Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K příslušníkům porotních soudů náležejí, pokud zákon nestanoví jinak:

1. zločiny a přečiny, které podle své povahy a podle okolností, za nichž byly spáchány, svědčí o pachatelově snaze vykonati vliv na uspořádání veřejných věcí,

2. zločiny, stanoví-li na ně zákon trest smrti nebo trest na svobodě delší deseti let.

(¹) Porotní soud se sestaví u sborových soudů první stolice s trestní pravomocí.

(²) Ministr spravedlnosti může po slyšení nejvyššího soudu z důležitých důvodů naříditi, aby porotní soud vykonával soudní moc ve věcech porotních také pro obvod jednoho nebo několika sousedních sborových soudů první stolice, podřízených témuž sborovému soudu druhé stolice.

(¹) Porotní soud se skládá ze soudního sboru a z poroty.

(²) Soudní sbor se skládá z předsedy porotního soudu a z dvou dalších jeho členů. Předsedu a potřebný počet jeho náměstků ustanovuje přednosta sborového soudu druhé stolice ze soudců působících u sborového soudu první stolice, u kterého má porotní soud zasedati. Ostatní členy porotního soudu ustanovuje přednosta sborového soudu první stolice ze soudců působících u tohoto soudu. Ustanovení se stane před počátkem každého kalendářního roku na celý rok.

(³) Porotu tvoří dvanáct porotců vybraných losováním.

(¹) K úřadu porotce může býti povolán, jen kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, dokonal pětatřicátý rok svého věku, umí číst a psát a bydlí v obci pobytu alespoň jeden rok.

(²) Pro posouzení těchto podmínek je rozhodný den 1. října toho roku, ve kterém se sestavují seznamy porotců.

K úřadu porotce je nezpůsobilý:

1. kdo pro tělesné nebo duševní vady nemůže dostáti povinnostem porotce,

2. kdo byl zbaven zcela nebo zčásti svéprávnosti,

3. proti komu se vede trestní řízení pro zločin nebo pro takový přečin nebo přestupek, pro který může býti vyslovena ztráta volebního práva,

4. kdo byl pravoplatně odsouzen pro přečin neb přestupek ke ztrátě práva volebního nebo vůbec pro zločin, dokud nenabyl opět soudní bezúhonnosti,

5. kdo ještě neodpykal trest na svobodě, k němuž byl pravoplatně odsouzen,

6. kdo je držen v donucovací pracovně.

K úřadu porotce nebuďtež povoláváni:

1. president republiky, členové zákonodárných sborů a sborů, jimž přísluší vládní (výkonná) moc a které jsou zákonodárným sborům přímo odpovědny,

2. přednostové (předsedové) a konceptní úředníci ústředních úřadů, úřadů jim přičleněných a úřadů jim na roveň postavených,

3. soudci z povolání a konceptní úředníci úřadů veřejné žaloby,

4. osoby podrobené vojenské trestní soudní pravomoci,

5. duchovní náboženských společností státem uznaných a řeholníci.

Úřad porotce může u místního národního výboru svého bydliště odmítnouti:

1. kdo dokonal šedesátý rok svého věku, pro vždy,

2. těhotná žena a žena, která pečuje alespoň o jedno dítě mladší patnácti let,

3. člen národního výboru,

4. státní zaměstnanec v činné službě a učitel,

5. profesor vysokých škol,

6. zaměstnanec pošty, veřejného telegrafu a telefonu, veřejné železnice, nebo jiného ústavu, podniku nebo zařízení provozovaného ve veřejném zájmu,

7. lékař, porodní asistentka a zvěrolékař v místech, kde jich není více než dva,

8. lékárník, který nemá pomocníka oprávněného k vydávání léků,

9. ošetřovatel ve veřejných léčebných a ošetřovacích ústavech,

10. obhájce ve věcech trestních,

11. kdo dostál své povinnosti jako porotce v jednom porotním období, až do konce příštího kalendářního roku.

