Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Aktem o změně ústavy mezinárodní organisace práce, přijatým 27. Mezinárodní konferencí dne 5. XI. 1945.

Předkládajíc ve smyslu ústavních předpisů (§ 64 ústavy) Národnímu shromáždění k projevu souhlasu tuto smlouvu, aby pak byla ratifikována presidentem republiky, vláda poznamenává toto:

1. Podobně jako Společnost národů a Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, také Mezinárodní organisace práce byla součástí systému kolektivní bezpečnosti a mezinárodního právního, politického, hospodářského a sociálního řádu, který byl vytvořen po roce 1918. Ústava Mezinárodní organisace práce tvořila XIII. část versaillesské smlouvy a tím, že zakládající členové Společnosti národů byli zakládajícími členy Mezinárodní organisace práce a členství ve Společnosti národů bylo spojeno s členstvím v této organisaci, byl vytvořen organický svazek mezi oběma institucemi. Výkonný orgán Mezinárodní organisace práce - Mezinárodní úřad práce - měl své sídlo v sídle Společnosti národů a také ve všech ostatních směrech byla Mezinárodní organisace práce velmi úzce spjata se Společností národů. Rovněž výdaje Mezinárodní organisace práce byly hrazeny z obecných fondů Společnosti národů.

2. Resolucí Shromáždění Společnosti národů ze dne 18. dubna 1946 přestala tato existovati dnem 19. dubna 1946. Tím přestaly s okamžitou platností veškeré její politické funkce; část majetku Společnosti národů bude rozdělena mezi její členy, část převedena na organisaci Spojených národů, která rovněž převezme určité funkce a činnosti až dosud vykonávané Společností národů. O Mezinárodní organisaci práce bylo však výslovně stanoveno, že se tato resoluce nikterak nedotýká jejího dalšího trvání ani opatření, která Mezinárodní organisace práce učinila nebo hodlá učiniti k provedení změn ve své ústavě, nezbytných v důsledku zániku Společnosti národů. Bude tedy Mezinárodní organisace práce existovati nadále, výdaje na její udržování budou hrazeny z té části rozpočtu Společnosti národů na rok 1946, která byla vyhrazena tomuto účelu, a rovněž jí bude postoupen přiměřený díl majetku bývalé Společnosti národů. Bude také uzavřena dohoda o převodu pozemku a budov v Ženevě, až dosud užívaných Mezinárodním úřadem práce, do vlastnictví Mezinárodní organisace práce.

3. Aby mohla Mezinárodní organisace práce existovati i po zániku Společnosti národů, bylo třeba formálního rozhodnutí Mezinárodní konference práce o takové změně ústavy Organisace, jíž by Mezinárodní organisace práce přestala býti autonomní součástí Společnosti národů a stala se samostatnou institucí. Toto se stalo již dne 5. listopadu 1945 na 27. zasedání Mezinárodní organisace práce v Paříži; kdy obecná konference Mezinárodní organisace práce, očekávajíc zánik Společnosti národů, přijala "Akt o změně ústavy Mezinárodní organisace práce". Touto změnou své ústavy MOP se zbavila svých vztahů k zanikající Společnosti národů, ale současně vyjádřila svou vůli býti - pokud to charta Spojených národů připouští - ve vztahu k Organisaci Spojených národů. Akt se zmiňuje na několika místech o Organisaci Spojených národů, což jest výrazem snahy, aby se ve smyslu ustanovení čl. 47 a 63 charty Spojených národů Mezinárodní organisace práce stala t. zv. zvláštním orgánem (Specialized Agency) Spojených národů, jehož vztah k OSN by byl vyjádřen zvláštní smlouvou, sjednanou s Hospodářskou a sociální radou. Návrh takové smlouvy byl již jednomyslně schválen na druhém zasedání Hospodářské a sociální rady, které se konalo v New Yorku od 21. května do 22. června 1946 a bude předložen Valnému shromáždění Spojených národů a Mezinárodní organisaci práce ke konečnému schválení.

4. Československá republika jako jeden ze zakládajících členů Společnosti národů byla tak od samého počátku členem Mezinárodní organisace práce a zaujímala k ní kladné stanovisko. Její ústava jako XIII. část mírové smlouvy versaillesské byla schválena československým Národním shromážděním a uveřejněna ve Sbírce zákonů a nařízení. (Čís. 217 ze dne 22. června 1920 Sb. z. a n.). Českoslovenští zástupci se účastnili význačným způsobem prací Mezinárodní organisace práce a zaujímali v ní významná místa. Svým sociálním a pracovním zákonodárstvím Československo se řadilo čestně mezi nejpokrokovější členy této organisace. Také za války i po válce se účastnilo Československo jakožto člen organisace všech jejích zasedání. Ze slovanských států toliko Sovětský svaz není dnes členem Organisace, ježto jeho členství zaniklo současně s jeho členstvím ve Společnosti národů. Přesto však jeho stanovisko k Organisaci nelze označiti za odmítavé, ježto se jeho zástupci v Hospodářské a sociální radě Spojených národů účastnili jednání o smlouvě, jíž by se Mezinárodní organisace práce stala zvláštním orgánem Spojených národů. Českoslovenští zástupci na 27. zasedání Valného shromáždění Mezinárodní organisace práce v Paříži hlasovali pro přijetí Aktu o změně ústavy Mezinárodní organisace práce. Ježto v mezinárodních vztazích organisace nenastala od té doby změna a lze předpokládati, že se Mezinárodní organisace práce stane zvláštním orgánem Spojených národů, splnění československého závazku ratifikovati Akt o změně ústavy Mezinárodní organisace práce se nestaví nic v cestu.

