Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946

1. zasedání

1.

Návrh

poslanců O. Smejkala, A. Gottvalda a soudruhů

na vydání zákona o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku

Němců, Maďarů jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.

Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:

Zákon

ze dne.........................................1946

o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetků Němců, Maďarů. jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví:

a) Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisejících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických-pokud nejde o zemědělský majetek nabytý v době okupace, na který se vztahuje dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 č. 5. Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců, kolaborantů a některých organisací a ústavů, nebo ústavní dekret presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 č. 11 Úř. věst. čsl. (vyhláška min. vnitra č. 30/45 Sb.) o obnovení právního pořádku,

b) všech fysických a právnických osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost,

c) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938-1945,

d) obchodních a jiných společností a korporací, jejichž správa, nebyla-li okupanty dosazena, úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

(2) Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození ČSR se zbraní v ruce nebo jiným rovnocenným způsobem se zemědělský majetek podle odst. (1) nekonfiskuje.

(3) O tom, lze-li připustiti výjimku podle odst. (2) rozhodne na návrh místního národního výboru příslušný okresní národní výbor. Pochybné případy předloží okresní národní výbor zemskému národnímu výboru, který je svým dobrozdáním postoupí ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Oznámení o tom, že zemědělský majetek podle odst. (1) byl konfiskován, může učiniti okresní národní výbor vyhláškou, která platí zároveň za doručení postiženým osobám, i když nejsou splněny předpoklady u 33 vl nař. ze dne 13. I. 1928 č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení). Takové doručení jest platné i když se stalo před účinností tohoto zákona.

(5) Řízení vykonané národním výborem, lidovými soudy a jinými soudy a nebo správními úřady, týkající se osob označených v odst. (1) jest součástí řízení podle tohoto zákona, takže důkazy tam provedené není třeba v tomto řízení opakovati.

§ 2.

Za osoby národnosti německé neb maďarské jest považovati zejména:

a) osoby fysické, které při kterémkoliv sčítání lidu od r. 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti, nebo staly se členy národnostních skupin nebo politických stran sdružující osoby německé nebo maďarské národnosti, nebo v době nesvobody, aniž k tomu byly donuceny nátlakem nebo zvláštními okolnostmi, požádaly o říšskoněmecké státní občanství.

Osoby, které se nezúčastnily žádného československého sčítání lidu po roce 1929, může zemský národní výbor po návrhu příslušného okresního národního výboru prohlásiti za osoby národnosti německé nebo maďarské, jestliže svým jazykem, podporou německých a maďarských snah, účastí v říšskoněmecké nebo maďarské branné moci, přihlášením se k německé nebo maďarské národnosti při různých úředních zjištěních a pod. daly na jevo svou příslušnost k německé nebo maďarské národnosti. Případy pochybné rozhodne ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem vnitra,

b) z osob právnických ty, u kterých fysické osoby pod písmenem a) tvořily i v době od 21.května 1938 převahu členstva nebo převahu zúčastněného kapitálu nebo převahu v jejich správě, nebyla-li tato dosazena teprve okupanty.

§3.

Za zrádce a nepřítele ČSR jest považovati:

(1) Osoby odsouzené podle dekretu presidenta republiky č. 16/45 Sb., pokud jim výkon trestu nebyl prominut v rozsudku,

(2) osoby, které byly označeny za zrádce a nepřátele národa a Československé republiky zemským národním výborem po návrhu příslušného okresního národního výboru z toho důvodu, že vyvíjely kolektivně nebo individuálně činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně a aktivně podporovaly německé a maďarské okupanty, nebo pokud jde o osoby právnické, že je u nich prokázána činnost vymezená v § 1 odst. (1) písm. d)

Pochybné případy předloží zemský národní výbor ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 4.

