Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Národní obnovou rozumí se soubor všech opatření nutných k tomu, aby byly napraveny škody, způsobené národnímu hospodářství okupací a válkou, a zjednány předpoklady pro soutěživost tohoto hospodářství na světovém trhu.

(¹) Prováděním úkolů §u 1 pověřuje se Úřad národní obnovy, který se tímto zřizuje se sídlem v Praze. Na tento úřad přechází veškerá působnost, práva a závazky:

1. Osídlovacího úřadu v Praze, zřízeného dekretem presidenta republiky ze dne 17. července 1945, č. 27 Sb. o jednotném řízení vnitřního osídlení,

2. Národního pozemkového fondu v Praze, zřízeného dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa,

3. Fondu národní obnovy v Praze, zřízeného dekretem presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, které se tímto zrušují.

(²) Na Úřad národní obnovy přechází dále působnost

1. přikázaná ministerstvu zemědělství dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a dekretem ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci,

2. přikázaná bývalému Státnímu pozemkovému úřadu zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového a zákonů a nařízení tento zákon provádějících a doplňujících.

(³) Úřadu národní obnovy přísluší - pokud není jiné zákonné úpravy - též vypořádání nároků vráceného majetku, kterého prostřednictvím bývalého Pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu nabyla německá říše k rozšíření nebo zřízení vojenských cvičišť anebo německé osídlovací společnosti k provádění německé kolonisace, jakož i likvidace vnucených správ ustanovených v době nesvobody podle vl. nař. ze dne 21. března 1939, č. 87 Sb. o správě hospodářských podniků a dozoru nad nimi.

Úřad národní obnovy jest ústředním úřadem, který jest podřízen vládě.

(¹) V čele Úřadu národní obnovy stojí předseda a tři náměstkové, jmenovaní k návrhu vlády presidentem republiky. Jejich funkční požitky upraví vláda. Předseda nebo jeden z jeho náměstků podle stanoveného pořadí zastupuje Úřad národní obnovy navenek i v ministerské radě.

(²) Práce výkonné obstarávají

1. úředníci, ustanovení na místech systemisovaných v osobním stavu Úřadu národní obnovy. Na tato místa budou v prvé řadě ustanoveni zaměstnanci bývalého Státního pozemkového úřadu, působící nyní v ministerstvu zemědělství a v Národním pozemkovém fondu, jakož i zaměstnanci z osobního stavu Osídlovacího úřadu v Praze,

2. státní aneb jiní veřejní zaměstnanci, přidělení přechodně k výkonu služby u Fondu národní obnovy v Praze,

3. smluvní zaměstnanci,

4. jiné orgány zvláště pověřené.

(³) Složení, organisaci a činnost Úřadu národní obnovy upraví podrobněji statut, který k návrhu předsednictva úřadu vydá vláda nařízením.

(¹) Úřad národní obnovy zastupuje stát co do všech práv a závazků, vzniklých prováděním svých úkolů, naproti osobám třetím, soudům i jiným úřadům,

(²) Majetek, připadlý do státní správy prováděním úkolů svěřených Úřadu národní obnovy, spravuje tento úřad samostatně.

Úřadu národní obnovy přísluší podávati vládě návrhy zákonů a nařízení, týkajících se národní obnovy, jakož i posudky o takových návrzích.

(¹) Nařízením může býti přenesena část působnosti Úřadu národní obnovy na oblastní úřadovny, zřízené pro jednotlivé územní obvody, v nichž se projeví toho potřeba.

(²) Z rozhodnutí oblastních úřadoven jest přípustna stížnost v době 15 dnů, o které rozhoduje Úřad národní obnovy pravoplatně.

(¹) U Úřadu národní obnovy zřizuje se poradní sbor pro národní obnovu (dále jen poradní sbor). Jeho předsedou jest předseda Úřadu národní obnovy, kterého může zastupovati některý z jeho náměstků. Členy poradního sboru jsou zástupcové úřadu předsednictva vlády a ministerstev národní obrany, průmyslu, zemědělství, vnitřního obchodu, sociální péče, financí a spravedlnosti, zemského národního výboru v Praze a zemského národního výboru v Brně; dalšími členy tohoto sboru jsou zástupci vrcholných organisací hospodářských, technických, kulturních, politických a odborových, jež jmenuje na návrh těchto organisací předseda Úřadu národní obnovy.

Poradní sbor svolává předseda podle potřeby neb na odůvodněný návrh některého ministerstva, ve sboru zastoupeného.

(²) Členství v poradním sboru jest funkcí čestnou. Členové mají pouze nárok na náhradu hotových výloh.

(³) Předseda může přizvati k jednání poradního sboru podle potřeby zástupce dalších ministerstev nebo jiné osoby jako odborné poradce.

