Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Za účelem soustavné péče o zemědělství a lesnictví, jakož i o sociální a hmotné potřeby příslušníků zemědělské a lesní výroby, zřizuje se Ústřední svaz zemědělců republiky Československé se sídlem v Praze (dále jen Ústřední svaz).

(²) Ústřední svaz je samosprávnou korporací veřejného práva, může nabývati práv a se zavazovati a podléhá dozoru vlády.

(¹) Úkolem Ústředního svazu jest sdružiti zemědělce republiky Československé, slovanské národnosti, pokud jsou jejími státními příslušníky, podporovati je za účelem zvelebení zemědělské výroby a povznesení hospodářské, sociální a kulturní úrovně venkova.

(²) Ústřední svaz, jako vrcholná zájmová organisace zemědělců, zastupuje jejich zájmy a podává návrhy a posudky ve věcech týkajících se zemědělství a lesnictví vládě a příslušným úřadům, které slyší Ústřední svaz v zásadních otázkách, týkajících se zemědělství a lesnictví.

(³) Ústřední svaz vykonává úkoly veřejného zájmu, zejména úkoly, jež souvisí se zajišťováním a zvelebováním zemědělské a lesní výroby podle směrnic vlády a ministerstva zemědělství.

(⁴) Ústřední svaz převezme provádění úkolů dosud svěřených orgánům zemědělské správy (hospodářsko-technická služba) a úkoly, svěřené dosud orgánům veřejné služby lesnické (dohled nad lesy a myslivecko-lesnicko-technická ochrana půdy a zemědělsko-technické lesní služby dohlédací), při okresních a zemských národních výborech.

(⁵) K provádění vlastních úkolů (odst. 1 a 2) může Ústřední svaz ukládati svým členům povinnosti, v oboru přenesené působnosti (odst. 3) i nečlenům.

Členy Ústředního svazu jsou:

(¹) Zemědělci, t. j. fysické a právnické osoby, které jako vlastníci (spoluvlastníci), pachtýři (spolupachtýři), nebo uživatelé (spoluuživatelé), pozemků zemědělsky obdělávaných, pozemkové dani podrobených, od této trvale neosvobozených, hospodařící na jednom ha půdy zemědělské a jsou staří aspoň 18 roků.

(²) Ústřední organisace zemědělská, zemědělsko-osvětové, zemědělsko-zahradnické, zahrádkářské, lesní, lesnické, myslivecké, šlechtitelské a chovatelské a jiná podobná zařízení, dále ústředí zemědělských a lesních družstev, ve všech těchto případech jen tyto samostatné právnické osoby, nikoliv však jejich nižší organisační složky a jednotliví členové, pokud se již nestali členy podle odst. 1. a 2.

(³) Práva a povinnosti členské vykonává každý člen osobně, za osoby právnické jejich statutární zástupce nebo ustanovený plnomocník.

Ústřední svaz vykonává svoji činnost ústřednou zemskými okresními úřadovnami a podle ustanovení tohoto zákona svými územními organisačními složkami, jimiž jsou:

1. Zemská sdružení zemědělců pro Čechy, zemi Moravskoslezskou a pro Slovensko.

2. Okresní sdružení zemědělců.

3. Místní sdružení zemědělců.

1. Ústřední svaz zejména řídí a jednotně upravuje činnost všech organisačních složek, zastupuje tyto před úřady a provádí úkoly, jež jsou mu svěřeny, tímto zákonem, nebo které mu v budoucnosti uloženy budou.

2. Ústřední svaz může provádění některých úkolů přenésti na území organisační složky.