Zemědělským majetkem [§ 1, odst. (1)] jest rozuměti zemědělskou.a lesní půdu, k ní patřící budovy a zařízení, rybníky, cihelny, lomy, závody zemědělského průmyslu, pokud převážně slouží vlastnímu zemědělskému a lesnímu hospodářství, jakož i movité příslušenství (živý a mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného majetku nebo jeho částí,

§ 5.

(1) Je-li zemědělský majetek, konfiskovaný podle § 1 v nájmu (v pachtu) zrušují se všechny nájemní (pachtovní) smlouvy, Nájemci (pachtýři) může býti ponecháno dosavadní užívání do skončení sklizně nebo hospodářského roku. Nebude-li pronajatý (pachtovaný) zemědělský majetek z jakýchkoliv důvodů přidělen, zaplatí nájemce (pachtýř) nájemné (pachtovné) Národnímu pozemkovému fondu (§ 6, odst. 1). Pokud konfiskací jsou dotčeny fysické nebo právnické osoby, jež nespadají pod § 3, poskytne jim Národní pozemkový fond náhradu na návrh místního národního výboru za běžné náklady a investice.

(2) Patronátní práva a povinnosti, váznoucí na zemědělských majetcích, konfiskovaných podle § 1 zanikají dnem konfiskace. V případech zvláštního zřetele hodných, poskytne Národní pozemkový fond náhradu.

(3) Otázka dluhů a nároků, váznoucích na konfiskovaných majetcích (§ 1) vyřeší se vládním nařízením. Platy, pense, daně a jiná věcná plnění i vydání hradí prozatím národní správci na účet spravovaného majetku.

(4) Rovněž zvláštním vládním nařízením bude řešena také otázka nároků postižených českých a slovenských zaměstnanců.

(5) Jsou-li osoby, jejichž majetek podléhá konfiskaci, jako spoluvlastníci ve společenství s osobami, které nespadají pod ustanovení §u 1-3, a činí-li.jejich spoluvlastnický podíl více než jednu polovinu, podléhá konfiskaci majetek celý, ale osobám nespadajícím pod §§ 1-3 přísluší náhrada ve věci stejného druhu a stejné hodnoty (bonity) jako jejich podíl a není-li to možno nebo odmítnou-li, v penězích. Nečiní-li jejich spoluvlastnický podíl více než jednu polovinu a nedohodnou-li se strany jinak, rozdělí spoluvlastnictví Národní pozemkový fond a spoluvlastníci nespadající pod §§ 1-3 mu nahradí polovinu nákladů rozdělení. Výšku peněžité náhrady, která přísluší podle předchozí věty spoluvlastníkům, nespadajících pod §§ 1-3 určí soud v nesporném řízení.

§6.

(1) Zemědělský majetek, konfiskovaný podle §l spravuje až do odevzdání přídělcům Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství, který se tímto zřizuje. Vláda se pověřuje vydati statut tohoto fondu.

(2) Souvislé lesní plochy ve výměře nad 50 ha, konfiskované podle § 1 spolu se souvisejícími polnohospodářskými,rybničními, případně průmyslovými plochami, se přidělují státu, zemím, okresům a svazkům územní samosprávy, při čemž se přihlédne k tomu, aby stávající lesní a hospodářské celky přídělem neutrpěly.

§7.

(1) Ze zemědělského majetku spravovaného Národním pozemkovým fondem bude se přidělovati půda do vlastnictví osob slovanské národnosti bez ohledu na níže uvedené pořadí:

a) deputátníkovi a zemědělskému dělníkovi ve výměře odpovídající plnému využití pracovních sil jeho rodiny a vystačující k jejímu plnému existenčnímu zabezpečení,

b) malozemědělci ve výměře doplňující jím dosud vlastněný pozemkový majetek na výměru odpovídající plnému využití pracovních sil jeho rodiny a vystačující k jejímu plnému existenčnímu zabezpečení,

