Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti:

Ústavodárné národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K zajištění řádného zpeněžování jatečných zvířat a živočišných výrobků a k zabezpečení pravidelného zásobování živočišnými výrobky zřizuje se "Čsl. živočišné ústředí" (v dalším Č. Ž. Ú.) a pověřuje úkoly, které jsou níže uvedeny.

(¹) Působnost ČŽÚ vztahuje se na úpravu tržních poměrů jatečných zvířat, masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, přirozených a umělých jedlých tuků, drůbeže, výrobků z drůbeže, peří, vajec a vaječných výrobků, medu, vosku, ryb a výrobků z ryb a zvěřiny.

(²) Jatečnými zvířaty ve smyslu odstavce 1 se rozumějí: skot (voli, býci, krávy, jalovice a telata), vepřový brav (vepři všeho druhu včetně prasnic, řezanců kanců a běhounů), skopový brav (berani, skopci, ovce, jehňata) a všechny druhy koní včetně hříbat, pokud jsou všechna uvedená zvířata určena k jatečným účelům.

(³) Masem se rozumí maso ze zvířat uvedených v odstavci 2, čerstvé, solené neb nakládané, pokud se hodí k lidskému požívání.

(⁴) Masnými výrobky se rozumějí uzenářské výrobky všeho druhu, jakož i maso ve vzduchotěsně uzavřených krabicích a všechny ostatní výrobky, pokud jsou vyrobeny z masa zvířat uvedených v odstavci 2.

(⁵) Mlékem a mléčnými výrobky se rozumí: mléko kravské všeho druhu, též zahuštěné a sušené, smetany, mléčné nápoje, sýry a tvaroh.

(⁶) Jedlými tuky se rozumějí:

a) máslo, též přepouštěné,

b) vepřové a husí sádlo syrové nebo škvařené,

c) lůj syrový nebo škvařený, též lisovaný,

d) umělé tuky jedlé podle § 1 vládního nařízení ze dne 2. března 1939, č. 49 Sb. I o některých opatřeních, týkajících se výroby a prodeje umělých jedlých tuků.

(⁷) Drůbeží se rozumějí slepice, kohouti, husy, kachny, krocani a perličky. Zvěř pernatá se nepokládá za drůbež.

(⁸) Výrobky z drůbeže se rozumí zabitá drůbež i vykuchaná nebo rozřezaná, a to ve stavu syrovém nebo konservovaném.

(⁹) Peřím se rozumí peří veškeré drůbeže uvedené v odstavci 7.

(¹⁰) Vejci se rozumějí vejce slepičí i kachní ve skořápkách.

(¹¹) Výrobky z vajec se rozumějí vejce tekutá, sušená nebo smažená, jakož i oddělené žloutky a bílky.

(¹²) Medem se rozumí včelí med, voskem včelí vosk.

(¹³) Rybami se rozumějí všechny sladkovodní a mořské ryby, čerstvé i zmražené, nasolené a sušené, které se hodí k lidskému požívání.

(¹⁴) Výrobky z ryb se rozumějí všechny zpracováním vzniklé výrobky ze sladkovodních ryb, které se hodí k lidskému požívání.

(¹⁵) Zvěřinou se rozumí lovná zvěř spárkatá, srstnatá a pernatá.

(¹⁶) Úpravou tržních poměrů ve smyslu odstavce 1 se rozumí úprava:

a) nákupu a prodeje zboží uvedeného v odstavci 1 tuzemského původu,

b) prodeje zboží uvedeného v odstavci 1 dovezeného z ciziny příp. do ciziny vyvezeného.

(¹⁷) Některé druhy zboží uvedeného v odstavci 1 mohou býti vládním nařízením dodatečně vyloučeny, naproti tomu může býti týmž způsobem účinnost tohoto zákona rozšířena i na jiné druhy jatečných zvířat a živočišných výrobků.