(¹) Počátkem měsíce října každého roku sestaví místní národní výbory zvláštními komisemi (komise pro seznamy porotců) seznam osob, které bydlí v obci nebo na území přikázaném jednotlivé komisi a mohou býti podle ustanovení tohoto zákona povolány za porotce (prvotní seznam).

(²) Komise pro seznamy porotců se skládá z předsedy místního národního výboru jako předsedy a čtyř členů, které zvolí místní národní výbor z osob způsobilých k úřadu porotce. Ve větších obcích může býti těchto komisí několik; v tomto případě může býti předsedou též jiný člen místního národního výboru jím zvolený. Celé území přikázané jednotlivé komisi musí býti v obvodu téhož sborového soudu první stolice.

(³) Prvotní seznam obsahuje v abecedním pořádku jména a příjmení zapsaných osob, jejich věk, povolání a bydliště. Seznam podepíší členové obecní komise, kteří jej sestavili.

(¹) Prvotní seznam buď vyložen alespoň osm dní v úředním sídle místního národního výboru tak, aby do něho mohl každý nahlédnouti. Doba a místo vyložení seznamu se vyhlásí veřejně způsobem v obci obvyklým a ve vyhlášce se uvede, kdo má právo v této době činiti proti seznamu námitky nebo odmítnouti úřad porotce.

(²) Každý, kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, je oprávněn po dobu, po kterou prvotní seznam má býti vyložen k veřejnému nahlédnutí, vznésti písemně nebo do protokolu u předsedy komise pro seznamy porotců námitky proto, že v seznamu byl pominut někdo, kdo do něho měl býti zapsán, nebo proto, že do něho byl zapsán někdo, kdo neměl býti zapsán. Nejpozději v této době se také mohou uplatniti důvody, ze kterých může býti úřad porotce odmítnut.

(¹) O námitkách a o odmítnutí úřadu porotce rozhodne komise pro seznamy porotců.

(²) O rozhodnutí zpraví písemně všechny, jichž se týká, jakož i toho, kdo podal námitky, s poučením, že mají právo stěžovati si na ně do tří dnů od jeho doručení u této komise (§ 13).

(³) Rozhodnutí i podání stížnosti poznamená předseda komise v prvotních seznamech a takto upravené seznamy předloží místnímu národnímu výboru.

Místní národní výbor označí v prvotních seznamech osoby, které pokládá pro jejich rozumnost a počestnost, poctivé smýšlení a pevnou povahu za zvlášť způsobilé k úřadu porotce, a předloží do 1. listopadu prvotní seznamy sborovému soudu první stolice s trestní pravomocí, v jehož obvodě je obec nebo příslušná její část (§ 8, odst. 2); zároveň připojí všechny spisy o námitkách a o odmítnutí úřadu porotce. Opis prvotních seznamů takto upravených zašle současně prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je tato obec, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má sborový soud své sídlo.

Nepředloží-li místní národní výbor ve lhůtě stanovené v § 11 prvotní seznam sborovému soudu první stolice, dá jej na žádost předsedy tohoto soudu sestaviti na náklad obce a osoby zvláště způsobilé k úřadu porotce označí okresní národní výbor.

(¹) O stížnostech na rozhodnutí komise pro seznamy porotců rozhoduje s konečnou platností komise u sborového soudu první stolice.

(²) Komise se skládá z přednosty sborového soudu první stolice nebo jeho náměstka jako předsedy, státního zástupce, zástupce advokátní komory a čtyř členů, které zvolí okresní národní výbor, v jehož obvodě má sborový soud své sídlo.

(³) Shledá-li komise při vyřizování stížností, že v prvotním seznamu byl pominut někdo, kdo do něho měl býti zapsán, zapíše ho a vyžádá si od místního národního výboru vyjádření o okolnostech uvedených v § 11.

(¹) Roční seznam porotců sestaví nejpozději do konce listopadu komise u sborového soudu první stolice (§ 13, odst. 2) tak, že z opravených a doplněných prvotních seznamů přenese jména osob, které pokládá podle § 11 za nejzpůsobilejší k úřadu porotce, do jednoho seznamu (seznam hlavní), z něhož se vybírají porotci pro příští kalendářní rok.

(²) Stejně sestaví komise z osob, které bydlí v sídle porotního soudu nebo v jeho nejbližším okolí, další seznam (doplňovací seznam), z něhož se vybírají porotci náhradní.

Do hlavního i doplňovacího seznamu se zapíše tolik osob, aby jich v každém seznamu bylo alespoň o polovici více než jich bude potřebí podle pravděpodobného počtu řádných i mimořádných porotních období příštího kalendářního roku.

Roční seznam obsahuje jména a příjmení zapsaných osob, jejich povolání a bydliště. Budiž vytištěn a zaslán přednostovi sborového soudu druhé stolice, zemskému (hlavnímu) státnímu zastupitelství, zemskému národnímu výboru, dále státnímu zastupitelství a všem okresním soudům a okresním a místním národním výborům v obvodu sborového soudu první stolice.

(¹) Nabudou-li přednostové soudů nebo úřadů uvedených v § 16 nebo orgány veřejné správy tam uvedené během roku vědomosti o tom, že porotce zapsaný do ročního seznamu je k úřadu porotce nezpůsobilý (§ 5) nebo že jsou tu příčiny, pro které by k tomuto úřadu neměl býti povolán (§ 16), oznámí to ihned přednostovi sborového soudu první stolice, aby zařídil jeho výmaz ze seznamu.

(²) Nastala-li příčina, pro kterou osoby uvedené v § 7 mohou odmítnouti úřad porotce teprve po době uvedené v § 9, mají tyto osoby právo žádati, aby byly z ročního seznamu vymazány.

(³) O výmazu rozhodne s konečnou platností přednosta sborového soudu první stolice a oznámí toto rozhodnutí těm, jichž se týká.

(¹) Místní národní výbory jsou povinny upozorniti přednostu sborového soudu první stolice, byla-li osoba zapsaná do ročního seznamu povolána k vojenské službě po dobu nastávajícího porotního období.

(²) Osoby zaměstnané při zemědělství mohou žádati, aby po čas neodkladných hospodářských prací byly zproštěny úřadu porotce po dobu nastávajícího porotního období. Správnost údajů žádosti potvrdí místní národní výbor. O žádosti rozhodne s konečnou platností přednosta sborového soudu první stolice.

(³) ke konci každého porotního období se otáže předseda porotního soudu porotců, chtějí-li užíti práva odmítacího podle § 7, č. 11 až do konce příštího kalendářního roku nebo na kratší dobu. Jména porotců, kteří užijí tohoto práva, buďte oznámena přednostovi sborového soudu, aby se odmítnutí poznamenalo v ročních seznamech.

(¹) Čtrnáct dnů před začátkem každého porotního období sestaví přednosta sborového soudu první stolice za přítomnosti dvou soudců a státního zástupce ve veřejném sedění losováním služební seznam. O obsahu tohoto seznamu platí obdobně ustanovení § 16, věty první.

(²) Advokátní komora má právo k tomuto sedění vyslati svého zástupce, pročež buď o něm včas zpravena.

Z ročních seznamů se nejprve vyloučí osoby povolané v nastávajícím porotním období k činné vojenské službě a osoby zproštěné podle § 18, odst. 2 a 3 úřadu porotce. Lístky se jmény ostatních osob zapsaných v hlavním seznamu se pak vloží do osudí, z něhož přednosta sborového soudu vylosuje třicetšest porotců hlavních; stejným způsobem vylosuje z osob zapsaných v seznamu doplňovacím devět porotců náhradních. O tom se sepíše protokol.

Zbývá-li v ročním seznamu tak málo jmen, že hlavní seznam jich obsahuje méně než čtyřiapadesát a doplňovací seznam méně než čtrnáct, doplní komise u sborového soudu první stolice uvedená v § 13, odst. 2, dříve než se vylosuje služební seznam, roční seznamy až do tohoto počtu.

(¹) Přijmouti a zastávati úřad porotce je občanskou povinností. Poruší-li porotce bez závažných důvodů tuto povinnost, uloží mu soudní sbor jako pořádkový trest pokutu do 10.000 Kčs nebo vězení do osmi dnů.

(²) Proti tomuto nálezu může postižený podati do osmi dnů stížnost, o které rozhodne sborový soud druhé stolice, nepromine-li porotní soud trest sám.

(³) Pokuta připadá státní pokladně.

Porotci, kteří vykonali svou povinnost, mají nárok na náhradu hotových výloh, které jsou spojeny s výkonem jejich úřadu, a na náhradu skutečně ušlého výdělku; podrobnosti upraví vláda nařízením.

(¹) Ve věcech náležejících k příslušnosti porotních soudů koná řízení přípravné, jakož i řízení obžalovací, pokud je jeho konání zákonem předepsáno, sborový soud první stolice.

(²) Po právní moci obžaloby je k úkonům předsedy povolán předseda porotního soudu. Opatření a rozhodnutí příslušející soudu (radní komoře) činí mimo hlavní přelíčení soudní sbor.

(³) Hlavní přelíčení se koná před porotním soudem, a to, pokud v tomto zákoně není jinak ustanoveno, podle předpisů o konání hlavního přelíčení před sborovými soudy první stolice. Porotci se účastní rozhodování, jen pokud to zákon výslovně stanoví.

(⁴) Neužije-li obžalovaný práva, aby si zřídil obhájce, zřídí se mu pro hlavní přelíčení a k provedení opravných prostředků, pokud je spolupůsobení obhájce zákonem předepsáno, obhájce z moci úřední.

(⁵) Předseda porotního soudu upozorní, kdykoliv je toho třeba, porotce na jejich povinnosti a dá jim návod, jak je mají konati.

(¹) Počet a dobu řádných porotních období určí podle potřeby přednosta sborového soudu druhé stolice rok napřed. Vyžaduje-li toho počet, důležitost nebo rozsah věcí, které se mají projednávati před porotním soudem, může naříditi mimořádné porotní období.

(²) Den a hodina, kdy se započne každé porotní období, vyhlásí se na soudní desce.

Přednosta sborového soudu druhé stolice může na návrh předsedy porotního soudu z důležitých důvodů ustanoviti, že porotní soud má zasedati v jednotlivém případě nebo v celém porotním období místo ve svém sídle na jiném místě svého obvodu.

(¹) Řádné porotní období se nemá skončiti dříve, dokud nejsou vyřízeny všechny trestní věci, ve kterých při jeho zahájení mohlo býti ustanoveno hlavní přelíčení. Soudní sbor se však může usnésti ze závažných důvodů, aby některá taková věc nebyla projednávána v tomto období.

(²) V jiných věcech se může konati hlavní přelíčení jen za souhlasu obžalovaného.

(¹) Seznam členů soudního sboru a seznamy porotců, z nichž má býti vylosována porota, se dodají každému obžalovanému nejpozději s obsílkou k hlavnímu přelíčení.

(²) Nebylo-li toto ustanovení zachováno, odročí se hlavní přelíčení, žádá-li za to obžalovaný dříve, než se počne sestavovati porota.

(¹) Předseda porotního soudu obešle k zasedání porotního soudu všechny hlavní i náhradní porotce, z nichž má býti vylosována porota.

(²) V obsílce se porotcům oznámí, kam a kdy se mají dostaviti. Zároveň se porotci upozorní na zákonné následky nedostavení (§ 22).

(³) Obsílka se dodá porotcům do vlastních rukou, a to pokud možno alespoň osm dnů přede dnem, na který jsou obesláni.

