Výbor ústavně-právní projednal
ve schůzi, konané dne 15. května 1946, vládní
návrh zákona (tisk 438), o trestání
některých provinění proti národní
cti.
Podle § 3 dekretu presidenta republiky čís.
138/1945 Sb., o trestání některých
provinění proti národní cti, promlčují
se činy trestné podle § 1 dekretu v 6 měsících.
Lhůta se počíná ode dne spáchaného
činu, u deliktů spáchaných před
účinností dekretu pak dnem počátku
jeho účinnosti, t. j. dnem 26. listopadu 1945.
Vládní návrh zákona vycházel
ze zjištění, že u soudů (mimořádných
lidových soudů) je ještě mnoho neprojednaných
trestních případů, z nichž část
bude nepochybně odstoupena okresním národním
výborům k řízení podle dekretu
čís. 138/1945 Sb., které by už nebylo
možno projednati, kdyby došly příslušnému
okresnímu národnímu výboru po 26.
květnu 1946.
Ústavně-právní výbor konstatoval,
že vedle těchto případů je velké
množství spisového materiálu u správních
úřadů a orgánů, týkajících
se případu stihatelných podle dekretu čís.
138/1945 Sb., které nebude možno technicky zvládnouti
tak, aby řízení bylo možno zahájiti
před uplynutím dosavadní promlčecí
lhůty.
Poněvadž provedení důsledné očisty
je v naléhavém zájmu veřejném
a poněvadž by nebylo spravedlivé, aby stíhání
takových deliktů - může jíti
i o závažnější skutkové
podstaty - bylo vyloučeno jenom proto, že se o nich
okresní národní výbor dozvěděl
teprve po uplynutí promlčecí lhůty
podle předpisů dosud platných, usnesl se
ústavně-právní výbor pozměniti
vládní návrh zákona a zjednati právní
podklad pro stíhání i těchto případů.
Dále bylo konstatováno, že je nutno, aby byla
stanovena časová hranice pro zahájení
příslušného trestního řízení
tak, aby řízení u činů, o nichž
okresní národní výbor nabude vědomosti
ze spisů, jež jsou v den 26. května 1946 u
soudu (mimořádného lidového soudu),
veřejného žalobce, správního
úřadu (orgánu) a budou mu odstoupeny teprve
po tomto dnu, bylo zahájeno před skončením
účinnosti zákona ze dne 19. června
1945, č. 16 Sb., ve znění zákona ze
dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., a skončí-li
tato účinnost před 31. prosincem 1946, nejdéle
do tohoto dne. Tato lhůta byla uznána za vyhovující,
aby bylo možno tyto věci technicky zvládnouti.
Ústavně-právní výbor žádá
o přijetí návrhu zákona se změnami,
na kterých se usnesl.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
V § 3 dekretu č. 138/1945 Sb. se připojují
na konci tyto věty:
"U činů o nichž okresní národní
výbor nabude vědomosti ze spisů, jež
jsou v den 26. května 1946 u soudu (mimořádného
lidového soudu), veřejného žalobce,
správního úřadu (orgánu) a
budou mu odstoupeny teprve po tomto dnu, počíná
se promlčecí lhůta dnem, kdy tyto spisy dojdou
příslušnému okresnímu národnímu
výboru. Trestní řízení musí
však býti zahájeno před skončením
účinnosti zákona ze dne 19. června
1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických
zločinců, zrádců a jejich pomahačů
a o mimořádných lidových soudech,
ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č.
22 Sb., skončí-li tato účinnost před
31. prosincem 1946, nejdéle do tohoto dne."
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 26: května 1946 a platí jen v zemích
České a Moravskoslezské; provede jej ministr
vnitra.