Předseda: K poznámce se přihlásil
pan posl. Nermuť. Dávám mu slovo.
Posl. Nermuť: Pane předsedo, slavné
ústavodárné Národní shromáždění!
Byli jsme zde osočeni, že zemědělský
výbor resp. některé politické strany
a někteří poslanci zemědělského
výboru brzdí projednávání důležitých
zemědělských osnov. Jsem zplnomocněn
za klub lidových poslanců, abych zde prohlásil,
že na naší straně nebylo ani nejmenšího
úmyslu brzditi projednávání některých
osnov nebo některých jejich paragrafů. Prohlašuji
však, a to velmi důrazně, že problém
půdy, problém 18., resp. 19. paragrafu návrhu
zákona, který jsme včera projednávali,
je tak důležitého dosahu, že jsme tento
paragraf chtěli řešit zvláštním
zákonem a ne nedokonalým slepencem, tak, jak bylo
včera odhlasováno. (Potlesk.) Domnívám
se, že problém půdy a problém práce
zemědělce na půdě nemá a doufám,
že ani v budoucnu nesmí býti cílem agitace
té nebo oné politické strany, nýbrž
že tyto věci jsou tak vážného rázu,
že při tom vlastně jde o existenci rodin, o
existenci celého národa, a že proto tyto věci
mají býti projednávány s odpovědností,
s určitou důstojností a ne s demagogií,
tak, jak jsme slyšeli v zemědělském
výboru právě z té strany, která
nás zde v plenu osočuje.
Mohu zde prohlásiti jménem lidové strany,
že nikdo z nás se nestaví proti rozumné
revisi prvé pozemkové reformy. Ale jestliže
voláme po revisi prvé pozemkové reformy,
potom se sejdete také s tím, že budeme volat
po revisi druhé pozemkové reformy nynějšího
ministerstva zemědělství. (Potlesk.)
Je to otázka přídělu půdy v
pohraničí, je to však také důležitá
otázka toho, že v této druhé pozemkové
reformě dostali půdu lidé, kteří
k ní neměli žádný poměr,
kdy na Chrudimsku na dvou panstvích - a prosím,
budu jmenovat doslova, v Přestavlkách a Cholticích
- nechali už za dva roky po přídělu,
noví přídělci půdy tuto půdu
ležet ladem anebo ji dávali do nájmu. Příští
týden posloužím parlamentu konkrétními
jmény a adresami těch zemědělců
nebo nezemědělců, kteří dostali
v druhé pozemkové reformě půdu a nechali
ji ležet ladem.
A nakonec ke všem zastáncům té novodobé
zemědělské politiky mám jenom jednu
otázku: Když tak tu zemědělskou politiku
dobře děláte, proč vám leží
56.000 hektarů půdy v pohraničí ladem?
(Hlučný potlesk.) Domnívám
se, že kdyby se, prosím, na vašem ministerstvu
pro zemědělce tak dobře pracovalo, kdyby
se jim dávalo to, co jim patří, kdyby zde
byla řádná rentabilita zemědělského
podnikání a zemědělcovy práce
(Potlesk.), že by tato půda ladem neležela.
A je zde nebezpečí, že se tato půda
ladem ležící bude zvětšovat, a
toto zvětšování děláte
vy štvavou agitací na vesnicích, a štvavými
deputacemi do parlamentu a vy se snažíte zvýšit
zmatek na vesnici. Ale dejte pozor na jedno; aby za tím
věčným zmatkem na vesnici se jako stín
netáhl hlad národa. (Projevy souhlasu i nesouhlasu.)
Já vám zde prohlašuji jedno: Jestliže
tolik a tolik voláte po tom, aby malému zemědělci
byla přidělena půda, pak vám jako
výkonný desetihektarový zemědělec
z Českomoravské vysočiny prohlašuji,
že svoboda práce člověka na půdě
má tak dalekosáhlé důsledky, že
vy všichni byste ji měli obhajovat a že by to
měli být ne zemědělští,
ale právě nezemědělští
zástupci spotřebitelů a městského
člověka, kteří by vlastnické
právo a svobodu zemědělce na půdě
měli obhajovati. Proč? Protože - a řeknu
vám to naplno, vám všem, vy ideologové
- (Potlesk.) že ze znárodněné
nebo zkolektivisované půdy by měl potom národ
chlebíček tak vzácný, jako ze znárodněného
průmyslu textilie a ponožky. (Výborně!
