Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík.

Zapisovatelé dr Kokeš, dr Neuman.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády dr Zenkl; ministři dr Dolanský, dr Drtina, Hála, dr Ripka, dr Stránský.

214 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru právního o návrhu poslanců Štětky, Langra, Vičánka, dr Štefánika, Hladkého a dr Šoltésze (tisk 537) na vydání zákona o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění (tisk 694).

2. Rozprava o prohlášení ministra spravedlnosti dr Drtiny o činnosti a výsledcích retribučního soudnictví, učiněném v 55. schůzi dne 29. května 1947.

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 619) o Likvidačním fondu měnovém (tisk 702).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji 63. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dala jsem dodatečně pro včerejší schůzi posl. Zápotockému, Švermové, Mrázovi, R. Svobodovi, Chleborádovi, pro dnešní schůzi posl. Brojovi.

Navrhuji, aby výborům zemědělskému, právnímu a rozpočtovému byla stanovena lhůta k podání zpráv o vládním návrhu zákona o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy (tisk 542) do čtvrtka dne 3. července 1947 do 12. hodiny.

Kdo s navrženou lhůtou jmenovaným výborům pro uvedenou osnovu zákona (tisk 542) souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina - lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru právního o návrhu poslanců Štětky, Langra, Vičánka, dr Štefánika, Hladkého a dr Šoltésze (tisk 537) na vydání zákona o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění (tisk 694).

Zpravodajem je p. posl. dr Hobza, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Paní předsedkyně, slavná sněmovno!

Ústavní zákon ze dne 11. dubna 1946, čís. 65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění v čl. 8 stanovil, že zákonem o jednacím řádu budou stanovena pravidla pro jednání ústavodárného Národního shromáždění a pro jeho styk s vládou a na venek. Dále, že ústavodárné Národní shromáždění může v rámci zákona o jednacím řádě stanoviti pravidla o svém vnitřním jednání vlastním usnesením. Dokud se tak nestane a pokud ústavní zákon čís. 65/45 nestanoví jinak, bylo v témže článku stanoveno - obdobně jako už dříve pro Prozatímní Národní shromáždění - že jest užíti přiměřeně ustanovení ústavní listiny, jednacích řádů a jiných předpisů, platných pro Národní shromáždění - poslaneckou sněmovnu.

Ústavně-právní výbor Prozatímního Národního shromáždění k tomuto čl. 8 vyslovil očekávání, že ústavodárné Národní shromáždění si vytvoří co nejdříve vlastní jednací řád. To se však nestalo a zatímní přiměřené užívání jednacího řádu bývalé poslanecké sněmovny, stanoveného zákonem ze dne 15. dubna 1920, čís. 325/1920 Sb., ve znění několikrát novelisovaném se prodloužilo neočekávaně.

Z podnětu předsednictva sněmovny již před několika měsíci zahájeny byly porady o novém jednacím řádě, na nichž brali podíl vedle sněmovní kanceláře a klubovních tajemníků také zástupci jednotlivých klubů z právního výboru. Výsledkem těchto porad je iniciativní návrh posl. Štětky, Langra, Vičánka, dr Štefánika, Hladkého a dr Šoltésze na vydání zákona o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění tisk č. 537.

Tento návrh přimyká se úzce k dosavadnímu jednacímu řádu systematikou i slovním zněním a důvodová zpráva iniciativního návrhu to případně odůvodňuje tím, že i tento nový návrh jedn. řádu musí navazovat na dosud platné předpisy ústavní. Jedná se právě o jednací řád zatím jen pro ústavodárné Národní shromáždění. Teprve po přijetí nové ústavy přijde chvíle, kdy bude možno pro budoucí zákonodárný sbor vypracovat jednací řád úplně nový, který bude mít v nové ústavě také nový pevný ústavní rámec.

Omezuje se proto tento návrh v podstatě na to, že přijímá převážnou většinu předpisů dosavadního jednacího řádu a provádí v těchto předpisech změny pouze: 1. Vzhledem k novým poměrům ústavním a politickým, zejména k ústavnímu zákonu čís. 65/46 Sb., t. j. jedna komora, národní charakter státu Čechů a Slováků atd.; 2. s hlediska zvýšení váhy parlamentu a utvrzení jeho autonomie; 3. aby jednání bylo pokud možno zjednodušeno a urychleno, ale tak, aby při tom jednacím řádem byl zabezpečen řádný a důkladný postup parlamentních prací. 4. vzhledem k dosavadním zkušenostem nabytým jak v Prozatímním, tak i v ústavodárném Národním shromáždění.

Lze tu mluviti zejména o těchto jednotlivých závažnějších změnách: Nové předpisy o ustavení sněmovny, nová formulace a rozšíření předpisů o klubech, odstranění prozatímních voleb sněmovních funkcionářů, přikazování vládních návrhů předsednictvem sněmovny, odstranění druhého čtení, pořizování zápisů výborových úředníkem sněmovní kanceláře, nová úprava lhůt výborů, odstraní dosavadního § 55 o zkráceném jednání, kterého při jeho těžkopádnosti nebylo vůbec užíváno, atd.

