Místopředsedkyně Hodinová-Spurná, místopředseda Tymeš.

Zapisovatelé dr Ducháček, dr Falťan,

202 poslanci podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 239) o zimním čase (tisk 243).

2. Zpráva výborů soc.-politického a právního o vládním návrhu zákona (tisk 57) o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků (tisk 236).

3. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 199) o některých opatřeních v občanských věcech právních (tisk 240).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní):

Zahajuji 22. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní schůzi posl. dr Vladimír Procházka, na tento týden posl. dr Erban, dr Bernard, inž. Styk, Brukner, na 20. a 21. t. m. posl. dr Púll, dodatečně na včerejší schůzi posl. Mikuláš, Desenský, Vodička, dr Bartuška, Weberová, Nepomucký, Koštejn.

Navrhuji, aby výborům osidlovacímu, soc.-politickému, právnímu a živnostensko-obchodnímu byla stanovena lhůta k podání zprávy o vládním návrhu zákona o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, zkonfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (tisk 119) do středy dne 4. prosince 1946.

Kdo s navrženou lhůtou jmenovaným výborům pro uvedený vládní návrh zákona souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 239) o zimním čase (tisk 243).

Zpravodajem je p. posl. Vítek, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. Vítek: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Je již dávno známou zkušeností, že v zimních měsících, zejména v prosinci a lednu, kdy jsou dny nejkratší, jsou v určitých ranních a večerních hodinách kladeny na energetické podniky, hlavně na elektrárny, mimořádné požadavky. Tak na př. v ranní době mezi 7. a 8. hodinou středoevropského času, kdy není ještě denního světla, počíná veškerý hospodářský život a jsou najednou uváděny v činnost všechny hnací stroje a spotřebiče, čerpající z energetických zdrojů. V této době musí elektrárny překonávati t. zv. špičky, což je spojeno s neobyčejnými obtížemi. Stávalo se často i v dobách, kdy byl dostatek uhlí, že docházelo v těchto hodinách k četným poruchám v dodávce elektrického proudu. Tím byl rušen i hospodářský život, zejména provoz závodů. Proto některé závody samy posouvaly počátek pracovní doby na pozdější hodinu nebo zaváděly střídavou pracovní dobu a práci nedělní. Tím vznikla ovšem v hospodářském životě značná roztříštěnost. Aby tomu bylo zabráněno, jeví se účelným zavésti odchylkou od středoevropského času zimní čas.

Osnova, která má tuto věc upraviti, je formálně obdobou zákona ze dne 8. března 1946 o letním čase s jediným rozdílem, že jde zde o zimní čas. Věcně tu jde ovšem o novum, neboť zimní čas dosud u nás zákonem zaváděn nebyl. Praxe však sama ukazuje, že pro nerušený hospodářský život je třeba této úpravy. Proto právní výbor doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby tento návrh zákona schválilo. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o zimním čase (tisk 243).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vítek: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů soc.-politického a právního o vládním návrhu zákona (tisk 57) o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků (tisk 236).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Cígler, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Cígler: Paní a pánové!

Osnova zákona o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků, tisk 57, byla velmi podrobně zkoumána soc.- politickým výborem. Je to v této době opatření veliké hospodářské důležitosti. Národní podniky, zřízené podle znárodňovacích dekretů pana presidenta republiky, musely převzíti mimo závazky vyšší a odůvodněné také závazky hospodářsky neodůvodněné, které dnes tyto národní podniky zatěžují, nebo by je mohly nadměrně zatížiti. Jde o závazky vyplývající z různých druhů smluv. Jsou to smlouvy směnné, trhové, dodávkové, nájemní, služební a smlouvy o dílo. Plnění takových smluv nemohou dost dobře posuzovati normální soudy. Jen z několika málo případů, které se vyskytly po znárodnění našich velikých podniků, je možno usuzovati, že by národní podniky byly odsuzovány bez výjimek k plnění, a to i v takových případech, kde šlo o závazky s hlediska národních podniků nehospodárné, neúnosné a hospodářsky neodůvodněné.

