Uznáte, paní a pánové, že v zemědělské
výrobě nelze této praxe vždy užít.
V zemědělství zasahují rušivě
přírodní vlivy, jako živelní
katastrofy, nemoci a pod., a opatření vydaná
zákonem přišla by vždy pozdě. Proto
mám dojem, že jako jiné zákony, tak
i tento zmocňovací zákon nebyl schválen
proto, že zde na půdě parlamentu byli v dřívější
době lidé, kteří byli zásady:
ne pracovat pro dobro lidu, nýbrž měli heslo:
čím hůř, tím líp. Tito
lidé ukázali se úplně cizí
našim zemědělcům, celé republice
a jejímu lidu. V únorových dnech sjezdem
rolnických komisí a sjezdem Revolučního
odborového hnutí se lid s těmito pány
vypořádal a dnes schválíme zase jeden
z mnoha zákonů, které poslouží
zemědělství a zásobování.
Jak ukázaly poslední týdny, stojíme
na počátku velkého budovatelského
úsilí. Nyní můžeme, a já
bych řekl musíme bez jakýchkoli politických
překážek organisovat hospodářský
život na vesnici i v celé republice. Nyní byla
uvolněna cesta činorodé iniciativě
všech pracujících. Jsme svědky organisování
protiplánů, splnění dvouletého
plánu do 28. října v průmyslu i jinde.
Ani zemědělci nezůstávají stranou.
Na krajské konferenci KSČ v Pardubicích vyhlásilo
několik obcí soutěž v organisování
protiplánů a v plnění dodávkových
povinností. Dali si za úkol zamezit zbytečné
ztráty v zemědělství, a to 1. obděláním
a osetím všech pozemků v obcích, 2.
řádným využitím statkových
i umělých hnojiv, 3. řádnou distribucí
a zamezením prodeje mimo cestu úřední,
4. hospodárným provedením sklizně
obilovin, pícnin i okopanin, 5. řádným
odchovem kvalitního zdravého dobytka a odstavem
zvýšit živočišnou produkci, 6. zavodňováním
a jinými melioracemi zvýšit výnosnost
pozemků i v případech sucha, 7. promyšleným
osevním plánem, setím mezikultur a strniskových
směsí zajistit dostatek píce pro dobytek.
Tím dokumentují zemědělci uznání
a důvěru ministru zemědělství
a dnešní nové vládě. Pro nás
poslance to znamená, že s našimi rolníky
můžeme vybudovati vzor československého
zemědělství, které bude chloubou naší
republiky. Těší nás, že již
dnes, společně s drobným rolníkem,
nastupuje rolník střední i zemědělci
s větší výměrou, kteří
vidí v nové zemědělské politice
své pokrokové začlenění. Přesvědčil
jsem se o tom v rozhovorech s p. Cejpem ze Šnakova, Zedníčkem
z Vysokého Mýta, Novákem z Uherska, a mohl
bych jmenovat mnoho jiných kteří nechtějí
stát stranou, nýbrž chtějí pomoci
spoluvybudovat naše zemědělství. Jsou
přesvědčeni, že na našem venkově
nedá se žít po staru, protože se také
nedá po staru hospodařit. A proto vítají
všechna nová opatření, která
byla zde na parlamentní půdě v poslední
době uskutečněna zákony, obsaženými
v hradeckém programu. Bylo by neodpustitelným hříchem
a zradou na naší republice, kdyby se někdo
chtěl vracet do předvolebního nevěcného
politikaření, kterého jsme byli svědky
o minulých volbách.
Zákonem, který dnes odhlasujeme, dáváme
ministerstvu zemědělství pravomoc, kterou
mají ministerstva jiná, jako ministerstvo výživy,
zahraničního obchodu, průmyslu a pod. Ministerstvo
zemědělství tohoto zákona potřebuje,
protože zemědělská výroba podléhá
vlivům přírody, živelným katastrofám,
jako jsou povodně, krupobití, vymrzání
kultury a nemoci hospodářských zvířat.
V těchto případech je nutno vyhlásit
určitá opatření, která budou
závazně splněna, a to v nejkratší
podobě. Podobně je tomu u zásahů týkajících
se živočišné produkce nebo jiných
oborů v zemědělské výrobě.
Opatření všeobecné povahy vyhlásí
ministr zemědělství v Úředním
listě po dohodě se zúčastněnými
ministry, a pokud jde o Slovensko, též po vyjádření
pověřence zemědělství a pozemkové
reformy pro Slovensko v úředním věstníku.
