Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 3 zákona čís. 100/21 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Vyvlastňovati jest především půdu neúrodnou, ale k zastavění způsobilou, než se sáhne k půdě úrodné, kterou jest zabírati v tomto pořadí:

1. pozemky ve stavebním obvodu obcí při otevřených již komunikacích, jako pokračování čtvrtí již zastavěných nebo výjimečně takové, k nimž se dají komunikace snadno zříditi bez větších nákladů;

2. z pozemků těch pak postupně

a) půdu zabranou, pak fondů veřejných a teprve potom pozemky obecní,

b) pozemky soukromé.

Jsou-li v obci již příhodné pozemky parcelované, buďtež v prvé řadě vyvlastněny tyto.

Vyvlastniti lze pro domek s jedním malým bytem plochu od 300-400 m², pro domky o dvou bytech do 500 m².

Vyvlastniti nelze pro účely staveb obytných vzrostlé sady, dále nemovitosti, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost, nebo že jich použije sám k účelům v § 1 naznačeným, započna se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 4 tohoto zákona, a dokonče ji v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad k vyvlastnění příslušný.

Pořadí pro vyvlastňování pozemků není závazné, děje-li se vyvlastňování pro hospodářství a když zemědělec, jemuž je zemědělství hlavním pramenem výživy, potřebuje nutně u své usedlosti zříditi vedlejší hospodářské budovy nebo rozšířiti takové budovy přistavením k budovám hlavním v bezprostřední jejich blízkosti.

Výhoda tato platí i v případech, kdy zemědělec nutně potřebuje rozšířiti dosavadní nedostačující obytné budovy přístavbou nebo novostavbou v bezprostřední blízkosti usedlosti.

Zejména budiž postupováno takto při vyvlastňování ploch pro rozšíření nádvoří a výběhů, které by bylo možno provésti současně s příslušnou stavbou obytných nebo hospodářských budov.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej vláda.

Případů, kdy malozemědělec nemůže rozšířiti svoje hospodářství nebo obytné budovy, ač by toho řádné hospodaření vyžadovalo, je na našich vesnicích skutečně značné množství.

Získávání plochy v bezprostřední blízkosti naráželo dosud při případném vyvlastňování podle zákona o stavebním ruchu na obtíže, neboť tento zákon měl pro vyvlastňování pozemků určité pořadí. V důsledku toho bylo vždy zkoumati, zda by se zamýšlená stavba nedala provésti samostatně na pozemcích jiných, které předcházejí ve zmíněném pořadí onen požadovaný pozemek, k dosavadní stavbě přiléhající.

Praktický život ukazuje, že jest nanejvýš naléhavé vyšetřiti otázku rozšiřování hospodářských budov umožněním vyvlastňování pozemků v sousedství.

Takovouto novelisací zákona o stavebním ruchu bylo by vyhověno přání mnoha našich malozemědělců, kteří by rádi hospodařili moderním způsobem a zlepšili si svoje hospodářské místnosti. V četných případech novelisace znamenala by v navrhovaném směru podstatné zlepšení existence a často i záchranu malozemědělce ohroženého nedostatkem hospodářských i obytných budov.