c) svéprávným synům a dcerám zemědělských zaměstnanců a zemědělců, bývalým pachtýřům a osobám s prokázanou zemědělskou způsobilostí školní nebo praktickou,

d) obcím a okresům, zemím a státu k veřejným účelům a zájmům, na příkl. pro regulaci, rozšiřování a výstavbu měst (jeho obytných čtvrtí) pro účely tělovýchovy, zdraví lidu a jiné všeužitečné účely,

e) veřejnoprávním organisacím zemědělským, všeužitečným organisacím, institucím a sdružením,

f) stavebním, zemědělským a jiným družstvům,

g) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrady ve výměře nejvýše do 0,5 ha, pokud to jest v souhlase se zastavovacím plánem obce.

V místech, kde dosud není zastavovacího plánu, se přiměřená výměra půdy může přidělit i obcím ku spokojení žadatelů o stavební místa. Rovněž může býti přidělena půda obcím pro účely regulační, pro rozšíření a pro výstavbu obce

(2) Přednostní právo na příděl půdy mají žadatelé, kteří jí hodlají použíti k zemědělské výrobě,

(3) V okresích s převážnou většinou obyvatelstva německé národnosti, není-li uchazečů české nebo jiné slovanské národnosti, kvalifikovaných podle odst. (1) písm. a) až g) zůstává půda ve správě Národního pozemkového fondu pro potřeby vnitřního osídlení.

(4) Nesouvislé lesní plochy do 100 ha (§ 6, odst. 2) se mohou přiděliti obcím a lesním družstvům. Tyto podléhají státnímu dozoru.

(5) Rybníky, pokud se nepřidělí státu nebo zemím z důvodů veřejných, mohou býti přidělovány pouze takovým uchazečům, kteří mají řádně vybudováno rybniční hospodářství nebo jinak již skýtají záruku takového hospodaření. Pokud by se o rybníky ucházely obce a okresy, může být i stanovena podmínka, že jsou povinny tvořiti v rámci země rybniční svazy, aby bylo zaručeno řádné racionelní rybniční hospodaření. Rozptýlené rybníky, které nemohou býti vhodně zapojeny do nějaké soustavy rybničního hospodářství, mohou býti přiděleny obcím. O tom, které rybníky do této kategorie spadají, rozhodnou příslušné zemské národní výbory,

(6) Konfiskované budovy, zařízení, sloužící vlastnímu zemědělskému nebo lesnímu hospodářství, závody zemědělského průmyslu,.sady, památnosti, archivy a pod., jakož i všechny konfiskované nemovitosti, pokud nebudou přiděleny veřejnoprávním subjektům a všeužitečným institucím, mohou se přiděliti do vlastnictví:

a) družstev, utvořených z oprávněných uchazečů za účelem společného užívání,

b) výjimečně jednotlivcům (přídělcům) s prokázanou způsobilostí, uvedeným v odst. (1) písm. a) c).

(7) O tom, zda konfiskovaný majetek se přidělí družstvům nebo jednotlivcům, se rozhodne obdobně podle § 9.

(8) Aby byla získána půda v oblastech, kde není půdy konfiskované a kde se jeví potřeba přídělu, může býti k tomuto účelu získána půda směnou za půdu v jiných oblastech konfiskovanou. Poškozeným zemědělcům, kolonistům a jiným zemědělcům ze Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny, jakož i reemigrantům může býti přidělena půda ve stejné výměře jak měli ve vlastnictví na svém dřívějším působišti, nejvýše však do 50 ha.

(9) Přednostní právo na příděl mají osoby, které se vyznamenaly a zasloužily v národně osvobozovacím boji, zejména vojáci a partyzáni, bývalí političtí vězňové a deportovaní a jejich rodinní příslušníci i zákonní dědicové, jakož i rolníci poškození válkou. Přednostní právo jest náležitě prokázati,

§ 8.

(1) Zciziti, pronajmouti nebo zatížiti majetek, přidělený podle § 7 lze jen s předcházejícím schválením Národního pozemkového fondu.

