104. Nařízení předsedy nejvyššího
úřadu cenového ze dne 28. prosince 1943,
č. 329 Sb., o cenách při dodávkách
do obsazených východních území.
105. Vyhláška vedoucího pozemkového
úřadu pro Čechy a Moravu ze dne 29. prosince
1943, č. 330 Sb., o zrušení a převodu
Fondu československých legionářů
pro pozemkovou reformu na kolonisační fond.
106. Vládní nařízení ze dne
25. ledna 1944, č. 31 Sb., kterým se mění
zákon ze dne 28. ledna 1919, Sb. č. 49, o organisaci
statistické služby, jakož i vládní
nařízení ze dne 28. listopadu 1919, Sb. č.
634, o složení, kompetenci a způsobu jednání
Statistické rady, a vládní nařízení
ze dne 28. listopadu 1919, Sb. č. 635, o složení
a způsobu jednání Ústředního
statistického úřadu.
107. Vyhláška ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 28. ledna 1944, č. 32 Sb., o
povinné dodávce angorské vlny.
108. Ustanovení čl. II nařízení
ministra spravedlnosti ze dne 3. března 1944, č.
72 Sb., o svolávání a omezení valných
hromad a členských shromáždění
výdělkových hospodářských
společenstev.
109. Vládní nařízení ze dne
3. dubna 1944, č. 89 Sb., kterým se mění
vládní nařízení ze dne 18.
srpna 1943, Sb. č. 232, o ochraně užitkových
rostlin.
110. Vládní nařízení ze dne
8. dubna 1944, č. 91 Sb., o podpoře nouzových
staveb.
111. Ustanovení II. oddílu vládního
nařízení ze dne 20. dubna 1944, č.
100 Sb., o zjednodušení v oboru samosprávy.
112. Vládní nařízení ze dne
10. května 1944, č. 109 Sb., o protektorátní
technické nouzové pomoci.
113. Vládní nařízení ze dne
17. května 1944, č. 145 Sb., o věcech nalezených
v obvodu drah.
114. Vládní nařízení ze dne
8. července 1944, č. 148 Sb., o oprávnění
nejvyššího mysliveckého úřadu
zrušovati smlouvy o propachtování honitby.
115. Vládní nařízení ze dne
3. srpna 1944, č. 169 Sb., o podpoře staveb nouzových
obydlí.
116. Nařízení ministra hospodářství
a práce ze dne 25. srpna 1944, č. 186 Sb., o zastavení
cejchovní a puncovní služby, pokud neslouží
zbrojněhospodářským účelům.
117. Nařízení vedoucího pozemkového.
úřadu pro Čechy a Moravu ze dne 29. srpna
1944, č. 189 Sb., kterým se za účelem
provedení totálního válečného
nasazení zastavuje v oboru působnosti pozemkového
úřadu pro Čechy a Moravu schvalování
obchodu s pozemky.
118. Vládní nařízení ze dne
11. září 1944, č. 200 Sb., o zabavení
a odevzdání varhanních píšťal
a vzduchovodů.
119. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 8. září 1944, č.
201 Sb., o uznávání některých
plemeníků.
120. Nařízení ministra vnitra ze dne 11.
září 1944, č. 210 Sb., o zjednodušení
správního řízení.
121. Nařízení ministra hospodářství
a práce ze dne 14. září 1944, č.
212 Sb., o zastavení technického dozoru.
122. Nařízení ministra hospodářství
a práce ze dne 19. září 1944, č.
213 Sb., o některých opatřeních v
oboru cejchovnictví a puncovnictví.
123. Ustanovení čl. III, § 1 a § 2, odst.
1 nařízení ministra hospodářství
a práce ze dne 22. září 1944, č.
216 Sb., o zjednodušení ve veřejnoprávním
nemocenském pojištění.
124. Ustanovení příl. A, pol. 1, příl.
B, pol. 14 a 17, příl. D, pol. 2, příl.
H, pol. 2 a 3, k nařízení ministra vnitra
ze dne 19. září 1944, č. 219 Sb.,
o dalším zjednodušení veřejné
správy.
125. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 20. září 1944,
č. 220 Sb., o dočasném zastavení trhů
na dobytek a koně.
126. Vládní nařízení ze dne
27. září 1944, č. 221 Sb., o změně
a doplnění vládního nařízení
ze dne 27. března 1941, Sb. č. 224, o těžbě
dřeva, ve znění vládního nařízení
ze dne 1. června 1942, Sb. č. 216.
127. Nařízení ministra vnitra ze dne 5. října
1944, č. 233 Sb., o omezení schvalování
obchodů s pozemky v oboru ministerstva vnitra.
128. Ustanovení čl. I, č. 1 nařízení
ministra dopravy a techniky ze dne 14. října 1944,
č. 240 Sb., jímž se mění zákon
ze dne 23. září 1930, Sb. č. 143,
o poštovní spořitelně.
129. Vyhláška ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 27. října 1944, č.
251 Sb., o přemísťování koní
a hříbat.
130. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 16. listopadu 1944, č. 263 Sb.,
o zjednodušení propachtování honebních
okresů během války.
131. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 9. listopadu 1944, č. 264 Sb.,
o omezení prací při zařízení
lesů.
132. Vyhláška ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 28. listopadu 1944, č. 267 Sb.,
o zákazu držeti drobné zvířectvo
a o zákazu domácích porážek pro
nesplnění nejmenší dodávky pro
trh ve stanovené lhůtě.
133. Vládní nařízení ze dne
29. listopadu 1944, č. 269. Sb., o právu majitelů
obchodních živností přijímati
zakázky na opravu obuvi a šatstva.
134. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 13. prosince 1944, č. 277 Sb.,
o zjednodušení výběru plemeníků.
135. Vládní nařízení ze dne
22. prosince 1944, č. 281 Sb., o zrušení finanční
prokuratury v Brně.
136. Ustanovení čl. II a IV nařízení
ministra spravedlnosti ze dne 22. prosince 1944, č. 291
Sb., o některých dalších opatřeních
v oboru společenstevního práva (první
nařízení k provedení totálního
válečného nasazení v oboru společenstevního
práva v Protektorátu Čechy a Morava).
137. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 9. ledna 1945, č. 3 Sb., o zjednodušení
povinné kontroly mléčné užitkovosti
skotu.
138. Nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 22. února 1945, č. 21
Sb., o provádění lesních prací
po dobu války.
139. Nařízení ministra vnitra ze dne 13.
března 1945, č. 27 Sb., o dalším zjednodušení
v oboru územní samosprávy, avšak s výjimkou
ustanovení §§ 8 až 10.
140. Vyhláška ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 28. března 1945, č. 40
Sb., kterou se provádí zjednodušení
výběru plemeníků.
141. Vládní nařízení ze dne
5. dubna 1945, č. 42 Sb., kterým se mění
a doplňují některá ustanovení
o lékařských komorách.
1. Vyhláška č. 4 předsedy Trhového
sdružení lesního a dřevařského
hospodářství ze dne 22. října
1941, běž. č. 885 Úř. l. č.
250/1941, o lesních sazenicích a vánočních
stromcích, které mají býti použity
mimo území Protektorátu Čechy a Morava.
2. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 19. února 1942, č. j.
28.093 VII A/1942, běž. č. 166 Úř.
l. č. 45/1942, kterou se vydává jednací
řád Svazu lesních společenstev.
3. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 19. února 1942, č. 5009/VI
C/1942, běž. č. 181 Úř. l. č.
48/1942, kterou se vydává a vyhlašuje jednací
řád Výboru pro uznávání
lesního osiva v Protektorátu Čechy a Morava.
4. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 27. ledna 1942, běž. č.
257 Úř. l. č. 63/1942, k provádění
chovu koní.
5. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 22. května 1942, č. j.
VII A/1942, běž. č. 466 Úř. l.
č. 120/1942, o vyhlášení návodu
k úpravě rybníků, k vysazení
a zacházení s taženým kapřím
plůdkem.
6. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 14. července 1942, č.