(¹) Členy ČŽÚ jsou:

a) výrobci:

1. držitelé skotu, vepřového a skopového bravu, koní, drůbeže a včelstev,

2. uživatelé rybníků,

3. oprávnění k výkonu myslivosti.

b) obchod:

1. obchodníci s dobytkem t. j. osoby nebo sdružení, jež po živnostensku obchodují s dobytkem nebo zprostředkují jeho nákup a prodej,

2. obchodní podniky t. j. osoby neb sdružení, jež po živnostensku obchodují se zbožím uvedeným v § 2, odst. 5 až 15, je skladují nebo jeho nákup a prodej zprostředkují.

c) zpracovatelé:

1. podniky t. j. osoby neb sdružení, jež po živnostensku jatečná zvířata porážejí, zpracují maso na masné výrobky, s masem nebo masnými výrobky obchodují, nebo jejich nákup a prodej zprostředkují,

2. podniky, které mléko po živnostensku nebo jako podniky družstevní upravují, zpracují na mléčné výrobky, nebo které mléčné výrobky dále zpracují (tavírny sýrů, tvarůžků a pod.),

podniky, které se zabývají přepouštěním (tavením sádla a loje, podniky, které vyrábějí umělé tuky jedlé, podniky, které tyto výrobky skladují, pokud nespadají pod písm. b),

3. podniky, které opracovávají drůbež, vejce a med, nebo zpracovávají drůbež, vejce a ryby na výrobky nebo získávají vosk pro účely včelařské.

d) spotřebitelé:

(²) Zastoupení členů v orgánech ČŽÚ děje se prostřednictvím jednotlivých vrcholných zájmových organisací,

a) výrobci: Jednotný svaz českých zemědělců a příslušná organisace slovenská,

b) obchod: Ústřední svaz obchodu, Ústřední rada družstev a příslušná organisace slovenská,

c) zpracovatelé: Svaz průmyslu, řemesel a živností, potravinářská skupina a příslušná organisace slovenská,

d) spotřebitelé: zastoupení ÚRO a příslušnou organisací slovenskou.

(³) Vládním nařízením může býti okruh osob uvedených v odstavcích 1 a 2 rozšířen nebo zúžen.

ČŽÚ jest veřejnoprávní korporací, jejíž stanovy tvoří součást tohoto zákona a lze je měniti vládním nařízením. ČŽÚ nesmí provozovati obchody ani se na nich účastniti.

(¹) Úkolem ČŽÚ jest, aby v rámci celostátního hospodářského a zásobovacího plánu podle směrnic příslušných ministerstev usměrňovalo v dohodě se zájmovými složkami výkup, odbyt, zpracování, rozdělování, dovoz a vývoz zboží uvedeného v § 2, aby tak byly zajištěny zemědělcům-chovatelům výrobní ceny odpovídající výrobním nákladům, nezbytným složkám meziobchodním a zpracovatelským takové rozpětí mezi cenou výrobní a spotřebitelskou, aby i jejich činnost byla zajištěna a konečně spotřebiteli pravidelné dodávky jakostních živočišných výrobků za ceny hospodářsky únosné. Ke splnění těchto úkolů učiní ČŽÚ všechna potřebná opatření. ČŽÚ může zejména:

a) podávati příslušným úředním místům návrhy na usměrnění výroby jatečných zvířat a živočišných výrobků uvedených v § 2, říditi podchycení, výkup a rozdělování tohoto zboží,

b) stanoviti jakostní třídy, jakož i podmínky, podle nichž musí býti zboží uvedené v § 2 kupováno, prodáváno a označováno,

c) podávati příslušným úředním místům návrhy na úpravu cen zboží uvedeného v § 2, a to jak výrobních, tak i distributorských a spotřebitelských,

d) vydávati předpisy o třídění, nakládání, balení, získávání, dodávání, zasílání a označování zboží uvedeného v § 2,

e) usměrňovati nabídku a poptávku po zboží uvedeném v § 2 ukládáním výrobní, dodávkové a odběrní povinnosti, jakož i povinnosti týkající se zpracování a uskladňování,

f) podávati příslušným místům návrhy a dobrozdání ohledně dovozu a vývozu zboží uvedeného v § 2,