Úřady a fondy zrušené §em 2, jakož i ministerstvo zemědělství odevzdají Úřadu národní obnovy spisový materiál, týkající se působnosti Úřadu národní obnovy, jakož i zařízení a ostatní pomůcky.

Až do ustavení předsednictva Úřadu národní obnovy pokračují úřady zrušené podle §u 2 jakož i odbor pro pozemkovou reformu ministerstva zemědělství v dosavadní činnosti jako Úřad národní obnovy. Ustanovení předsednictva vyhlásí předseda jeho ve Sbírce zákonů a nařízení.

Zákon tento nabývá účinnosti v zemích České a Moravskoslezské dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Prakse prokázala, že provedení dekretů presidenta republiky č. 12, 28 a 108 vesměs z roku 1945 zavdává velmi mnoho podnětů ke kompetenčním sporům, zejména mezi Národním pozemkovým fondem a Fondem národní obnovy. Tyto spory o působnost samozřejmě neprospívají urychlenému provedení úkolů těmito dekrety vytýčených ani provedení takovému, jaké měly tyto dekrety na mysli.

Samo rozlišení půdy zemědělské dekretem č. 12/45 Sb. a ostatního nemovitého majetku (dekr. č. 108/45 Sb.) není tak přesné, aby v tomto směru nevynořovaly se stále pochybnosti o příslušnosti toho kterého fondu a IX. odboru ministerstva zemědělství. Na př. při konfiskaci zámeckých budov a jich zařízení osobují si věcnou příslušnost jak NPF tak FNO, první tvrdíc, že jde o součást konfiskovaného majetku zemědělského, druhý opět, že jde o konfiskovaný majetek nemovitý, který s konfiskovanou zemědělskou půdou nemá ani jiné souvislosti. Ani dělení příslušnosti mezi ministerstvo zemědělství a NPF při provádění dekretů č. 12 a 28 není odůvodněna. Naopak za dnešního nedostatku odborných sil tříští zcela bezdůvodně nedostatečný úřednický aparát, jehož sil a schopností tímto způsobem nelze využíti ekonomicky. Obsazení těchto tří institucí (minist. zemědělství, NPF a FNO) schopnými zaměstnanci nelze pro zmíněný již nedostatek odborných sil provésti v potřebné míře. Následkem toho všechny tři zmíněné instituce nemohou vyvinouti plnou činnost, což jest přirozeně na škodu i jakosti výkonu. Konfiskace zemědělského majetku, zejména její provádění, úzce se dotýká i dokončovacích prací z prvé pozemkové reformy, prováděné podle zákona č. 215/19 Sb. a zákonů a nařízení tento zákon doplňujících případně provádějících. Velká většina velkostatků zabraných v prvé pozemkové reformě patřila totiž vlastníkům německé a maďarské národnosti a proto zbytky tohoto majetku podléhají nyní konfiskaci. Ježto na těchto velkostatcích není dosud skončena prvá pozemková reforma, kromě jiných prací, zejména knihovní provedení přídělů a akce postátňovací, bude tato skutečnost zdržovati i knihovní provedení přídělů z půdy zkonfiskované. Jest proto v zájmu zdárného a urychleného provedení a dokončení obou pozemkových reforem, aby provádění jich bylo náležitě koordinováno.

Dokončení prvé pozemkové reformy prováděl pozemkový úřad, který opatřením ministra zemědělství byl včleněn do IX. odboru ministerstva zemědělství jako jeho skupina.

Pozemkový úřad v době nesvobody byl nucen prováděti také zásahy německých okupantů do pozemkové držby českých zemědělců. Byl nucen dosazovati vnucené správy za účelem výkupu české půdy pro německé kolonisty, vyvlastňovati, po případě nuceně vykupovati českou půdu pro zřízení nebo rozšíření vojenských cvičišť a vykupovati nebo vyvlastňovati české usedlosti pro německou akci osídlovací. Těmito zásahy bylo dotčeno asi 630.000 ha české půdy.

Po květnové revoluci 1945 konal pozemkový úřad přípravy k likvidaci těchto zásahů. K vlastní likvidaci se však nedostal, ježto zatím byl vydán dekret č. 108/45 Sb. a při meziministerských poradách vznikly pochybnosti o příslušnosti pozemkového úřadu k těmto úkonům, zejména pokud jde o disposici peněžitými prostředky a náhrady škod způsobených německými zásahy. Tyto pochyby nemohly býti odstraněny ani včleněním pozemkového úřadu do ministerstva zemědělství, takže ani nyní nemůže býti účinně pokračováno v tomto úseku činnosti, pokud otázka příslušnosti není vyřešena zákonem.