95.020/VII A/1942, běž. č. 637 Úř.
l. č. 164/1942, kterou se vydávají prováděcí
předpisy k vyhlášce ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 30. dubna 1942, č. 162 Sb., o
omezení chovu hus a kachen.
7. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 15. července 1942, běž.
č. 759 Úř. l. č. 193./1942, o povinném
kleštění hřebečků.
8. Vyhláška č. 336 (Met. 40) ministra hospodářství
a práce ze dne 20. října 1942, č.
j. W-I/3a-125.257/42, běž. č. 999 Úř.
l. č. 251/1942, o zabavení a odevzdání
výčepních zařízení.
9. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 6. října 1942, č.
j. 128.332/42, běž. č. 1000 Úř.
l. č. 251/1942, o povinném kleštění
nevybraných hřebců narozených v letech
1937 až 1940.
10. První vyhláška nejvyššího
úřadu cenového ze dne 17. února 1943,
č. j. 531-pres./2-1943, běž. č. 112
Úř. l. č. 41/1943, k provedení nařízení
předsedy nejvyššího úřadu
cenového ze dne 1. června 1942, č. 192 Sb.,
o jednotných a skupinových cenách.
11. Vyhláška ministra hospodářství
a práce ze dne 3. března 1943, č. j. W-VI/1-68.350-43,
běž. č. 152 Úř. l. č.
54/1943, o omezení obchodu s holandskými akciemi.
12. Opatření č. 16 Ústředny
pro lesní a dřevařské hospodářství
ze dne 12. března 1943, běž. č. 169
Úř. l. č. 60/1943, o úpravě
těžby smrkové škrabané pryskyřice.
13. Vyhláška ministerstva vnitra ze dne 17. března
1944, běž. č. 169 Úř. l. č.
70/1944, o prozatímní úpravě sdělování
triangulačních výsledků.
14. Vyhláška ministra hospodářství
a práce ze dne 19. srpna 1944, běž. č.
502 Úř. l. č. 199/1944, o osvobození
akcií společnosti Berghütte Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft
od přihlašovací povinnosti.
15. Vyhláška č. 14 předsedy Trhového
sdružení lesního a dřevařského
hospodářství ze dne 3. ledna 1945, běž.
č. 16 Úř. l. č. 4/1945, ohledně
postupu při dodávkách surového dříví
a řeziva.
16. Opatření č. 22 Ústředny
pro lesní a dřevařské hospodářství
ze dne 10. února 1945, běž. č. 75 Úř.
l. č. 37/1945, o úpravě těžby
dřeva v lesním hospodářském
roce 1945/46.
17. Vyhláška ministerstva zemědělství
a lesnictví ze dne 13. března 1945, běž.
č. 124 Úř. l. č. 63/1945, kterou se
vydávají prováděcí předpisy
k nařízení ministra zemědělství
a lesnictví ze dne 22. února 1945, Sb. č.
21, o provádění lesních prací
po dobu války.
1. Nařízení ze dne 10. ledna 1940, Říš.
zák. I str. 43 a Věstn. ř. prot. str. 6,
o zavedení práva nucených kartelů
v Protektorátu Čechy a Morava.
2. Nařízení ze dne 6. února 1940,
Říš. zák. I str. 294 a Věstn.
ř. prot. str. 59, o uveřejňování
kartografických znázornění, a předpisy
je doplňující, měnící
a provádějící.
3. Nařízení ze dne 21. března 1940,
Říš. zák. I str. 569 a Věstn.
ř. prot. str. 215, o tvoření cen v obchodu
zbožím s Protektorátem Čechy a Morava.
4. Nařízení ze dne 2. dubna 1940, Říš.
zák. I str. 823 a Věstn. ř. prot. str. 239,
o zpravodajském styku, a předpisy je doplňující,
měnící a provádějící.
5. Nařízení ze dne 11. září
1940, Říš. zák. I str. 1235 a Věstn.
ř. prort. str. 506, o obchodu a zprostředkování
příkazů při veřejných
objednávkách.
