Vzhledem k těmto skutečnostem a dále vzhledem
k tomu, ze po uzavření smlouvy možno počítat
s tím, že se ušetří valut, je jistě
ve všeobecném zájmu, aby tato smlouva byla
přijata beze změny tak, jak byla uzavřena
a jak byla navržena příslušnými
výbory. Připojuji se též jménem
branného výboru a navrhuji sněmovně
přijetí této smlouvy. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor
soc.-politický je posl. Sova, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Sova: Pane předsedo, slavná sněmovno!
Vláda předkládá ústavodárnému
Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu smlouvu mezi republikou Československou
a republikou Francouzskou o vojenských zaopatřovacích
platech pro případ úmrtí nebo invalidity
obětem války z roku 1939-1945, podepsanou v Paříži
dne 1. prosince 1947. Tato smlouva navazuje na historické
období, kdy demokratické a svobodymilovné
síly celého světa ruku v ruce bojovaly proti
nacistické tyranii. V řadě států,
jejichž lid v těžkých dobách podal
ruku bojujícím Čechoslovákům,
zaujímala Francie jedno z předních míst.
Ve Francii se formovali v prvé řadě naši
vojáci, aby se zbraní v ruce nastoupili po boku
francouzských spolubojovníků na frontě
a později také s francouzskými partyzány
v lesích. Na druhé straně stejně statečně
bojovali i Francouzové na naší půdě.
Bylo to především ve dnech slovenského
povstání, kdy francouzští partyzáni
kladli životy na naší půdě. Tyto
činy a tyto oběti nás zavazují. Takové
závazky jsou také cenným příspěvkem
k vytvoření světového přátelství
a míru.
Proto i tato významná smlouva mezi republikou Československou
a republikou Francouzskou přispívá k zajištění
po stránce sociální pro všechny ty,
kteří v těžkých dobách
okupace hrdinně bojovali po boku spojeneckých armád
za osvobození naší vlasti. Vzájemná
smlouva o zaopatřovacích vojenských platech
v případě smrti a invalidity přiznává
tatáž práva, která mají příslušníci
francouzští, i československým státním
občanům, kteří buď sloužili
ve francouzské armádě aneb ve francouzském
vojenském odboji jako součást vnitřních
francouzských sil, a jejich rodinám. Stejné
výhody budou požívati i jejich rodinní
příslušníci, kteří jako
občanské osoby utrpěli újmu na těle
v důsledku válečných událostí
ve Francii. Zajištění se vztahuje dále
i na příslušníky československé
zahraniční armády, která byla podrobena
vrchnímu francouzskému velení za války
v letech 1939-1945, a jejich rodiny za podmínky, mají-li
stálé bydliště ve Francii. Naproti tomu
stejným způsobem budou zajištěni po
stránce sociální francouzští
příslušníci, kteří sloužili
v československém vojsku a účastnili
se československého odboje za války v letech
1939-45. Zákonné zajištění vztahuje
se též na jejich rodinné příslušníky.
Je nutno připomenouti, že po uzavření
smlouvy možno dále počítati s tím,
že se ušetří valuty, jelikož bude
možno snížiti invalidní zaopatřovací
platy těm invalidům, kteří žijí
ve Francii z povolení ministerstva sociální
péče, a to tím, že by se jim vyplácel
jen případný rozdíl mezi zaopatřovacími
požitky francouzskými a československými.
Vzájemná smlouva jmenovaných států
o sociálním zajištění bojovníků
a jejich rodin za hranicemi vyplývá z mravní
a vlastenecké povinnosti k těm, kteří
přispěli k osvobození naší drahé
vlasti. Proto navrhuji, aby slavná sněmovna přijala
tento návrh beze změny. (Souhlas.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Vandrovec: Nejsou.
Zpravodaj posl. Štěpán: Není
změn.
Zpravodaj posl. Sova: Nejsou.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám
o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odstavce poradu, jímž je
3. Zpráva výborů rozpočtového
a právního o návrhu poslanců Skaunice,
dr Johna a soudruhů na vydání zákona
(tisk 955), kterým se vyvlastňuje budova čp.
52 a obytný dům čp. 57 v Praze XII, zapsané
ve vložce č. 2423 poz. knihy katastr. území
Královské Vinohrady (tisk 1050).
Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl.
Skaunic; dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Skaunic: Paní a pánové!
Obě budovy, které slouží sněmovním
účelům, patří Pražské
burse pro zboží a cenné papíry. Tato
bursa je veřejnoprávní korporací a
je zřízena podle zákona z 1. IV. 1875, č.
67 ř. z.
Bursa ztratila po 5. květnu 1945 své oprávnění
k existenci. Myslím také, že doby spekulačních
bursovních obchodů patří nenávratné
minulosti a že pro ně není a nikdy nebude místa
v naší socializující demokracii. Přesto
však byl dva dny po minulých volbách, 28. května
1946, výnosem min. financí. 94164/45-III/2 jmenován
náhradní orgán na místě bývalé
bursovní komory, a to ve formě bursovních
důvěrníků. Úkolem sboru důvěrníků
podle citovaného výměru je správa
jmění bursy, opatřování osobních
a věcných potřeb bursy, provedení
změny stanov a přípravné práce
pro případné znovuzahájení
činnosti bursy.