(1) Přídělcům, u nichž dodatečně se zjistí národní nespolehlivost nebo neschopnost řádně hospodařiti, jakož i těm, kdož nedbale na přídělu hospodaří, může býti příděl Národním pozemkovým fondem po slyšení místního a okresního národního výboru odňat. Podrobnosti budou upraveny vládním nařízením,

§ 9.

(1) Při místním národním výboru, v jehož obvodu se nachází konfiskovaný majetek, zvolí se uchazeči, příslušní podle § 7, odst. (1), písm. a), b), c), d), e) a g) místní rolnickou komisi, skládající se z nejvíce 10 členů.

(2) Zástupci místních rolnických komisí zvolí na schůzi okresní rolnickou komisi při okresním národním výboru, která může míti nejvíce 10 členů.

(3) Místní rolnická komise vypracuje přídělový plán a předloží jej ke schválení okresní rolnické komisi. Výši úhrady stanoví Národní pozemkový fond v dohodě s ministerstvem zemědělství, po slyšení místních a okresních rolnických komisí.

(4) Okresní rolnická komise prozkoumá předložené přídělové plány a na jejich základě vypracuje přídělový plán pro celý okres. Není-li rozporů mezi přídělovými plány předloženými jednotlivými místními rolnickými komisemi, anebo dojde-li mezi nimi k dohodě, jest okresní přídělový plán po schválení podle odst. (5) pravoplatný.

(5) Přídělový plán okresní rolnické komise předloží se ihned zemskému národnímu výboru, který jej se svým dobrozdáním postoupí ministerstvu zemědělství, které může přídělový plán s rozvrhem úhrad změniti, kdyby byly ohroženy důležité veřejné nebo národní zájmy, anebo nebylo-li dbáno ustanovení §u 7, odst. (1), písm. a) až g), Pokud jde o závody zemědělského průmyslu [§ 7, odst. (4)] učiní ministerstvo zemědělství pokud by šlo o příděl podle § 7, odst. (4), písm, b) příslušné rozhodnutí v dohodě s ministerstvem výživy.

(6) Nemůže-li okresní rolnická komise překonati rozpory mezi přídělovými plány místních rolnických komisí a nedojde-li k dohodě anebo vznikne-li rozpor mezi okresními rolnickými komisemi sousedících okresů, předloží okresní rolnická komise věc zemskému národnímu výboru, který ji se svým dobrozdáním postoupí ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství.

(7) Ministerstvo zemědělství a zemský národní výbor vysílají k okresní rolnické komisi pomocné orgány, které pomáhají při technických přídělových pracích.

§ 10.

(1) Návrh na úhradu se má určiti podle výnosnosti, polohy, vzdálenosti a stavu obdělání půdy (hnojení), setba a sadba a podle majetkových a rodinných poměrů přídělce, a to:

a) nejméně ve výši hodnoty jedné průměrné roční úrody hlavních plodin na navrhované výměře půdy,

b) nejvýše ve výši dvou průměrných ročních úrod hlavních plodin na navrhované výměře půdy,

c) úhrada za přidělené budovy má se určiti ve výši 1 až 3ročního nájemného přidělované budovy. Nájemné může býti v každém případě vyjádřeno v naturáliích.

(2) Úhrada za přidělený živý a mrtvý inventář a jiná zařízení bude určena podle směrnic, které vypracují zemské národní výbory a schválí ministerstvo zemědělství.

§ 11.

(1) Určená náhrada se.splácí:

1. jednorázově nejpozději do -12 měsíců od převzetí držby přídělu v hotovosti, nebo

2. ve splátkách, a to:

a) 10% úhrady za půdu a příslušenství jest zaplatiti při převzetí přidělené půdy. Na návrh místní rolnické komise, který jest podati již v přídělovém plánu (§ 9), může Národní pozemkový fond povoliti odklad první splátky nejvýše na tři roky,

b) nedoplatek úhrady jest splatný podle splátkového plánu, vyhotoveného Národním pozemkovým fondem, nejpozději do 15 let ode dne převzetí přiděleného majetku.

