Podle dekretu presidenta republiky č. 138 ze dne 27. října 1945 o trestání některých provinění proti národní cti byly okresními národními výbory provedeny volby členů trestně nalézacích komisí. Tyto komise zvolené dle citovaného dekretu jsou samostatným sborem a jeho úkoly byly texativně vyjmenovány a nejsou tudíž součástí okresních národních výborů. Dokladem toho je, že ani směrnice o ustavení okresních národních výborů, ani dekret 138/45 neustanovují, že volby členů trestně nalézacích komisí se provedou po každé nové volbě či každém novém ustavení anebo novém jmenování okresního národního výboru.

Proto funkční období zvolených a pracujících trestních komisí nalézacích má končiti buď: vyřízením všech oznámených případů provinění proti národní cti a tím provedením očisty našeho národního a politického života anebo: uplynutím lhůty v dekretu vyslovené.

V mnohých okresech byly po volbách dne 26. května 1946 trestně nalézací komise rozpuštěny a nové volby těchto trestních senátů provedeny dle výsledků voleb. Tím se stalo, že v některých okresech byli zvoleni příslušníci jen jedné politické strany, byť byli vybráni ze Svazu politických osvobozených vězňů anebo ze Svazu národní revoluce a takto zvolená spravedlnost stala se justicí politickou. Tyto trestně nalézací komise soudí netoliko jí do lhůty oznámené trestní případy, ale také případy již dříve projednané a osvobozené, dřívější a po volbách rozpuštěné trestně nalézací komise. Jsou případy, že takové komise fungovaly a soudily, aniž by byly okresním národním výborem zvoleny anebo byly zvoleny teprve dodatečně.

Táží se proto podepsaní:

1. Je panu ministru vnitra známo, že byly bezdůvodně a neprávem rozpuštěny trestně nalézací komise?

2. Že na místo dřívějších spravedlnost střežících a národní očistu provádějících komisí byly mnohde nastoleny politické komise?

3. Že nově zvolené komise projednávají případy vyřízené a osvobozené, ba i takové, kde udavač by měl býti stíhán pro zločin § 209 trestního zákona?

Je ochoten pan ministr vnitra zjednati nápravu?