Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Majetkové podstaty zkonfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále konfiskační dekret) nebo jejich součásti může osidlovací úřad slučovati nebo rozdělovati z důvodů hospodářské účelnosti.

(¹) Peněžité závazky, náležející ke zkonfiskovanému majetku a vzniklé před 10. květnem 1945, přejímá Fond národní obnovy, který je vypořádá způsobem a v rozsahu podle předpisů, jež o tom budou vydány. V případech zvláštního zřetele hodných může Fond národní obnovy takové závazky převzíti k vypořádání, i když vznikly po 9. květnu 1945, pokud nevznikly vinou přídělce.

(²) Jiné závazky náležející ke zkonfiskovanému majetku může Fond národní obnovy převzíti k vypořádání (odstavec 1), dopouští-li to povaha závazku a usnadní-li to provedení přídělového řízení.

(³) Převzetí závazku podle odstavce 1 nebo 2 se nedotýká práva věřitelova na uspokojení vůči dlužníku ani osobního nebo věcného ručení třetích osob za převzatý závazek.

(⁴) Ručení konfiskovaného majetku za závazky převzaté podle odstavce 1 nebo 2 zaniká, a pokud je zapsáno ve veřejných knihách, vymaže knihovní soud takové zápisy na návrh Fondu národní obnovy s odvoláním na tento zákon.

Malé a střední majetkové podstaty (§ 6, odst. 2 konfiskačního dekretu) se přidělují za úhradu do vlastnictví oprávněným uchazečům zkráceným přídělovým řízením, pokud nebyly nebo nebudou převedeny způsobem upraveným rámcovými plány.

(¹) Pro zkrácené přídělové řízení platí tyto zásady:

a) Odpadá zřízení přídělových komisí (§ 9 konfiskačního dekretu) a vypracování přídělových a úhradových plánů (§§ 10 a 11 konfiskačního dekretu).

b) O přídělu malých majetkových podstat rozhodují místní národní výbory a o přídělu středních majetkových podstat okresní národní výbory, které mohou se svolením osidlovacího úřadu převzíti také řízení a rozhodnutí o přídělu malých majetkových podstat.

c) Rozhodnutí o přídělu, proti němuž není přípustné odvolání, se vyloží u příslušného národního výboru k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů. Národní výbor zároveň upozorní na toto vyložení způsobem v místě obvyklým s poučením, že k rozhodnutí může podati v uvedené lhůtě připomínky každý československý státní občan nebo osoba, která se za něho považuje podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, starší 18 let.

d) K platnosti rozhodnutí o přídělu je třeba schválení osidlovacího úřadu, který - přihlédna k případným připomínkám - může odepříti schválení nebo po vyjádření zemského národního výboru, na Slovensku příslušného pověřenectva, rozhodnutí o přídělu změniti, nejsou-li splněny předpoklady stanovené v tomto zákoně, v příslušném rámcovém plánu nebo v přídělovém nařízení, anebo mluví-li pro to závažné důvody osidlovací politiky.

e) Nepředloží-li příslušný národní výbor rozhodnutí o přídělu ke schválení ve lhůtě stanovené přídělovým nařízením, přechází rozhodnutí o přídělu na osidlovací úřad.

f) Osidlovací úřad může prováděti přídělové řízení postupně podle jednotlivých skupin uchazečů.

g) Rozhodnutí o přídělu vydá přídělci osidlovací úřad.

(²) Další zásady zkráceného přídělového řízení, jakož i podrobnosti mohou upraviti přídělová nařízení, jichž návrh připraví osidlovací úřady a která vydá vláda (§ 6, odst. 2 konfiskačního dekretu).

(¹) Drobné živnostenské podniky (odstavec 3), zkonfiskované podle konfiskačního dekretu v pohraničním území nebo v jiných územních oblastech, stanovených příslušným přídělovým nařízením (§ 10) - vyjma ty, které označí příslušný rámcový plán - se za úhradu přidělí zpravidla jejich dosavadnímu národnímu správci, rodinné domky (odstavec 3) za týchž předpokladů jejich dosavadnímu uživateli, požádají-li o to ve lhůtě stanovené osidlovacím úřadem vyhláškou ve věstníku osidlovacího úřadu a prokáží-li, že vedle ostatních podmínek, stanovených v příslušném přídělovém nařízení, splňují tyto podmínky:

1. že jsou československými státními občany nebo že se za ně považují podle § 1 nebo § 2 ústavního zák. č. 74/1946 Sb.,

2. že jsou české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bezúhonní, národně i státně spolehliví a že i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, jsou bezúhonní a státně spolehliví a nejsou národnosti německé nebo maďarské; ustanovení o národnosti neplatí u osob, jmenovaných v §§ 1 a 5 zákona ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, a v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, ač-li nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské,

