Skutkový stav konkretního případu, který byl uveden v interpelaci, jest podle provedeného šetření tento:

Býv. majitel lékárny "U Bílého anděla" v Jihlavě Němec Ph. Mr. Dr. Richard Inderka daně včas neplatil, ale hlavně řádně nepřiznával. Na základě revise obchodních knih, která byla provedena od 4. do 17. dubna 1945, byly předepsány dodatky na dani důchodové a všeob. výdělkové za berní roky 1940 až 1942 a na dani z obratu za roky 1939 až 1943. Nedoplatky na těchto dodatcích, dále na daních důchodové a všeob. výdělkové za roky 1943 až 1945, splatných na základě ohlášky poplatníka podle § 5 nařízení č. 236/1944 Sb., jakož i na dani z obratu za rok 1944 a předchozí činí ke dni 25. dubna 1946 celkem 224.809.90 Kčs. Podle dosavadního stavu vyměřovacího řízení zvýší se tento dluh vyměřením daně důchodové a všeobecné daně výdělkové za roky 1943 až 1945 celkem o 475.073.10 Kčs. Celkový dluh by tedy vzrostl na 699.883.- Kčs, nehledíc k dlani z obratu za rok 1945.

K údajům interpelace, že národní správce Ph. Mr. Jiří Fischer, aby zabezpečil provoz demolované a vydrancované lékárny, investoval na opravu a zařízení lékárny a na nákup léčiv veškerou rodinnou peněžní hotovost, poznamenáváme, že podle popisů jmění k 3l. březnu 1946, předloženého národním správcem Ph. Mr. J. Fischerem, a podle osobního účtu Ph. Mr. J. Fischera k témuž dni činí jeho celková pohledávka za podnikem jím spravovaným jenom 3.371.70 Kčs (slovy: třitisícetřistasedmdesátjedna Kčs, 70 h).

Podle téhož popisu jmění k 33. březnu 1946 činil čistý zisk z provozu lékárny (přírůstek jmění) za dobu od 1. ledna 1946 do 31. března 1946 (t. j. za 3 měsíce) 55.031.35 Kčs, který byl z největší části použit k zaplacení dluhů. Podle přiznání k dani z obratu docílil národní správce Ph. Mr. Fischer za dobu od 13. června 1945 do 31. prosince 1945 tržby ve výši 662.550.- Kčs. Této tržbě odpovídá čistý zisk ročně cca 220.000,- až 250.000.- Kčs. V soupisu aktiv a pasiv konfiskovaného majetku Dr. Inderky k 31. březnu 1946 jsou aktíva vykázána částkou 1,765.149.20 Kčs, pasiva - zřejmě bez daní - částkou 371.398:05 Kčs; v tom peněžní ústavy 300.000 Kčs (skutečná výše nebyla prokázána), ostatní věřitelé (včetně pohledávky Ph. Mr. Fischera) 71.398.05 Kčs. Podle toho vyplývá čisté jmění per 1,393.751.15 Kčs. Naproti tomu výše naznačený daňový dluh by činit více než 699.883.- Kčs, tedy něco přes polovici čistého jmění konfiskovaného podniku.

Podnětem k interpelaci bylo jednak vyzvání berní správy v Jihlavě Ph. Mr. J. Fischerovi, aby se dostavil na berní úřad za účelem likvidace daňových nedoplatků, jednak okolnost, že berní úřad v Jihlavě nevyřídil žádost národního správce Ph. Mr. Fischera o zproštění závazků po býv. majiteli lékárny. Podle výsledku šetření jest stav věci tento: Národní správce podal původně toliko žádost o posečkání s vymáháním daňových dodatků do vyřízení odvolání proti daňotečným předpisům, vydaným na podkladě revise obchodních knih. Později však vzal národní správce všechna dotčená odvolání a zároveň i žádost za posečkání bezpodmínečně zpět. Teprve potom - dne 26. dubna 1946 - podal národní správce žádost za odpis dlužních daní za dobu do konce roku 1942. Takové žádosti národních správců konfiskovaného majetku za prominutí dlužných daní podle § 276, odst. 3 zákona o přímých daních nelze však meritorně vyřizovati právě proto, že jde o konfiskovaný majetek, tedy majetek státu a národní správce jest až do rozhodnutí o přídělu jen jeho správcem. Podle ustanovení § 5, odst. 1, č. 3 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. přísluší Fondu národní obnovy, aby sepsal a vypořádal závazky náležící ke konfiskovanému majetku. Při tom má Fond postupovati podle směrnic, které vydá vláda nařízením.

