Sociálně-politický výbor projednal shora uvedený vládní návrh, jehož důležitost je ještě větší, než je uvedeno v důvodové zprávě tohoto zákona. Sociálně-politický výbor usnesl se proto na některých změnách, které mají ten účel, aby našemu zemědělství se dalo k disposici tolik pracovních sil, kolik jich toto v současné době nezbytně potřebuje. Jestliže byl sociálně-politický výbor nucen učiniti některá ustanovení vládního návrhu, ještě pronikavější, pak tak učinil jen proto, aby zajištění pracovních. sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu bylo za všech okolností zabezpečeno.

Sociálně-politický výbor žádá proto Prozatímní Národní shromáždění, aby tento vládní návrh i se změnami schválenými v tomto výboru přijalo.

Zemědělský výbor projednal ve své schůzi dne 15. května 1946 vládní návrh zákona (tisk 362) o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu ve znění, jak jej přijal sociálně-politický výbor. Zemědělský výbor je si vědom naléhavosti této předlohy, aby práce v zemědělství mohly býti včas vykonány vzhledem k pokročilé době a nastalým polním pracím. Řeší-li tato osnova hlavně sezonní práce, nutno také pro zemědělství ještě pamatovati na dostatečný počet pracovních sil stálých. Proto se zemědělský výbor usnesl doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo tento vládní návrh i se změnami schválenými ve výboru sociálně-politickém, jakož i resoluci přijatou výb. zemědělským.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Přispěti ke zdaru všech zemědělských prací, jichž řádné a včasné provedení vyžaduje zájem státu, je mravní i právní povinností obyvatelů Československé republiky.

(2) Zemědělskými pracemi podle tohoto zákona jsou též polní i zahradní pěstování zeleniny, práce v lesní výrobě, školkařství a pod.

K výkonu prací podle § 1 mohou býti v rámci ustanovení tohoto zákona přiděleni všichni zemědělských prací schopní muži ve věku od 15 do 55 roků a ženy ve věku od 15 do 45 roků.

(1) Obyvatelé všech obcí v zemích České a Moravskoslezské, kteří v těchto obcích mají řádný pobyt, jsou povinni hlásiti se podle ustanovení odstavce 3 do 8. dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(2) Ministr ochrany práce a sociální péče může vyhláškou v Úředním listě lhůtu stanovenou v odst. (1) ve velkých městech přiměřeně prodloužiti.

(3) Hlášení podle odstavců 1 a 2 se děje u místního národního výboru (správní komise), po případě v místech, kde je sídlo okresního úřadu ochrany práce (pobočky), u tohoto úřadu (pobočky).

Z povinnosti hlášení podle § 3 se vyjímají:

a) osoby, které jsou ve stálém pracovním (služebním), nebo učebním poměr a podléhají povinnému nemocenskému pojištění a skutečně pracují;

b) osoby v zemědělství plně zaměstnané, dále osoby, které provozují samostatnou úřadem schválenou živnost nebo svobodné povolání, jakož i osoby, které konají vojenskou nebo bezpečnostní službu;

c) posluchači vysokých škol, kteří řádně pokračují ve studiu, a jejich absolventi, kteří se připravují ke zkouškám, a žáci středních a odborných škol veřejných nebo s právem veřejnosti;

d) ženy od 3. měsíce těhotenství a osoby, které pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu jsou trvale nezpůsobilé k práci, a mohou-li tuto skutečnost doložiti vysvědčením úředního lékaře okresního úřadu ochrany práce nebo jinou veřejnou listinou;

e) ženy, které vedou domácnost a při tom pečují alespoň o 1. dítě do 10 let nebo nejméně o příslušníky domácnosti, kteří jsou vyňati z povinnosti hlášení podle tohoto paragrafu;

f) přednostové a členové cizích zastupitelských úřadů a příslušníci jejich rodin.

(1) Místní národní výbor (správní komise) pořídí seznam přihlášených osob a pojme do něho také osoby, které své povinnosti hlášení neučinily zadost, pokud mu jsou známy. Seznam neprodleně předloží ve 2 stejnopisech okresnímu úřadu ochrany práce, do jehož obvodu působnosti spadá.

(2) Okresní úřad ochrany práce (pobočka) upraví, po případě doplní, seznam a vrátí jeden stejnopis místnímu národním výboru, který vyrozumí osoby do něho pojaté. Místní národní výbor (správní komise) může tak učiniti tím, že seznam vyhlásí způsobem v místě obvyklým, (vyvěšením, oběžníkem a podobně).

(3) Vyrozumění místním národním výborem (správní komisí) má účinky doručení výměru okresního úřadu ochrany práce (§ 3 vládního nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce).

Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby vyhláškou v Úředním listě stanovil dobu, kdy se seznam podle zásad §§ 3 až 5 doplňuje.

Osoby pojaté do seznamu jsou povinny oznámiti předem místnímu národnímu výboru (správní komisi), po případě okresnímu úřadu ochrany práce (pobočce), každou změnu svého pobytu, má-li trvati déle 14 dnů, a oznámiti, kde se v té době budou zdržovati. Změní-li bydliště, jsou povinny mu předem oznámiti nové bydliště. V tomto případě je místní národní výbor (správní komise, okresní úřad ochrany práce nebo pobočka) ze seznamu vyškrtne a oznámí to místnímu národnímu výboru (správní komisi, po případě okresnímu úřadu ochrany práce, pobočce), v jehož obvodě je nové bydliště oné osoby. Tento úřad ji pojme do svého seznamu. Změny se oznámí příslušným okresním úřadům ochrany práce (pobočkám).

