Ústavně-právní výbor ve své schůzi, konané dne 11. září 1946, projednal návrh zákona, kterým se zřizuje Společnost pro obnovu Lidic. Vzal s povděkem na vědomí, že vláda plní svůj slib, na kterém se slavnostně usnesla ve své schůzi konané dne 6. června 1945 o výstavbě nových Lidic. Současně ústavně-právní výbor pojednal v souvislosti s touto osnovou o vhodném uctění osady Ležáky, která za 14 dní poté, co došlo k tragedii lidické, byla brutálním zásahem okupantů zničena a vyvražděna. Po rozpravě bylo rozhodnuto ponechati titul zákona tak, jak jej navrhla vládní osnova. Provedeny byly v textu zákona tyto změny:

V § 1, odst. 2 přesunouti pasus "v rámci této obce" za slova "a jejich dětem v rámci této obce". Dále v témže odstavci za slova "postarati se o uctění památky obětí nacistických zvěrstev" vsunouti slova "zejména v Ležákách".

§ 4 doplniti slovem "ustavení", takže celý paragraf by zněl: "Složení, ustavení, činnost, organisaci a zánik Společnosti upraví statut, který vydá vláda nařízením."

Po těchto změnách doporučuje ústavně-právní výbor tento vládní návrh zákona ústavodárnému Národnímu shromáždění ku schválení.

V Praze dne 11. září 1946.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Zřizuje se Společnost pro obnovu Lidic jako právnická osoba veřejného práva se sídlem v Praze.

(²) Účelem Společnosti jest především vybudovati Lidice, dáti nový domov lidickým ženám, vrátivším se z koncentračních táborů, a jejich dětem v rámci této obce, jakož i obyvatelům Ležáků, pokud se ještě vrátí, postarati se o uctění památky obětí nacistických zvěrstev zejména v Ležákách a obnoviti Lidice tak, aby se staly trvalým symbolem spojení všech demokratických sil, které spolubudovaly mezinárodní jednotu ke zdolání fašismu. Po dosažení tohoto účelu může Společnost přispěti k obnově dalších obcí a jejich částí, pokud byly zničeny zvůlí okupantů, a k podpoře jejich obyvatelů, kteří byli zničením poškozeni.

(³) Na činnost a hospodářství Společnosti dozírá stát.

(¹) Pro účely vybudování zničených obcí nebo jejich částí (§ 1, odst. 2) lze provésti vyvlastnění podle opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 291 Sb., o vyvlastnění a o některých jiných opatřeních k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných osob, ve znění vládních nařízení ze dne 21. března 1942, č. 109 Sb., a ze dne 27. prosince 1944, č. 289 Sb.

(²) Na návrh Společnosti může země převzíti provedení jednotlivých jejích úkolů, schválí-li příslušnou dohodu ministerstvo vnitra.

(¹) Jmění Společnosti tvoří zejména majetkové podstaty, přikázané jí ministrem vnitra a určené pro účely uvedené v § 1, odst. 2, dále výtěžky veřejných sbírek, dary, dědictví a odkazy.

(²) Náklady spojené s činností Společnosti, pokud k jejich úhradě nestačí prostředky podle odstavce 1, uhradí se příspěvky ze státních a jiných veřejných prostředků.

(³) Společnost jest osvobozena od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních, jakož i od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Bezúplatná nabytí a poskytnutí Společností, jakož i listiny o tom zřízené, nejsou podrobeny dani z obohacení ani poplatkům; její jmění nepodléhá poplatkovému ekvivalentu.

Složení, ustavení, činnost, organisaci a zánik Společnosti upraví statut, který vydá vláda nařízením.

Všechny úřady a orgány veřejné správy jsou povinny podporovati v mezích své působnosti Společnost v její činnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi, konané dne 12. září 1946 vládní návrh zákona o Společnosti pro obnovu Lidic a usnesl se doporučiti jej sněmovnímu plénu ke schválení ve znění přijatém výborem ústavně-právním

V Praze dne 12. září 1946.