Středa 17. března 1948

Vzhledem k těmto skutečnostem a dále vzhledem k tomu, ze po uzavření smlouvy možno počítat s tím, že se ušetří valut, je jistě ve všeobecném zájmu, aby tato smlouva byla přijata beze změny tak, jak byla uzavřena a jak byla navržena příslušnými výbory. Připojuji se též jménem branného výboru a navrhuji sněmovně přijetí této smlouvy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor soc.-politický je posl. Sova, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Sova: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Vláda předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu smlouvu mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o vojenských zaopatřovacích platech pro případ úmrtí nebo invalidity obětem války z roku 1939-1945, podepsanou v Paříži dne 1. prosince 1947. Tato smlouva navazuje na historické období, kdy demokratické a svobodymilovné síly celého světa ruku v ruce bojovaly proti nacistické tyranii. V řadě států, jejichž lid v těžkých dobách podal ruku bojujícím Čechoslovákům, zaujímala Francie jedno z předních míst. Ve Francii se formovali v prvé řadě naši vojáci, aby se zbraní v ruce nastoupili po boku francouzských spolubojovníků na frontě a později také s francouzskými partyzány v lesích. Na druhé straně stejně statečně bojovali i Francouzové na naší půdě. Bylo to především ve dnech slovenského povstání, kdy francouzští partyzáni kladli životy na naší půdě. Tyto činy a tyto oběti nás zavazují. Takové závazky jsou také cenným příspěvkem k vytvoření světového přátelství a míru.

Proto i tato významná smlouva mezi republikou Československou a republikou Francouzskou přispívá k zajištění po stránce sociální pro všechny ty, kteří v těžkých dobách okupace hrdinně bojovali po boku spojeneckých armád za osvobození naší vlasti. Vzájemná smlouva o zaopatřovacích vojenských platech v případě smrti a invalidity přiznává tatáž práva, která mají příslušníci francouzští, i československým státním občanům, kteří buď sloužili ve francouzské armádě aneb ve francouzském vojenském odboji jako součást vnitřních francouzských sil, a jejich rodinám. Stejné výhody budou požívati i jejich rodinní příslušníci, kteří jako občanské osoby utrpěli újmu na těle v důsledku válečných událostí ve Francii. Zajištění se vztahuje dále i na příslušníky československé zahraniční armády, která byla podrobena vrchnímu francouzskému velení za války v letech 1939-1945, a jejich rodiny za podmínky, mají-li stálé bydliště ve Francii. Naproti tomu stejným způsobem budou zajištěni po stránce sociální francouzští příslušníci, kteří sloužili v československém vojsku a účastnili se československého odboje za války v letech 1939-45. Zákonné zajištění vztahuje se též na jejich rodinné příslušníky. Je nutno připomenouti, že po uzavření smlouvy možno dále počítati s tím, že se ušetří valuty, jelikož bude možno snížiti invalidní zaopatřovací platy těm invalidům, kteří žijí ve Francii z povolení ministerstva sociální péče, a to tím, že by se jim vyplácel jen případný rozdíl mezi zaopatřovacími požitky francouzskými a československými.

Vzájemná smlouva jmenovaných států o sociálním zajištění bojovníků a jejich rodin za hranicemi vyplývá z mravní a vlastenecké povinnosti k těm, kteří přispěli k osvobození naší drahé vlasti. Proto navrhuji, aby slavná sněmovna přijala tento návrh beze změny. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vandrovec: Nejsou.

Zpravodaj posl. Štěpán: Není změn.

Zpravodaj posl. Sova: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce poradu, jímž je

3. Zpráva výborů rozpočtového a právního o návrhu poslanců Skaunice, dr Johna a soudruhů na vydání zákona (tisk 955), kterým se vyvlastňuje budova čp. 52 a obytný dům čp. 57 v Praze XII, zapsané ve vložce č. 2423 poz. knihy katastr. území Královské Vinohrady (tisk 1050).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Skaunic; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Skaunic: Paní a pánové!

Obě budovy, které slouží sněmovním účelům, patří Pražské burse pro zboží a cenné papíry. Tato bursa je veřejnoprávní korporací a je zřízena podle zákona z 1. IV. 1875, č. 67 ř. z.

Bursa ztratila po 5. květnu 1945 své oprávnění k existenci. Myslím také, že doby spekulačních bursovních obchodů patří nenávratné minulosti a že pro ně není a nikdy nebude místa v naší socializující demokracii. Přesto však byl dva dny po minulých volbách, 28. května 1946, výnosem min. financí. 94164/45-III/2 jmenován náhradní orgán na místě bývalé bursovní komory, a to ve formě bursovních důvěrníků. Úkolem sboru důvěrníků podle citovaného výměru je správa jmění bursy, opatřování osobních a věcných potřeb bursy, provedení změny stanov a přípravné práce pro případné znovuzahájení činnosti bursy.

