Na reálném gymnasiu v Praze II., Ječná
ul., došlo k přehmatům školských
úřadů proti býv. řediteli tohoto
ústavu a některým členům jeho
profesorského sboru, kteří se ničím
neprovinili, ale soustavně jsou vystavováni šikanám
nadřízených školských úřadů.
V této věci byl již v PNS vznesen dotaz na
pana ministra školství (čís. 7 PNS dotazy),
který však zůstal bez odpovědi. Ve věci
samé však rovněž náprava sjednána
nebyla, naopak další členové sboru jsou
šikanováni a postupuje se proti nim protizákonně.
Především bylo ublíženo býv.
řediteli tohoto ústavu Janu Čeňkovi,
který byl ředitelem ústavu od r. 1932 a vedl
jej i za okupace v duchu národním, takže nejen
profesorský sbor tohoto ústavu již 13. května
1945 mu vyslovil dík a důvěru za vedení
ústavu v době okupace, ale i závodní
rada tehdy zvolená s předsedou prof. E. Wiškovským,
seniorem sboru, vyslovila mu důvěru a požádala
ho, aby ústav dále vedl. Když však po
prázdninách po provedení nutných oprav
škod, způsobených na budově náletem,
měl býti na ústavě zahájen
školní rok, dne 11. září 1945
zemská školní rada zvláštním
poslem doručila řediteli Čeňkovi přípis,
že se dává do pense a aby ihned předal
vedení ústavu prof. Milošovi Maternovi z reál.
gymnasia v Libni. Když se to závodní rada ústavu
dověděla, jak urážlivým způsobem
ředitel ústavu jest dáván do pense,
a že se tak činí bez jejího vyjádření,
zakročila ve školském odboru ÚRO a žádala
o zákrok. Bylo jí doporučeno, aby nový
správce ústavu byl odmítnut a aby byl proveden
zákrok na zemské školní radě.
Závodní rada se dle toho zařídila
a její postup pak schválila plenární
schůze profesorského sboru, který 24 hlasy
odmítl nově jmenovaného správce Maternu
a vyslovil se pro setrvání ředitele Čeňka
v jeho funkci. Jeden ze členů sboru nehlasoval a
dva vyslovili se proti. Dne 13. září 1945
dostavila se do ústavu zvláštní komise
zemské školní rady, vedená inspektorem
Rejfířem, která vyšetřovala a
vyslýchala odděleně jednotlivé členy
metodami, které se až příliš podobaly
metodám okupantských úřadů.
Votum závodní rady nebylo vůbec respektováno
a nebyla respektována ani tradice zavedená již
v prvé republice, že před jmenováním
nového správce ústavu jest dotazován
profesorský sbor. Také zákroky zástupců
Revolučního odborového hnutí a ÚRO
zůstaly bez účinku.
Na místo uklidnění poměrů zemská
školní rada přikročila k dalším
retorsím proti členům sboru a dokonce i předsedovi
a členům závodní rady. Dne 14. září
1945 byl senior sboru Evžen Wiškovský, předseda
závodní rady, definitivní profesor na tomto
ústavě, přeložen na ústav na
opačném konci Prahy na reálné gymnasium
v Libni, ačkoliv v době jeho ustanovení nebyl
pro něho na tomto ústavě ani dostatečný
počet hodin. Tento bezohledný postup byl pak dovršen
dalšími protizákonnými opatřeními,
kdy v červnu 1946 byl prof. Wiškovský bez předchozího
disciplinárního řízení zbaven
definitivy na reálném gymnasiu v Praze II., Ječná
ul. a prohlášen profesorem definitivním bez
určení místa (§ 70 sl. ř.). Zemská
školní rada nespokojila se však tímto
a pokračovala zcela bezdůvodně a bez jakéhokoliv
řízení proti dalším členům
sboru.
15. září 1945 byl přeložen prof.
Jan Hlinovský na reál. gymnasium do Vysočan.
2. října 1945 prof. František Hradecký
do Bíliny vzdor tomu, že měl nemocnou ženu
a jednoroční dítě.
3. října 1945 přeložen byl do Karlína
definitivní profesor Karel Rosa.
A ještě i po vydání dekretu presidenta
republiky z 24. října 1945 o závodních
radách došlo k dalšímu přeložení,
a to nově zvoleného předsedy závodní
rady definitivního profesora na reál. gymnasiu v
Ječné ul. Antonína Čulíka
na stát. gymnasium v Praze VII., Strossmayerovo nám.
Na provedený zákrok bylo sice po několika
dnech přeložení odvoláno, ale pouze
telefonicky a nikoliv písemně.
Tímto postupem dozorčího školského
úřadu byl jednak hrubě porušen zákon,
jednak postup ten jest nesociální vzhledem k tomu,
že jde vesměs o profesory, kteří se
ničím neprovinili a kteří se nemohou
dovolati spravedlnosti a dostiučinění. Celý
postup vnucuje dojem, že při něm šlo o
vyřizování osobních účtů
a o politicko-stranický postup proti profesorům,
kteří se nechtěli snad přihlásiti
k jedné politické straně.
Táží se proto podepsaní pana ministra
školství a osvěty:
1. Zda jest mu znám trýznivý postup školských
úřadů proti některým profesorům
reál. gymnasia v Praze II., Ječná ul.?
2. Zda jest ochoten zaříditi přísné
a nestranné vyšetření interpelovaných
případů?
3. Zda jest ochoten zaříditi, aby postiženým
profesorům dostalo se dostiučinění?