Jak vidno veškeré tyto překážky, potíže a nejistotu lze odstranit jediným způsobem, a to tím, že veškerými těmito s revolucí souvisejícími úkoly bude pověřen jediný úřad. Pro toto řešení mluví jak shora uvedené důvody věcné, tak i náležité využití odborných sil a v neposlední řadě značná úspora ve státním rozpočtu. Tímto účelným řešením namístě dosavadních tří úřadů samostatných, t. j. Osídlovacího úřadu, Národního pozemkového fondu a Fondu národní obnovy, z nichž každý má nákladné předsednictvo a samostatné presidium, a na místě široce rozčleněného IX. odboru ministerstva zemědělství nastoupí jediný ústřední úřad s jediným vedením, jediným presidiem a pomocnými službami a se soustředěným kádrem odborného úřednictva. Týchž blahodárných účinků jako v ústředí dosáhne se sloučením porevolučních prací obnovy i v instancích nižších. Namístě dnešních obvodových úřadoven pro pozemkovou reformu, oblastních úřadoven Národního pozemkového fondu, oblastních úřadoven Fondu národní obnovy, oblastních úřadoven Osídlovacího úřadu a osídlovacích komisí ministerstva zemědělství, tedy namístě pěti oblastních institucí, bude jediná oblastní úřadovna pro všechny práce spadající do oboru Úřadu národní obnovy. Sloučením vykonávaly by se práce v prvé instanci namístě dnešních 183 úřadoven nejvýše 10 - 15 úřadoven, které by mohly býti řádně vybaveny i náležitým počtem odborného zaměstnanectva.

Nehledě ani k důvodům věcným, které byly shora rozvedeny, nelze notoricky známému všeobecnému a naprostému nedostatku odborných sil čeliti jinak než jich soustředěním na jedné koleji, neboť jedině tímto způsobem dá se docíliti nejvyššího pracovního výkonu, který v dosavadním roztříštění obnovovací agendy stále nemůže dosáhnouti výsledků, jakých by si bylo přáti.

Mluví tady všechny důvody pro to, aby úkoly spojené s provedením národní obnovy byly svěřeny jednomu úřadu.

K úkolům národní obnovy patří kromě provádění konfiskace a osídlení nepřátelské půdy též likvidace německých zásahů do pozemkové držby v Čechách a na Moravě, t. j. restituce majetku zabraného k rozšíření aneb zřízení vojenských cvičišť a vrácení majetku vyvlastněného neb nuceně vykoupeného k účelům německé kolonisace.

Úřad národní obnovy přejímá kromě působnosti Osídlovacího úřadu, Národního pozemkového fondu a Fondu národní obnovy i působnost nynějšího IX. odboru ministerstva zemědělství, jež mu přísluší podle dekretů presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., a ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb.

S prováděním konfiskace nepřátelského majetku zemědělského těsně souvisí i práce spojené s dokončením pozemkové reformy prováděné na základě zákona ze dne 16. 4. 1919, čís. 215 (zákona záborového) a spadají proto i tyto práce do národní obnovy. Právě tak je tomu i s likvidací německých zásahů do pozemkové držby v Čechách a na Moravě na t. zv. vojenských cvičištích a v osídlovací akci německé, jakož i s likvidací vnucených správ ustanovených v době nesvobody.

Úřad národní obnovy jest ústředním úřadem.

Ustanovení odst. 2 má za účel zajistiti úřadu úřednictvo s dlouholetými odbornými zkušenostmi.

Úřad národní obnovy jako úřad ústřední bude vybaven tak, že bude moci zastupovati stát i před soudem. Ustanovení odst. 2. vyplývá z povahy věci.

Jako úřad odborný jest Úřad národní obnovy v prvé řadě povolán, aby podával návrhy zákonných opatření ve svém oboru.

K provádění úkolů spadajících do národní obnovy, jež vyžadují přímého styku s občanstvem, nutno počítati s nutností zřizovati oblastní úřadovny pro jednotlivé kraje. Při tom se počítá v prvé řadě s dosavadními obvodovými úřadovnami pro pozemkovou reformu, jichž jest v Čechách a na Moravě 6. Počet jich lze podle vzrůstu úkolů přiměřeně rozšířiti. Aby tak dalekosáhlá a pro národ důležitá činnost byla prováděna odborně a s hlediska všech oborů státní správy, jakož i lidové samosprávy a co nejužitečněji, zřizuje se jako pomocný orgán úřadu poradní sbor odborníků a předsedovi sboru se dává možnost, aby v případě potřeby povolal k jednání ještě další odborné poradce.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si zvýšených nákladů ze státní pokladny. Naopak lze podle toho, co bylo shora řečeno, očekávati značné snížení dosavadních vydání.