Z obsahu interpelace nevyplývá, že by byly finanční úřady proti národnímu správci Ph. Mr. J. Fischerovi resp. na konfiskovaný majetek jím spravovaný provedly exekuci, nebo jinak plnění daňových povinností vynucovaly. Ministerstvo financí nemůže se však přikloniti k právnímu názoru vyslovenému v interpelaci, že by výše uvedené ustanovení § 5, odst. 1, č. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. jako specielní norma o vypořádání závazků náležících ke konfiskovanému majetku nepřipouštělo částečné nebo úplné znění takových závazků národními správci. Podle ustanovení § 5, odst. 1, č. 2 a odst. 5 dekretu č. 108/1945 Sb. spravuji totiž konfiskované podniky - zřejmě až do odevzdáni konfiskovaného majetku přídělcům podle § 7 a sl. cit. dekretu - pod dozorem Fondu národní obnovy národní správcové. Podle ustanovení § 18 dekretu presidenta republiky č. 51/1945 Sb. slibuje národní správce před nastoupením úřadu, že bude plniti svědomitě své povinnosti s péčí řádného hospodáře v souladu s hospodářskými, národními a jinými veřejnými zájmy. Podle § 21 téhož dekretu spravuje národní správce majetek pod národní správu daný a jest oprávněn a povinen učiniti všechna opatření, jichž k řádné správě jest zapotřebí. Jest povinen jednati s péčí řádného hospodáře a odpovídá za škodu, která by vzešla zanedbáním povinností. Podle našeho názoru patří k povinnostem řádného hospodáře a k opatřením řádné správy též plnění povinností daňových, tady zejména i placení daní, jež dluhují podniky dané pod národní správu: Z výše uvedeného ustanoveni § 5, odtst. 1, č. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. nelze vyvozovati, že ustanovení §§ 18 a 21 dekretu č. 5/1945 Sb. neplatí pro národní správce na majetku konfiskovaném, že by národní správcové na konfiskovaném majetku nesměli jednati o placení daní, které dluhuje podnik jimi spravovaný, že by neměli použíti docílených výtěžků ku placení těchto daní, ale že by daňové závazky konfiskovaného majetku mohl vypořádati jedině a sám Fond národní obnovy.

Směrnice o vypořádání závazků náležících ke konfiskovanému majetku, jež podle výše uvedeného ustanovení mají býti vydány vládním nařízením, nebyly ještě vyhlášeny. Podle zdejšího názoru sepíše a vypořádá Fond národní obnovy závazky náležící ke konfiskovanému majetku, které budou existovati v době vypořádání, t. j. pokud nebyly už uspokojeny národním správcem.

Otázka vymáhání daní, které dluhují konfiskované podniky, byla již předběžně projednána s Fondem národní obnovy. Podle výsledku tohoto jednání zamýšlí ministerstvo financí zařaditi řešení této otázky do připravované osnovy vládního návrhu zákona o úpravě přímých daní. Pokud jde o exekuci na svršky, bylo již vynesením ministerstva financí ze dne 12. října 1945, č. j. 48.988/45-IV/5, uloženo finančním úřadům, aby od realisace získaných zástavních práv upustily.

K závěrečným dotazům interpelace ministerstvo financí ještě podotýká, že případy, kdy konfiskované podniky mají velké daňové nedoplatky z doby minulé, jsou jen sporadické. Pokud takové nedoplatky ještě existovaly, byly ve většině případů vyrovnány převodem z vázaných vkladů podle § 17, odst. 1 dekretu č. 91/1945 Sb. Ve zbylých případech, kde daňové nedoplatky nelze uhraditi ani z vázaných starých platidel ani najednou z běžných výtěžků konfiskovaného majetku, přísluší národnímu správci, aby požádal u příslušné berní správy o částečné nebo úplné posečkání daňového dluhu podle § 283, odst. 1 zákona o přímých daních. O tom, že k žádostem národních správců mohou daňové nedoplatky býti posečkány, byly podřízené finanční úřady poučeny vynesením ministerstva financí ze dne 21. září 1945, č. j. 6100/45-V/5. Podrobné pokyny pro přihlašování nezaplacených daňových dluhů Fondu národní obnovy k vypořádání podle § 5, odst. 1, č. 3 dekretu č. 108/1945, budou podřízeným úřadům vydány - po dohodě s Fondem národní obnovy - jakmile budou vyhlášeny slíbené směrnice o postupu při soupisu a vypořádání závazků náležících ke konfiskovanému majetku.