- Hlučný potlesk.)
Nakonec zde prohlašuji, a to velmi důrazně,
že budeme pro revisi prvé pozemkové reformy,
budeme pro revisi druhé pozemkové reformy a podáme
i iniciativní návrh (Hlasy komunistických
poslanců: I třetí pozemkové reformy.)
Prosím, ne třetí pozemkové reformy,
ale podáme iniciativní návrh na rozparcelování
státních velkostatků. (Posl. Štětka:
A církevního majetku!) Církevní
majetek není otázkou pokřiku v parlamentu,
církevní půdní majetek není
otázkou vedení objednaných komunistických
delegací, ale račte se o církevním
majetku s námi dohadovat v Národní frontě
a ve vládě.
A prosím, ještě zde prohlašuji: Dvacet
roků se na státních velkostatcích
prodělávalo a prodělává se
na nich i teď, při malozemědělských
nejvyšších cenách a při strojním
vybavení, 600 Kčs na hektaru půdy. Dáme
tudíž tuto půdu státních velkostatků
drobnému zemědělci; založí si
tam existenci vlastní rodiny, a ještě něco:
bude z toho státu platit alespoň řádně
daně. (Potlesk.)
Toto jsem považoval za důležité prohlásit
zde k referátu a ohražení pana kol. Nepomuckého
z klubu KSČ. A nakonec zdůrazňuji, že
jako zemědělci a jako politikové a poslanci
budeme v zemědělském výboru vždycky
hájit důstojnost tohoto parlamentu, jeho iniciativu
a svobodu a neznásilňování poslanců.
(Výborně!) A vezměte na vědomí,
kdybyste vodili deputace do parlamentu ne týdně,
nýbrž denně, kdybyste všechen kapitál
KSČ vynaložili na to, abyste těmto deputacím
zaplatili cestné, že vám to nebude nic platné,
že v tomto případě neustoupíme
a že si svobodu parlamentního jednání
udržíme. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K poznámce
se přihlásil ještě p. posl. Nepomucký.
Dávám mu slovo.
Posl. Nepomucký (uvítán potleskem):
Vážená sněmovno, já tady nebudu
nic zdůrazňovat jako pan kol. Nermuť.
Chtěl bych jenom upozornit na některé rozpory
v tom, co tady on i pan kol. Novák tvrdí.
Páni říkají, že jsou pro deputace,
pro delegace. Ukázalo se v této sněmovně,
pro jaké deputace a delegace. Když přijeli
páni z tak zv. stávkového akčního
výboru, kteří přišli do Prahy
hrozit stávkou, že nebudou sít, že nebudou
dodávat kontingenty atd., páni Novákové
a Nermuťové byli radostí bez sebe (Potlesk.),
když přišli vyhrožovat lidem, že nebudou
osívat půdu v naší republice; ale když
přijeli prostí rolníci ze všech stran
Národní fronty do parlamentu a do jeho klubu, pak
první, na co se páni zmohli, byl požadavek,
aby sněmovna byla zavřena, aby se sem deputace nedostaly.
(Výkřiky.) Dnes se vykládá
o tom, že nezdržují zákony - říká
pan kol. Novák. Jaká je to zákonodárná
práce, když v zemědělském výboru
o jediném § 19 se mluvilo 19 hodin! O jediném
paragrafu! (Různé výkřiky.)
A proč se o něm tak dlouho mluvilo? Proto, poněvadž
tímto paragrafem chtěli komunisté prosadit
a také nakonec prosadili, že se nesmí u nás
rozprodávat půda ze zbytkových dvorů,
od velkostatků a půda spekulační.
A o jakou to půdu jde, vážení kolegové?
Já jsem byl v sobotu na schůzi ve Starých
Smrkovicích a tam mně řekli zemědělci,
jak se to páni zbytkaři snaží honem
a rychle udělat. Pan velkostatkář Jelen z
Ohnišťan, který dostal přes 300 hektarů
půdy za 11/4 milionu korun v pozemkové
reformě, se dal ihned do bohumilé práce.