Předkládaná osnova řeší tento problém tak, že budou tvořeny zvláštní rozhodčí soudy, které budou mít možnost vzíti zřetel nikoliv jen na obsah smluvních závazků, ale také na nové poměry, jak byly vytvořeny našimi znárodňovacími dekrety. Bylo na příklad zjištěno, že vlivný předseda správní rady akciové společnosti ujednal kdysi pro svého zetě smlouvu, podle které tento podnik svěřoval této osobě právní zastoupení ve všech svých právních záležitostech, za které jí podnik byl povinen platit značné palmární účty, ale kromě toho ještě zvláštní odměnu ničím neodůvodněnou, která činila mnoho desítek tisíc ročně. Tehdy byl tento dar poskytován tomuto právnímu zástupci jen proto, že byl v příbuzenském poměru s předsedou správní rady této akciové společnosti. Zestátňovacími dekrety stal se tento podnik podnikem národním. Pochopitelně tedy správa tohoto národního podniku právem tvrdí, že jde závazek hospodářsky neodůvodněný, a nechce jej plniti. Normální řízení u příslušného civilního soudu mělo by patrně ten výsledek, že by byl národní podnik i v tomto případě odsouzen k placení. Bylo by to nejenom hospodářsky neodůvodněné, ale bylo by to v této době i nesmyslné a právem by si všichni ti, kdož v příslušném národním podniku pracují, mohli stěžovati na to, že výsledky jejich práce jsou zkracovány vyplácením bezpracného důchodu, který je v rozporu se zásadními principy našeho nového hospodářského snažení. Za takovou praxi by nám všechen pracující lid pěkně poděkoval. Vyskytnou se i jiné případy, kdy přechodná správa národního podniku objednala na příklad z důvodů, které je někdy jen velmi těžko zjišťovati, určitý materiál, který nemá pro národní podnik naprosto žádné ceny, který byl již také třeba dodavateli vrácen, ale ten přes to trvá na plnění smlouvy a zaplacení. Mohou se vyskytnouti nejrůznější podobné případy, kdy bude žádáno plnění smluv, uzavřených před platností znárodňovacích dekretů, smluv, jejichž plnění by znamenalo nehospodárné a nerozumné zatěžování národních podniků. Rozhodčí soudy, zřizované podle tohoto zákona, budou oprávněny posoudit hospodářskou odůvodněnost takových smluv a rozhodnouti, jak mají být i tyto smlouvy plněny. Není zapotřebí mít obavy, že zákon, který je předložen ústavodárnému Národnímu shromáždění, mohl by někoho neprávem zkracovati. I vedením těchto soudů budou pověřeni soudci z povolání a zákon je upraven tak, že veškeré závazky mohou být posouzeny spravedlivě a neobyčejně přesně.

Soc. politický výbor se touto osnovou zabýval i s opačného hlediska a zkoumal, zda zákonem nebyly by dotčeny pracovní smlouvy a z nich vyplývající oprávněné nároky. Tato možnost je přijetím tohoto zákona vyloučena. Vysoká úroveň našich soudců je nám zárukou, že jsou velmi dobře kvalifikováni posouditi otázku přiměřenosti závazků takových sporných pracovních smluv, které budou přicházeti při projednávání před rozhodčími soudy v úvahu.

Váženému Národnímu shromáždění byla předložena obsáhlá zpráva výboru soc.-politického k tomuto zákonu. Z této zprávy je zřejmo, že bylo pamatováno na všechny eventuality. Bylo pamatováno i na to, aby předseda rozhodčího soudu nebyl nekontrolovatelným samorozhodčím v personálních věcech přísedících soudů a bylo tím již předem vyloučeno zneužití eventuálně z důvodů politických. Proto se domnívám, že předkládaná osnova je kus solidní zákonodárné práce, a považuji za svou povinnost poděkovati zejména zástupcům ministerstva spravedlnosti, kteří projevili plné pochopení pro všechny navrhované změny, sledující myšlenku posloužiti našemu hospodářskému budování.

