Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr. John, dr. Chytil.

Zapisovatelé dr. Bartuška, Bolen.

Členové vlády: ministři dr. Čepička, dr. Neuman.

169 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr. Madar; jeho zástupci dr. Záděra, dr. Ramajzl.

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1091), jimž se obnovuje účinnost retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví a mění některá jejich ustanovení (tisk 1109).

2. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1096) o revisi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti (tisk 1108).

3. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1092) o trestní ochraně proti požárům (tisk 1107).

4. Zpráva výborov právneho a rozpočtového o návrhu poslancov dr. Kvetku a spoločníkov (tlač 753) na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon zo dňa 16. mája 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti niektorých majetkovo-právnych jednaní z doby neslobody a o nárokoch z tejto neplatnosti a z iných zásahov do majetku pochádzajúcich.

5. Zpráva výborov soc.-zdravotníckeho a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 1065) o sjednotení niektorých predpisov vo verejnoprávnom sociálnom poistení (tlač 1101).

6. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1083) o zálohování výživného dětem (tisk 1104).

7. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1090) o státní podpoře novomanželům.

8. Zpráva výboru kulturního a informačního o vládním návrhu zákona (tisk 847) o hudební a artistické ústředně (tisk 1103).

9. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 1089) o zhodnocení činnosti národních správců živnostenských podniků a o právech jejich vdov a sirotků (tisk 1102).

10. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1097), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb., o řádech a titulech (tisk 1106).

11. Zpráva výborov zemedelského, zásobovacieho a osídlovacieho a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 1098), ktorým sa rozširuje platnosť zákona zo dňa 30. januára 1947, č. 16 Sb., o umiestnení a inom zaopatrení zamestnancov na skonfiškovanom pôdohospodárskom majetku a ich rodinných príslušníkov, na Slovensko (tlač 1105).

Předseda (zvoní): Zahajuji 101. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. dr. Berák.

Poněvadž před tím podle § 5 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 5 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. dr. Berák ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. dr. Beráka žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS dr. Madar (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. dr. Berák (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Dovolenou podle § 1, odst. 4 dal jsem pro dnešní schůzi posl. Šulíkovi, Slívovi, Pleslovi, Dědovi, Horákovi, dodatečně pro schůze konané dne 11. a 18. t. m. posl. Jungwirthové a Pažoutové, pro schůzi konanou dne 21. t. m. posl. Žiakovi, na tento týden posl. Balážovi, Soukupovi.

Posl. dr. Šíp žádá o zdravotní dovolenou na 2 měsíce. Lékařské vysvědčení předložil.

Posl. Doležel žádá o zdravotní dovolenou na 10 dnů. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Předsednictvo navrhuje ústavodárnému Národnímu shromáždění k návrhu imunitního výboru, aby sněmovna podle § 25 ústavní listiny vyslovila souhlas s další vazbou zadrženého posl. Hály.

Sněmovna bez rozpravy rozhodne o tomto návrhu.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím sněmovna projevila souhlas s další vazbou posl. Hály.

Došla tato oznámení:

Předseda vlády sdělil dopisem ze dne 23. března 1948, čj. 301245/48, že vláda odvolává návrh zákona, kterým se ministr zemědělství zmocňuje, aby činil opatření ke splnění dvouletého hospodářského plánu v zemědělství, předložený ústavodárnému Národnímu shromáždění dopisem ze dne 5. dubna 1947, čj. 14285-III/1790/47 (tisk 507).

Úřad předsednictva vlády oznámil přípisem z 22. března t. r. č. 213/48-dův., že podle sdělení kanceláře presidenta republiky složili dne 27. února 1948 do rukou presidenta republiky slib podle § 73 ústavní listiny noví členové vlády:

Bohumil Laušman, náměstek předsedy vlády,

Antonín Zápotocký, náměstek předsedy vlády,

dr. Antonín Gregor, ministr zahraničního obchodu,

Zdeněk Fierlinger, ministr průmyslu,

František Krajčír, ministr vnitřního obchodu,

Alois Petr, ministr dopravy,

dr. Alois Neuman, ministr pošt,

Evžen Erban, ministr sociální péče,

Josef Plojhar, ministr zdravotnictví,

prof. dr. inž. Emanuel Šlechta, ministr techniky,

dr. Vavro Šrobár, ministr pro sjednocení zákonů,

dr. Ján Ševčík, státní tajemník v ministerstvu národní obrany. (Ú 8533.)

