Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Lhůta, do které poplatníci a osoby, které se dopustily trestného činu, mohou splniti podmínky pro dosažení amnestie podle § 2, č. 2 a 3 zákona ze dne 15. května 1946, č. 135 Sb., o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii, končí třicátým dnem ode dne počátku účinnosti zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Zákon ze dne 15. května 1946, č. 135 Sb., o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii nabyl účinnosti dne 18. června 1946 a lhůta pro použití amnestie podle § 2 tohoto zákona uplynula dnem 30. července 1946. Ježto tento zákon jest bezprostředně časově i věcně spjat se zákonem ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku, jehož účinnost nebyla dosud ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlášena, nemohly by se jeho předpokládané účinky plně projeviti při vyměřování uvedených dávek. Aby tedy tento zákon mohl plně splniti své poslání, t. j. umožniti poplatníkům, aby se mohli za použití oceňovacích směrnic, od jejichž vyhlášení jest právě účinnost zákona č. 134/1946 Sb. odvislá, a bez obav z trestního stíhání pro porušení zákonných předpisů před 15. listopadem 1945 sestaviti správně a úplně přiznání k dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku a zároveň zjednodušiti zjišťování odečitatelných daňových (dávkových a poplatkových) dluhů při vyměřování těchto dávek, jest nutno uvésti v soulad shora uvedenou lhůtu pro použití amnestie podle § 2 zákona č. 135/1946 Sb. s počátkem účinnosti zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku. Tomuto účelu slouží navržená osnova.