(¹) Před zahájením hlavního přelíčení se sestaví v neveřejném sedění soudního sboru za přítomnosti obou stran a jejich zástupců, jakož i předvolaných porotců porota losováním.

(²) Sestavení poroty se počíná vyvoláním jmen porotců zapisovatelem.

(³) Dostavilo-li se méně než třicet hlavních porotců, doplní se porota do tohoto počtu vylosováním z porotců náhradních.

(¹) Z účasti na hlavním přelíčení je vyloučen porotce:

a) který by byl ve věci, o niž jde, vyloučen z úkonů soudních jako soudce,

b) který by mohl míti z odsouzení nebo zproštění obžalovaného prospěch nebo škodu,

c) který učinil oznámení o trestném činu, o nějž jde, nebo byl ve věci činný jako soudní svědek, nebo který byl nebo má býti vyslechnut ve věci jako svědek nebo znalec,

d) u něhož je některý z důvodů nezpůsobilosti k úřadu porotce uvedených v zákoně,

e) který se účastnil jako porotce při dřívějším hlavním přelíčení v téže věci.

(²) Porotce, u kterého se vyskytne důvod uvedený v odstavci 1, písm. d), se vymaže ze seznamu porotců.

(¹) Dříve, než se přikročí k vylosování poroty, otáže se předseda pod zmatečností obou stran i porotců, není-li mezi porotci takový, který je podle § 31 vyloučen.

(²) O vyloučení rozhodne soudní sbor vyslechna porotce, o kterého jde, a strany.

(³) Není-li přítomno alespoň čtyřiadvacet porotců, kteří nejsou vyloučeni podle předchozího ustanovení, doplní se do tohoto počtu vylosováním z porotců náhradních.

(⁴) Vylosovati porotu z menšího počtu nelze pod zmatečností, leč by s tím souhlasily strany oprávněné zamítati porotce.

(¹) Obě strany mohou zamítnouti tolik porotců, o kolik je jich více než dvanáct; polovici jich může zamítnouti žalobce a polovici obžalovaný. Je-li počet porotců lichý, má obžalovaný právo zamítnouti o jednoho více.

(²) Několik obžalovaných vykoná právo zamítací společně; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhoduje pořadí, ve kterém jsou uvedeni v obžalobě, o pořadí, ve kterém mají střídavě vykonávati zamítací právo.

(¹) Lístky se jmény porotců se přečtou a vloží do osudí. Předseda oznámí, kolik porotců může zamítnouti každý oprávněný, a určí, je-li třeba, způsob, jak se má vykonávati právo zamítací. Potom vytáhne vždy jeden lístek z osudí a přečte jméno porotce, ponechávaje oprávněným potřebný čas k výkonu práva zamítacího.

(²) Prohlášení oprávněných se děje při každém jednotlivém jménu slovem "přijímám" nebo "zamítám". Nejprve činí prohlášení žalobce. Neučiní-li oprávněný prohlášení dříve, než bylo další jméno vytaženo z osudí, pokládá se to za přijetí. Důvody pro přijetí nebo zamítnutí se nesmějí uváděti.

(³) Jakmile předseda vytáhl další jméno nebo prohlásil, že porota je sestavena, nemohou strany své prohlášení změniti.

(⁴) Když bylo vytaženo dvanáct nezamítnutých porotců nebo když v osudí zbývá jen tolik lístků, kolik je třeba k doplnění počtu porotců na dvanáct, prohlásí předseda, že porota je sestavena.

(¹) Lze-li očekávati, že hlavní přelíčení bude trvati delší dobu, může předseda ustanoviti, že se přibere potřebný počet porotců náhradníků a že se vylosuje o tolik porotců více než dvanáct. Náhradníky jsou ti, jejichž jména předseda vytáhl z osudí naposledy.

(²) V tomto případě zmenšuje se poměrně počet přípustných zamítnutí.

(³) Náhradníci nastupují na místo porotců, kterým něco zabránilo účastniti se celého hlavního přelíčení, v pořadí, jak byli vylosováni.