3. jde-li o drobný živnostenský podnik,

a) že jej osobně a řádně spravují, splňují podmínky předepsané pro jeho provozování a že mají způsobilost nutnou se všeobecného hospodářského hlediska; předpisy o úlevách k získání zvláštního úředního oprávnění nebo povolení zůstávají nedotčeny,

b) že jej spravují nejpozději ode dne 1. května 1946; tato podmínka neplatí pro osoby jmenované v §§ 1 a 5 zák. č. 136/1946 Sb., v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. a pro Čechy a Slováky a příslušníky jiných slovanských národů, kteří se přistěhovali (navrátili) na území Československé republiky po osvobození tohoto území od nepřátelské okupace nebo se na ně přistěhují (buď na základě československé úřední přesidlovací akce nebo bez souvislosti s ní, když ministerstvo sociální péče vysloví ze závažných důvodů, že mají býti postaveni na roveň osobám, které se přistěhovaly (navrátily), anebo se přistěhují (navrátí), na podkladě úřední přesidlovací akce),

c) že nejpozději ode dne počátku účinnosti tohoto zákona mají bydliště v místě, kde je jimi spravovaný drobný živnostenský podnik, anebo v jeho nejbližším okolí a nemají jinde vlastního bytu nebo se ho vzdají pro případ přidělení drobného živnostenského podniku; podmínku bydliště v místě lze prominouti tomu, kdo ji nemohl bez vlastní viny splniti,

4. jde-li o uživatele rodinných domků, že nejsou svobodní a že nejpozději ode dne počátku účinnosti tohoto zákona mají společně se svou rodinou bydliště v rodinném domku a nemají jinde vlastního bytu nebo se ho vzdají pro případ přidělení rodinného domku, že mají v místě, kde je rodinný domek nebo v nejbližším okolí stálé zaměstnání a že si při správě (užívání) rodinného domku vedou s péčí řádného hospodáře.

(²) Provozuje-li národní správce drobného živnostenského podniku ještě jiný výdělečný podnik, je povinen vzdáti se jeho provozování pro případ, že mu spravovaný drobný živnostenský podnik bude přidělen; je-li výdělečný podnik podnikem živnostenským, je zároveň povinen vzdáti se svého dosavadního živnostenského oprávnění.

(³) Znaky drobných živnostenských podniků a rodinných domků určí příslušné přídělové nařízení.

(¹) Požádá-li o příděl drobného živnostenského podniku nebo rodinného domku ve lhůtě stanovené podle § 5, odst. 1 vedle národního správce, po případě uživatele, také některá z neumístěných nebo jinak existenčně nezabezpečených osob, jmenovaných v §§ 1 a 5 zák. č. 136/1946 Sb. nebo v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., jež není národním správcem drobného živnostenského podniku (uživatelem rodinného domku), předloží národní výbor - pokud žádosti takovéto osoby sám nevyhoví - všechny podané žádosti osidlovacímu úřadu k rozhodnutí. Osidlovací úřad rozhodne po slyšení ministerstva národní obrany - pokud jde o osoby, uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., jež nejsou jmenovány již v §§ 1 nebo 5 zák. č. 136/1946 Sb., po slyšení ministerstva sociální péče - přihlédna k dosavadním výsledkům národní správy, k přednostním právům, odborné kvalifikaci, druhu zaměstnání a místním poměrům.

(²) Nelze-li vyhověti žádostem osob, jmenovaných v §§ 1 a 5 zák. č. 136/1946 Sb. nebo v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., o příděl drobného živnostenského podniku, přidělí osidlovací úřad při řízení podle odstavce 1 těmto osobám - pokud vyhovují ustanovením § 5, odst. 1, č. 3, písm. a), s výjimkou podmínky, že drobný živnostenský podnik osobně a řádně spravují - jiný drobný živnostenský podnik, podle možnosti téhož druhu. Nelze-li vyhověti žádostem osob, uvedených v předchozí větě, o příděl rodinného domku, přidělí osidlovací úřad při řízení podle odstavce 1 těmto osobám - pokud splňují podmínky § 5, odst. 1, č. 4, s výjimkou podmínky bydlení v rodinném domku, a pokud tomu neodporují závažné důvody osidlovací politiky - jiný rodinný domek nebo stavební pozemek, vhodný pro stavbu rodinného domku.