Jmění bursy činí k 31. I. t. r. 16,650.801
Kčs a skládá se ze dvou již zmíněných
nemovitostí v bilanční hodnotě 12,082.500
Kčs, z hotovostí a z cenných papírů.
Nemovitosti spravuje prakticky hospodářské
oddělení ústavodárného Národního
shromáždění a pro správu ostatního
jmění a těch několika úkolů,
o nichž jsem mluvil, je v kanceláři bursy zaměstnáno
8 zaměstnanců. Nenáleží mi posuzovat,
zda je vůbec zapotřebí udržovat tuto
instituci. Soudím, že si tuto otázku posoudí
finance samy.
Kromě vlastního bursovního jmění
je u bursy zřízen zvláštní pensijní
fond, který činil k 31. XII. 1946 3,464.146 Kčs
a slouží k zabezpečení pensijních
nároků zaměstnanců. Nadlepšovací
pensijní fond byl zřízen dodatečně,
a to 9. VI. 1947, tedy po dvou letech nečinnosti bursy.
Stanovy tohoto fondu nebyly dosud schváleny.
Bude jen moudré, když tato bursovní korporace
bude zrušena, zaměstnanci převedeni do některého
peněžního ústavu, který by převzal
jak zbývající majetek bursy, tak i pensijní
fond. Jejich schopností a zkušeností by mohlo
býti takto ekonomičtěji využito.
Sněmovna byla v těchto místnostech umístěna
jen provisorně. Provisorium toto potrvá však
dlouhou řadu let, neboť nelze ani pomyslit na stavbu
nového parlamentu. Je tu tolik naléhavějších
prací, jako je výstavba průmyslu, bytů
pro pracující, zdravotnického zařízení
a jiných nezbytných úkolů. Na nový
parlament si proto budeme muset počkat! Nutné adaptační
práce na úpravu tohoto našeho provisoria si
vyžádaly již téměř 24 mil.
Kčs. Nájemné a poplatky činí
více než 1,000.000 Kčs ročně.
Podle nástinu nájemní smlouvy je povinna
strana najímající uvésti svým
nákladem sály do stavu podle dohody a provésti
oddělení nyní spojených tří
domů. Znamenalo by to v budoucnu další miliony
zbytečných nákladů.
Rozpočtový výbor uvážil všechny
tyto okolnosti a usnesl se ve své schůzi dne 11.
února jednomyslně, aby nemovitosti zapsané
ve vložce č. 2423 pozemkové knihy pro katastrální
území Královské Vinohrady byly vyvlastněny
ve prospěch státu bez náhrady. Projevil tak
plné pochopení pro potřeby státu a
žádá slavnou sněmovnu o schválení.
(Souhlas.)
Předseda: Zpravodajem za výbor právní
je pan posl. Doležel; dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Doležel: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Právní výbor ústavodárného
Národního shromáždění
projednal ve své schůzi 19. února t. r. iniciativní
návrh soc.-demokratických poslanců dr Johna,
Skaunice a druhů na vydání zákona,
kterým se vyvlastňuje budova č. 52 a obytný
dům č. 57 v Praze XII, zapsané ve vložce
číslo 2423 pozemkové knihy katastrálního
území Královské Vinohrady. Osnova
tohoto iniciativního návrhu byla právním
výborem jednomyslně přijata a právní
výbor proto doporučuje slavnému ústavodárnému
Národnímu shromáždění
přijetí tohoto iniciativního návrhu.
(Souhlas.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Skaunic: Nejsou.
Zpravodaj posl. Doležel: Nejsou.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.).
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Před ukončením schůze sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Paškovi, Buchvaldkovi, Vítovcovi, Koštejnovi, Sajalovi, na tento týden posl. Olbrachtovi, Borůvkovi, Mrázovi, Podzimkovi, Ant. Gottvaldovi.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 18. března 1948 o 9.30 hod.
1. Doplňovací volba členů předsednictva
ústavodárného Národního shromáždění
a jejich slib.
2. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1037) o převedení smluvních
zaměstnanců (dělníků) ve veřejné
službě do regulovaného služebního
poměru a o některých změnách
tohoto poměru (tisk 1069).
3. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1038) o činovném státních a některých jiných veřejných zaměstnanců (tisk 1070).
4. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1039), kterým se rozšiřuje
platnost zákona ze dne 16. května 1946, č.
132 Sb., o výměře výslužného
některých státních a jiných
veřejných zaměstnanců na poživatele
odpočivných (zaopatřovacích) platů
(tisk 1071).
5. Zpráva výborů sociálně-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1040) o odškodnění a jiných
opatřeních pro některé veřejné
zaměstnance, kteří byli přeloženi
do výslužby, nebo jejichž služební
poměr byl rozvázán v době nesvobody
(tisk 1072).
6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 998), kterým se předkládá
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou
a republikou Polskou o zajištění hospodářské
spolupráce, podepsaná dne 4. července 1947
v Praze (tisk 1068)
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání
posl. Dečiho (tisk 1078).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní
listiny za vydání k trestnímu stíhání
posl. Ursínyho (tisk 1074).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní
listiny za vydání k trest. stíhání
posl. dr Krajiny (tisk 1077).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní
listiny za vydání k trest. stíhání
posl. dr Hodži (tisk 1073).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání
posl. Čížka (tisk 1075).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání
posl. Hory (tisk 1076).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Strážnici za souhlas k trest. stíhání posl. Mráze (tisk 1002).
Končím schůzi.