Ústavodárné Národní shromáždění usnáší se takto:

Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době předložila osnovu zákona na změnu a doplnění vládního nařízení ze dne 30. března 1942, č. 99 Sb. o nemocenském pojištění důchodců Ústřední sociální pojišťovny tak, aby důchodcům příslušel nárok na ústavní léčbu, důchodkyním a manželkám důchodců nárok na dávky v mateřství a aby byl rozšířen okruh rodinných příslušníků důchodců, a to vše analogicky podle příslušných ustanovení zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.

Důchodci ÚSP, ačkoliv platí pojistné pojištění nemocenského, jež odpovídá okrouhle výši pojistného z 1. pojistné třídy nemají nároků na tytéž dávky, na jaké mají právo pojištěnci této třídy podle zákona č. 221/1924 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zvláště nemají nároků na úhradu nutné ústavní léčby, převozu do nemocnice a z nemocnice. Důchodkyně a manželky důchodců nemají nároků na dávky v mateřství, což vše je křiklavou sociální nespravedlností. Není myslitelné, aby osoby, jež dlouhá léta věnovaly všechnu svou práci tvoření národních hodnot, které mnohdy svou prací přivodily si nemoc a invaliditu, byly v době své výdělečné neschopnosti poškozovány jen proto, že nemohou více spoluúčinkovati ve výrobním procesu. Je žádoucí, aby i s hlediska populační politiky byly důchodkyním a manželkám důchodců přiznány přiměřené dávky v mateřství.

Není rovněž myslitelné, aby okruh rodinných příslušníků důchodců byl omezen tak, že nárok na dávky mají pouze děti do dokonaného 17. roku, vždyť podle § 113 zák. č. 221/1924 Sb. se přiznává důchodcům příplatek na dítě do dokonaného 18. roku a podle § 96 téhož zákona mají nárok na dávky rodinného pojištění i děti starší.

I zde nutno sjednati nápravu jak s hlediska sociální spravedlnosti, tak i s hlediska sjednocovacích snah.

Jestliže by finanční náklad neodpovídal pojistnému, jež nyní platí důchodci v měsíční výši Kčs 10.-, ať jest toto pojistné zvýšeno na Kčs 15.- měsíčně.