6. Nařízení ze dne 21. ledna 1941, Říš.
zák. I str. 44 a Věstn. ř. prot. z roku 1942
str. 285, o tvoření cen zboží dovezeného
z obsazených nizozemských zemí.
7. Nařízení ze dne 17. února 1941,
Říš. zák. I str. 100 a Věstn.
ř. prot. z roku 1942 str. 286, o tvoření
cen zboží dovezeného z obsazených belgických
a francouzských území.
8. Nařízení ze dne 31. května 1941,
Říš. zák. I str. 301 a Věstn.
ř. prot. str. 349, zavádějící
předpisy o mezinárodní dopravě motorovými
vozidly v Protektorátu Čechy a Morava.
9. Nařízení ze dne 31. července 1941,
Věstn. ř. prot. str. 444, ku překonávání
nesnází v dopravě, a předpisy je doplňující,
měnící a provádějící.
10. Nařízení ze dne 24. listopadu 1941, Věstn.
ř. prot. str. 667, zavádějící
ustanovení vydaná na základě §§
2, 6 a 7 nařízení o mezinárodní
dopravě motorovými vozidly ze dne 12. listopadu
1934 (Říšský zák. I str. 1137)
v Protektorátu Čechy a Morava.
11. Policejní nařízení ze dne 29.
března 1942, Říš. zák. I str.
155 a Věstn. ř. prot. str. 95, o fotografování
a jiném zobrazování dopravně důležitých
zařízení.
12. Nařízení ze dne 4. května 1942,
Říš. zák. I str. 275 a Věstn.
ř. prot. str. 133, o právu dědičného
dvora u usedlostí v pohraničním území
Protektorátu Čechy a Morava.
13. Nařízení ze dne 19. července 1942,
Říš. zák. I str. 473 a Věstn.
ř. prot. str. 220, k zavedení nařízení
o zákazu dovozu včel v Protektorátu Čechy
a Morava.
14. Výnos ze dne 28. července 1942, Říš.
zák. I str. 481 a Věstn. ř. prot. str. 227,
o omezení obchodu se zemědělskými
pozemky ve válce.
15. Nařízení ze dne 29. září
1942, Věstn. ř. prot. str. 283, o stanovách
vyšetřovacích a výzkumných ústavů
v Brně.
16. Vyhláška ze dne 9. října 1942, Věstn.
ř. prot. str. 285, o tvoření cen zboží
dovezeného z obsazených nizozemských, belgických
a francouzských území.
17. Nařízení ze dne 28. dubna 1943, Věstn.
ř. prot. str. 53, o zajištění a řízení
potřeby místností v budovách.
18. Nařízení ze dne 20. července 1943,
Věstn. ř. prot. str. 99, o sběru bobulových
plodů, hub a divoce rostoucí zeleniny v lese.
19. Nařízení ze dne 5. srpna 1943, Věstn.
ř. prot. str. 105, o zrušení a přechodu
"Pražského nemocničního fondu"
na zemi Českou.
20. Zákon ze dne 7. prosince 1943, Říš.
zák. I str. 675 a Věstn. něm. stát.
min. z roku 1944 str. 19, o rozšířeném
připuštění nároků na náhradu
škody při služebních a pracovních
úrazech.
Podle ústavního dekretu o obnovení právního
pořádku (příloha k zákonu ze
dne 19. prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946), nestaly
se předpisy, vydané v době nesvobody, součástí
československého právního řádu,
lze jich však z vůle československé
zákonodárné moci po přechodnou dobu
nadále používati, pokud se svým obsahem
nepříčí znění nebo demokratickým
zásadám československé ústavy
a pokud nespadají do oborů soudního práva
trestního, soudního řízení
trestního, práva osobního a práva
rodinného. Tím byla připuštěna
aplikace předpisů, které v době nesvobody
byly vydávány s různou územní
platností. Máme-li na zřeteli jen předpisy
vydané pro země Českou a Moravskoslezskou,
pro které uvedený zákon zatím platí,
aplikují se v těchto zemích dosud vedle norem,
vydaných pro celou jejich oblast (celoříšské
právo), také normy vydané jen pro vnitřní
oblast (předpisy vydané orgány t. zv. druhé
republiky, orgány t. zv. protektorátu nebo orgány
okupačními) a normy vydané jen pro pohraniční
území resp. jen pro ony jeho části,
které byly připojeny k Rakousku, Bavorsku a Prusku.