V každé obci zjistí místní národní výbor (správní komise) v součinnosti s místním sdružením Jednotného svazu českých zemědělců neprodleně po vyhlášení zákona a poté nejméně vždy alespoň 4 týdny před počátkem hlavních pracovních období v zemědělství přesnou potřebu pracovních sil jednotlivých zaměstnavatelů pro neodkladné zemědělské práce a oznámí ji příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce (pobočce).

(1) K výkonu zemědělských prací přidělí okresní úřad ochrany práce z osob, pojatých do seznamu podle § 5, především osoby, které nevykonávají zaměstnání (povolání), nebo nejsou plně zaměstnány.

(2) Ženy lze přiděliti jen k pracím, které zpravidla vykonávají ženy. Osoby ženaté a vdané buďtež přiděleny teprve tehdy, není-li dostatek osob svobodných.

(3) Podle tohoto paragrafu lze určitou osobu přiděliti na dobu celkem 3 měsíců v jednom kalendářním roce.

(1) Nestačí-li pracovní síly, přidělené podle § 9, k provedení všech nezbytných zemědělských prací, přidělí se potřebné pracovní síly podle dekretu presidenta republiky ze dne 1. října 1945, č. 88 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti, s tou odchylkou, že platí věkové hranice, stanovené v § 2 tohoto zákona.

(2) Pokud se podle tohoto paragrafu přidělí osoby k práci nad rámec dekretu presidenta republiky, č. 88/1945 Sb., platí obdobně ustanovení § 9, odstavce 3.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro pracovní poměry jím založené a pracovní poměry dosavadní obdobně příslušná ustanovení dekretu č. 88/1945 Sb.

(1) Ustanovení předchozích paragrafů platí přiměřeně také pro osoby, které, nepodléhajíce přihlašovací povinnosti, se dobrovolně nabídly k výpomoci při nutných zemědělských pracích v některém pracovním místě určeném podle směrnic, které vydají ministři ochrany práce a sociální péče a zemědělství.

(2) Těmto osobám nahradí příslušný okresní úřad ochrany práce z účelového jmění pro podpory při včleňování do práce podle vládního nařízení ze dne 27. s pna 1943, č. 250 Sb.; rozdíl mezi mzdou, dosaženou konáním této práce, a mzdou, kterou by byly dosáhly prací dosavadní; nahradí jim rovněž jízdné do přechodného pracovního místa a zpět, přesahuje-li vzdálenost mezi stálým bydlištěm (místem pobytu) a tímto místem alespoň 6 km, a konaly-li zemědělské práce po dobu kratší šesti týdnů.

S výhradou ustanovení 10, odstavec 1, nejsou tímto zákonem dotčena ustanovení dekretu presidenta republiky č. 88/1945 Sb.

Není-li možno pro neodkladné práce zemědělské opatřiti potřebné pracovní síly podle předcházejících ustanovení, mohou okresní úřady ochrany práce (pobočky) na pokyn ministerstva ochrany práce a sociální péče učiniti tato další opatření:

a) přezkoušeti nynější zaměstnání osob, které v posledních pěti letech pracovaly v zemědělství nepřetržitě alespoň 6 měsíců; tyto osoby mohou přiděliti, byť i jen dočasně, zpět do zemědělství, leč by důležité veřejné zájmy vyžadovaly, aby tyto osoby setrvaly ve svém nynějším zaměstnání;

b) přezkoušeti v součinnosti s okresními (místními) národními výbory (správními komisemi), odborovými radami a hospodářskými organisacemi, zda zaměstnanci různých pracovních odvětví jsou ve svém oboru plně produktivně činni a zda tato odvětví jsou ve veřejném zájmu stejně důležitá jako zemědělská výroba, o kterou jde. Osoby, které mohou býti uvolněny, aniž tím závažnější veřejné zájmy utrpí újmu, mohou býti včleněny, byť i jen dočasně, do zemědělské výroby, pokud tomu nebrání zvláště závažné důvody osobní, aby tak bylo zajištěno spravedlivé rozdělení pracovních sil mezi zemědělstvím a ostatními pracovními obory.

(1) Jednání a opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisům vydaným k jeho provedení, trestají okresní úřady ochrany práce pořádkovou pokutou do výše 10.000 Kčs nebo okresní národní výbory na návrh těchto úřadů správními tresty, a to pokutou do výše 100.000 Kčs nebo vězením do 1 roku anebo oběma těmito tresty.

(2) Byla-li uložena jako správní trest pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnost: vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pozbude jí dnem 31. prosince 1947 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Vláda se žádá, aby co nejdříve uvedla mzdy zemědělského dělnictva do souladu se mzdou dělnictva průmyslového tak, aby odstraněna byla disparita v hodnocení pracujících na půdě s ostatními pracujícími v republice Československé. V důsledcích toho se vládě ukládá, aby v cenové politice odstranila disparitu mezi výrobou průmyslovou a zemědělskou a aby se prohloubila bytová péče o stálé zemědělské dělnictvo.