g) podávati po slyšení zájmové složky návrhy ohledně rozšíření, přeložení, sloučení, prodeje a pronájmu podniků uvedených v § 3, odst. 1, písm. b) až d); totéž platí i o částech těchto podniků,

h) podávati po slyšení zájmové složky návrhy na přechodné nebo trvalé uzavření těch podniků uvedených v § 3, odst. 1, písm. b) až c), které nejsou národohospodářsky nutné,

i) činiti po slyšení zájmových složek opatření k podpoře hospodárného vedení členských podniků a k úpravě jejich soutěže,

j) vybírati příspěvky k úhradě výdajů vzniklých činností ČŽÚ a stanoviti poplatky za používání zařízení ČŽÚ,

k) stanoviti členům vyrovnávací dávky.

(²) Opatření podle odstavce 1 e), j) a k) vyžadují předběžného schválení příslušného ministerstva.

(³) Uzná-li ČŽÚ za potřebné, může se souhlasem ministerstva výživy stanoviti množství zboží, které členské složky smějí v určitých oblastech (okresech, obcích) a v určitém období prodávati nebo kupovati nebo jsou povinni dodati nebo odebrati.

Ceny zboží a úkonů všeho druhu, jakož i úplaty, které přicházejí v úvahu v oboru činnosti ČŽÚ stanoví na návrh ČŽÚ Nejvyšší úřad cenový se schválením příslušných ministerstev.

Působnost Svazu pro dobytek, maso a ryby, Svazu pro mléko a tuky a Svazu pro drůbež, vejce a med přechází na ČŽÚ, které ji upraví v rámci výše uvedených úkolů se souhlasem příslušných ministerstev se zřetelem na mírové hospodaření.

Podle pokynů příslušných ústředních úřadů vybuduje ČŽÚ a povede v patrnosti zpravodajství a statistiku o výrobních, odbytových, spotřebních a cenových poměrech v jednotlivých zásobovacích obvodech.

Dovoz a vývoz zboží uvedeného v § 2 bude povolovati ministerstvo pro zahraniční obchod v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem výživy jen po slyšení ČŽÚ.

(¹) Členové ČŽÚ jsou povinni vésti záznamy o výrobě, nákupech, zpracování a dodávkách zboží uvedeného v § 2, jež předepíše ČŽÚ se schválením příslušného ministerstva.

(²) Dozor, aby byla zachovávána ustanovení tohoto zákona, stanov a nařízení na základě jich vydaných, vykonává ČŽÚ vlastními kontrolními orgány vedle orgánů příslušných ministerstev. Kontrolními orgány ČŽÚ mohou býti pouze osoby svéprávné, spolehlivé a důvěryhodné, jež nejsou cizinci. Tyto osoby musí složiti u ministerstva výživy slib, že budou vykonávati dozor podle nejlepšího vědomí a svědomí. Při výkonu úkolů jim tímto zákonem svěřených jsou kontrolní orgánové ČŽÚ, pokud jde o jejich trestněprávní ochranu, postaveni na roveň veřejným orgánům. Ministerstvo výživy potvrdí kontrolním orgánům výkon slibu na legitimaci vydané ČŽÚ. Kontrolní orgánové jsou povinni zachovati mlčenlivost o zařízeních a obchodních poměrech, o nichž nabyli vědomosti při výkonu své funkce a zdržeti se jakéhokoliv zhodnocení obchodního tajemství. Mlčenlivost dlužno zachovávati i po propuštění ze služeb ČŽÚ.

(³) Členové ČŽÚ jsou povinni dovoliti kontrolním orgánům řádně legitimovaným nahlížeti do obchodních knih, obchodních závěrek a všech záznamů, dáti jim žádaná vysvětlení a povoliti jim vstup do obchodních, provozovacích a skladištních místností podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, při čemž nutno šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 uvedeného zákona.

(¹) K úhradě nákladů správních a ostatních výdajů spojených se svou činností bude ČŽÚ vybírati od svých členů příspěvky, jakož i poplatky za zvláštní úkony.