3. Orgány Ústředního svazu jsou:

a) Ústřední sjezd, který se skládá z delegátů, jimiž jsou členové správních sborů zemských a okresních sdružení zemědělců.

b) Šedesátičlenný Ústřední výbor, který se skládá z členů předsednictva, dalších padesátidvou členů a předsedů ústředních odborů jednotlivých výrobních odvětví a předsedů členských organisací Ústředního Svazu, kteří jsou členy ústředního výboru ze svých funkcí, zvolení členové ústředního výboru (§ 9) volí ze svého středu předsednictvo. Předseda a místopředsedové předsednictva jsou předsedou a místopředsedy ústředního výboru.

c) Předsednictvo, které se skládá z předsedy, 3 místopředsedů a 4 dalších členů.

d) Ústřední odbory jednotlivých výrobních odvětví, které se skládají z předsedů a místopředsedů, příslušných odborů při zemských sdruženích, které budou zřízeny (§ 10, odst. 1).

e) K hájení zájmů lesního hospodářství kooptuje předsednictvo a ústřední výbor se souhlasem ministra zemědělství na Slovensku také se souhlasem pověřence pro polnohospodářství a pozemkovou reformu, přiměřený počet dalších členů z řad lesních odborníků. U žádného z těchto orgánů nesmí pak počet lesních odborníků převyšovati jednu třetinu úhrnného počtu členů.

(¹) Zemským sdružením zemědělců, jako organisačním složkám Ústředního svazu přísluší v obvodu pro který jsou zřízeny, dozor nad činností okresních sdružení zemědělců, řízení a provádění odborné práce zvelebovací, jakož i provádění všech úkolů, které jim budou ústředním svazem svěřeny.

(²) Orgány zemských sdružení zemědělců jsou:

a) sbor delegátů, jehož členy jsou členové výboru okresních sdružení v obvodu působnosti ustavených;

b) správní sbor, který se skládá z předsednictva a dalších 24 volených členů a předsedů zemských odborů jednotlivých výrobních odvětví;

c) předsednictvo, které se skládá z předsedy, tří místopředsedů a ředitele úřadovny zemského sdružení zemědělců.

(¹) Okresním sdružením zemědělců, jež se zpravidla ustaví v sídlech okresních národních výborů s působností pro jejich obvody, přísluší dozor nad činností místních sdružení zemědělců v obvodu jejich působnosti, řízení a provádění všech úkolů, jež jim budou v rámci plánu odborné práce, určenému Ústředním svazem, uloženy nebo svěřeny zemským sdružením zemědělců.

(²) Orgány okresních sdružení zemědělců jsou:

a) sbor delegátů, jehož členy jsou členové výboru místních sdružení zemědělců, zřízených v obvodu působnosti okresního sdružení,

b) správní výbor, který se skládá z předsednictva a dalších dvanácti volených členů a předsedů okresních odborů jednotlivých výrobních odvětví,

c) předsednictvo, které se skládá z předsedy a tří místopředsedů a vedoucího tajemníka úřadovny okresního sdružení zemědělců.

(¹) Místním sdružením zemědělců, jež se ustaví ve všech obcích, přísluší péče o záležitosti zemědělců v rozsahu místního působení, provádění odborné práce zvelebovací, podle základního plánu Ústředním svazem vyhlášeného, jakož i všech úkolů, jež jim budou k provedení svěřeny.

(²) Orgány místních sdružení zemědělců jsou:

a) valná hromada členů,

b) správní výbor, který se skládá z předsednictva a dalších volených 8 členů,

c) předsednictvo se skládá z předsedy a tří místopředsedů,

d) důvěrníci jednotlivých výrobních odvětví, jež budou v rámci místního sdružení přicházeti v úvahu.

(¹) Volby orgánů Ústředního svazu a jeho složek, a to: dvanácti členů správního výboru místního sdružení, šestnácti členů správního výboru místního sdružení, šestnácti členů správního výboru okresního sdružení, dvacetiosmi členů správního výboru zemského sdružení a šedesáti členů Ústředního výboru, se provádějí podle zásad přímého, tajného a rovného hlasovacího práva a podle zásad poměrného zastoupení. Kandidátní listiny mohou podávati pouze politické strany, které v obvodu působnosti Ústředního svazu a jeho organisačních složek vyvíjejí politickou činnost. Podmínky práva volebního, volitelnosti řízení se upraví bližšími volebními předpisy (§ 10), přiměřeně podle zásad řádu volení do místních národních výborů.

