Podle zákona o stavebním ruchu č. 35 z r. 1923 byly ze státní podpory, zejména bytovými družstvy, stavěny rodinné domky. V konkrétním případě 14 rodinných domků železničními zaměstnanci sdruženými v družstvo v Českých Velenicích.

Tito spláceli zápůjčky zaručené čsl. státem podle zákona č. 35/1923. Během okupace počaly peněžní ústavy (Českobudějovická spořitelna za vedení nacisty) v důsledku nař. č. 263/1941 vymáhati dlužné anuity, ač majitelé domků musili tyto v důsledku okupace opustiti a nemohli zaříditi ani vhodný pronájem. Posléze byly tyto zápůjčky převedeny v plné hodnotě, zvýšené o 20% (Göring Mark Ausgleich) na Městskou spořitelnu v Nové Bystřici (Sudety).

Těmito opatřeními byli hraničáři oproti všem majitelům podobných domků ve vnitrozemí citelně poškozeni. Nejen že musili opustiti své domky, ale že byli podrobeni citovanému říšskému nařízení, které platilo na pohraniční pásmo.

Podepsaní se proto táží

1. zda je vláda ochotna zrušiti platnost nařízení říšského prot. č. 263/41 a postiženým přiznati nárok ze zákona č. 260/37,

2. zda vláda hodlá naříditi, aby postiženým byly domky předány ihned podle zákona č. 260/37 a určena náhrada, neboť těmito opatřeními byla by jen odčiněna křivda, která byla na drobných majitelích rodinných domků napáchána, vedle ztrát evakuace pohraničního pásma v roce 1938.