Klub poslanců čs. strany lidové oznámil přípisem z 22. března 1948 čj. 971/F/č, že z klubu byli vyloučeni a přestali býti jeho členy poslanci: dr. Ivo Ducháček, František Hála, dr. Bohdan Chudoba, dr. Adolf Klimek, dr. Adolf Procházka, dr. Alois Rozehnal.

Zároveň oznámil, že až na další nepovažuje za členy klubu (§ 15 j. ř.) tyto poslance: inž. dr. Štěpána Bendu, Stanislava Broje, Jana Bruknera, Eduarda Fuska, Františka Hynka, inž. Aloise Janáčka, inž. Jana Kopeckého, Jindřicha Nermutě, Aloise Soukupa, dr. Jaroslava Řehulku, Marii Trojanovou, Josefa Vičánka, Františka Zvěřinu. (Č. Ú 8529.)

Dále oznámil klub poslanců čs. strany lidové přípisem z 21. března 1948 čj. 972/F/č, že ve schůzi čs. strany lidové konané dne 1. března 1948 bylo zvoleno toto předsednictvo klubu: předseda: Alois Petr, místopředsedové: František Kaďůrek, Emil Vojanec, prof. dr. Václav Chytil, jednatel Josef Plojhar (Č. Ú 8508).

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jimž je

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1091), jimž se obnovuje účinnost retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví a mění některá jejich ustanovení (tisk 1109).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučilo se s jednáním o předloze, která jest jako 2. odstavec pořadu, to jest

2. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1096) o revisi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti (tisk 1108).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jsou to osnovy týkající se retribuce.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: k odst. 1 posl. dr. Haim, k odstavci 2 posl. dr. Jelínek.

Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 posl. dr. Haimovi.

Spravodajca posl. dr. Haim: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie, panie a pánovia!

V československom verejnom živote napriek všetkým jasným ustanoveniam Košického vládneho programu a vládneho programu prvej vlády Klementa Gottwalda boli sme svedkami toho, nielen že sa celými skupinami zodpovedných miest program neplnil, ale boly nimi priamo podnikané organizované sabotážne akcie na neplnenie programových zásad, vtelených v zákonné ustanovenia. Sabotéri nášho nového poriadku v obnovenej československej republike, sediaci vo vláde a Sbore povereníkov, starali sa zámerne o to, aby neplnením platných ustanovení podrývali dôveru širokých más poctivých občanov nášho štátu k vláde a tým k ľudovodemokratickej Československej republike. Ich úmyslom bolo rozsievať nedôveru, šíriť chaos a v mútnych vodách chytať ľudí do svojich protiľudových sietí pre svoj zámerne organizovaný komplot proti republike.

Jednou zo zásad medzi mnohými inými, ktoré maly viesť v praxi prevádzajúce orgány k týmto koncom, bola aj zásada o očiste verejného života v obnovenej Československej republike. Táto zásada bola prijatá reprezentantmi nášho zahraničného odboja a jasne formulovaná v Košickom vládnom programe, ako aj v úvodných slovách dekrétu prezidenta republiky o trestaní nacistických zločincov, zradcov a ich pomáhačov a v ustanoveniach Slovenskej národnej rady zo dňa 13. mája 1945 o potrestaní fašistických zločincov, okupantov, zradcov a kolaborantov.

Nech mi je dovolené prv, než prednesiem správu ako zpravodajca právneho výboru k samému obsahu navrhovaného zákona, oboznámiť slávne ústavodarné Národné shromaždenie s tým, kto a akým spôsobom sa mal starať o prevádzanie očisty na Slovensku a ako sa o túto staral.