Unifikace právního řádu v zemích
českých je postupně prováděna
novou materielní úpravou jednotlivých právních
oborů nebo zrušováním použivatelnosti
předpisů z doby nesvobody a návratem k československému
právnímu řádu předmnichovskému.
Tam, kde takovou úpravu nebylo možno zatím
provésti, ať již z důvodů jakýchkoli,
bylo žádoucí unifikace docilováno formálním
rozšiřováním použivatelnosti předpisů,
které byly vydány pro vnitřní (větší)
oblast zemí českých na pohraniční
území těchto zemí. Dálo se
tak buď všeobecně (na př. vládním
nařízením č. 87/1945 Sb. pro obor
předpisů cenových) nebo u příležitosti
nové úpravy nebo novelisace určité
materie (na př. ustanovením § 10 dekretu č.
118/1945 Sb. v oboru trestního práva a řízení
ve věcech hospodářských nebo ustanovením
čl. V dekretu č. 158/1945 Sb. v oboru sociálního
pojištění).
Toto postupné provádění unifikace
práva v zemích českých by ovšem
její dokončení značně oddálilo.
Má-li státní administrativa řádně
fungovati, pak není možné, aby v jednotlivých
oblastech uvedených zemí platilo na delší
dobu různé právo. Okamžitou nápravu
v tomto směru lze docíliti jedině tím,
že pestrost použivatelných předpisů
různých právních systémů,
které jsme zdědili z doby nesvobody, bude uno actu
odstraněna, a to územním rozšířením
použivatelnosti předpisů z vnitřní
oblasti zemí českých na jejich pohraniční
území v těch oborech, v nichž se tak
dosud nestalo, a současným zrušením
všech předpisů použivatelných dosud
v pohraničním území.
Stejně naléhavá je i unifikace místních
předpisů, používaných v menších
územních oblastech, které byly v roce 1938
rozděleny okupační čarou a po osvobození
republiky byly opět obnoveny, a to v těch případech,
kde unifikace místních předpisů nebyla
dosud z jakýchkoli důvodů příslušnými
orgány veřejné správy provedena.
Orgány a úředníci, dosazovaní
většinou z vnitrozemí do pohraničí
a neznalí práva tam použivatelného,
aplikují na tomto území v četných
oborech - a to namnoze již od počátku - předpisy
vnitřní oblasti. Je proto nutno dodatečně
sanovati opatření učiněná v
pohraničním území podle předpisů
vnitřní oblasti. Obdobná sanace musí
býti provedena i v oboru místních předpisů
v těch správních obvodech, které v
době nesvobody byly rozděleny okupační
čarou a v nichž v této době bylo vydáváno
dvojí místní právo, po osvobození
republiky však bylo fakticky aplikováno toliko jedno
z nich.
Neméně důležitá je konečně
depurace našeho právního řádu
od předpisů z doby nesvobody, jejichž aplikace
je podle ústavního dekretu o obnovení právního
pořádku dovolena jen na dobu zcela přechodnou.
Okamžité zrušení použivatelnosti
předpisů z uvedené doby je ovšem možné
jen v těch případech, kde lze bez dalšího
obnoviti dřívější právní
stav. Tam, kde to z důvodů hospodářských
nebo z jiných veřejných důvodů
není možné nebo účelné,
nutno zrušování použivatelnosti předpisů
z doby nesvobody vyhraditi novým materielním úpravám,
které pro jednotlivé obory budou postupně
vydávány.
Unifikace veškerého použivatelného práva
z doby nesvobody a hromadné zrušení použivatelnosti
všech neúčelných a postradatelných
předpisů z téže doby je hlavním
účelem předkládaného vládního
návrhu zákona.