Naproti tomu zcela nově se upravuje část jedenáctá jednacího řádu o dotazech a interpelacích. Toto je také jediná partie, která vnáší úplně novou myšlenku do našeho parlamentarismu. Zavádí se tu novinka t. zv. interpelačních dnů. Jistě jsme při tom měli na mysli vzor anglický, avšak nepřevzali a nenapodobili jsme ho otrocky, nýbrž přizpůsobili jsme ho našim vlastním poměrům. Důvodem, proč jsme se pro interpelační dny rozhodli, je snaha po zvýšení úrovně a zajímavosti sněmovního jednání. Chceme tím vnést do našeho parlamentu více života a hlavně více bezprostřednosti, čehož chceme dosáhnouti tím, že jednou měsíčně se budou moci jednotliví poslanci dotazovati členů vlády a ti jim budou hned ústně odpovídati. Pouze obšírnější dotazy budou zodpovídány písemně, při čemž instituce naléhavých interpelací zůstává zachována podstatně v dosavadní formě.

Budeme míti tedy nyní tři druhy dotazů: 1. stručné dotazy, na které budou ministři odpovídati ústně (Potlesk.), 2. písemné dotazy s písemnými odpověďmi a 3. naléhavé interpelace.

Nezapíráme si nikterak, že s interpelačními dny zavádíme dosud zcela nevyzkoušenou novinku, takže jde o dosti odvážný pokus. Ale snad právě proto jsme se pro něj rozhodli, abychom jej mohli vyzkoušet v tomto prozatímním jednacím řádu, který platí jen pro ústavodárné Národní shromáždění. Neosvědčí-li se nám toto nové zařízení, opustíme je při tvoření definitivního jednacího řádu. V opačném případě však, osvědčí-li se, je pak nejenom převezmeme, ale pravděpodobně ještě rozšíříme a značně prohloubíme, neboť zatím zavádíme interpelační dny dosti opatrně a hlavně časově omezeně. Vžijí-li se nám dobře, jistě by nám jedenkrát měsíčně na trvalo nestačily.

Považuji za správné zdůrazniti s tohoto místa jakožto zpravodaj, že si musíme neobyčejně vážit snahy těch poslanců, kteří s touto novou myšlenkou pro zvýšení úrovně našeho parlamentu přišli a její uskutečnění svým důsledným postupem prosadili. Zaslouží za to chválu a úctu celé naší demokratické veřejnosti, neboť parlament a parlamentarismus jsou základem demokracie. Čím lepší parlament, tím dokonalejší demokracie. Proto každou snahu po zvýšení úrovně našeho parlamentu musíme radostně vítat a to tím spíše, pochází-li od poslanců samých. Je to nejlepším dokladem kvality a poctivosti našich lidových zástupců a tím i největší nadějí a zárukou pro naši dále se vyvíjející a zdokonalující demokracii, pro demokracii - jak říkával Masaryk - stále vyšší a vyšší.

Proto vám doporučuji, paní a pánové, abyste projevili souhlas s touto zásadní novinkou a přijali návrh zákona tak, jak se na něm po určitých změnách dohodl výbor právní. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 uvozovací články, 15 částí, 76 paragrafů, nadpis, nadpisy částí, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 uvozovacími články, 15 částmi, 76 paragrafy, nadpisem, nadpisy částí, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad. 1. Druhé čtení osnovy zákona o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění (tisk 694).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hobza: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 619) o Likvidačním fondu měnovém (tisk 702).

Zpravodajem je p. posl. Janouš, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vládní návrh zákona původní tisk č. 619 o Likvidačním měnovém fondu představuje doposud nejdůležitější z osnov, které jsme v tomto parlamentě projednávali. Osnova se dotýká celého našeho hospodářského života, nedotýká se pouze měny, ale celé naší hospodářské struktury. Chtěl bych zdůraznit, že osnova sama znamená postup konsolidace u nás, že to je důkaz, jak se u nás hospodářský život konsoliduje a že osnova kromě toho znamená velkou ránu šeptandě a ránu reakci domácí i cizí. Jen si vzpomeňme, že právě před několika dny prošla zahraničním tiskem zpráva, že Československo se nachází na pokraji revoluce, že v Československu je rozklad, a vzpomeňme si, že u nás mnohé neodpovědné živly šířily pověsti, které mluvily o tom, že naše hospodářství jde od 10 k 5. A najednou přichází vláda Národní fronty s osnovou, o které všechny strany Národní fronty musely svorně prohlásiti, že znamená skutečný přínos, že znamená konsolidaci našich poměrů. To je, prosím, politický význam této projednávané dnešní osnovy.