(²) Aktivní právo voliti mají zemědělci slovanských národností, kteří jsou státními občany republiky Československé, dosáhli 18 roků věku, nejsou z práva voliti vyloučeni, pokud obhospodařují 1 ha vlastní či propachtované půdy k účelům zemědělským.

(³) Pasivní právo volební mají zemědělci slovenských národností, kteří jsou státními občany republiky Československé, dosáhli 24. roku věku, nejsou vyloučeni z práva voliti, hospodaří na půdě vlastní či propachtované o výměře nejméně 1 ha a jejichž je zemědělství jediným povoláním a hlavním zdrojem výživy.

(¹) Prováděcí předpisy o organisační výstavbě Ústředního svazu a volbách jeho orgánů a orgánů jeho složek vydá ministr zemědělství a vnitra za souhlasu vlády a budou vyhlášeny v Úředním listě.

(²) Stanovy Ústředního svazu a jednací řády, přijaté ustavujícím sjezdem, předloží vládě ke schválení ministr zemědělství a vnitra a po schválení vládou je vyhlásí v Úředním listě.

(³) Až do provedení voleb orgánů Ústředního svazu, vykonává správu jeho věcí Přípravný výbor Ústředního svazu, složený ze dvacetičtyř členů jmenovaných z řad výkonných zemědělců k návrhu ministra zemědělství vládou. Při jmenování řídí se vláda zásadou, aby jedna třetina členů Přípravného výboru byla ze Slovenska, pokud se týče členů předsednictva, aby prvním místopředsedou byl Slovák mezi členy předsednictva, aby byl přiměřený počet zemědělců ze Slovenska.

(⁴) Pokud se týče správy zemských sdružení zemědělců, jmenuje členy předsednictva podle návrhu Přípravného výboru Ústředního svazu ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra.

(⁵) Členy předsednictva okresních sdružení zemědělců jmenuje k návrhu zemských sdružení zemědělců Přípravný výbor Ústředního svazu, který také schválí návrh okresního sdružení na členy výboru místních sdružení zemědělců.

(⁶) Pro tato jmenování platí zásada poměrného zastoupení (§ 9).

Funkční období pro všechny orgány Ústředního svazu a jeho složek je šestileté. Členové (náhradníci) zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud nenastoupili úřad jejich nástupci.

(¹) Zaměstnanci Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnické komory v Bratislavě, jakož i zaměstnanci hospodářsko-technické služby a lesní služby při okresních a zemských národních výborech, kteří budou v den účinnosti tohoto zákona v činné službě, přecházejí do služeb Ústředního svazu se všemi právy a nároky.

(²) Odborné síly, jež budou ve službách Ústředního svazu, musí míti osobní a odbornou způsobilost pro výkon úkolů, jež mají plniti.

(³) Předsednictvo Ústředního svazu ustanovuje ve veřejnoprávním nebo soukromoprávním služebním poměru, povyšuje a propouští zaměstnance Ústředního svazu a jeho složek v rámci systemisace služebních míst schválené ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(⁴) Pokud nebude schválena systemisace služebních míst podle odstavce 1, jest třeba k ustanovení a povýšení zaměstnanců předchozího souhlasu ministerstva zemědělství, vnitra a financí.

(⁵) Služební a platové poměry těchto zaměstnanců (odst. 1) se upraví v mezích platných předpisů služebním a platovým řádem, který vyžaduje souhlasu ministerstva zemědělství, vnitra, soc. péče a financí.

(⁶) Na zaměstnance podniku Ústředního svazu se vztahují platové předpisy platné pro příslušnou skupinu zaměstnaneckou.

(¹) Správní náklady Ústředního svazu a jeho složek hradí se členskými příspěvky, které stanoví ústřední výbor, všeobecnými zemědělskými příspěvky, zvláštními příspěvky, příspěvkem státu a jinými příjmy (taxy, dary a pod.).