(³) Nepřijala-li osoba, požívající přednostního práva podle zákonů č. 136/1946 Sb. nebo č. 164/1946 Sb., náhradní majetkovou podstatu, přidělenou jí osidlovacím úřadem podle odstavce 2, bez závažných věcných důvodů, pozbývá přednostního práva při přídělu drobných živnostenských podniků a rodinných domků v pohraničním území.

(¹) Podle tohoto zákona lze drobné živnostenské podniky a rodinné domky přidělovati též právnickým osobám.

(²) Přídělové nařízení stanoví podmínky, za nichž může býti ze závažných důvodů dána přednost při přídělu právnické osobě před uchazeči uvedenými v § 5.

(¹) Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden drobný živnostenský podnik; výjimky mohou býti stanoveny příslušným přídělovým nařízením.

(²) Uchází-li se o přidělení drobného živnostenského podniku (rodinného domku) více jeho národních správců (uživatelů), kteří vyhovují stanoveným podmínkám, jest při přídělu přihlížeti především k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči se rozhodne podle volné úvahy, při čemž se přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům.

Má-li býti přidělen podnik, k jehož provozování je podle platných (použivatelných) předpisů třeba zvláštního oprávnění nebo povolení, je příslušný úřad (orgán) povinen současně vydati příslušné oprávnění (povolení) přídělci.

Přídělové nařízení stanoví, které územní oblasti jsou pohraničním územím ve smyslu tohoto zákona. Může také stanoviti, že ustanovení oddílu III se vztahují i na jiné územní oblasti.

Národní výbory jsou povinny bezodkladně odvolati národního správce, který nesplňuje podmínky § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 3, písm. a) nebo, pokud jde o řádnou správu (řádné užívání) rodinného domku, podmínky § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 4.

(¹) Pokud z tohoto zákona nebo z předpisů vydaných k jeho provedení neplyne jinak, zůstávají ustanovení konfiskačního dekretu nedotčena a užije se jich při provádění tohoto zákona i v pohraničním území (§ 10).

(²) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na majetek uvedený v § 18 konfiskačního dekretu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Do svého dvouletého budovatelského programu zařadila vláda také dokončení historického osidlovacího díla, při čemž si v první řadě vytkla za cíl přistoupiti okamžitě k úpravě majetko-právních poměrů českých a slovenských osídlenců, zejména pokud jde o zemědělské usedlosti, drobné živnostenské podniky, rodinné domky a bytová zařízení. Jedním z právních předpokladů, umožňujících úspěšné dosažení tohoto cíle, má býti předložená zákonná osnova, která navazuje na konfiskační dekret č. 108/1945 Sb. a obsahuje základní právní předpisy nutné k tomu, aby mohlo býti přikročeno k urychlenému přídělu nepřátelského konfiskovaného majetku oprávněným uchazečům.

Osnova, jejíž účinnost se v dohodě s příslušnými slovenskými činiteli vztahuje na celé státní území, byla rozčleněna podle povahy látky v ní upravené na čtyři oddíly a obsahuje v podstatě některé všeobecné zásady při rozdělení zkonfiskovaného majetku (oddíl I, §§ 1 a 2), dále zásadní předpisy pro zkrácené přídělové řízení u malých a středních majetkových podstat (oddíl II, §§ 3 a 4), předpisy o přídělu drobných živnostenských podniků v pohraničním území jejich dosavadním národním správcům a o přídělu rodinných domků v pohraničním území jejich dosavadním uživatelům (oddíl III, §§ 5 - 9) a konečně ustanovení všeobecná a závěrečná (oddíl IV, §§ 10 - 13).

K jednotlivým ustanovením osnovy se podotýká:

Předpisy zahrnuté do oddílu I se vztahují k veškerému zkonfiskovanému nepřátelskému majetku.

K § 1: Tento paragraf má za účel umožniti výslovným právním předpisem některé disposice zkonfiskovaným majetkem, jak toho vyžadují důvody hospodářské účelnosti (viz na př. důvodovou zprávu k § 8).