(2) V případech zvláštního zřetele hodných a sociálně odůvodněných může Národní pozemkový fond na návrh rolnických komisí prominouti přidělenci úhradu a příslušný zemědělský majetek přiděliti bezplatně především osobám majícím přednostní právo na příděl [§ 7, odst. (9)].

§ 12.

Úhradu splácejí zemědělci Národnímu pozemkovému fondu podle plánu jím vydaného.

Této bude použito k hrazení dluhů a závazků, váznoucích na konfiskovaných majetcích, pokud tyto dluhy a závazky budou Národním a pozemkovým fondem uznány a převzaty, podle vládního nařízení, vydaného ve smyslu § 5, odst. 3 tohoto dekretu, dále k hrazení válečných škod, způsobených v prvé řadě na zemědělských majetcích osob persekvovaných po čas okupace z důvodů národních, politických a rasových, ke zvelebení zemědělské produkce a pro vnitřní osídlení. Případné přebytky Národního pozemkového fondu připadají státní pokladně.

§ 13.

(1) V úhradě, určené podle § 10, zahrnuty jsou všechny výdaje na poplatky spojené s konfiskací (§ 1), přidělením (§ 7) a knihovním převedením zkonfiskovaného majetku.

(2) Zápis přídělu do pozemkových knih obstará Národní pozemkový fond na vlastní útraty.

(3) Veškeré písemnosti (podání, přílohy, listiny, vysvědčení, protokoly a pod.) předkládané podle tohoto zákona k dosažení přídělu, jakož i převody majetků podle tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků a dávek.

§ 14.

Tento zákon se vztahuje i na případy dosud neskončené. Spoluvlastníci, mající nárok na náhradu v penězích, mohou se této náhrady domáhati podle § 5, odst. (5) soudně, i když projednání případu podle dosavadních předpisů bylo už skončeno.

§ 15.

Tento zákon nabývá účinnosti v zemích České a Moravskoslezské dnem vyhlášení; provedou jej ministři zemědělství, financí, spravedlnosti, vnitra a výživy.

Důvodová zpráva.

Při provádění dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., bylo zjištěno, že některá jeho ustanovení vyžadují doplnění pokud se týče úpravy, aby byly odstraněny některé nejasnosti a pochybnosti a aby byla dána možnost řešiti na podkladě zákonných ustanovení naléhavé otázky, které přicházejí v souvislosti s prováděním tohoto dekretu a na které dekret ve svém stručném pojetí nepamatoval. Navrhovaná osnova hledí těmto nedostatkům odpomoci a navrhované doplňky odůvodňují se v jednotlivostech, jak níže uvedeno:

K §u cit. dekretu, odst. 1.:

Dekret č. 108/45 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy uvádí v § 1, odst. 1 ad 1.) ve vymezení konfiskovaného majetku též Německou říši, Království maďarské a různá sdružení související s vládním režimem těchto států za války. Povaha věcí vyžaduje, aby zemědělský majetek těchto útvarů - stejně jako je tomu u ostatních subjektů postižených konfiskací - nebyl podroben předpisům dekretu č. 108/45 Sb., nýbrž aby s ním bylo naloženo podle ustanovení dekretu č. 12/45 Sb., t. j. aby byl podle jeho ustanovení přidělován orgány k tomu povolanými, pokud se týče spravován odborně Národním pozemkovým fondem. Jiný než zemědělský majetek těchto subjektů bude i nadále podléhati předpisům dekretu č. 108/45 Sb. a vplyne do fondu Národní obnovy.

U právnických osob vymezených nyní v § 1, odst. 1, lit. d) ukazuje se účelným vyloučiti z konfiskace ty, jichž správu dosadili okupanti, takže jejich činnost za války neodpovídala snahám a přesvědčení oprávněných jejich představitelů.