Soc.-politický výbor je toho mínění, že osnova navrhovaného zákona může být bez jakýchkoliv výhrad ústavodárným Národním shromážděním přijata, a doporučuji ji ke schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor právní je za omluveného posl. dr Bartušku p. posl. dr Kokeš, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Paní a pánové!

Ústavně-právní výbor pojednal dne 18. září 1946 o tomto návrhu zákona a provedl některé změny, které jsou obsaženy ve zprávě výboru ústavně-právního (tisk č. 98) ze dne 18. září 1946. Osnova byla vrácena ještě do výboru soc.-politického, kde byly provedeny změny tak, jak je přednesl zde řečník přede mnou, p. posl. Cígler. Výbor právní jednal o osnově znovu dne 13. listopadu 1946 a přijal osnovu zákona tak, jak byla přijata výborem soc.-politickým. Doporučuji proto, aby osnova zákona byla přijata tak, jak je obsažena ve zprávě č. 236 ze dne 18. listopadu. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 23 paragrafy, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 23 paragrafy, nadpisem zákona a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků (tisk 236).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Cígler: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přikročíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 199) o některých opatřeních v občanských věcech právních (tisk 240).

Zpravodajem je p. posl. dr Jelínek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Předložený vládní návrh zákona o mimořádných opatřeních v občanských věcech právních jest uvítati. Vychází totiž ze skutečné potřeby, řekl bych, denního života, a je jistě nejvlastnějším úkolem moderní, zejména demokratické legislativy upravovati právními předpisy to, po čem život volá. Předložená osnova při tom sleduje velmi správně a ve shodě s úsilím ústavodárného Národního shromáždění snahu nahraditi novými předpisy právními ustanovení daná za okupace, při čemž se nebojí převzíti z nich to, co se osvědčilo, a doplniti je nebo i nahraditi podle dnešní potřeby. Konečně je třeba uvítati skutečnost, že předložená osnova upravuje poměry v celém státě jednotně, je tedy dalším krokem na cestě k právní unifikaci.

Právní výbor při projednávání osnovy projevil obavy, aby ustanovení první části zákona nebylo zneužito osobami, kterým podle zákonodárcova úmyslu nemá býti dobrodiní tohoto právního předpisu přiznáno, dospěl jsem však k přesvědčení, že není třeba tento úmysl vyjadřovati přímo v zákoně, ježto v takových případech se v praxi vystačí s ustanovením dekretu presidenta republiky č. 108 z r. 1945. Právní výbor opravil některé tiskové chyby osnovy a vložil do ní ustanovení, aby dobrodiní odkladu nuceného vyklizení bytu bylo odepřeno osobám, trestaným podle velkého a malého retribučního dekretu a podle tomu odpovídajících předpisů na Slovensku, vycházeje z názoru, že takové ustanovení je nutné, jestliže se podle osnovy odpírá toto dobrodiní i v jiných, méně významných případech; odepření tohoto dobrodiní ovšem časově obmezil.

Jménem právního výboru doporučuji osnovu k přijetí ve znění, obsaženém ve zprávě právního výboru. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 5 částí, 14 paragrafů, nadpisy částí, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 částmi, 14 paragrafy, nadpisy částí, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a s úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o některých opatřeních v občanských věcech právních (tisk 240).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových ?

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Paní a pánové!

Do § 7 osnovy se vloudily tiskové chyby. Navrhuji, aby byly opraveny tak, že v odstavci prvním, č. 1, za slovy "o mimořádných lidových soudech" bude dána čárka, č. 75 v citaci dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945 bude opraveno na č. 17 a za slovy "o Národním soudu" bude čárka; dále v citaci nařízení SNR za slovy "a kolaborantů a" bude vloženo "o", načež za slovy "zřízení lidového soudnictví" bude vložena čárka. V odstavci druhém slovo "ač-li" bude spojeno dohromady.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, s opravami právě uvedenými, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 22. listopadu 1946 o 10. hodině

Výklad ministra financí dr Dolanského o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na r. 1947.

Končím schůzi.