(²) V jednotlivých případech bude ČŽÚ k cenám stanoveným podle § 6 vybírati vyrovnávací příplatky.

(³) Stanovení výše příspěvků, poplatků a příplatků uvedených v odstavcích 1 a 2 podléhá schválení Nejvyššího úřadu cenového, v dohodě s příslušnými ministerstvy.

(¹) ČŽÚ podléhá státnímu dozoru, který vykonává vládní zástupce nebo jeho náhradník. Vládního zástupce jmenuje a odvolává ministr výživy. Kromě toho vykonávají dozor s hlediska resortní působnosti zástupce ministerstva zemědělství, ministerstva vnitřního obchodu, ministerstva financí, ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a zástupce Nejvyššího úřadu cenového, které jmenují a odvolávají příslušní ministři, případně předseda Nejvyššího úřadu cenového. Stejným způsobem jsou jmenováni a odvoláváni náhradníci úředních zástupců. Vládní zástupce a zástupci druhých úřadů dozírají na to, aby ČŽÚ plnilo všechny povinnosti uložené mu tímto zákonem.

(²) Vládní zástupce nebo jeho náhradník mají právo kontrolovati činnost ČŽÚ, nahlížeti do knih, záznamů a spisů a žádati potřebná vysvětlení, která jim musí býti neprodleně dána. Shledají-li jakékoliv závady, mohou v mezích své kompetence žádati nápravu od příslušných orgánů.

(³) Zástupci úřadů jmenovaných v odstavci 1 mají rovněž právo nahlížeti do knih, záznamů a spisů ČŽÚ a požadovati potřebná vysvětlení. Shledají-li při výkonu své funkce závady, mají právo požadovati odstranění zjištěných závad.

(⁴) Vládní zástupce a zástupci úřadů uvedených v odstavci 1 mají právo zúčastňovati se schůzí představenstva ČŽÚ. Hlasovací právo jim nepřísluší.

Ministerstva výživy, zemědělství, financí a vnitřního obchodu mají právo po vzájemném dorozumění podrobiti ČŽÚ revisi svými vlastními orgány.

ČŽÚ jest osvobozen od daní, kolků a poplatků. Právě tak jsou osvobozeny od kolků a poplatků výkazy, zápisy a knihy, které ČŽÚ vede nikoliv podle zákona, nýbrž jen ze zvláštního příkazu.

Úřady a obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Právní jednání, která se příčí ustanovením tohoto zákona, jsou bezúčinná.

Členové ČŽÚ mohou proti opatřením a rozhodnutím ČŽÚ, vydaným v jednotlivých případech, podati stížnost ke stížnostnímu výboru, a to do 15 dnů ode dne doručení. Stížnostní výbor tvoří 4 členové. Ministr výživy jmenuje předsedu, ministři zemědělství, vnitřního obchodu a sociální péče po jednom přísedícím. Stejným způsobem se povolávají jejich náhradníci. Předseda stížnostního výboru řídí řízení. Rozhodnutí stížnostního výboru jest konečné.

Podrobnosti o řízení před stížnostním výborem stanoví jednací řád, který vydá a v Úředním listě vyhlásí ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy výživy, zemědělství, vnitřního obchodu a sociální péče.

(¹) Ministr výživy určí v dohodě s ministry zemědělství, vnitřního obchodu a sociální péče den zahájení činnosti ČŽÚ a vyhlásí jej v Úředním listě.

(²) Týmž dnem se zrušují Svaz pro dobytek, maso a ryby, Svaz pro mléko a tuky a Svaz pro drůbež, vejce a med zřízené vládním nařízením ze dne 21. září 1939, č. 208 Sb., vládním nařízením ze dne 27. září 1939, č. 209 Sb. a vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 20. září 1940, č. 331 (které současně se všemi změnami a doplňky pozbývají platnosti) a Svazy vstupují do likvidace.

(³) Likvidaci uvedených Svazů provede ČŽÚ, které převezme zařízení a jmění zrušených Svazů. Fondy jsoucí ve správě Svazů přechází do správy ČŽÚ.

(⁴) ČŽÚ převezme, pokud toho bude potřeba vyžadovati, zaměstnance zrušených Svazů, a to podle služebního platového řádu platného dosud ve Svazech. Ostatní zaměstnanci zrušených Svazů, pokud nebudou převzati do jiných podobných služeb, budou přiměřeně odškodněni. Bližší pokyny vydá v této věci ministerstvo sociální péče v dohodě s příslušnými ministerstvy.

Přestupky tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných trestá - nejde-li o čin trestný soudně - okresní výbor jako přestupek pokutou do 50.000.- Kčs nebo vězením do 6 měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, v tom případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 6 měsíců.

Všechna opatření, prováděná podle tohoto zákona, jež se dotýkají Slovenska, vydávají příslušní ministři v dohodě s příslušnými pověřeníky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr výživy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Za doby okupace a druhé světové války byly nám vnuceny zásady regulovaného hospodářství, representované devíti různými svazy, z nichž každý hospodařil jen v rámci svého úseku, často bez ohledu na potřeby svazů jiných.

Je nasnadě domněnka, že toto bylo záměrné, pro naše hospodářské ochuzení. Svazy, jak ani jinak býti nemohlo, byly vedeny autoritativně, kteréž dědictví jsme převzali a dnes rok po revoluci bohužel nic jsme na tom nezměnili, vzdor tomu, že nejen celá veřejnost, ale i všechny politické strany zastoupené v národní frontě volaly po odstranění svazů, po případě po jejich reorganisaci, která by odpovídala dnešním poměrům v naší lidové demokratické republice.

Z vývoje hospodářských poměrů jest však též zřejmé, že nejen v přítomnosti, ale i v dobách budoucích, kdy přejdeme k hospodářské soustavě mírové, nebude již možno ponechati naše hospodaření libovůli naprosto volného a ničím neomezovaného svobodného podnikání a tím i výši prodejních, výkupních a spotřebitelských cen jen výsledkům zákona o nabídce a poptávce.

A nebyla to jen leta hrozné okupace během druhé světové války, ale i doby ještě před touto porobou našeho národa, které nás jasně postavily tváří v tvář nutnosti plánovaného hospodaření.

Hospodářská konference v Quebecku jest pak jen dalším důkazem toho, že národy celého světa docházejí k přesvědčení, že jen na podkladě řádného hospodářského plánu, jímž by byla jak výroba, tak i distribuce a spotřeba řádně usměrňována, možno dosáhnouti postupem doby nejen plného hospodářského, ale i politického uklidnění světa.

V rámci výsledků těchto konferencí musí pak naše hospodářství jako dílčí celek hospodářství světového vyřešit tyto dva hlavní úkoly.

1. Zajistiti hospodářský přechod od hospodaření válečného k hospodaření mírovému.

2. Již během doby tohoto přechodu položiti pevné základy mírové dlouhodobé organisace hospodářské našeho státu a vytýčiti její pevnou kostru.

S hlediska zemědělského nutno si uvědomiti, že v dobách přechodu k mírovým poměrům, budeme musiti počítati ještě s těžkými úkoly zásobovacími, a to pokud se týče produktů živočišných, tak i rostlinných, a to zejména obilovin, kde situace vlivem letošního sucha a ubývajících zásob bude ještě svízelnější než v mase.

Na řádném a brzkém propracování těchto úkolů a podchycení dnešní posice našeho státu, kdy jsme vlastně jedním z hospodářsky nejzachovalejších států Evropy po válce závisí mnoho - celá naše budoucnost.

Z výše uvedeného vyplývá tak nutnost vytvoření dvou národohospodářských celků - veřejnoprávních institucí, které by vzájemnou koordinací, ve spolupráci se zájmovými složkami a v rámci celostátního zemědělského a zásobovacího plánu spolupracovaly s Jednotným svazem českých zemědělců při usměrňování výroby, a samy dále regulovaly distribuci a spotřebu produktů jednak rostlinné, jednak živočišné výroby.

V dalším omezíme se jen na vytýčení úkolů.

1. Pro dobu přechodu k mírovému hospodaření:

a) Zajistiti řádným regulováním spotřebiteli plné krytí dávek zákonem stanovených a snažiti se všestrannou spoluprací s příslušnými institucemi na podpoře domácí výroby a sledováním a využitím všech možností dovozu a vývozu a postupu zvyšováním dosavadních potravinových dávek až na to množství, které by umožnilo odstranění lístkového hospodaření.

b) Zajistiti únosnou výši spotřebitelské ceny živočišných výrobků postupným zjednodušováním distribuční cesty od výrobce-zemědělce ke spotřebiteli, která byla dosud vlivem dřívějších válečných nařízení silně zkomplikována a tudíž zatížena.

c) Zajistiti však i druhým složkám, které se po výše uvedené úpravě ukázaly jako nezbytné a to jak družstevním, tak i soukromým, jak obchodně-zpeněžovacím, tak i zpracovatelským takové rozpětí mezi cenou spotřebitelskou a nákupní u chovatele, aby i činnost těchto složek byla plně zajištěna, jak to stanoví košický program.

d) Postupovati při plnění výše uvedených úkolů s ohledem na budoucnost plánovitě tak, aby nejen zásobovací činnost nezasahovala rušivě do chovatelských plánů, ale aby chovatelské zájmy byly vhodnými zásahy (příděly krmiv a pod.) podporovány.

2. Hospodářská organisace mírová:

Rámcovým úkolem hospodářské organisace mírové má býti dosažení stabilisace cen živočišných produktů spoluprací na usměrnění domácí výroby, regulací distribuce a spotřeby v dohodě se zájmovými složkami a regulací dovozu a vývozu v rámci celostátního zemědělského a zásobovacího plánu.

K provedení úkolů uvedených ad 1 a 2 navrhuje se vytvoření nové veřejnoprávní organisace, Československého živočišného ústředí (ve zkratce ČŽÚ), založeného na podkladě lidové a co nejširší hospodářské demokracie a v rámci košického programu, která by z dosavadních příslušných Svazů převzala zdravé a dřívějškem nijak nezatížené základy regulativní trhové činnosti a doplnila je mírovými směrnicemi.

Působnost Československého živočišného ústředí vztahovala by se jen na činnost regulativní pokud se týče distribuce a spotřeby, případně i spolupráce při regulování výroby. Činností obchodní by tato organisace pověřena nebyla, tuto činnost by prováděly dle jejich disposic příslušné obchodní složky.

Případné skladovací akce, nutné s hlediska regulace zásobování, prováděly by rovněž řemeslné či tovární složky podle disposic ČŽÚ. ČŽÚ byl by také vyhražen rozhodující vliv na umístění a vybudování vhodných provozních zařízení. Rovněž dovoz a vývoz by obstarávaly obchodní složky, po případě sdružené ve společné sekci pro provedení určitého většího úkolu.

ČŽÚ by tyto akce jen usměrňovalo dle potřeb domácího konsumu a stavu domácí výroby. ČŽÚ by provádělo taktéž nutné kontroly. Pro svoji vnitřní potřebu mělo by ještě ČŽÚ síť odborně školených inspektorů.

Československé živočišné ústředí sestávalo by z těchto odborů:

1. dobytek, maso, sádlo, lůj,

2. mléko, máslo, sýry a ostatní jedlé tuky,

3. drůbež, vejce, ryby, zvěřina, med.

Pro všechny odbory by přicházelo v úvahu jako společná oddělení: osobní, právní, hospodářské, finanční, statistické a kontrolní.

Technické provozovny v zásobovacích obvodech (okresech):

1. Trhy na jatečný dobytek a rozdělovny,

2. mlékárny a sběrny vajec,

3. sběrny sádla a loje,

4. sběrny drůbeže a zvěřiny,

5. sádky,

6. zemské sběrny medu a vosku.

Provádění zákona nevyžádá si žádných nákladů ze státní pokladny.