K § 2: Ustanovením § 2 má býti zjednán právní podklad pro depuraci závazků, náležejících ke zkonfiskovanému majetku, což je jednou ze základních podmínek, umožňujících provedení jeho přídělu bez průtahu, Tím se vyhoví i požadavku, aby vyrovnáním závazků, spojených s konfiskovaným majetkem, jež má býti podle vládního programu provedeno co nejjednodušeji a nejrychleji, nebyla v žádném směru brzděna konečná úprava vlastnických poměrů ke konfiskovanému majetku. Právní konstrukce navržená osnovou spočívá v tom, že peněžité závazky náležející ke konfiskovanému majetku a vzniklé před 10 květnem 1945, t. j. před faktickým skončením okupace, přejímá Fond národní obnovy, aniž by však Fond byl zavázán tyto závazky v plném rozsahu vypořádati; převzetí závazků nezavazuje totiž Fond k plnění nad míru úhrady, jaká bude pro vypořádání závazků dána směrnicemi podle § 5, odst. 1, č. 3 konfiskačního dekretu, resp. jinými právními předpisy, Vedle toho může Fond převzíti k vypořádání také závazky náležející ke zkonfiskovanému majetku, které vznikly po 9. květnu a které nevznikly vinou přídělce, jakož i jiné závazky uvedené v § 2, odst. 2. Účelem ustanovení § 2, odst. 3 je zameziti, aby osoba, jejíž majetek podléhá podle konfiskačního dekretu konfiskaci, byla provedenou depurací zbavena dluhů. Taková osoba může po 30. říjnu 1945 získati nové jmění a její závazek má tedy zůstati zachován. Rovněž není důvodů, proč by mělo zaniknouti osobní nebo věcné ručení třetích osob (simultanní hypoteky). Předpis § 2, odst. 4 je důsledkem ustanovení předchozích odstavců a má zejména za účel přizpůsobení knihovního stavu stavu skutečnému.

K § 3: Předpisy uvedené v oddílu II platí jen pro malé a střední majetkové podstaty, které mají býti - pokud o nich rámcové plány neustanovily jinak - přidělovány zkráceným přídělovým řízením. Procesní zjednodušení bylo zde voleno z toho důvodu, že přídělové řízení, normované konfiskačním dekretem, je pro malé a střední majetkové podstaty značně komplikované a jeho provádění by znamenalo nadbytečné zatížení správního aparátu a ani časově by nemohlo vyhověti rychlému vyřešení daných problémů.

K § 4: Pro podrobnou úpravu zkráceného přídělového řízení byla z důvodu pružnější úpravy volena forma přídělových (vládních) nařízení a v § 4 osnovy stanoveny některé zásady zkráceného řízení.

Předpisy oddílu III se vztahují jen na pohraniční území a na majetkové podstaty tam uvedené a jejich smyslem je zjednati právní podklad pro příděl drobných živnostenských podniků v pohraničí a rodinných domků v pohraničí jejich dosavadním kvalifikovaným národním správcům resp. uživatelům. Při tom vychází osnova z předpokladu, že majetkoprávní úprava, k níž dojde na základě tohoto ustanovení, přispěje velmi podstatně k celkovému ustálení poměrů v pohraničí, poněvadž se jí odstraní dosavadní nejistota národních správců drobných živnostenských podniků a uživatelů rodinných domků v pohraničí a umožní se jim, aby - pokud se osvědčili, bydlí v pohraničí, jsou tam řádně zaměstnáni a mají potřebnou kvalifikaci - v pohraničí skutečně a trvale existenčně zakotvili a aby jejich postavení bylo zajištěno; tímto řešením se zabrání také národohospodářsky a politicky nežádoucí nové fluktuaci osídlenců, což bude míti rovněž značný vliv na hospodářskou stabilisaci a konečnou konsolidaci poměrů v pohraničí.

Příděl živností a domků má býti proveden zkráceným přídělovým řízením (§ 4 osnovy) a podle zásad blíže stanovených v §§ 5 - 9, k nimž se ještě podotýká:

K § 5: Ustanovením § 5, odst. 1 o rámcových plánech je pamatováno na výjimky, jež budou podle dané situace nutné (nebudou na př. přidělovány národním správcům živnosti, které mají býti podle směrných čísel likvidovány nebo dosavadním uživatelům rodinné domky, reservované pro plánované průmyslové osídlení dělnictvem, po příp. domky závadné s hlediska urbanistického plánování a pod.).

Zda národní správce drobný živnostenský podnik řádně spravuje [§ 5, odst. 1, č. 3, písm. a)], lze posouditi zejména podle výsledku úředních revisí, jimž byly národní správy podrobeny.

Ustanovení § 5, odst. 1, č. 4 sleduje požadavek, aby rodinné domky dostaly jen osoby, které se hodlají v pohraničí usaditi trvale, poněvadž jen takové osoby mají pro řádné osídlení pohraničí význam. Je proto jednou z podmínek právního nároku na příděl, že uchazeč o rodinný domek není svobodný a že má i se svojí rodinou (manželkou, dětmi) společné bydliště v rodinném domku, o jehož příděl žádá. Za svobodného se ve shodě s obvyklou terminologií nepokládá uchazeč ovdovělý, rozvedený nebo rozloučený. Jde-li o uchazeče ovdovělého, rozvedeného nebo rozloučeného, musí bydlet v rodinném domku společně alespoň s jedním dítětem.