Raboval lesy, vyraboval z nich téměř za 3/4
milionu korun těžby; aby si úplně zaplatil
svůj zbytkový statek, dělá dnes tak
zvaný bílý týden. Půdu chce
narychlo rozprodávat. A obci Staré Smrkovice nabízí
10 hektarů louky za maličkost 35.000 Kčs
za jeden hektar louky, čili 350.000 Kčs za deset
hektarů, aby to ostatní, to jest 289 hektarů,
měl úplně zadarmo. A oba páni řečníci
přede mnou se houževnatě stavěli za
ten § 19, který mají na zřeteli - než
bude pozemková reforma a konečná úprava
půdy nad 50 hektarů - aby si páni mohli libovolně
a komukoli a kdekoli půdu zašantročit a rozprodat.
(Výkřiky.)
Konečně k tomu, co zde řekl pan kol. Nermuť
o našem pohraničí. Vážení
pánové, je možné, že se v pohraničí
tu a tam staly nesprávnosti, je možné (Výkřiky.
- Předseda zvoní.), že tam byly chyby,
ale je také jisté, že dnes je pohraničí
ukazovatelem toho, že je to tam děláno dobře.
Je jen chloubou komunistů a komunistické strany,
že my jsme se tam také o to, aby to tam dobře
šlo, vynasnažili už v době, kdy mnozí
z pánů, kteří dnes osídlení
v pohraničí kritisují, v té době,
v květnu a v červnu 1945, kdy se v pohraničí
ještě střílelo a desetitisíce
lidí tam šlo a komunistická strana jim tam
pomáhala organisovat jejich nástup, v té
době mnozí z pánů, kteří
dnes kritisují tento postup v pohraničí,
oklepávali ještě svůj kolaborantský
kabát, umazaný ještě od toho, jak sloužili
šest let za okupace Němcům. (Potlesk.)
Předseda: K poznámce se dále přihlásil
p. posl. St. Novák. Dávám mu slovo.
Posl. St. Novák: Dámy a pánové!
Promiňte laskavě, že musím opět
reagovat na to, co zde prohlásil pan kol. Nepomucký.
Na své cti byli dotčeni moji krajané, zemědělci
s Českomoravské vysočiny. Tito zemědělci
se před jarem tohoto roku zvedli k sociálnímu
boji, usnášeli resoluce a kladli požadavky. Jaké
požadavky? Na př. to, aby jejich práce byla
spravedlivě hodnocena, aby žena nemusela od rána
do večera pracovat na poli nebo ve chlévě,
ale aby se mohla věnovat dětem, rodině a
domácnosti. Žádali, aby děti pod 10
roků věku nemusely pracovat v zemědělství.
Tito rolníci z Českomoravské vysočiny,
kteří v této republice museli nastoupit k
sociálnímu boji, byli nazýváni reakcionáři
a zbytkaři, třebaže se jejich delegace, která
navštívila parlament, ministerstva a předsednictvo
vlády, skládala téměř výhradně
z rolníků do 20 ha orné půdy. Vážení
pánové a dámy, tito prostí zemědělci
možná uvěřili tomu, když pan ministr
zemědělství svého času prohlásil,
že rolníkům kyne nevídaná budoucnost.
Dočkali se nevídané budoucnosti - pracovat
od rána do noci a nemít dostatek peněz, dostatek
prostředků před zahájením jarních
prací! (Výkřiky.) Vážení
pánové, my tyto rolníky vůbec neinstruujeme.
Tito rolníci sami se pozvedli, protože nedokázali
vydržet mlčet za tohoto způsobu života.
(Výkřiky.) Dámy a pánové,
navrhuji vám, abyste se vypravili do těchto hor,
a dokázali těm lidem, vysvětlili jim, že
se jim daří dobře. Já vám předem
přeji úspěch k tomuto poslání.