§ 1, odst. 2.

Přesnější vymezení pojmů aktivní účasti v boji za zachování a osvobození ČSR prospěje zjednodušeni šetření a odstraní nemístné a neodůvodněné stížnosti a námitky.

§ 1, odst. 4. a 5.

Okamžitá platnost konfiskace a potřeba urychleného rozdělení konfiskovaného zemědělského majetku vyžaduje také rychlosti a pohotovosti řízení. Proto jest třeba použíti všech výsledků šetření konaného u postižených osob ať již v soudním či správním řízení. Dále použily v četných případech okresní národní výbory k vyhlášení konfiskačního řízení veřejných vyhlášek vedeny jsouce snahou po urychlení řízení a snahou, aby též místní zemědělské kruhy mohly se včas začleniti do přídělového řízení a připravily příslušné komise a těmito vyhláškami zároveň nahrazovaly doručení postiženým. Dekret č. 108/45 Sb., má v §u 1, odst. 1, věta druhá obdobné ustanovení, kterému se z důvodů veřejného zájmu poskytuje pro obor dekretu č. 12/45 Sb. zpětná platnost.

§ 2.

Vymezení pojmu osob německé nebo maďarské národnosti, jak jej podává dosavadní znění §u 2 dekretu v praxi nepostačuje, zejména pokud se týče osob, které ať záměrně či náhodou nezúčastnily se žádného sčítání lidu po roce 1929 nebo neměly v době sčítání lidu bydliště v ČSR a výsledky sčítání lidu v místě jejich tehdejšího bydliště jsou úředním orgánům provádějícím řízení podle dekretu č. 12/45 Sb. těžko dosažitelné. Proto bylo třeba vymezení těchto pojmů určiti podle jiných kontrolovatelných znaků pojmu národnosti. Osoby právnické nebyly dosud v dekretu č. 12/45 Sb. s hlediska národní příslušnosti zvláště vymezeny a jest třeba ustanovení dekretu v tom směru doplniti.

Dosavadní odst. 2 tohoto §u se vypouští, poněvadž se na vydání zvláštního dekretu nepomýšlí a řízení podle dekretu již natolik pokročilo, že je z jeho výsledků zřejmo, že se nejeví potřeba nové výjimky pro tuto kategorii postižených.

K §u 3.

Provádění dekretu presidenta republiky ze dne 16. června 1945, č. 16/45 Sb., již značně pokročilo. Protože nejpřednějším kriteriem pro posouzení skutkové povahy zrady a nepřátelství jest soudní rozsudek, klade osnova na prvé místo soudní zjištění těchto zločinů podle cit. dekretu ponechávajíc pro ostatní dosud nerozsouzené nebo soudním rozsudkem nepostižené případy administrativní rozhodnutí.

K §u 4.

Podrobnější výpočet druhů zemědělského majetku odstraní nejasnosti a rozpory, což jest v zájmu urychleného řízení.

K §u 5, odst. 1.

Pro ponechání pachtýře do skončení sklizně nebo hospodářského roku byla vypuštěna jeho kvalifikace jako přídělce a to proto, že je ponechání pachtýře až do odevzdání přídělu novým přídělcům dokonce v zájmu veřejném žádoucí a nutné výjimky jsou slovy "může býti ponecháno" zajištěny.

K §u 5, odst. 4.

Otázka zaměstnanců nebyla v konfiskačním dekretu s výjimkou ustanovení přídělových dosud řešena. Potřeba jejího vyřešení z důvodů sociálních se všeobecně uznává.

K §u 5, odst. 5.