Platnost navrhovaného zákona, který je v
podstatě provedením ústavního dekretu
o obnovení právního pořádku,
omezuje se - stejně jako tento ústavní dekret
- na země české. Na Slovensku byla ostatně
již unifikace právního řádu z
doby nesvobody provedena nařízením Předsednictva
Slovenské národní rady ze dne 30. března
1945, č. 22 Sb. n. SNR, o úpravě právního
pořádku a revisi právních aktů
na území Slovenska, které bylo dočasně
okupováno maďarským státem.
K jednotlivým ustanovením vládního
návrhu zákona, pokud vyžadují bližšího
vysvětlení, se poznamenává:
Tímto ustanovením se rozšiřuje na pohraničí
- pokud se tak již nestalo před účinností
navrhovaného zákona - použivatelnost předpisů,
které byly vydány za t. zv. druhé republiky
a za t. zv. Protektorátu buď pro vnitřní
oblast obou českých zemí nebo pro vnitřní
oblast jedné z nich. V druhém případě
se rozšiřuje použivatelnost zemského práva
samozřejmě toliko na pohraničí příslušné
země. Použivatelnost uvedených předpisů
se rozšiřuje ve znění nyní platném,
t. j. v úpravě, vyplývající
z právního řádu československého,
vydaného od osvobození republiky do dne, kdy navrhovaný
zákon nabude účinnosti.
Ustanovením § 4 se zároveň zrušuje
použivatelnost všech předpisů, vydaných
v uvedené době pro pohraniční území.
Tím oživne na tomto území v plném
rozsahu československé právo předmnichovské
(srov. čl. 1, odst. 1 ústavního dekretu o
obnovení právního pořádku),
a to v úpravě vyplývající jednak
z právních předpisů, vydaných
po osvobození republiky, jednak z předpisů,
jejichž použivatelnost se rozšiřuje na pohraničí
ustanovením § 1 navrhovaného zákona.
Tak bude dosaženo na celém území zemí
českých unifikace právního řádu.
Z územního rozšíření použivatelnosti
předpisů na pohraničí se vyjímají
v odstavci 2 kromě předpisů, jichž použivatelnost
již dříve zanikla nebo se teprve navrhovaným
zákonem zrušuje, výslovně také
předpisy, které podle ústavního dekretu
o obnovení právního pořádku
jsou od počátku neaplikovatelné, t. j. předpisy,
které se svým obsahem příčí
znění nebo demokratickým zásadám
československé ústavy, nebo které
náležejí do oborů soudního práva
trestního, soudního řízení
trestního, práva osobního a práva
rodinného. Ustanovení tohoto obsahu je nutné,
poněvadž při všeobecném znění
odstavce 1 byla by na pohraničí rozšířena
i použivatelnost těchto předpisů. Zároveň
se jím dokumentuje, že zásady ústavního
dekretu o obnovení právního pořádku
zůstávají nedotčeny.
Kdežto ustanovením § 1 se unifikuje právo,
vydané v době nesvobody pro vnitřní
oblast obou českých zemí nebo jedné
z nich, intenduje § 2 unifikaci práva, vydaného
v téže době pro menší územní
oblasti, které byly v roce 1938 rozděleny okupační
čarou a po osvobození opět obnoveny. Jde
tu o předpisy lokálního významu, vydané
jednak státními resp. okupačními úřady
a orgány (zejména úřady politickými),
jednak nejrůznějšími orgány územní
a zájmové samosprávy.
Předpokladem unifikace takovýchto lokálních
předpisů podle § 2 je, že jejich sjednocení
nebylo již dříve provedeno, ať již
všeobecně (jako na př. pro obor obecních
předpisů ustanovením § 19, odst. 4 dekretu
č. 121/1945 Sb.) či normou, kterou vydal pro ten
či onen útvar veřejné správy
příslušný úřad nebo orgán.