Tito prostí lidé a zejména drobní
zemědělci a také příslušníci
KSČ nevědí nic o tom strašném
režimu v ministerstvu zemědělství, nevědí
nic o personální a politické persekuci. Tito
lidé by se velmi podivili, kdyby slyšeli, že
v osobním kabinetu pana ministra zemědělství
je dnes 8 tajemníků a že se tam objevují
jména jako dr Valer Fabry, Rudolf Gärtner, dr Szilly,
dr Imrich Sitár, dr Frico Hemelka (Hluk. - Výkřiky.),
dr Imrich Rubík. (Hluk trvá.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Posl. Novák (pokračuje): vážení
pánové, děkuji za tento projev pozornosti,
ale protože jsem člověk skromný, dovolte,
abych pokračoval. (Veselost.) Jsou tam dále
Imrich Rubík, Margita Wicková-Kocska. Je známo,
že všichni tito úředníci jsou příslušníci
KSČ. Není ovšem známo, zdali jsou všichni
slovanského původu. (Potlesk poslanců
čs. strany národně socialistické.
- Hluk. - Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Posl. Novák (pokračuje): Dámy
a pánové, já vidím, že jsem ťal
do živého, buďte bez starosti, my se k těmto
personálním poměrům (Hluk. - Výkřiky.
- Předseda zvoní.) vrátíme.
Dovolte mi ještě několik slov k tomu, co zde
řekl pan kol. Nepomucký ve věci projednávání
zákona o zamezení drobení usedlostí
v pozůstalostním řízení a o
zamezení atomisace půdy. (Hluk. - Výkřiky.)
Pro nás zůstává vedoucí jedna
zásada, aby drobný zemědělec dostal
půdu odtud, kde ta půda je, také z toho největšího
velkostatku - a tento velkostatek má své sídlo
v Praze, na Těšnově. Největší
velkostatkář bydlí v Praze na Těšnově
a je to pan ministr zemědělství! (Hluk.
- Výkřiky.) Není důvodu, abychom
chránili rozsáhlé státní latifundie.
Tak jako ze statků nad 50 ha, tak i ze státních
statků chceme přidělit půdu drobným
zemědělcům, kteří po ní
touží. (Hluk. - Výkřiky. - Posl.
Václavů: Jenom nemáte hájit zbytkaře
pod 50 ha, kteří to nakradli!)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Posl. Novák (pokračuje): Pane kol.
Václavů, pan sekční šéf
Koťátko prohlásil, že hájí
hranici 50 ha i u zbytkových statků! Žádáme
proto, aby drobní zemědělci dostali půdu,
říkáme však, že náš
pohled na vesnici není pohledem na nějaký
budoucí systém kolchozů a sovchozů.
My se poctivě staráme o soukromé vlastnictví
(Hluk. - Výkřiky.) a naše práce
směřuje k tomu, aby zde pracoval a žil svobodný
sedlák na svobodné půdě. (Výkřiky.
- Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji dále
slovo k poznámce panu posl. Smejkalovi.
Posl. Smejkal: Vážená sněmovno!
Dovolte mi, abych k tomu, co zde bylo řečeno s obou
stran, řekl něco jako předseda zemědělského
výboru. Není si nic jiného přáti,
než aby se naše sněmovna jednou dostala k pořádné
diskusi o zemědělské politice. Bylo by to
nanejvýš potřebné a já tu za
klub čs. sociální demokracie vyslovuji politování,
že zatím jsme se dostali jenom k polemice o zemědělské
politice, které můžeme věnovat kratičkou
chvíli. K tomu, co se v zemědělském
výboru v poslední době děje, chtěl
bych říci toto: Celá naše sněmovna
si musí uvědomit, že zemědělský
výbor, který je teď předmětem
útoků mnohého našeho tisku, nemůže
v poslední chvíli vyřídit celou obsáhlou
materii, kterou ke konci svého pracovního období
naše vláda položila na stůl zemědělskému
výboru.
