Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění, jemuž podle článku 1 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., přísluší, aby dalo Československé republice novou ústavu, zvolí ze sebe zvláštní výbor ústavní.

Tento výbor bude míti 36 členů zvolených podle zásady poměrného zastoupení.

(¹) Ústavnímu výboru se ukládá, aby vypracoval návrh nové ústavy Československé republiky a zákonů s ústavou souvisících a předložil je k projednání přímo sněmovně.

(²) Jinak platí pro ústavní výbor a jeho jednání přiměřeně ustanovení jednacího řádu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Podle čl. 1, odst. 1 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb. z. a n., přísluší ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby Československé republice dalo novou ústavu.

Jak známo, učinila již vláda ve smyslu vládního programu ze dne 8. července t. r., schváleného ústavodárným Národním shromážděním dne 11. července, přípravné kroky, aby byla zahájena práce na osnově nové ústavy. Po vypracování měla být tato osnova předložena sněmovně jako vládní návrh v souhlasu s § 18, č. 2 a §§ 19 a 20 jednacího řádu poslanecké sněmovny, jehož ustanovení jest podle čl. 8, odst. 2 uvedeného ústavního zákona užíti přiměřeně pro jednání ústavodárného Národního shromáždění, dokud si ústavodárné Národní shromáždění nestanoví pravidla o svém vnitřním jednání samo.

Poněvadž se po ději v rozpravě o vládním prohlášení ze dne 12. září t. r. vyskytly hlasy, které reklamovaly iniciativu i ve věci příprav k vypracování nové ústavy pro ústavodárné Národní shromáždění, rozhodla se vláda, jak oznámil sněmovně předseda vlády ve svém prohlášení 2. října, k jeho návrhu, že tomuto požadavku některých činitelů ústavodárného Národního shromáždění vyhoví, aby tak znovu dokumentovala svou vůli ke spolupráci se sněmovnou. Vláda se tedy usnesla, že svá dosavadní opatření ruší a že souhlasí, aby se přípravnými pracemi pro návrh nové ústavy zabývalo ústavodárné Národní shromáždění. Předseda vlády požádal současně sněmovnu, aby učinila opatření, aby přípravné práce pro vytvoření nové ústavy byly brzy zahájeny. Toto prohlášení předsedy vlády sněmovna jednomyslně schválila.

O otázce, jakým způsobem by mělo ústavodárné Národní shromáždění postupovat při tvoření nové ústavy, se konaly dvě porady předsednictva sněmovny a zástupců stran Národní fronty v ústavně-právním výboru. Po obšírné diskusi dospěli zúčastnění k souhlasu o tom, že bude nejlépe, když pro vypracování návrhu nové ústavy bude zřízen zvláštní nový výbor, zvaný ústavní.

Podle dosud platného jednacího řádu by bylo možno zřídit nový výbor prostým usnesením sněmovny podle § 22, odst. 2 jednacího řádu. V tomto případě by však platila pro tento nový výbor všechna ustanovení dosavadního jednacího řádu poslanecké sněmovny.

Tento jednací řád však nedává vůbec možnost, aby některý výbor zahájil sám, iniciativně, práce na vytvoření jakéhokoliv návrhu zákona. Podle platného jednacího řádu může sněmovní výbor jednat jen o návrzích již úplně vypracovaných a majících všecky náležitosti podle § 19 jednacího řádu, t. j. návrh musí především obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se má sněmovna usnésti. Kromě toho mohou návrhy zákonů, má-li o nich sněmovna jednat, vzniknouti jen dvojím způsobem (§§ 18 a 19 jedn. ř.): buď jako vládní návrh, nebo jako samostatný (iniciativní) návrh poslanců. Iniciativní návrhy, podepsané nejméně 21 poslanci, musí pak být předběžně zkoumány iniciativním výborem (§ 23 jedn. řádu).

Je zřejmé, že toto ustanovení brání tomu, aby nově zřizovaný ústavní výbor zahájil vhodným způsobem práce na nové ústavě. Na zmíněných poradách se zejména zdůrazňovalo, že je třeba zajistit, aby nový ústavní výbor mohl při práci na nové ústavě postupovat iniciativně, aby mohl volně zpracovávat návrhy svých členů a přihlížet také ke všem jiným návrhům, které se mu budou zdát vhodné, aniž by k tomu bylo třeba, aby předem prošly iniciativním výborem.

Poněvadž takové řešení znamená nesporně podstatnou změnu §§ 19 a 23 platného jednacího řádu, který je zákonem, je k provedení této změny třeba rovněž zákona. Bylo by sice možno změnu tu provésti při chystané celkové novelisaci jednacího řádu, na oněch poradách však byly vyslovovány obavy, že by se tím zahájení prací na nové ústavě nepatřičně zdrželo. Proto se většina přítomných přiklonila k názoru, že je třeba provésti změnu zvláštním zákonem. Aby pak nebyly předpisy o novém ústavním výboru rozptýleny a aby také pro důležitost věci bylo zřízení tohoto výboru a vymezení jeho kompetence provedeno slavnostnější formou, dospěli zúčastnění k názoru, že se tak má stát návrhem zvláštního zákona, což bude zároveň také výrazem souhlasu všech ústavních činitelů o tom, jak je třeba tvořiti novou ústavu.

Výsledkem oněch porad je tedy návrh zákona o ústavním výboru ústavodárného Národního shromáždění, který sněmovně předkládáme.

Jeho obsah je z uvedeného jasný.

Není dobře možné, aby nový ústavní výbor - nyní nejdůležitější výbor ústavodárného Národního shromáždění - měl méně členů než jiné sněmovní výbory; navrhujeme tedy, aby měl týž počet členů jako dosavadní ústavně-právní výbor, t. j. 36. Aby byly patřičně zastoupeny všechny politické složky, je v návrhu vyslovena zásada, že výbor bude zvolen podle poměrného zastoupení. Dosavadní ústavně-právní výbor bude pak podle mínění navrhovatelů přeměněn ve výbor právní, který se bude zabývat právními věcmi s vyloučením speciálně ústavních otázek. Právní výbor by mohl mít případně méně členů, na příklad 24. K jeho zřízení postačí úplně usnesení sněmovny podle § 22, odst. 2 jedn. ř.

Zde je vlastní těžisko návrhu. Především jest třeba výraz "nová ústava" pojímat tak, že jde nejen o ústavní listinu v užším slova smyslu, nýbrž i o některé jiné zákony, které tvoří s ústavou celek a jimiž se určuje základní struktura státu. Proto bylo v návrhu užito slov "nové ústavy Československé republiky a zákonů s ústavou souvisících". Za druhé: Tímto ustanovením se zajišťuje, že výbor bude mít ve svém jednání značnou volnost, bude moci postupovati iniciativně a zpracovávati návrhy svých členů, ale také přihlížet ke všem jiným návrhům, které se mu budou zdáti vhodné, aniž by byl při tom vázán předpisem §§ 19 a 23 jedn. ř. Jinak budou platit pro ústavní výbor ostatní ustanovení jednacího řádu.

Navrhovatelé uvažovali také o tom, jakým způsobem by měl být návrh nové ústavy předložen sněmovně. Zejména by bylo třeba zajistit, aby osnova byla doporučena jako společný výraz vůle českého a slovenského národa. Navrhovatelé dospěli k názoru, že v tomto stadiu není třeba zvláštního ustanovení v navrhovaném zákoně.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru ústavněprávnímu.