají.
Poukazujíce na uvedené důvody mravní,
právní, hospodářské a finanční,
táží se podepsaní pana ministra vnitra,
zda jest ochoten výnos ministerstva vnitra ze dne 11. července
1946 čís. B-7061-28/6-46-III/2 v plném znění
odvolati a zabrániti tak úplnému chaosu a
zhroucení hospodářství svazků
územní samosprávy.