K tomu, aby tato změna nabyla účinnosti, jest třeba podle ustanovení článku 6, odst. 2 Aktu, aby byl ratifikován nebo přijat třemi čtvrtinami členů Organisace.

5. Změny ústavy Mezinárodní organisace práce, které jsou zavedeny Aktem, týkají se předmluvy, článku 1, odst. 2 a článků 13 a 36 z celkového počtu 41 článků.

Některé změny a nová ustanovení jsou povahy ryze formální (článek 1, 5 a 6 Aktu).

Článek 2 Aktu nahrazuje znění článku 1, odst. 2 ústavy Organisace, který stanovil, že zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy Organisace a že členství ve Společnosti národů zahrnuje v sobě členství v Organisaci. Nová úprava zavádí tyto předpisy o členství:

a) členy Organisace jsou ve smyslu odstavce 2 státy, které byly jejími členy dne 1. XI. 1945, jakož i státy, které se jimi stanou podle dalšího ustanovení;

b) odstavec 3 umožňuje členům Spojených národů, aby se stali členy Organisace tím, že sdělí řediteli Mezinárodního úřadu práce, že formálně přijímají závazky, které ukládá ústava Mezinárodní organisace práce. Toto ustanovení bylo nezbytné, ježto - na rozdíl od Paktu o Společnosti národů - členství v organisaci Spojených národů není automaticky spojeno s členstvím v jiných mezinárodních organisacích;

c) odstavec 4 zachovává autonomii Mezinárodní organisace práce pokud jde o přijímání členů, kteří nejsou současně členy organisace Spojených národů. Ústava Mezinárodní organisace práce neměla výslovného obdobného ustanovení, ač v praxi Organisace měla právo přijímati nové členy;

d) úkolem ustanovení odstavce 5 je ochrana Organisace před náhlými vystoupeními členů, která by mohla podstatně zmenšiti její příjmy a tak náhle ochromiti její činnost.

Nové znění článku 13 osamostatňuje Mezinárodní organisaci práce i po stránce finanční. Protože je úmyslem členů MOP, aby se Organisace stala zvláštním orgánem Spojených národů, a ježto charta Spojených národů stanoví, že Valné shromáždění Spojených národů bude schvalovati a zkoumati finanční a rozpočtová opatření se zvláštními orgány, je do tohoto článku pojato ustanovení, že Mezinárodní organisace práce může sjednati se Spojenými národy taková finanční a rozpočtová opatření, jaká se budou jeviti vhodná.

Článek 4 Aktu má ustanovení o změně ústavy. Jím je nahrazen předpis, který se vztahoval na Společnost národů.

Vláda předkládajíc tento návrh sněmovně ústavodárného Národního shromáždění, projevuje po stránce formální

aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a sociálně-politickým.

Generální konference Mezinárodní organisace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Paříže a sešla se na svém 27. zasedání dne 15. října 1945, když se rozhodla přijmouti bez odkladu několik změn ústavy Mezinárodní organisace práce týkajících se bezprostředně naléhavých problémů obsažených ve čtvrtém bodu jednacího pořadu zasedání, přijímá dnes, 5. listopadu 1945, tento akt, podávající změny ústavy Mezinárodní organisace práce, který budiž zván Aktem o změně ústavy Mezinárodní organisace práce z r. 1945:

V posledním odstavci předmluvy k ústavě Organisace nahrazuje se slovo "tomto" slovy "této ústavě Mezinárodní organisace práce".

1. Nynější odstavec 2 článku 1 ústavy Organisace bude nahrazen těmito odstavci:

2. Členy Mezinárodní organisace práce budou ony státy, které byly členy Organisace dne 1. listopadu 1945, a všechny ostatní státy, které se stanou členy podle ustanovení odst. 3 a 4 tohoto článku.

3. Každý původní člen Spojených národů a každý stát, který se stane členem Spojených národů podle rozhodnutí Valného shromáždění v souhlasu s ustanoveními Charty, může se státi členem Mezinárodní organisace práce, sdělí-li řediteli Mezinárodního úřadu práce, že formálně přejímá závazky ústavy Mezinárodní organisace práce.