Tato vyhláška týkající se zemědělské
výroby nesmí být opomíjena. Jednání
z opominutí příčící
se opatřením učiněným podle
tohoto zákona trestá - nejde-li o trestný
čin - okresní národní výbor
pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením do 5
měsíců nebo oběma tresty. Úřady
a orgány veřejné správy jsou povinny
v mezích své působnosti spolupůsobiti
pří provádění tohoto zákona.
Nedotčena zůstávají ustanovení
zákonů a vládních nařízení,
obsažených v osnově tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a provede jej ministr zemědělství
po dohodě se zúčastněnými ministry.
Právní výbor projednal osnovu tohoto zákona
na schůzi konané dne 23. března a schválil
ji s dodatkem zemědělského výboru,
kterým se rozšiřuje § 2, a to z odstavec
1 vkládá se odstavec druhý ve znění
usneseném zemědělským výborem
a odstavec druhý tohoto paragrafu přečíslovává
se na odstavec třetí. Právní výbor
v povšechné debatě vyjádřil,
že ministr zemědělství tohoto zmocnění
potřebuje, a proto doporučuji jménem právního
výboru, aby ústavodárné Národní
shromáždění tento zákon přijalo
se zmíněným dodatkem. (Souhlas.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Václavů: Nejsou.
Zpravodaj posl. Kubánek: Není změn.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 5 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 5 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odstavce pořadu, jímž
je
3. Zpráva výboru zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího a výboru
rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1112) o zřízení fondu
pro zmírnění škod, způsobených
mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství
a výživy (tisk 1123).
Zpravodajem za výbor zemědělský, zásobovací
a osidlovací je posl. Mikuláš. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Podávaje jménem zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího výboru
zprávu o vládním návrhu zákona
o zřízení fondu pro zmírnění
škod, způsobených mimořádným
suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a
výživy (tisk 1112), pokládám za svoji
povinnost zdůraznit, že úkolem fondu, zřízeného
při ministerstvu financí, je vyřízení
otázky úhrady, již si vyžádaly
náklady, souvisící s přímou
sociální pomocí postiženým zemědělcům
mimořádnými příplatky k výkupním
cenám zemědělských výrobků
a s cenovými rozdíly dovážených
zemědělských výrobků.
Osnova zákona vychází z usnesení vlády
ze dne 2. a 23. záři 1947, v němž bylo
uloženo ministerstvu financí, aby za účelem
úhrady nákladů, jež si vyžádají
zmíněná opatření, vypracovalo
osnovu zákona, na jejímž základě
by postihlo dávkami takové druhy zboží,
které mají povahu přepychovou a nepostihnou
široké vrstvy spotřebitelské. K témuž
účelu má být použito i mimořádné
dávky z nadměrných přírůstků
na majetku.
Přes to, že úkol fondu je jasný, nelze
s hlediska výdajů a příjmů
přesně vyjádřit povinnosti fondu.
Vyplývá to především z cen dovážených
produktů, které - jak důvodová zpráva
uvádí - jsou vyšší než ceny
tuzemské, které nelze přizpůsobit
cenám zahraničním, nemá-li dojíti
ke zvýšení cen konsumních. A tak i zde
je dán úkol fondu, aby v rámci plánovaného
hospodářství působil na zlevnění
dovozu.
Z vládního návrhu zákona je patrno,
že katastrofální důsledky loňského
sucha pro naše národní hospodářství
se nedají vyřešit jen opatřeními
v rámci státního rozpočtu, nýbrž
opatřením speciálním, jakým
je projednávaná osnova. Vzhledem k povaze věci
dostává se v § 5 ministerstvu financí
zmocnění, že může fondu poskytnout
zálohy z hotovosti státní pokladny, případně
opatřit potřebné prostředky úvěrovými
operacemi.
Celkový odhad výdajů fondu činí
cca 81/2 miliardy
Kčs a odhad příjmů 51/2
miliardy Kčs. Jeví se tedy neuhrazená částka
3 miliardy Kčs.
Zřízením fondu na podkladě tohoto
zákona bude zaveden pořádek v sektoru úhrady
nákladů za škody způsobené suchem
v oboru zemědělství a výživy
ve finanční správě státu. Je
třeba i tuto důležitou okolnost kvitovat.