Podmínkami předepsanými pro provozování živností [§ 5, odst. 1, č. 3, písm. a)] se rozumějí všechny podmínky předepsané živnostenskými a jinými předpisy pro nastoupení a provozování příslušné živnosti, tedy zejména odborná způsobilost, jakož i zvláštní spolehlivost vzhledem k příslušné živnosti, vyžadovaná na př. u koncesovaných živností. Ukládá-li osnova v témž ustanovení uchazeči vedle toho ještě, že musí mít "způsobilost nutnou se všeobecného hospodářského hlediska", chce tím především v jeho, ale i v celkovém zájmu působiti k tomu, aby při přídělu se přihlíželo také k hospodářským možnostem a ke zdatnosti uchazeče a aby nebyly živnosti přidělovány tomu, o němž nelze alespoň s jistou pravděpodobností předpokládati, že při dalším samostatném provozování živnosti obstojí.

Předpisy, zmíněnými in fine tohoto ustanovení se rozumí zejména ustanovení § 9 zákona č. 136/1946 Sb. a zákon č. 75/1946 Sb. s příslušnými prováděcími nařízeními.

Minimální lhůta uvedená v § 5, odst. 1, č. 3, písm. b) dává možnost posouditi, zda se uchazeč skutečně osvědčil.

K § 6: V případě konkurence žádostí dosavadního národního správce (uživatele) a osob s přednostním postavením podle zákonů č. 136/1946 nebo 164/1946 Sb. může buď příslušný národní výbor vyhověti žádosti privilegované osoby, nebo mezi všemi uchazeči rozhodne osidlovací úřad s přihlédnutím k okolnostem rozhodným pro příděl.

K § 7: Tento předpis znamená výjimku z ustanovení § 5, která je odůvodněna závažnými hospodářskými momenty, zejména v oboru družstevnictví. Není tím dotčeno ustanovení § 3 živnostenského řádu a předpisů je měnících a doplňujících ani obdobná ustanovení platná na Slovensku.

K § 8: Kumulaci většího počtu majetkových podstat téhož druhu v rukou jediného uchazeče - fysické osoby je zabráněno předpisem § 8, odst. 1, v němž je stanovena zásada, že témuž přídělci nelze přiděliti dvě živnosti. V zájmu řádného provozování přidělené živnosti je ovšem zásadně nutno připustiti, aby tomu, komu bude přidělena živnost a kdo má rodinu, byl také přidělen v místě rodinný domek, aby živnostník nezůstal bez bytu. Zde přichází v úvahu také ustanovení § 1, podle něhož je možno živnost i domek sloučiti v jednu majetkovou podstatu. Ustanovení druhého odstavce tohoto paragrafu může přijíti v úvahu u drobných živnostenských podniků, kde je více národních správců, nebo u rodinného domku, kde je více bytů, a tudíž také více jeho uživatelů; pokud se zde mluví o postupu při stejné kvalifikaci několika uchazečů, neměla tím být dotčena ustanovení zákonů č. 136/1946 Sb. (§ 3) a č. 164/46 Sb. (§ 84), která obsahují autentickou interpretaci některých pojmů, uvedených v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, a jimiž se stanoví přednostní pořadí.

K § 9: Ustanovením první věty tohoto paragrafu o vydání úředního oprávnění (povolení) nejsou se zřetelem na podmínky uvedené v § 5 osnovy dotčeny platné předpisy o osobní kvalifikaci podnikatele; rozumí se, že toto úřední oprávnění (povolení) bude vydáno po provedení příslušného řízení.

Do tohoto oddílu byla shrnuta všeobecná a závěrečná ustanovení, jak si jich vyžadoval předchozí obsah smlouvy. Blíže se k nim podotýká:

K § 10: Ustanovení poslední věty tohoto paragrafu je odůvodněno tím, že jsou zejména na Slovensku - ale i v českých zemích (na př. na Jihlavsku) - určité oblasti (německé ostrovy), které sice nelze prohlásiti za pohraniční území, ale kde jsou tytéž podmínky, takže je účelné, aby tam vedle ostatních ustanovení osnovy byly aplikovány i předpisy jejího oddílu III.

K § 11: Stanoví se výslovně povinnost národních výborů odvolat bezodkladně národního správce, který se neosvědčil; k odvolání je zásadně příslušný ten národní výbor, který národního správce ustanovil (viz též ustanovení § 5, odst. 2 konfiskačního dekretu).

K § 12: Ustanovení konfiskačního dekretu zůstávají zásadně nedotčena a užije se jich i při provádění tohoto zákona, což se vztahuje zejména také na trestní ustanovení konfiskačního dekretu.