V četných případech spoluvlastnictví, kde zemědělský majetek vlastní jednak osoby, které spadají pod ustanovení konfiskační, jednak osoby, které nejsou těmito předpisy dotčeny, jest třeba přesných předpisů, jednak o náhradě nepostiženým spoluvlastníkům, jednak o rozdělení majetku na konfiskovaný a nekonfiskovaný. Dekret č. 108/45 Sb. má obdobná ustanovení. Pro obor zemědělského majetku bylo možno použíti tohoto ustanovení ovšem se změnami, které vyplývají z povahy zemědělského majetku.

Prakticky únosné a přece odpovídající duchu dekretu č. 12 se jeví řešení obsažené v návrhu, t. j. na prvé místo dohoda stran a pro případ, že k ní nedojde, nikoliv soudní spor, nýbrž s jeho vyloučením rozdělení spoluvlastnictví Národním pozemkovým fondem samým, který má k tomu potřebné technicky školené odborníky i věcné pomůcky. Spoluvlastníci, jejichž podíl nespadá pod konfiskaci, musí nahradit Fondu polovici nákladů, protože i oni mají prospěch z rozdělení. Jejich náhradu lze vymáhati politickou exekucí.

K §u 6, odst. 2.

Dosavadní ustanovení dekretu opomíjelo požadavky svazků územní samosprávy na získání lesů zkonfiskovaného majetku, ponechávajíc pro příděl obcí a okresů toliko rozptýlené drobné lesy do 50 - pokud se týče 100 ha. Svazky územní samosprávy prokázaly se v předchozí době jako zdatní lesní hospodáři a vzhledem k jejich vynikajícím úkolům v lesním hospodářství není jistě důvodů, proč by měly býti z přídělů lesů vylučovány. Proto se těmto naléhavým požadavkům v zájmu veřejném v navrhované osnově vyhovuje. Při tom pamatuje se i na zaokrouhlení lesních celků se souvisejícím majetkem polnohospodářským, rybničním, případně průmyslovým

K §u 7, ods-t. 1.

Především stanoví se výslovně, že jednotlivé kategorie uchazečů v tomto odstavci vypočtené nemají navzájem žádných přednostních výhod, což ostatně plyne již z toho, že na příděl není subjektivního nároku. V dalším odstraňuje se přesná maximální mez, individuálních přídělů a nahražuje se pružnější mezí vyznačenou pracovní kapacitou a existenční potřebou uchazečů. To odpovídá potřebě stanoviti rozlohu přídělů různým způsobem pro kraje úrodné s intensivním hospodářstvím a oblasti chudší, hospodářsky extensivní, pokud se týče pro různá odvětví zemědělské výroby (zahradnictví, drůbežnictví, prosté polní hospodářství a pod.), Výpočet oprávněných uchazečů rozšiřuje se o děti zemědělců a zemědělských zaměstnanců, jakož i o pachtýře bez ohledu na jejich dosavadní pachtovanou výměru a dále o jiné zemědělsky způsobilé uchazeče.

Vzhledem k důležitým úkolům územní samosprávy a státu stanoví se výslovně, že i všem svazkům územní samosprávy možno k účelům veřejným přidělovati půdu.

Jako další kategorie oprávněných přídělců uvádí se veřejnoprávní organisace zemědělské, všeužitečné organisace, instituce a sdružení. Jde tu o příděl právnickým osobám, sledujícím jednak zájmy zemědělské, jednak jiné všeužitečné zájmy. Rozvoj těchto sdružení a praktické využití jejich zemědělských zkušeností, resp. použití přidělených pozemků pro cíle jimi sledované jest v zájmu veřejném. Podpora družstevnictví a jeho rozvoj zejména u družstev stavebních vyžaduje, aby družstva, která obdrží příděl, nebyla vázána na příliš úzký výběr členů, poněvadž by široké vrstvy sociálně slabé byly pak z dobrodiní družstevních výhod bezdůvodně vylučovány. U družstev zemědělských, kde záleží mnoho na odborné zdatnosti členů, jest rovněž omezování podle dosavadního znění dekretu nepraktické. Důležité úkoly, které při stavebním rozvoji připadají obcím, vyžadují, aby obce tam, kde jest to možno, obdržely dostatečné rozlohy pozemků k regulaci a k výstavbě obce

§ 7, odst. 2.