Jmění bursy činí k 31. I. t. r. 16,650.801 Kčs a skládá se ze dvou již zmíněných nemovitostí v bilanční hodnotě 12,082.500 Kčs, z hotovostí a z cenných papírů. Nemovitosti spravuje prakticky hospodářské oddělení ústavodárného Národního shromáždění a pro správu ostatního jmění a těch několika úkolů, o nichž jsem mluvil, je v kanceláři bursy zaměstnáno 8 zaměstnanců. Nenáleží mi posuzovat, zda je vůbec zapotřebí udržovat tuto instituci. Soudím, že si tuto otázku posoudí finance samy.

Kromě vlastního bursovního jmění je u bursy zřízen zvláštní pensijní fond, který činil k 31. XII. 1946 3,464.146 Kčs a slouží k zabezpečení pensijních nároků zaměstnanců. Nadlepšovací pensijní fond byl zřízen dodatečně, a to 9. VI. 1947, tedy po dvou letech nečinnosti bursy. Stanovy tohoto fondu nebyly dosud schváleny.

Bude jen moudré, když tato bursovní korporace bude zrušena, zaměstnanci převedeni do některého peněžního ústavu, který by převzal jak zbývající majetek bursy, tak i pensijní fond. Jejich schopností a zkušeností by mohlo býti takto ekonomičtěji využito.

Sněmovna byla v těchto místnostech umístěna jen provisorně. Provisorium toto potrvá však dlouhou řadu let, neboť nelze ani pomyslit na stavbu nového parlamentu. Je tu tolik naléhavějších prací, jako je výstavba průmyslu, bytů pro pracující, zdravotnického zařízení a jiných nezbytných úkolů. Na nový parlament si proto budeme muset počkat! Nutné adaptační práce na úpravu tohoto našeho provisoria si vyžádaly již téměř 24 mil. Kčs. Nájemné a poplatky činí více než 1,000.000 Kčs ročně. Podle nástinu nájemní smlouvy je povinna strana najímající uvésti svým nákladem sály do stavu podle dohody a provésti oddělení nyní spojených tří domů. Znamenalo by to v budoucnu další miliony zbytečných nákladů.

Rozpočtový výbor uvážil všechny tyto okolnosti a usnesl se ve své schůzi dne 11. února jednomyslně, aby nemovitosti zapsané ve vložce č. 2423 pozemkové knihy pro katastrální území Královské Vinohrady byly vyvlastněny ve prospěch státu bez náhrady. Projevil tak plné pochopení pro potřeby státu a žádá slavnou sněmovnu o schválení. (Souhlas.)

Předseda: Zpravodajem za výbor právní je pan posl. Doležel; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Doležel: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Právní výbor ústavodárného Národního shromáždění projednal ve své schůzi 19. února t. r. iniciativní návrh soc.-demokratických poslanců dr Johna, Skaunice a druhů na vydání zákona, kterým se vyvlastňuje budova č. 52 a obytný dům č. 57 v Praze XII, zapsané ve vložce číslo 2423 pozemkové knihy katastrálního území Královské Vinohrady. Osnova tohoto iniciativního návrhu byla právním výborem jednomyslně přijata a právní výbor proto doporučuje slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění přijetí tohoto iniciativního návrhu. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Skaunic: Nejsou.

Zpravodaj posl. Doležel: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.).

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Před ukončením schůze sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Paškovi, Buchvaldkovi, Vítovcovi, Koštejnovi, Sajalovi, na tento týden posl. Olbrachtovi, Borůvkovi, Mrázovi, Podzimkovi, Ant. Gottvaldovi.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 18. března 1948 o 9.30 hod.

s pořadem:

1. Doplňovací volba členů předsednictva ústavodárného Národního shromáždění a jejich slib.

2. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1037) o převedení smluvních zaměstnanců (dělníků) ve veřejné službě do regulovaného služebního poměru a o některých změnách tohoto poměru (tisk 1069).

3. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1038) o činovném státních a některých jiných veřejných zaměstnanců (tisk 1070).

4. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1039), kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 16. května 1946, č. 132 Sb., o výměře výslužného některých státních a jiných veřejných zaměstnanců na poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 1071).

5. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1040) o odškodnění a jiných opatřeních pro některé veřejné zaměstnance, kteří byli přeloženi do výslužby, nebo jejichž služební poměr byl rozvázán v době nesvobody (tisk 1072).

6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 998), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o zajištění hospodářské spolupráce, podepsaná dne 4. července 1947 v Praze (tisk 1068)

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání posl. Dečiho (tisk 1078).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní listiny za vydání k trestnímu stíhání posl. Ursínyho (tisk 1074).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní listiny za vydání k trest. stíhání posl. dr Krajiny (tisk 1077).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní listiny za vydání k trest. stíhání posl. dr Hodži (tisk 1073).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání posl. Čížka (tisk 1075).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání posl. Hory (tisk 1076).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Strážnici za souhlas k trest. stíhání posl. Mráze (tisk 1002).

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 14 hod. 50 min.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP