3. Jaká opatření hodlá učiniti,
aby případné škody byly nahrazeny?
4. Jaká opatření hodlá dále
učiniti, aby neočištění kolaboranti
nemohli zastávati tato zodpovědná místa?
5. Zda je pan ministr ochoten obsazovati tato místa lidmi
nejen odborně, ale i mravně kvalifikovanými?
Předseda: Dávám slovo k odpovědi
na tento dotaz panu ministru vnitřního obchodu dr
Čepičkovi.
Ministr dr Čepička: Paní a pánové!
Dr Touška jmenoval zmocněncem pro plánovitou
obnovu v hotelnictví moravsko-slezských lázní,
a to pro Jeseník, Lázně Jeseník a
Dolní Lipovou, ministr vnitřního obchodu
dr Pietor dne 5. března 1946. Toto jmenování
stalo se v dohodě s úřadem předsednictva
vlády a za souhlasu ministerstev zdravotnictví,
financí, školství a sociální
péče. Mezi osobními doklady dr Touška,
jak bylo zjištěno později, bylo i osvědčení
o národní spolehlivosti, vydané místním
národním výborem pro Prahu XIX ze dne 30.
června 1945. Očistná komise ministerstva
zahraničních věcí navrhla již
loňského roku stíhání dr Touška
pro jeho činnost za okupace, a v květnu 1947 postoupila
veškeré spisy tohoto případu se týkající
ministerstvu školství a osvěty, ježto
dr Toušek byl naposled zaměstnán v Státní
pedagogické knihovně Komenského v Praze.
Disciplinární řízení teprve
bude prováděti v I. instanci zvláštní
disciplinární komise při zemském národním
výboru v Praze, která však není doposud
ustavena. Vzhledem k tomu nemohlo býti příslušné
řízení proti dr Touškovi ani zahájeno.
Jakmile se ministerstvo vnitřního obchodu dovědělo
o uvedených okolnostech, zbavilo dr Touška jeho funkce.
Podotýkám, že dr Toušek je veden v resortu
ministerstva školství, kde pobírá pensi.
Hospodaření v hotelových podnicích
v Lázních Jeseníku, pokud jsou ve správě,
resp. pod dozorem ministerstva vnitřního obchodu,
jest aktivní. Převážná část
podniků je však spravována ministerstvem zdravotnictví,
na př. sanatorium Priessnitzovo a jiné. Na hospodaření
těchto podniků nemá ministerstvo vnitřního
obchodu vlivu. V Dolní Lipové jsou veškeré
hotely pod dohledem ministerstva zdravotnictví a ministerstvo
vnitřního obchodu nemá rovněž
vlivu na jejich hospodaření. Celkový provozní
výsledek všech hotelů, podléhajících
dozoru ministerstva vnitřního obchodu, bude v roce
1947 aktivní.
Ministerstvo vnitřního obchodu neudělilo
tedy dr Touškovi národní správu v žádném
podniku v uvedených lázeňských místech.
Do podniků jsou dosazováni národní
správci s přednostním právem na základě
rozhodnutí meziministerské komise a ministerstvo
vnitřního obchodu dbá o to, aby navrhované
osoby byly jak odborně, tak mravně kvalifikovány
pro vedení podniků důležitých
pro cizinecký ruch v našich lázních.
Předseda: Žádám pana posl. Caňkáře,
aby přečetl svůj dotaz na pana ministra financí
ve věci trvalejší úpravy finančního
hospodaření svazků územní samosprávy.
Posl. Caňkář: Pane předsedo,
pane ministře, paní a pánové!
20. prosince roku minulého odhlasovali jsme zákon
čís. 249 o prozatímní úpravě
finančního hospodářství svazků
územní samosprávy. K tomuto zákonu
byla také připojena resoluce, z níž
uvádím: "Budiž ihned přikročeno
k přípravě trvalejší úpravy
finančního hospodaření svazků
územní samosprávy se zřetelem na zamýšlenou
berní reformu, a sice za účasti zemských
národních výborů, Sboru pověřenců,
českého a moravskoslezského ústředí
samosprávných svazků i zaměstnanců
lidové samosprávy."
Zákon i resoluce byly odhlasovány již téměř
před rokem. Polovina doby platnosti terminovaného
zákona čís. 249/46 Sb., tedy již skoro
uplynula.
Táži se proto zdvořile pana ministra financí,
v jakém stadiu jsou přípravy k vládní
osnově zákona o trvalejší úpravě
finančního hospodaření svazků
územní samosprávy, která jim také
má vrátiti jejich bývalou hospodářskou
samostatnost.
Dále se táži pana ministra financí,
zdali jest ochoten s panem ministrem vnitra připraviti
očekávanou vládní osnovu zákona
ve smyslu citované resoluce tak, aby ji ještě
toto ústavodárné Národní shromáždění,
jehož funkční období se také
chýlí ke konci, včas mohlo projednati a schváliti.
Předseda: Dávám slovo k odpovědi
na tento dotaz panu ministrovi financí.
Ministr dr Dolanský: Slavné ústavodárné
Národní shromáždění!
Podle usnesení vlády ze dne 6. září
1946 bylo uloženo ministru vnitra, aby zahájil v dohodě
s ministrem financí neprodleně práce na konečné
normativní úpravě finančního
hospodářství svazků územní
samosprávy se zřetelem na daňovou reformu.
Vzhledem k tomu odpovídám na dotaz pana posl. Caňkáře
po dohodě s ministrem vnitra.
Je třeba především zdůrazniti,
že pro řešení budoucí trvalejší
celkové úpravy finančního hospodaření
svazků územní samosprávy je velmi
důležité, aby byly rozhodnuty včas zásadní
otázky, týkající se konstrukce t.
zv. územní samosprávy, z nichž některé
předpokládají dokonce řešení
v nové ústavě. Při zmíněné
úpravě bude však též rozhodné,
jaké úkoly budou územní samosprávě
svěřeny a kterak budou rozděleny mezi jednotlivé
nositele této samosprávy, resp. nositele decentralisované
státní správy. V tomto směru není
zatím ústavou ještě rozhodnuto.
Bez ohledu na to se v nynějším stadiu příprav
uvažuje o zásadách, na kterých by měla
býti trvalejší úprava budována,
a s tím souvisící problémy se studují
se všech hledisek. Současně se shromažďuje
potřebný statistický materiál. Je
nutno především zvážiti výhody
a stíny jak systému přídělového,
tak i systému, který by dával územním
svazkům finanční výsost v tom smyslu,
že by si samy určovaly, ovšem v mezích
zákonem stanovených, své příjmy
a tudíž samy stanovily zatížení
svého poplatnictva. Při tom je nutno ovšem
přihlížeti k nynějším změněným
poměrům proti dobám, kdy platil přirážkový
systém.
Potřeba nynější samosprávy je
dosud vyjádřena rozpočty na léta 1946,
1947 a 1948, z nichž však je patrno, že teprve
rozpočty na léta 1947 a 1948 lze považovati
- byť i s určitými výhradami - za přibližný
skutečný obraz řádných potřeb
územní samosprávy. Ani příjmová
stránka rozpočtu - pokud jde o příjmy,
u nichž se uplatňuje hospodářská
samostatnost svazků - nevyjadřuje ještě
plně možnosti, vyhrazené národním
výborům v tomto oboru. Uvažuje se proto o možnosti,
jak nejlépe a nejlevněji zajistiti, aby příjmy
z nynějších samosprávních dávek
a poplatků byly opravdu co nejúplněji podchyceny.
Známá data rozpočtová jsou ohodnocována,
aby mohla sloužiti za podklad pro objektivní zjišťování
potřeb.
Dále je nutno vycházeti ze zásady, že
nelze zejména ponechati malé a chudé obce,
aby byly odkázány pouze na své nevydatné
prameny příjmové. Minulá doba ukázala
nevhodnost přirážkového systému,
který způsoboval, že chudé obce se nemohly
vzpamatovati. Vysoké přirážky jednak
bránily usazení nových podniků, jednak
způsobovaly, že i domácí podniky zanikaly
nebo byly přemisťovány do míst přirážkově
výhodnějších. Z toho vyplývá
potřeba postarati se v těchto případech
o nutné doplnění příjmů.
Je proto nezbytné nalézti nejvhodnější
formu pro poskytování pomoci, při čemž
nelze pustiti se zřetele zásadu pokud možno
rovnoměrného zatížení poplatnictva.
(Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím snažně
o klid.
Žádám pana posl. Šulíka,
aby přečetl svůj dotaz na pana ministra financí
ve věci vyměřování poplatků,
zejména z převodu nemovitostí a poplatků
pozůstalostních.
Posl. Šulík: Pane předsedo, slavné
ústavodárné Národní shromáždění!
Již delší dobu docházejí stížnosti,
že nejsou včas anebo vůbec vyměřovány
případy poplatkové. Jde především
o poplatky z převodu nemovitostí a o poplatky pozůstalostní.
Proto táži se pana ministra:
1. Je panu ministru znám stav poplatkové agendy
u berních úřadů a okresních
finančních ředitelství?
2. Mohl by pan ministr financí sděliti, jaký
je počet poplatkových nedodělků a
kolik činí poplatkové nedoplatky?
3. V případě zjištění
neuspokojivého stavu poplatkové agendy je pan ministr
financí ochoten sděliti zjištěné
příčiny a jaká opatření
hodlá učiniti za účelem běžného
vyřizování?
Předseda: Dávám slovo k odpovědi
na tento dotaz panu ministrovi financí.
Ministr dr Dolanský: Slavné ústavodárné
Národní shromáždění!
Vzhledem k mimořádně velikým úkolům,
které nyní musí zdolávati finanční
správa v obnoveném státě, není
postačující osobní vybavení
finančního resortu, přísně
dodržujícího vydaný zákaz přijímání
sil. Nedostatek pracovních sil je pociťován
též v poplatkových odděleních
okresních finančních ředitelství
a berních úřadů a u poplatkových
úřadů, a to ještě ostřeji
než u úřadů a oddělení
jiných berních odvětví. Odliv pracovních
sil do jiných oborů veřejné správy,
zejména do nově zřízených úřadů,
který nastal v době po revoluci, projevil se totiž
zvláště silně v oboru poplatků
a daní obchodových.
V současné době je jedním z nejnaléhavějších
úkolů finanční správy urychleně
dokončiti vyměření a vybrání
majetkových dávek. Ke zdolání tohoto
úkolu bylo třeba použíti také
určitého počtu sil přidělených
k poplatkové agendě. Vedle toho jsou úředníci
přidělení k této agendě nuceni
pro účely majetkových dávek prováděti
některá šetření a zjišťovati
a vyřizovati pro berní správy z poplatkových
spisů a z poplatkových účetních
knih a zápisů různá data a skutkové
okolnosti.
Konečně je nutno přihlédnouti i ke
značnému vzrůstu poplatkové agendy,
který s sebou nese stále se rozvíjející
hospodářský život, komplikované
poválečné poměry, restituce atd. Možno
říci, že za prvních 10 měsíců
roku 1947 došlo úřadům více poplatkových
spisů než za celý rok 1946, nehledě
k tomu, že jde o případy zvlášť
komplikované.
Uvedené skutečnosti se nutně projevují
v počtu nevyřízených poplatkových
spisů a mají vliv i na celkovou výši
poplatkových nedoplatků. Nevyřízených
poplatkových spisů vyměřovacích
bylo vykázáno u berních a poplatkových
úřadů a u okresních finančních
ředitelství v zemích českých
k 30. listopadu 1947 celkem 201.093. Je to asi o 44.600 spisů
více, než bylo vykázáno k 31. prosinci
1946. Pro srovnání jest uvésti, že celkový
záběh těchto spisů činil v
roce 1946 v českých zemích asi půl
milionu.
Jestliže stoupnutí nevyřízených
spisů spadá u některých úřadů
v prvé řadě na vrub poplatků z převodu
nemovitostí a pozůstalostních dávek,
je to způsobeno tím, že právě
spisy týkající se obojích těchto
dávek vyžadují zpravidla obtížnějšího
řízení ke zjištění vyměřovacího
základu než jiné spisy poplatkové. Přechodné
zatížení zmíněnou výpisovou
akcí nutí pak úřady, že vyřizují
především spisy, které takovéhoto
pracnějšího instruování nepotřebují.
Ježto se však poplatky z převodu nemovitostí
platí z větší části přímo,
bez vyčkání úředního
vyměření, může dojíti
při opožděném vyměřování
ke zdržení ve vybírání poplatku
státní pokladnou jen výjimečně,
pokud se týče jen co do části placené
až po vyměření. (Předsednictví
převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)
Poplatkových nedoplatků bylo k 30. září
1947 celkem 206,129.823 Kčs, z čehož 10 až
15 % činí poplatky zákonně posečkané
a poplatkové nedoplatky váznoucí za konfiskáty,
které zatím nemohou býti likvidovány
a jsou z velké části převzaty Fondem
národní obnovy podle § 2 zák. č.
31 z roku 1947. Uvedený stav nedoplatků zvýšil
se podle stavu k 31. prosinci 1946 o více než 60 mil.
Kčs, proti stavu nedoplatků k 30. červnu
1947 však poklesl asi o 5 mil. Kčs.
I když se celkový stav poplatkové agendy proti
stavu koncem roku 1946 zhoršil, nelze jej - za okolností
pro finanční správu daných - označiti
za zvláště neuspokojivý. V nedoplatcích
se již dokonce projevuje určité zlepšení.
Pokud pak jde o nevyřízené vyměřovací
spisy, nastane podstatné zlepšení odpadnutím
mimořádného zatížení pracemi
pro účely majetkových dávek. Uvedení
celé poplatkové agendy do skutečně
normálního stavu však předpokládá,
že osobní vybavení úřadů,
obstarávajících tuto agendu, bude odpovídati
nejméně jejich vybavení v době před
válkou. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Prosím pana posl. Šulíka, aby vznesl
svůj dotaz na pana ministra financí ve věci
obsazování vedoucích míst u finanční
správy v zemi Moravskoslezské.
Posl. Šulík: Paní místopředsedkyně,
slavné ústavodárné Národní
shromáždění!
Podle sdělení zaměstnanecké rady zemského
finančního ředitelství v Brně
ze dne 27. října 1947, č. 51.079/47, byl
ustanoven přednostou VI. odboru na místo systemisované
v druhé platové stupnici finanční
rada Antonín Flanderka. O jeho ustanovení na výše
uvedenou funkci nebyla však příslušná
zaměstnanecká rada vůbec informována
a ani nebyla přizvána k součinnosti. Tento
postup je v příkrém rozporu s jasným
zněním § 22, č. 3 dekretu presidenta
republiky č. 104/45 Sb.
Táži se proto pana ministra financí, zda je
mu tento případ znám, zda je ochoten sděliti,
jaké důvody vedly k tomuto ustanovení a proč
jsou porušována příslušná
ustanovení dekretu č. 104/45 Sb.?
Jaká opatření hodlá v zájmu
důvěry zaměstnanců okrskové
celní správy a pohraniční finanční
stráže učiniti a zda hodlá podobné
- zájmům služby neodpovídající
zjevy - zameziti?
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Prosím pana ministra financí, aby odpověděl
na tento dotaz.
Ministr dr Dolanský: Slavné ústavodárné
Národní shromáždění!
Úmrtím vládního rady dr Františka
Vrbky uprázdnilo se místo přednosty okrskové
celní správy v zemi Moravskoslezské. Poněvadž
jde o velmi důležitý úsek finanční
správy, učinilo presidium zemského finančního
ředitelství v Brně z podnětu ministerstva
financí opatření v tom směru, že
vynesením ze dne 5. listopadu 1947, čís.
2153/1 p. p./47, pověřilo zatímním
vedením okrskové celní správy v Brně
finančního radu Antonína Flanderku. K tomuto
zatímnímu opatření vedla snaha obsaditi
toto místo schopným úředníkem,
který zná dobře poměry na severovýchodní
hranici země Moravskoslezské, jež je po stránce
organisační v méně dobrém stavu
než hranice jižní. Finanční rada
Flanderka jest velmi dobře znalý poměrů
na této hranici. Je též služebně
starší než dosavadní zástupce přednosty
okrskové celní správy, finanční
rada dr Bohumil Brodský.
Než došlo k tomuto opatření, které
se stalo 5. listopadu 1947, byli dne 29. října t.
r. zaměstnanecké radě oznámeni kandidáti,
přicházející v úvahu na toto
místo, aby mohla zaujmouti stanovisko.
Zaměstnanecká rada se vyjádřila k
zamýšlenému opatření dopisem
ze dne 30. října 1947, č. 5193/47, na nějž
odpovědělo presidium zemského finančního
ředitelství v Brně sdělením
ze dne 3. listopadu 1947, č. 464/10, p. p./47, a odůvodnilo
svůj postup.
Nelze tedy tvrditi, že byla porušena ustanovení
dekretu č. 104/45 o závodních a podnikových
radách, zejména ustanovení § 22, č.
3 tohoto dekretu, a to tím méně, že
finanční rada Flanderka byl pověřen
vedením okrskové celní správy jen
prozatímně.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Děkuji panu ministrovi.
Žádám pana posl. Sedláka, aby
přednesl svůj dotaz na pana ministra zahraničního
obchodu ve věci unikání národních
hodnot při zahraničním obchodu, jakož
i ve věci praxe v povolovací sekci ministerstva
zahraničního obchodu.
Posl. Sedlák: Paní místopředsedkyně,
páni ministři, slavná sněmovno!
Různé věcné dary docházející
z ciziny, dary značných hodnot, zahraniční
automobily, káva, textilie, cigarety a různé
přístroje, docházející zejména
v posledním roce, dokazují, že nejde o dary
zahraničních přátel našich občanů,
tedy o dary z prostředků ciziny. Je zde důvodné
podezření, že některými dovozci
a vývozci byla nastoupena pro naše hospodářství
nebezpečná cesta podfakturování vyvážených
hodnot na úředních účtech a
posléze hodnotnější prodej tohoto zboží
v cizině, čímž vznikají značná
zahraniční soukromá konta. Státu unikají
tímto způsobem devisy, při rozsahu našeho
zahraničního obchodu odhadované na stamiliony.
Tímto způsobem jsou ukládány výsledky
národní práce neodpovědnými
jednotlivci nezdanitelně v cizině.
Dovoluji si požádati p. ministra zahraničního
obchodu o sdělení, zda je ochoten sděliti
nejvýznačnější dary došlé
na jednotlivce z ciziny, provésti o těchto darech
šetření a vyžádati si spoluúčast
veřejnosti na takových šetřeních.
Dále prosím o sdělení, zda je pan
ministr ochoten oznámiti, jakým způsobem
a jakými odbornými silami je zpracováván
seznam dovozců, na základě jakých
údajů jsou firmy pojímány do seznamu
vývozců a kdo sleduje jejich výsledky, pokud
se týká cenových marží, jakož
i kvality zboží.
Konečně prosím, zda je p. ministr ochoten
sděliti adresy v posledním roce nově zařazených
vývozců a dovozců a dáti překontrolovati
činnost povolovací sekce ministerstva zahraničního
obchodu.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Poněvadž pan ministr zahraničního obchodu
se nemůže do schůze dostaviti, dávám
slovo panu ministru spravedlnosti, aby v jeho zastoupení
na dotaz odpověděl.
Ministr dr Drtina: K dotazu pana poslance Sedláka
podle § 65 zák. č. 140 sděluji toto:
Povolování dovozu v tak zvané "dárkové
akci" řídí zvláštní,
pro tento účel ustanovená komise. Dovoz darů
větších hodnot se povoluje jenom tehdy, když
zdejší dovozce (obdarovaný) zaplatí
do vyrovnávacího fondu při ministerstvu zahraničního
obchodu zvláštní poplatek ve výši
v cizině zaplacené ceny daru a dovozného.
Tak na př. je-li prodejní cena osobního auta
2.200 dolarů a dovoz činí 10.000 Kčs,
zaplatí dovozce do fondu ministerstva zahraničního
obchodu 120.000 Kčs.
Bez zvláštního poplatku se povoluje dovoz prokazatelných
darů, na př. rodičů dětem a
darů mezi sourozenci.
V říjnu a listopadu t. r. bylo zmíněné
komisi předloženo 39 žádostí o
povolení dovozu osobních aut v dárkové
akci. Z tohoto počtu bylo 6 žádostí
povoleno bez placení poplatku, poněvadž šlo
o dary rodičů dětem a o dary mezi sourozenci;
8 žádostí bylo komisí zamítnuto.
Dalších 15 žádostí bylo povoleno
za podmínky, že dovozci zaplatí do vyrovnávacího
fondu při ministerstvu zahraničního obchodu
nákupní cenu auta a dovozné. U 10 žádostí
se ještě šetří bližší
podrobnosti u dárců i u obdarovaných.