Zemědělský, zásobovací a osidlovací
výbor projednal podrobně vládní návrh
zákona, uznal jeho naléhavou potřebu jak
z hlediska zemědělského a spotřebitelského,
tak i národohospodářského a usnesl
se jednomyslně doporučiti jej slavné sněmovně
k schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor
rozpočtový je posl. Juha. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Juha: Paní a pánové!
Katastrofální sucho v minulém roce těžce
poškodilo a postihlo zemědělce v celé
Československé republice. Sucho mělo a ještě
dnes má do značné míry vliv na celé
naše národní hospodářství.
Projevilo se nám škodlivě v našem podnikání,
ve zvyšování životní míry
pracujících, v zásobování obyvatel
a značně prodloužilo lístkové
hospodaření potravinami. V průměru
se snížil výnos jedné zemědělské
usedlosti v historických zemích o 30 %, na Slovensku
dokonce o 36 %. Celý náš národ žil
v obavách o svoji budoucí výživu a zvláště
zemědělci se dívali s obavami na výsledky
své úmorné a vysilující celoroční
práce. Vždyť celková škoda, způsobená
suchem našim zemědělcům, byla odhadnuta
na 15 miliard Kč, ale ve skutečnosti bude ještě
nepoměrně větší.
Bylo na vládě, aby rychle rozptýlila obavy
zemědělců z budoucnosti a aby zajistila výživu
celého národa. Obojí se podařilo.
Za bratrské a upřímné pomoci Sovětského
svazu byla zajištěna výživa a díky
nové zemědělské politice byly podstatně
zmírněny menší výnosy zemědělců.
Vláda se usnesla vyplatit zemědělcům
mimořádné příplatky k výkupním
cenám zemědělských výrobků,
dále vyplatiti mimořádné podpory zemědělcům
nejvíce postiženým suchem, kteří
nemohou nic odevzdat. Zde jde o přímou sociální
pomoc.
A protože ze snížené úrody nebylo
a není možno vyživit ani v nejnutnější
míře obyvatelstvo našeho státu, nestačilo
nám ani krmivo. Bylo nutno zakoupit značná
kvanta jak obilí chlebového, tak krmiv ze zahraničí.
Ceny v zahraničí jsou však vyšší
než ceny tuzemské, a protože ceny zdejší
nelze přizpůsobit cenám zahraničním,
nemá-li dojíti ku zvýšení cen,
bylo nutno i tady přikročit k vyrovnání
a vláda musela vzíti tyto cenové rozdíly
na sebe.
Částka potřebná ke zmírnění
těchto škod byla původně odhadnuta na
61/2 miliardy Kčs. Bude však
překročena asi o 2 miliardy Kčs.
Byl to, vážené paní a pánové,
velmi těžký úkol. Bylo také nutno
na tento nečekaný a mimořádný
výdaj najíti úhradu. Zde bylo potřeba
opravdu celých státníků, nejvýš
sociálně spravedlivých a oddaných
lidově demokratickému režimu. Nakonec se přece
- po dosti těžkých zápasech - nalezlo
správné řešení a nalezla se i
úhrada těchto mimořádných výdajů.
Je tu zákon č. 185/1947 Sb. o milionářské
dávce a zákon č. 200/47 Sb. o zdanění
předmětů zbytné potřeby, kteréžto
zákony již ústavodárné Národní
shromáždění schválilo.
Prakticky jsou již dnes vyplaceny mimořádné
příplatky na základě příslušných
vládních usnesení, takže tomuto skutečnému
stavu se nyní vlastně dostává právní
sankce.
Rozpočtový výbor na své schůzi
konané dne 1. dubna 1948 projednal návrh zákona
o zřízení fondu pro zmírnění
škod způsobených mimořádným
suchem v r. 1947 v oboru zemědělství a výživy
a doporučuje jej ústavodárnému Národnímu
shromáždění ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
je přihlášen pan posl. Kaďůrek.
Dávám mu slovo.
Posl. Kaďůrek: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Katastrofální sucho a neúroda, která
postihla v loňském roce převážně
území našeho státu způsobila
velké starosti nejen zemědělcům, ale
i všem ostatním a zejména naší
vládě. Vláda byla postavena před nutné
a rychlé řešení, jednak zajistit výživu
národa a jednak zmírnit velké hospodářské
škody, které zemědělci utrpěli
ve svém hospodářství.