O tom, které místní předpisy se mají
územně rozšířiti, zda předpisy
z vnitřní územní části
do územní části pohraniční
či naopak, rozhoduje zásadně dnešní
sídlo úřadu či orgánu příslušného
útvaru veřejné správy. Toto řešení
územního rozšíření použivatelnosti
místních předpisů neplatí,
bylo-li před účinností navrhovaného
zákona učiněno opačné opatření.
Jestliže však takové opatření nebylo
učiněno a řešení podle §
2 navrhovaného zákona by v některých
případech nevyhovovalo, nebrání se
jím příslušnému úřadu
(orgánu), aby pro budoucnost stanovil jiný způsob
územního rozšíření místních
předpisů ve svém územním obvodu.
Místní předpisy, které jsou v rozporu
s předpisy, jichž územní použivatelnost
se rozšiřuje, pozbývají samozřejmě
platnosti (srov. též § 4, odst. 2 navrhovaného
zákona).
V odstavci 1 ruší se použivatelnost předpisů,
které byly v době nesvobody vydány pro celou
vnitřní oblast zemí českých
a dnes jsou neúčelné a bez dalšího
postradatelné. Předpisy ty byly z důvodu
přehlednosti pojaty do zvláštní přílohy
k zákonu, která byla sestavena v podstatě
podle návrhu jednotlivých ministerstev a ostatních
centrálních úřadů a podle námětů,
které došly od podřízených úřadů
a orgánů.
Aby ze zrušení použivatelnosti určité
normy nebylo v praksi dovozováno, že zákonodárce
ji do jejího zrušení in toto považoval
za použivatelnou, stanoví se výslovně,
že zrušení použivatelnosti určitého
předpisu se netýká těch jeho ustanovení,
která jsou již od počátku nepouživatelná
podle čl. 2, odst. 1 ústavního dekretu o
obnovení právního pořádku.
To má praktický význam zejména pro
otázku zrušení nebo změnu rozhodnutí,
vydaných v době nesvobody, z důvodu uvedeného
v čl. 6, odst. 1, písm. a), posléze citovaného
ústavního dekretu.
Pro případ, že by se další předpisy
z doby nesvobody později - změnou hospodářských
či jiných poměrů nebo z jinakých
důvodů - staly postradatelnými, aniž
by je bylo nutno nahraditi novou úpravou, obsahuje §
3, odst. 2 navrhovaného zákona zmocnění
pro vládu, aby nařízením použivatelnost
takových předpisů zrušila. Děje
se tak ve snaze co nejvíce zjednodušiti a urychliti
depuraci našeho právního řádu
od předpisů z doby nesvobody. Působnost Národního
shromáždění je respektována ustanovením,
že uvedená vládní nařízení
podléhají jeho dodatečnému schválení
(srov. obdobu v § 138 zákona o obraně státu,
resp. v čl. 4 a 5 ústavního dekretu o obnovení
právního pořádku).
Ustanovení toto je nutným důsledkem územního
rozšíření použivatelnosti předpisů
na pohraničí podle § 1 a unifikačních
snah s tím souvisících; v tomto směru
se odkazuje na zvláštní část
důvodové zprávy k § 1.
Důvody, pro které se výslovně vyjímají
ze zrušení předpisy (jejich ustanovení),
které jsou od počátku nepouživatelné
podle čl. 2, odst. 1 ústavního dekretu o
obnovení právního pořádku,
jsou tytéž jako u § 3, odst. 1 (srov. odstavec
2 zvláštní části důvodové
zprávy k § 3).
Z všeobecné dikce odstavce 1 by ovšem vyplývalo,
že se v pohraničí zrušuje i použivatelnost
předpisů lokálního významu,
zejména místních policejních předpisů.
Okamžité zrušení takovýchto předpisů
nebylo by však namnoze účelné; naopak
bude vhodnějším ponechati jejich zrušení,
po případě nahražení novými
předpisy příslušným úřadům
a orgánům. Z tohoto důvodu bylo by do §
4 pojato ustanovení odstavce 2.
Ze zásady další použivatelnosti místních
předpisů, vydaných pro určitou územní
oblast, se stanoví výjimka toliko v případě,
že se na toto území rozšíří
podle § 2 použivatelnost místních předpisů
jiné územní oblasti, náležející
k obvodu téhož orgánu veřejné
správy.
