Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Počínajíc berním rokem 1947 se služební požitky poplatníka a příslušníků jeho rodiny nevčítají do důchodu domácnosti (§ 5, odst. 2 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 20. prosince 1945, č. 161 Sb.).

Příjemci služebních požitků, kteří jsou příslušníky rodiny (§ 5, odst. 4 z. o př. d.), nepodléhají přirážce pro rodiny s menšími břemeny (§ 19 z. o př. d.) a nemají nárok na snížení daně pro mnohočlenné rodiny (§ 20 z. o př. d.).

(¹) Služební požitky vyplácené za práci přes čas jsou osvobozeny od daně důchodové.

(²) Služební požitky vyplácené za vyšší výkony jsou osvobozeny od daně důchodové. O tom, co se pokládá za služební požitek za vyšší výkon, rozhodne na zaměstnavatelův návrh ministerstvo financí po slyšení příslušných ministerstev, ústředních hospodářských organisací a Ústřední rady odborů. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle pokynů ministerstva financí a po slyšení příslušného pověřenectva a Ústředí odborových svazů.

(³) Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, jak se provádí řízení podle odstavce 2, při čemž může pověřiti podřízené finanční úřady, aby prováděly toto řízení a o věci rozhodovaly.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Naléhavá potřeba našeho hospodářství, zvýšiti všemi způsoby pracovní výkony, vyžaduje, aby též v oboru daně důchodové byly poskytnuty výhody pro zdanění požitků za zvýšené pracovní výkony. Je přirozené, že zmírnění daně důchodové znamená zvýšení čistých požitků za práci a podporuje tudíž snahu o zvýšení pracovních výkonů. Vyhovujíc této potřebě a plníc současně vládní program, připravilo ministerstvo financí tuto osnovu předpokládajíc, že osvobození touto osnovou dané podstatně přispěje ke zvýšení pracovního výkonu.

Tato osnova upravuje přesto, že není její platnost časově omezena, jen vybírání daně důchodové do konce letošního roku, neboť v rámci dvouletého vládního programu bude v nejbližší době předložena osnova zákona, jímž se počínajíc rokem 1947 nově upravuje zdaňování mezd.

Ustanovení čl. 1 osnovy má za účel odstraniti zvýšené daňové zatížení, které podle dosavadního stavu nastávalo v případech, kde služební požitky poplatníka, zaměstnané manželky, zaměstnaných nezletilých dětí byly započteny do důchodu hlavy rodiny, čímž při progresivitě sazeb daně důchodové byla odčerpána značná část rodinného důchodu. Odstraněním zvýšeného zatížení má se též získati větší ochota zejména vdaných žen, pracovati mimo domácnost a tím aspoň částečně nasytiti poptávku na pracovním trhu. Nadále budou tedy ve všech případech služební požitky zdaňovány odděleně od ostatního důchodu domácnosti.

Čl. 2 zachycuje dnešní praksi.

Čl. 3 osvobozuje celé požitky za práci přes čas. Až dosud (podle čl. 18, odst. 4 zák. č. 161/1945 Sb.) podléhalo dani 50% požitků za práci přes čas. Pro výklad pojmu "práce přes čas" stačil až dosud zejména při výkladu § 18, odst. 4 zák. č. 161/1945 Sb. právní stav, jaký panuje v oboru pracovních smluv. Podle § 1 zák. č. 91/1918 Sb. je pracovní doba stanovena na 8 hodin denně nebo nejvýše 48 týdně. Co je nad tuto dobu, t. j. nejen přes 8 hodin denně, nýbrž též přes 48 hodin týdně, je prací přes čas (srov. § 6 cit. zák.).

Ustanovením čl. 3, odst. 2 se zcela od daně osvobozují požitky za vyšší pracovní výkony. Důvodem k tomuto opatření byly stálé výtky, že daň důchodová odčerpá příliš velkou část odměn za vyšší výkony a že tudíž podlamuje ochotu ke zvýšené pracovitosti. Ježto se tímto osvobozením docílí toho, že mzda za vyšší výkony nebude zkrácena o daň, dostane zaměstnanec za vyšší výkon podstatně více než dosud. Ministerstvo financí provedlo v praksi již obdobné opatření u horníků a má podle došlých zpráv za to, že mělo žádoucí úspěch. Zneužívání tohoto ustanovení bude zamezeno vhodnou úpravou při jeho provádění. K tomu cíli zmocňuje se v následujícím odstavci ministr financí, aby vydal potřebné směrnice.