Povereníctvo spravodlivosti, vedené reprezentantom bývalej Demokratickej strany, malo byť a bolo jedným z článkov reakčnej protiľudovej hry na podrývanie základov nášho ľudovo-demokratického režimu. Až teraz, po odkrytí celej zámerne osnovanej siete na sabotovanie očisty verejného života na Slovensku v plnej miere chápeme húževnaté bránenie tejto pozície bývalej Demokratickej strany v jesennej politickej kríze okolo Sboru povereníkov. Táto strana cítila, že vydaním tohto rezortu do rúk pokrokových zložiek slovenského národa stratila by jednu z kľúčových pozícií pre osnovanie špinavých protiľudových a protidemokratických machľov. Lebo áno, len takto možno nazvať všetko to, čo sa na základe pokynov predsedníctva tejto strany, ktorých vykonávateľom bol povereník spravodlivosti, dialo okolo ľudového ústredia a pred našimi ľudovými súdmi. Treba povedať že o organizácii Povereníctva spravodlivosti na úseku ľudového súdnictva, o obsadzovaní rozhodujúcich miest na podriadených miestach nerozhodovali záujmy verejné a štátne, ale záujmy reakčného vedenia bývalej Demokratickej strany, spriahnutého aprílovým paktom s ľudákmi. Boli sme toho svedkami v priebehu procesu pred národným súdom, ako aj pri administratívnych opatreniach Povereníctva spravodlivosti pri obsadzovaní miest predsedov senátov okresných ľudových súdov. Pred prejednávaním prípadu bývalého prezidenta Slovenského štátu pred národným súdom prikázalo vedenie Demokratickej strany svojmu reprezentantovi na Povereníctve spravodlivosti porobiť administratívne opatrenia v tom smere, aby v prípade vynesenia rozsudku, ktorý by nevyhovoval záväzkom vedenia bývalej Demokratickej strany, prijatým v aprílovej predvolebnej dohode z r. 1946, mohol byť tento rozsudok zmiernený. Za tým cieľom bol, bez právneho podkladu, ustanovený pri národnom súde zvláštny dôverník, ktorý, samozrejme podľa pokynov povereníka spravodlivosti ako verného vykonávateľa príkazov reakčného vedenia bývalej Demokratickej strany, mal celý priebeh jednania sledovať tak, aby vo vhodnom okamžiku mohlo byť zmobilizované všetko na prekazenie uplatnenia práva a spravodlivosti. Za tým istým cieľom bol na Povereníctve spravodlivosti vopred zostavený pre veci ľudového súdnictva po schválení vedenia bývalej Demokratickej strany senát pre otázky milosti. Tento senát na príkaz povereníka spravodlivosti, napriek jasnému ustanoveniu zákona o tom, že v otázke udelenia, prípadne neudelenia milosti má konečné a rozhodujúce slovo senát, vynášajúci rozsudok, vypracoval návrh na udelenie milosti pre odsúdeného v spomínanom spore. Vedenie bývalej Demokratickej strany použilo tento protizákonný postup na veľké rozrušovanie kľudne plynúcej hladiny nášho vnútroštátneho života.

Možno nejako inak nazvať, ako zámerným sabotovaním zásad o očiste verejného života, postup Povereníctva spravodlivosti pri obsadzovaní miest predsedov senátov u ľudových súdov, keď je zistené, že väčšia časť týchto miest bola obsadená sudcami z povolania, preverenými s kvalifikáciou podľa písmena b, v smysle príslušných zákonných ustanovení, teda ľuďmi nepožívajúcimi plnej dôvery nového režimu.

Išlo tu zrejme reakčnému vedeniu bývalej Demokratickej strany o to, aby ovplyvnilo rozhodnutia senátov ľudových súdov tak, aby záväzky prijaté v aprílovom pakte z r. 1946 mohly byť splnené v tom smere, že nebude uplatnená spravodlivá odplata za činnosť kompromitovaných živlov. Nemožno sa potom diviť tomu, že výsledky konaní pred ľudovými súdmi v štatistických číslach sú tak úbohé, a sú temer výsmechom celej snahy o uplatnenie zásady o očiste nášho verejného života. Podľa týchto údajov javí sa nám výsledok očisty na Slovensku takto:

Pred ľudové súdy prišlo úhrnom 20.550 osôb, z ktorých bolo odsúdených 8.055, t. j. 39,205. Oslobodených bolo 12.495 osôb, t. j. 60,805, teda temer ²/₃.