Nedávno začala kampaň, která obviňuje
zemědělský výbor, že není
dost aktivní - a já k tomu chci konstatovat: Dne
18. června, v den, kdy tato kampaň začala,
měl zemědělský výbor na svém
stole pouze dvě osnovy vlády, z nichž jednu
projednával. Uvádění dat, která
jsme v některých novinách četli, nebylo
správné, protože zemědělský
výbor dostává osnovy se 14denním zpožděním
tak, jak je vláda vyřídí, a není
možné, aby poslanci-zpravodajové si osnovu
řádně prostudovali; a tak ke konci zasedání
této sněmovny budeme honit minuty při jednání
o osnovách, o kterých jsme měli jednat týdny.
Vyslovuji zde proto politování, v jakém ovzduší
a jakým tempem musíme projednávat osnovy
tak závažné.
Pokud tady bylo mluveno o sporu, který byl v zemědělském
výboru o §§ 18 a 19 osnovy, chtěl bych
říci, že nelituji, že tento spor trval
18 hodin, poněvadž skutečně tento spor
nám zato ukázal ideové spory o heslo a o
praktické uskutečnění hesla: Půda
patří těm, kteří na ní
pracují! Chtěl bych tu prohlásit za klub,
že pro nás je půda výrobním prostředkem
a ne zbožím a že celé zemědělské
zákonodárství musí být uzpůsobeno
v duchu této zásady. Přiznám k námitkám
kolegů, že by bylo na místě, aby tato
zásada byla vyřešena zákonem v celém
souboru, ale je také pravda, co říkají
naši kolegové z levice, že vesnice nemůže
čekat déle na řešení těchto
zákonů. Čili zemědělský
výbor byl postaven před úkol řešit
tuto otázku dílčím řešením,
a proto čs. sociální demokracie, i když
cítí, že je potřeba celý soubor
otázek projednat najednou, vyslovila se pro dílčí
řešení, protože toto dílčí
řešení nakonec přece jen positivně
něco přináší. Nemohli jsme souhlasit
s návrhy některých našich kolegů,
aby byla umožněna volná disposice s půdou
nad 50 ha, protože je pravda, že tato půda nad
50 ha je v poslední době vzájemně
převáděna a nedostává se tam,
kde ji s hlediska našeho zemědělského
plánu a zemědělské výroby potřebujeme,
totiž do rukou výkonných a skutečných
rolníků. (Hluk. - Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Posl. Smejkal (pokračuje): O vánocích
ve svém projevu ve sněmovně volal jsem po
ovzduší vzájemné důvěry.
Nepřál bych si nic jiného, než aby k
tomuto ovzduší vzájemné důvěry
přispěl také náš ministr zemědělství,
a musím tu prohlásit, že k tomuto ovzduší
vzájemné důvěry nepřispějí
takové projevy, jako jsme slyšeli v Tuklekách,
projevy, které jsou přímým útokem
na parlament, zemědělský výbor a na
naši demokracii. Vyslovuji tu politování, že
dochází k této diskusi za takovýchto
okolností, že místo řádné
diskuse je to jenom polemika, která nás v zemědělské
politice nikam nepřivede, protože to není žádná
péče o vesnici a naše zemědělství,
ale začátek velkého politického boje
o vesnici a o hlasy.
Pánové, místo boje o hlasy a o vesnici měli
bychom skutečně jako dobří partneři
sednout k zelenému stolu a řešit ony životní
otázky naší vesnice, které opravdu naše
vesnice řešit potřebuje. (Potlesk.)
Předseda: Uděluji slovo k poznámce
panu posl. Smrkovskému.
Posl. Smrkovský (uvítán potleskem):
Slavná sněmovno, paní a pánové!
Po prvé od našich velkých revolučních
dnů byla v tomto Národním shromáždění
přednesena slova, která jsou urážkou
lidové demokracie a která jsou urážkou
všeho toho, zač náš národ tak bojoval
a tak draze platil. - (Předsednictví převzala
místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)
Zde byly proneseny antisemitské, fašistické
řeči, kdy posl. Novák nepřímo
naznačil, že v ministerstvu zemědělství
pracují a jsou zaměstnáni lidé, kteří
nejsou arijského původu. (Posl. Uhlířová:
To neřekl! On řekl "slovanského původu".
To je rozdíl!) Je nutno toto prohlášení
odmítnout. (Hluk. - Výkřiky.) Tady
se pochybuje... (Hluk. - Výkřiky.)