(²) Výši obecných zemědělských příspěvků stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a Nejvyšším úřadem cenovým po slyšení ústředního výboru Ústředního svazu; vybírají se zásadně jako přirážky k dani pozemkové. Pro vyměřování, předpisování, vybírání a vymáhání těchto přirážek platí přiměřeně všeobecná ustanovení o pozemkové dani a o přirážkách k dani pozemkové s výjimkou ustanovení o obecních přirážkách.

(³) Výši zvláštních příspěvků, které se vybírají za odbornou činnost Ústředního svazu, ze které určitá odvětví zemědělské výroby mají zvláštní výhody, stanoví předsednictvo Ústředního svazu se souhlasem příslušných ústředních úřadů.

(⁴) Příspěvky, které nejsou vybírány jako přirážky k pozemkové dani, vybírají se od skutečného uživatele (spoluuživatele) přímo a mohou býti vymáhány politickou exekucí na základě výkazu nedoplatků potvrzeného Ústředním svazem.

(⁵) Rozpočet Ústředního svazu vyžaduje souhlasu ministra zemědělství a ministra financí.

(⁶) Ústřední svaz vydá příspěvkový řád, který vyžaduje souhlasu ministra zemědělství a ministra financí. Příspěvkový řád uveřejní ministerstvo zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

(¹) Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu a Rolnická komora v Bratislavě se rozpouštějí.

(²) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona přejdou na Ústřední svaz všechna oprávnění, jakož i jmění včetně všech práv a závazků Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnické komory v Bratislavě.

(³) Pokud nebyla skončena likvidace zemědělských a lesních organisací a zařízení, které byly svazem zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze, nebo Rolnickou komorou v Bratislavě zrušeny, nebo včleněny před účinností tohoto zákona, skončí tuto likvidaci příslušný svaz podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro zemědělství a pozemkovou reformu.

(¹) V mezích své veřejnoprávní působnosti jest Ústřední svaz osvobozen od zvláštní daně výdělkové, poplatků, jakož i dávek za úřední úkony ve věcech správních a jiných veřejných dávek.

(²) Movité jmění Ústředního svazu a jeho složek je osvobozeno od poplatkového ekvivalentu.

Za újmy, které by případně vznikly provedením tohoto zákona, neposkytuje se náhrada.

Právní jednání a úřední úkony nutné k provedení tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, poplatků a veřejných dávek.

Kdo vědomě nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost uloženou podle § 2., odst. 4, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek pokutou do 20.000 Kčs nebo vězením do 2 měsíců. Ukládá-li se pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění až do 2 měsíců.

(¹) Dnem vyhlášení tohoto zákona zrušuje se platnost vládního nařízení z 22. srpna 1942, č. 294 Sb. a zákona z 2. června 1942, č. 130 slovenského zákoníku, jakož i předpisy podle nich vydané, dále se ruší účinnost všech předpisů, podle nichž byly zřízeny zemědělské a lesní služebny (hospodářsko-technická a lesní služba) při okresních a zemských národních výborech.

(²) Spisový materiál Svazu zemědělství a lesnictví a Rolnické komory, jakož i zrušených zařízení a služeben (hospodářsko-technické a lesní služby) převezmou orgány Ústředního svazu.