Pokud se týká účelu osnovy, jsem nucen připomenouti zde to, že osnova má za konečný cíl uvolnění vázaných vkladů, dořešit měnovou reformu a tak ustáliti naši měnu. Neřeší se celý problém měnový, poněvadž jsme prvou etapu provedli již loňského roku tím, když jsme sjednotili měnu, tím, že jsme provedli výměnu starých peněz za nové a že jsme vázali vklady. Neřeší se však ani otázka celé měnové reformy, poněvadž kdybychom měli tuto otázku řešiti, musel bych mluvit o vývoji cenového indexu podle úředních dat, musel bych také mluvit o vývoji na černém trhu, musel bych mluvit o mzdovém indexu atd. atd., prostě podávati celou zprávu o hospodářském životě u nás. Já ovšem chci zdůraznit jenom to, že tady je zásluha vlády Národní fronty viditelná zcela jasně, že vláda Národní fronty přišla v tak krátké době s osnovou, která znamená skutečný pokrok, s osnovou, která znamená, že náš život hospodářský i politický se od základu konsoliduje.

Paní a pánové, chtěl bych se dotknouti způsobu, jak se bude řešiti konsolidace vázaných vkladů. Ten fakt, že se neztratí ani haléř vázaných vkladů - které zůstávají pro vkladatele volné po zaplacení dávky z přírůstku hodnoty a dávky z majetku - ukazuje, jak dalece se liší naše měnová reforma od všech měnových reforem, které probíhaly v okolních státech a také od poslední Rašínovy měnové reformy. Myslím, že kolegové, kteří se domnívali, že jsme se řídili při naší měnové reformě belgickým vzorem, musí dnes přiznati, když se seznámili s materiálem o Likvidačním měnovém fondu, že naše měnová reforma jde vlastní samostatnou cestou, cestou odlišnou od měnových reforem v ostatních státech, ale také od měnové reformy Rašínovy.

Dovolil bych si paní a pánové, několika číslicemi dokázat rozdíl mezi situací dnešní a situací v roce 1920, kdy se prováděla Rašínova měnová reforma. Už z toho důvodu, že moje zpráva jako zpravodaje rozpočtového výboru byla podrobena v některých našich časopisech jisté kritice, bude plně na místě, když použiji údajů, kterých použil také náš pan ministr financí v rozpočtovém výboru. K okolkování bylo předloženo celkem bankovek Rakousko-uherské banky v oběhu za 7.436 mil. Kč, žirové zůstatky u cedulového ústavu 1.616 mil. Kč a pokladniční poukázky celkem 468 mil. Kč. Dohromady byla postižena touto měnovou reformou částka 9.420 mil. Kč. Z této částky bylo zadrženo jako nucená státní půjčka pouze: bankovek za 2.134 mil. Kč, žirových pohledávek za 413 mil. Kč a pokladničních poukázek za 233 mil. Kč. Dohromady bylo zadrženo 2.781 mil. Kč, takže zadrženého oběživa nebylo ani 30 %.

Tato skutečnost zračila se na kursu československé koruny v Curychu. V roce 1914 byl kurs rakousko-uherské koruny 106 centimů, kdežto v květnu 1919 33,10, t. j. tedy krátce po provedené reformě, a pak sukcesivně klesal až na 6,05 v únoru 1920. Potom stoupl v červnu 1920 na 12,51, pak znova projevoval výkyvy, až se kurs ustálil v roce 1925 na 15,26-15,41 švýc. franku. To byl, paní a pánové, kursovní rozdíl v cenách naší koruny po provedené měnové reformě Rašínově. V našem hospodářském životě způsobila tato měnová reforma všeobecnou hospodářskou, průmyslovou i zemědělskou krisi, která měla v zápětí vzrůst nezaměstnanosti, úpadky a insolvence.

Chtěl bych k tomu ještě připomenout, že tato měnová reforma byla doprovázena řadou dalších zákonů, hlavně zákonem o snížení platů státních a veřejných zaměstnanců, a tak obraz, který jsme měli u nás v roce 20 až 23, byl velice chmurný. Procházely prvé velké stávky v kovodělných závodech, bylo pobouření v širokých masách středního a drobného poplatníka a měnová reforma Rašínova byla vykupována největšími sociálními obětmi právě těch nejpotřebnějších vrstev.

To se dělo za situace, která byla daleko lepší po stránce cenové a hospodářské než za doby dnešní, kdy k velkým škodám na našem hospodářství jsme ještě museli připočítat další, vykrádání naší republiky našimi okupanty. To jsou škody největší. Za druhé světové války vzrostla sice naše výroba, především výroba válečných statků, ale naše výrobky a suroviny byly vyváženy, náš národní důchod byl podstatně rabován o 40 až 50 % a byly nám dávány bezcenné poukázky, takže stav našeho oběživa zrostl nebývalou měrou. Proto není možné dnes dělat prosté přirovnání se situací, za které se prováděla měnová reforma Rašínova.