Projednáváme-li dnes vládní návrh
zákona tisk 1112 o zřízení Fondu pro
zmírnění škod způsobených
mimořádným suchem v r. 1947 v oboru zemědělství
a výživy, je správné, abychom si uvědomili
důležitost a význam tohoto zákona s
hlediska úsilí vlády o sociální
spravedlnost a zrovnoprávnění zemědělců
se stavy ostatními. A tu mi, paní a pánové,
dovolte, abych jako výkonný zemědělec
jménem klubu poslanců čs. strany lidové
zhodnotil několika slovy snahu naší vlády
řešit rychle a účinně těžký
problém vzniklý následkem sucha a neúrody,
které nás v r. 1947 postihlo.
Paní a pánové, existence a životní
úroveň zemědělců a zemědělského
lidu je závislá na vyšší moci,
protože pracujeme s živou přírodou, a
proto také podnikatelské risiko zemědělců
je veliké. Toto veliké risiko při plánovaném
řízení hospodářského
života v našem státě, které umožňuje
náš lidově-demokratický systém,
je možno značně zmírnit řešením,
jehož jsme nyní svědky, právě
projednávaným zákonem podle vládního
návrhu tisk č. 1112. A tu je vidět ten veliký
rozdíl od doby kapitalistického a liberalistického
hospodářského systému, kdy se nikdo
tak účinným způsobem nestaral o zmírnění
a odstraňování nezaviněného
podnikatelského risika v zemědělské
výrobě. Řešením takovým,
jak je osnova zákona obsahuje, uvádí se do
rovnováhy nejen příjem zemědělců,
nýbrž umožňuje se také vrstvám
spotřebitelským opatřit si potřebnou
výživu za cenu, která nedoznává
výkyvů. I když ráz osnovy projednávaného
zákona je krátkodobý a řeší
se jím pouze situace vzniklá následkem sucha
a neúrody v r. 1947, má projednávaný
zákon veliký význam, protože zmírňuje
v zemědělství vzniklé nesmírné
škody, které by jinak zemědělci pociťovali
po více let, než by se sami vyrovnali s touto škodou.
Na tomto případě je možno jasně
a zřetelně vidět, že je možné
řešení všech, i těch nejtěžších
problémů, které se vyskytují zvláště
v našem zemědělství.
A nemohu opomenout zdůraznit, že vláda má
nejen dobrou, ale i pevnou vůli řešit všechny
problémy rázně a rychle ve prospěch
nejširších vrstev pracujícího lidu,
tedy i zemědělců. Tato dobrá vůle
objevila se v loňském roce, když bylo vyhověno
mé interpelaci, podané vládě republiky
20. prosince 1946, v níž náš klub lidových
poslanců žádal stanovení cen zemědělských
výrobků předem před sklizní,
aby zemědělci věděli, za co pracují,
krátce jaká bude jejich mzda za jejich práci.
Vláda této interpelaci vyhověla a dne 26.
března 1947 byly ceny zemědělských
výrobků vyhlášeny. Je nutno zdůraznit
že to bylo po prvé v dějinách zemědělství,
kdy naši zemědělci předem znali, jaké
ceny dostanou za své výrobky po sklizni. Nikdo však
tehdy nepředpokládal a nevěděl, že
budeme postiženi suchem a neúrodou. A tu se zase ukázala
nejen dobrá vůle vlády, ale také pohotovost
vypořádat se i s tímto problémem tím,
že zemědělcům byly přiznány
k stanoveným cenám zemědělských
výrobků příplatky a tím bylo
zmírněno značné poškození
našich zemědělců menší úrodou.
Je vidět, že při dobré vůli je
možno řešit i velký problém disparity
cen zemědělských a průmyslových
výrobků.
Ale nejen to, nýbrž i další problémy
výživy obyvatelstva byly rozřešeny. Byli
bychom nevděční, kdybychom při této
příležitosti nevzpomněli, jak velký
podíl na rozšíření naší
zásobovací a vyživovací situace má
Sovětský svaz, který nám přispěl
v této tísni velkými dodávkami chlebového
i krmného obilí, čímž byly zaplašeny
všechny obavy před bídou a nedostatečnou
výživou. A tu právě je potřeba
zhodnotit, že na dobrodiní fondu, který projednávaným
zákonem zřizujeme, podílí se úměrně
nejen zemědělci, nýbrž také ve
velké míře i spotřebitelé tím,
že z tohoto fondu uhrazovány jsou cenové rozdíly
mezi cenami tuzemskými a cenami za výrobky dovážené.
Ale nejen cenové rozdíly, nýbrž i přímá
pomoc postiženým zemědělcům je
z tohoto fondu poskytována.