4. Generální konference Mezinárodní organisace práce může též přijmouti do Organisace členy, zvolené dvoutřetinovou většinou delegátů na zasedání přítomných, včetně dvou třetin vládních delegátů přítomných a hlasujících. Takové přijetí nabude účinnosti tím, že vláda nového člena oznámí řediteli Mezinárodního úřadu práce, že formálně přijímá závazky ústavy Organisace.

5. Žádný ze členů Mezinárodní organisace práce nemůže z organisace vystoupiti, jestliže neoznámí tento svůj úmysl řediteli Mezinárodního úřadu práce. Takové oznámení nabude účinnosti dvě léta po tom, kdy bylo přijato ředitelem, za předpokladu, že v té době člen splnil všechny své finanční závazky vyplývající z jeho členství. Jestliže člen ratifikoval některou mezinárodní pracovní úmluvu, jeho vystoupení se nedotýká platnosti závazků u ní vyplývajících nebo s ní spojených po dobu v úmluvě stanovenou.

6. Přestal-li některý stát býti členem Organisace, platí pro jeho opětné přijetí za člena ustanovení odst. 3 nebo 4 tohoto článku.

Nynější znění článku 13 ústavy Organisace bude nahrazeno takto:

1. Mezinárodní organisace práce může sjednati se Spojenými národy taková finanční a rozpočtová opatření, jež se budou jeviti vhodná.

2. Než taková opatření budou sjednána nebo kdykoli by taková opatření nebyla v platnosti:

a) každý člen bude hraditi náklady cesty a pobytu svých delegátů a jejich poradců, jakož i svých zástupců účastnících se zasedání Shromáždění nebo Správní rady;

b) všechny jiné náklady Mezinárodního úřadu práce a zasedání Konference nebo Správní rady budou placeny ředitelem Mezinárodního úřadu práce z obecných prostředků Mezinárodní organisace práce;

c) o opatřeních, týkajících se schválení rozpočtu Mezinárodní organisace práce, rozvržení a úhrady, bude rozhodovati Konference dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů. Budou obsahovati ustanovení, že rozpočet a opatření o rozvržení výloh mezi členy organisace budou schvalovány výborem vládních zástupců.

3. Náklady Mezinárodní organisace práce ponesou členové podle platných ustanovení odst. 1 nebo 2, písm. c) tohoto článku.

4, Člen organisace, který je v prodlení s placením svých příspěvků Organisaci, nemá práva hlasu v Konferenci, jestliže se částka jeho nedoplatků rovná částce příspěvků, k nimž je povinen za předcházející dvě plná léta, nebo je-li vyšší. Konference může přesto dovoliti takovému členu, aby hlasoval, je-li přesvědčena, že neplacení je způsobeno okolnostmi, které nejsou v členově moci.

5. Ředitel Mezinárodního úřadu práce je odpověden Správní radě za řádné upotřebení finančních prostředků Mezinárodní organisace práce.

Nynější znění článku 36 ústavy Organisace bude nahrazeno takto:

Změny této ústavy, které byly přijaty Konferencí dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů, nabudou účinnosti, když byly ratifikovány nebo přijaty dvěma třetinami členů Organisace, čítajíc v to pět z osmi členů, kteří jsou zastoupeni ve Správní radě jako členové průmyslově nejdůležitější podle ustanovení odst. 3, čl. 7 této ústavy.

Tři opisy tohoto aktu o změně budou podepsány předsedou Konference a ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Po jednom z těchto opisů bude uloženo v archivu Mezinárodního úřadu práce, u generálního sekretáře Společnosti národů a u generálního sekretáře organisace Spojených národů. Ředitel doručí ověřený opis Aktu každému členu Mezinárodní organisace práce.

1. Formální ratifikace nebo přijetí tohoto Aktu o změně budou oznámeny řediteli Mezinárodního úřadu práce, který uvědomí členy Organisace, že mu došly.

2. Tento akt o změně nabude účinnosti podle platných ustanovení článku 36 ústavy Mezinárodní organisace práce. Kdyby přestala Rada Společnosti národů existovati dříve, než tento akt nabude účinnosti, vejde v účinnost tím, že bude ratifikován nebo přijat třemi čtvrtinami členů Organisace.

3. Jakmile tento akt nabude účinnosti, změny v něm stanovené se stanou účinnými jakožto změny ústavy Mezinárodní organisace práce.

4. Jakmile Akt nabude účinnosti, ředitel Mezinárodního úřadu práce o tom uvědomí všechny členy Mezinárodní organisace práce, generálního tajemníka organisace Spojených národů a všechny státy, které podepsaly chartu Spojených národů.

Toto jest autentické znění Aktu o změně ústavy Mezinárodní organisace práce z r. 1945, řádně přijaté generální konferencí Mezinárodní organisace práce dne 5. listopadu 1945 na 27. zasedání konaném v Paříži.

Anglické i francouzské znění textu tohoto aktu o změně ústavy je stejně autentické.

Čemuž na svědomí jsme připojili dnes 7. listopadu 1945 své podpisy.