(³) Dosavadní nositelé veřejnoprávní péče (služebny a zařízení) o zemědělství a lesnictví odevzdají Ústřednímu svazu kancelářské zařízení, jakož i za přiměřenou náhradu dají do užívání místnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dávným přáním zemědělského lidu je vytvoření zájmové selské organisace. Rolnický stav volá po zemědělské samosprávě téměř století. Založení Zemědělské jednoty r. 1887, jednání o zemědělská společenstva r. 1893, jež měla být zřízena cestou zákonnou a zejména zemědělské rady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, to všechno byly pokusy o vybudování selské samosprávy. Žádná ze zmíněných institucí však k cíli nedošla jednak pro nepochopení, jednak pro politické rozvrstvení zemědělců. Jinak je ovšem nutno přiznat těmto institucím velkou práci průkopnickou. I když dnes, při tvoření selské samosprávy narážíme na mnohé potíže, byly by jistě horší, kdybychom zmíněné průkopnické práce před sebou neměli. Zejména zemědělské rady vykonaly veliký kus práce. Po stránce samosprávné se ovšem také dále nedostaly. Určitým pokrokem byl Svaz pro zemědělství a lesnictví, vzniklý za okupace, a to proto, poněvadž byl vybudován přímo na členství zemědělců. O přímém členství můžeme ovšem mluvit pouze teoreticky, poněvadž za okupace žádných členských práv nebylo. Svaz pro zemědělství a lesnictví nevznikl z vůle a potřeby zemědělců, nýbrž z vůle a na přání okupantů. Neměl sloužit zemědělcům, nýbrž naopak, zemědělci dosud rozběhnutí měli nyní organisovaně sloužit zájmům Německa. Zemědělci to ovšem poznali a důvěra ve Svazu nebyla žádná nebo nepatrná. Zkušenosti z dávné i blízké minulosti přivedly zemědělce k intensivnímu přemýšlení o nové stavovské organisaci. Dříve to bylo několik jedinců, kteří přišli s iniciativou a široké vrstvy zemědělské hleděli pro své záměry získat. Dnes je to celý zemědělský stav, který spontánně volá po vytvoření skutečné zemědělské organisace. Tomuto volání, které se nesplní ani sliby, ani náhražkami, je nutno vyhovět. Zemědělci chtějí uplatniti svůj hlas, svůj vliv a své právo. Chtějí organisaci zemědělskou a zemědělci spravovanou. Musí to být organisace, která bude zemědělský stav hájit a která bude v každém případě jeho nesmlouvavým zastáncem a prokurátorem. Má-li zemědělská organisace řádně svůj úkol obhájce plnit, musí mít nezbytně možnost a právo dozírat na zemědělskou politiku a zemědělcům musí být dána možnost, aby své názory mohli na pravém místě uplatniti.

Členství z toho důvodu musí být umožněno nejširším vrstvám. Aktivní právo volební mají podle návrhu majitelé 1 ha, staří nejméně 18 roků. Pasivní právo volební přísluší majitelům téže výměry, starým nejméně 24 roky. Přijetím podaného návrhu nejlépe se zajistí účast všech skutečných zemědělců a zemědělských pracovníků. Ze zásadních důvodů je nutné, abychom trvali na organisaci v rámci Československém.

Je naprosto nutná úplná samospráva zemědělců a jejich přímá a nepřímá účast na zvelebovací činnosti v zemědělství. Návrh sleduje proto organisační zjednodušení a jasné vymezení pracovních úkolů nižších organisačních složek. Volební právo je žádáno přímé, tajné s poměrným zastoupením, při čemž volby do všech sborů (místní, okresní, zemské a ústřední) by se provedly jedním aktem na základě kandidátních listin, předložených stranami Národní fronty.

Dalším nutným požadavkem návrhu je přihlédnutí k zemským celkům, což se až dosud nejlépe osvědčilo. Není to autonomismus, nýbrž zdravá dělba práce, získaná a podepřená bohatou praxí a zkušenostmi.

Jednotný svaz českých zemědělců v dosavadním složení nesplnil očekávaná přání zemědělců proto, poněvadž nebyl vytvořen skutečnou vůlí lidu. Je zde nedůvěra, kterou odstraníme jedině tehdy, když zemědělci sami demokratickými volbami rozhodnou o osudu své stavovské organisace.

Navrhuje se, aby iniciativní návrh byl předložen výboru iniciativnímu s tím, aby byl přikázán k projednání výboru zemědělskému a ústavně právnímu.