Vládním nařízením č.
87/1945 Sb. byla jednak podle čl. 4 ústavního
dekretu o obnovení právního pořádku
rozšířena na pohraničí použivatelnost
cenových předpisů, jednak bylo podle čl.
13, odst. 1 téhož dekretu stanoveno, že nejvyšší
úřad cenový úřaduje dočasně
dále. Podle čl. 5, odst. 1 tohoto ústavního
dekretu podléhají vládní nařízení,
vydaná podle jeho čl. 4, ratihabici. Poněvadž
ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým
se schvalují a prohlašují za zákon dekrety
presidenta republiky, obsahuje jen ratihabici presidentových
dekretů, zbývá ještě schváliti
ustanovení § 1 uvedeného vládního
nařízení, které je jediným
nařízením, vydaným podle čl.
4 ústavního dekretu o obnovení právního
pořádku. U příležitosti úprav,
které se provádějí navrhovaným
zákonem a s nimiž ustanovení § 1 vládního
nařízení č. 87/1945 Sb. obsahově
souvisí, se proto toto ustanovení schvaluje podle
čl. 5, odst. 1 ústavního dekretu o obnovení
právního pořádku.
Tento paragraf sanuje veškerá opatření,
učiněná v pohraničním území
zemí českých podle předpisů
vnitřní oblasti těchto zemí před
tím,
a) než použivatelnost těchto předpisů
byla rozšířena na pohraničí,
nebo
b) než tam byla obnovena jejich účinnost (scil.
předpisů předmnichovských), anebo
c) než jejich použivatelnost zanikla.
Formulace § 6, odst. 1, písm. a) dopadá při
tom i na opatření, učiněná
v určité územní oblasti podle místního
předpisu před tím, než jeho použivatelnost
byla na tuto územní oblast rozšířena.
Zrušením použivatelnosti některých
předpisů a rozšířením
použivatelnosti ostatních na pohraničí
budou v četných případech vytvořeny
situace, při jejichž řešení nebude
možno se obejíti bez podrobnějších
prováděcích ustanovení. V prvním
případě bude namnoze třeba likvidovati
právní poměry, jež byly vytvořeny
normou, jejíž použivatelnost se ruší.
V druhém případě bude pak nutno upraviti
právní poměry, které vyplynou ze skutečnosti,
že se v pohraničí odstraní několik
právních systémů a nahradí
jednotným právním řádem, platným
ve vnitřní oblasti zemí českých.
V obou případech půjde toliko o úpravu
podrobností přechodného rázu, jejichž
rámec je omezen na úpravu přechodu do právních
poměrů, jak vyplynou ze zrušení nebo
z územního rozšíření použivatelnosti
toho či onoho předpisu. Proto se úpravou
těchto podrobností pověřuje podle
§ 55 ústavní listiny vláda.
Rovněž bude třeba likvidovati poměry,
které byly fakticky vytvořeny normami, které
podle čl. 2,. odst. 1 ústavního dekretu o
obnovení právního pořádku jsou
nepouživatelné. Vztahuje se proto uvedené zmocnění
vlády i na tyto případy.
Obsahuje výklad pojmů v zákoně používaných.
Doba nesvobody je vymezena shodně s ustanoveními
čl. 1, odst. 2 ústavního dekretu o obnovení
právního pořádku a vládního
nařízení č. 31/1945 Sb.
Ustanovení odstavce 2 míří zejména
na případy, kdy před účinností
navrhovaného zákona byly podřízené
úřady a orgány upozorněny, aby určitý
předpis již před zákonným zrušením
jeho použivatelnosti neaplikovaly. Spadají sem však
také předpisy, které osvobozením republiky
se staly obsoletními a bez zvláštního
pokynu od počátku nebyly aplikovány.
O omezení územní platnosti navrhovaného
zákona na země české byla již
zmínka ve všeobecné čísti důvodové
zprávy.
Navrhovaný zákon nemá přímého
finančního dosahu.