Nově vsunutý odstavec dává ze stejných jinak náležitostí při přídělu přednost těm, kdo budou používati přídělu k zemědělské výrobě.

§ 7, odst. 5.

Důležitým odvětvím zemědělské výroby zejména s hlediska výživy lidu je hospodaření rybniční a proto věnuje mu osnova zvláštní zřetel, sledujíc při tom jednak řádné rybniční hospodaření, jednak zájmy svazků územní samosprávy.

§ 7, odst. 6.

Vsouvajíc se jako kvalifikovaní přídělci budov též všeužitečné instituce, neboť navrhovatelé jsou toho náhledu, že tyto instituce sledující veřejný zájem, jest nutno právě v nové reformě pozemkové náležitým způsobem tyto respektovati.

§ 7, odst 8.

Nově vsunutý odstavec 8 pamatuje na účelné změny přidělovaného majetku za majetek svobodný, aby dobrodiní nové reformy pozemkové dostalo se i krajům, kde není konfiskovaného majetku 1. V dalším stanoví se zvláštní výměra pro příděly poškozeným zemědělcům a kolonistům a jiným zemědělcům ze Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny, jakož i emigrantům v souhlase se zvláštním významem a potřebou těchto kategorií přídělců, jakož i se snahami, které se jeví v dosavadní praksi.

K § 7 všeobecně:

Vzhledem k četným vsuvkám bylo rozčlenění celého tohoto ustanovení dekretu přečíslováno v odstavci 1-9.

K §u 8. odst. 2.

Nově vsunutým ustanovením zajišťuje se možnost příští revise přídělů, ježto při urychleném provádění přídělů nebude vždy možno přezkoumati vždy všechny náležitosti, zejména zdatnost, spolehlivost a svědomitost jednotlivých přídělců a bude proto v zájmu veřejném třeba provésti v příští době některé korektury

K § 9, odst. 3.

Ježto místní rolnická komise jest podle § 9, odst. 1, složena ze zástupců uchazečů o příděl, není na místě, aby takto složená komise podávala sama návrhy na úhradu za přidělený majetek. Daleko účelnější jest navrhované řešení, kde výši úhrady stanoví Národní pozemkový fond, při čemž informovaný odborník jest o této otázce slyšen. Národní pozemkový fond zastupuje stát v majetkových věcech nové pozemkové reformy a jest pro úkoly stanovení cen již podle své povahy povolán.

K § 12.

K vůli jasnosti vkládá se jako subjekt povinností váznoucích na úhradě za přidělený majetek Národní pozemkový fond, který jest ve svém rozhodování vázán vládním nařízením přislíbeným v § 5, odst. 3 tohoto dekretu.

K § 13, odst. 1.

K vůli úplnosti a jasnosti přidává se k § 13 ustanovení o nákladech spojených s konfiskací a přídělem, jakož i zaknihování přiděleného majetku, které vesměs připadají k tíži Národnímu pozemkovému fondu.

K § 13, odst. 2.

Poplatková a dávková osvobození rozšiřují se na všechna podání podle tohoto zákona z toho důvodu, že většina podání pochází od uchazečů o příděl, u nichž jest spravedlivo, aby nebyli zatěžováni povinností kolkovou a nepodléhali povinnosti dávkové.

V Praze dne 19. června 1946.

Smejkal, A. Gottvald,

Pažoutová, dr Bernard, dr Veverka, Sajal, Holub, dr Erban, Kovář, Doležel, Hatina, Cígler,

Bezděk, Kaplan, dr John, Skaunic, Beneš, inž. Jankovcová, Skokánek, Sluka, Sedlák, Hladký,

Görner.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP