Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Podnikové početnictví se jednotně
organisuje podle zásad, které stanoví vláda
nařízením. Při tom budiž dbáno,
aby podnikové početnictví vyhovovalo potřebám
hospodářského plánování,
zvláštním potřebám jednotlivých
hospodářských odvětví, jakož
i potřebám daňovým.
(2) Podnikovým početnictvím podle tohoto
zákona se rozumějí účetnictví,
kalkulace, statistika a rozpočetnictví podniků
všeho druhu.
(1) Podle pokynů Hospodářské rady
vydává generální sekretariát
Hospodářské rady - dále jen generální
sekretariát - vyhláškou v Úředním
listě republiky Československé a v Úradnom
vestníku po slyšení vrcholných hospodářských
organisací a ústřední rady odborů,
po případě jiných vrcholných
útvarů, které budou určeny vládním
nařízením, v rámci zásad, stanovených
podle § 1, odst. 1, závazné směrnice
pro podnikové početnictví.
(2) Generální sekretariát můře
po slyšení organisací nebo útvarů,
uvedených v odstavci 1, vydávati vysvětlivky
k směrnicím. Podrobnosti o uveřejňování
vysvětlivek stanoví vládní nařízení.
Generální sekretariát stanoví vyhláškou
v Úředním listě republiky Československé
a v Úradnom vestníku, kdy vznikne pro určitý
okruh podniků povinnost zavésti jednotný
způsob organisace v jednotlivých oborech podnikového
početnictví (§ 1, odst. 2).
Pokud úřady nebo organisace nadřazené
podnikům vydávají v rámci své
působnosti předpisy nebo činí opatření
ve věcech podnikového početnictví
§ 1, odst. 2), mohou tak činiti ode dne, kdy tento
zákon nabývá účinnosti, jen
v dohodě s generálním sekretariátem,
a jde-li o podniky spravované podle zásad obchodního
hospodaření ve smyslu zákona ze dne 18. prosince
1922, č. 404 Sb., o úpravě hospodaření
ve státních závodech, ústavech a zařízeních,
jež povahou nemají plniti úkoly správní,
také v dohodě s nejvyšším účetním
kontrolním úřadem.
Jednání a opominutí, příčící
se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů
podle něho vydaných, trestají - pokud nejde
o čin přísněji trestný - na
návrh generálního sekretariátu okresní
národní výbory jako přestupek pokutou
do 100.000 Kčs, při čemž se pro případ
nedobytnosti vyměří náhradní
trest vězení podle míry zavinění
do tří měsíců.
Úřady, jiné orgány veřejné
správy a hospodářské organisace nebo
jiné podobné útvary jsou povinny spolupůsobiti
při provádění tohoto zákona.
Použivatelnost ustanovení § 21 vládního
nařízení ze dne 29. května 1941, č.
297 Sb., o záznamních povinnostech pro účely
daňové a provozní, se zrušuje.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou je všichni členové
vlády.
Plánované hospodářství předpokládá
a vyžaduje nejen dokonalého vybudování
orgánů věřených plánováním,
nýbrž úplné a přesné evidence
o celkovém hospodářském stavu vůbec
a náležitého přehledu o stavu a činnosti
podniků, které jsou zapojeny do plánovaného
hospodářství. V tomto hospodářském
systému jest nutno posuzovat podnik především
s hlediska jeho funkce a účelnosti v rámci
celku. Proto je třeba, aby byla po ruce data o stavu a
činnosti všech podniků, která by poskytovala
nejen dokonalou evidenci podnikových jevů, nýbrž
i sloužila jako srovnávací měřítko.
Opatření takových dat z podniků různého
druhu bude uskutečněno teprve, provedou-li se v
nich záznamy podle jednotně upravených zásad.
Tato data a vůbec číselné údaje,
týkající se stavů a pohybů
množství i hodnot soustavně zjišťuje
a pořádá podnikové početnictví.
Ježto podnikové početnictví plní
v plánovaném hospodářství funkce
mimořádného významu, je třeba,
aby právě pro tyto účely bylo jednotně
organisováno.
Dosavadní nejednotná úprava podnikových
záznamů by totiž značně ztěžovala
nejen činnost orgánů pověřených
hospodářským plánováním,
nýbrž i orgánů revisních. U nás
předpisuje povinnost zachycovati určité podnikové
jevy dosud pouze všeobecný obchodní zákon,
a to jen kupcům plného práva. Jde tu o známou
povinnost vésti obchodní knihy, z nichž by
bylo možno seznati obchody a stav jmění obchodníka
Žádá se zde tudíž jen vedení
účetních záznamů. Je to však
předpis, který nevyhovuje zcela dnešním
potřebám, zejména úkolům plánovacím,
neboť jest zaměřen jednostranně, t.
j. na ochranu zájmů věřitelských.
Dalším a ještě závažnějším
nedostatkem dnešního stavu jest, že není
vůbec postaráno o účelnou organisaci
účetních záznamů. Tento nedostatek
jest zřejmý zejména, kdyby se měly
srovnávati tyto záznamy z různých
podniků. V některých podnicích určovala
obsahovou náplň účetních zápisů
náhoda nebo tradice, v jiných byla zase jejich organisace
přizpůsobována různým účtovým
osnovám. Zejména za okupace bylo u nás mnoho
podniků přinuceno uspořádávati
své účetnictví podle vzorů
německých. To platí skoro výhradně
o podnicích v pohraničním území.
Konečně je dosti podniků, které přizpůsobily
své účetnictví směrné
účtové osnově, vypracované
v roce 1944 Ústředním svazem průmyslu.
Pokud jde o Slovensko, uplatnila se myšlenka organisace účetnictví
podle účtových osnov za poměrně
malého počtu podniků.
Z toho vyplývá, že jednotná úprava
podnikových záznamů je naléhavě
nutná, jestliže záleží na tom aby
veškerý číselný materiál
o podnikových jevech, získávaný z
různých podniků, byl navzájem srovnatelný
a to pokud možno bez zbytečných předchozích
úprav. Splnění tohoto základního
požadavku se uskuteční stanovením jednotných
zásad a směrnic, podle kterých by se zjišťoval
a zaznamenávaly veškeré jevy hospodářské
činnosti podniků.
Účetnictví jest sice nesporně důležitým
pramenem pro poznávání a sledování
podnikových jevů, avšak nikoliv jediným.
Právě pro potřeby hospodářského
plánování je nutné doplniti je ještě
dalšími druhy číselných údajů,
které v podniku poskytují kalkulace, statistika
a rozpočetnictví. Teprve takto ucelené podnikové
početnictví se stává důležitou
složkou podnikové organisace.
Zmíněné další početnické
obory jsou sice dnes v některých podnicích
ve větším nebo menším rozsahu již
zavedeny, avšak i u nich lze zjistiti stejnou nejednotnost
a neuspořádanost, jako to bylo výše
uvedeno při účetnictví. Protože
je však třeba, aby i tyto účetnické
obory byly využity pro uskutečnění plánovaného
hospodářství, jeví se po stránce
organisační nezbytným upraviti je také
jednotně.
Bylo by však mylné domnívat se, že jednotná
organisace podnikového početnictví je snad
prováděna jen pro úřední potřeby.
Úspěšné vyřešení
této otázky bude míti dalekosáhlý
význam i pro provoz samotných podniků, poněvadž
teprve tím budou mnohých z nich vytvořeny
předpoklady, jež jejich správám umožní
cestu k racionelnímu vedení jak po stránce
administrativní, tak i technické. Řádně
organisované podnikové početnictví
konečně vyvolá i u zaměstnanců
podniku zvýšení zájmu a přispěje
k tomu, aby si byli také vědomi své zodpovědnosti.
Zejména v znárodněném sektoru je vhodno
na to poukázati se zřetelem na spoluúčast
zaměstnanců ve správě podniků.
Jednotně organisované početnictví
dovolí dále, aby se kdykoliv přizpůsobovalo
daným potřebám podnikovým rozšířením
nebo zúžením, aniž by se při tom
musely podnikati, jako často dosud, nákladné
a ne zřídka komplikované reorganisace.
Hospodářská rada uznala nezbytnost jednotného
organisování podnikových záznamů
a na její návrh usnesla se vláda dne 22.
února 1946, že se generálnímu sekretariátu
Hospodářské rady ukládá,
aby za součinnosti příslušných
komisí vypracoval vládní návrh zákona
o jednotné organisaci podnikového početnictví,
který by obsahoval zmocnění pro vydání
zásad jednotně organisovaného podnikového
početnictví formou vládního nařízení.
Vládní návrh tohoto zákona byl na
podkladě usnesení Hospodářské
rady a vlády generálním sekretariátem
za součinnosti odborných komisí vskutku vypracován.
K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí:
Změny v hospodářském životě
a zejména nutnost rychlého přizpůsobení
se vývoj i k plánovanému hospodářství
vyžadují, aby zásady pro jednotnou organisaci
podnikového početnictví byly pokud možno
pružné. Proto osnova ustanovuje, že podnikové
početnictví bude jednotně organisováno
podle zásad, které stanoví vláda formou
vládního nařízení. Ustanovení
1, odst. 1 obsahuje tedy jednak všeobecnou normu stanovící
jednotnou organisaci podnikového početnictví
a jednak zmocnění k vydávání
zásad formou vládního nařízení.
Zásady stanoví všeobecná hlediska jednotné
organisace podnikového početnictví, která
budou společná a závazná pro všechna
odvětví hospodářského života.
Při tom se počítá s tím, že
zásady pro jednotlivé obory početnické,
uvedené v odst. 2, mohou býti vydávány
i postupně.
Při stylisaci předpisů o jednotné
organisaci podnikového početnictví musí
se uplatniti zásada racionalisace kancelářské
práce, zejména v účtárnách.
Proto je ustanoveno, že podnikové početnictví
musí býti tak upraveno, aby poskytovalo nejen podklady
pro uskutečnění a revisi plánu, nýbrž
aby i vyhovovalo zvláštním potřebám
jednotlivých odvětví hospodářských
(na př. v peněžnictví, v pojišťovnictví
a pod.) a zároveň i potřebám daňovým.
V tomto odstavci není podávána definice podnikového
početnictví, nýbrž se pouze uvádí,
které obory jest zahrnovati pod podnikové početnictví,
jichž se předložená osnova týká.
Osnovou, pokud se týče zamýšlenou zákonnou
úpravou a příslušnými předpisy,
vydanými na jejím podkladě, mají býti
obory uvedené v odst. 2 učleněny v jednotný
a organický celek. Při tom se má státi
účetnictví základnou celého
podnikového početnictví. Nejúžeji
se k účetnictví pojí kalkulace. Podniková
statistika vypomáhá a doplňuje podnikové
záznamy tam, kde účetnictví je málo
pružné nebo komplikované a nemůže
tudíž v důsledku své systematiky některé
jevy zachytiti buď vůbec nebo v krátké
době a hospodárně. Poslední obor,
podnikové rozpočetnictví, jehož hlavním
úkolem jest sestavení předpokladů
a srovnávání stavů předpokládaných
se skutečnými, při své výstavbě
zachovává stálý vztah k účetnictví
a ke statistice. Každý z těchto oborů
početnických má dopomoci vlastní metodou
k získání potřebných číselných
podkladů určitého druhu.
Uplatňování zásad jednotné
organisace podnikového početnictví v jednotlivých
složkách hospodářského života
si vynutí zpravidla vydání závazných
směrnic, ve kterých bude přihlédnuto
k zvláštnostem těchto jednotlivých odvětví
(na př. průmyslu, obchodu, peněžnictví
a pod.). Při tvoření těchto směrnic
bude velmi záležeti na tom, aby se co nejvíce
přihlíželo k potřebám praxe a
ke skutečným poměrům jednotlivých
odvětví hospodářského života.
Proto se svěřuje příprava těchto
směrnic vrcholným hospodářským
organisacím, případně jiným
vrcholným útvarům, které budou určeny
v nařízení, jímž budou stanoveny
zásady jednotné organisace podnikového početnictví.
Jest však žádoucí aby při tvoření
směrnic bylo dbáno všeobecných zásad
(podle § 1, odst. 1). Proto jejich vydávání
se má uskutečniti podle pokynů Hospodářské
rady. Uskutečnění myšlenky hospodářského
plánování a usnadnění revise
plánu proto vyžaduje ovšem, aby úprava
a řešení všech těchto otázek
byly soustředěny na jediném místě.
Proto osnova svěřuje vydávání
směrnic generálnímu sekretariátu Hospodářské
rady, který podle § 5, odst. 2 dekretu presidenta
republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské
radě, koná šetření, souvisící
s přípravou hospodářského plánu,
a reviduje jeho provádění. Generální
sekretariát uplatňuje také podle uvedeného
ustanovení racionalisační zásady v
hospodářství. Tím se tudíž
přiznává generálnímu sekretariátu
Hospodářské rady speciální
zmocnění k vydávání takových
směrnic. Nemůže býti sporu o tom, že
organisace podnikového početnictví spadá
do oboru podnikové racionalisace. Toto speciální
zmocnění generálního sekretariátu
má dále oporu v generálním zmocnění
podle § 5, odst. 2 dekretu č. 63/1945 Sb., neboť
činnost, pokud se týče působnost generálního
sekretariátu podle § 5, odst. 2 dekretu, vykonává
tento na základě tohoto zákonného
zmocnění, nikoli jako sekretariát ve vlastním
smyslu, skrze nějž vykonává Hospodářská
rada svoji působnost (§ 5, odst. 1 dekretu č.
6/1945 Sb.).
To plyne také z genese ustanovení § 5, odst.
2. Pro kontrolní a racionalisační činnost
měl být původně zřízen
Státní úřad revisní jako technický
orgán Hospodářské rady. Jedině
proto, aby se nevytvářel další nový
úřad, nebyla osnova dekretu presidenta republiky
o zřízení Státního úřadu
revisního schválena a činnost, kterou měl
tento úřad podle dekretu vykonávati, byla
přikázána ustanovením § 5, odst.
2 generálnímu sekretariátu. V této
své činnosti podle § 5, odst. 2 je generální
sekretariát vlastně technickým orgánem
Hospodářské rady a není překážek,
aby mu bylo zákonem uloženo vydávati směrnice,
jako je tomu u NÚC.
Poněvadž generální sekretariát
jest výlučným orgánem příslušným
pro kontrolu plánu, je nezbytně nutno aby měl
dostatek ingerence na úpravu zápisů a evidenci
podnikových jevů tak, aby svůj úkol
mohl co nejlépe vykonávati.
V navrhované osnově zákona i důvodové
zprávě se mluví o vrcholných hospodářských
organisacích, příp. o jiných vrcholných
útvarech. Myslí se jimi buď dnešní
Ústřední svazy (po případě
jim přičleněné hospodářské
skupiny) nebo jiné vrcholné útvary, jako
na př. Pojišťovací rada a pod. Poněvadž
tato otázka organisace hospodářského
života není dosud definitivně vyřešena,
používá se v předloženém
návrhu těchto všeobecných názvů.
Děje se tak zejména z toho důvodu, aby se
tím zbytečně nezdržovalo připomínkové
řízení.
Organisační příčiny a zejména
zřetel k potřebám plánovacím
si někdy vyžádají, aby byly případně
vydány ke směrnicím ještě vysvětlivky,
které by obsahovaly podrobnější ustanovení,
jakým způsobem se má v konkrétních
případech při zjišťování
a sledování podnikových jevů postupovati.
I zde bude velmi záležeti na tom, aby jejich obsah
odpovídal nejen směrnicím vydaným
podle § 2, odst. 1, nýbrž i úkolům
a potřebám plánovaného hospodářství.
Proto se svěřuje i vydání takových
vysvětlivek generálnímu sekretariátu
Hospodářské rady. Záleží
totiž také velmi na tom, aby v budoucnu se důsledně
používalo jednotného odborného názvosloví,
a aby se tak odstranil zmatek, který byl často způsobován
jen tím, že zde nebylo místa, které
by střežilo koordinaci norem v jednotlivých
oborech podnikového početnictví. Pokud jde
o způsobilost generálního sekretariátu
k této činnosti odkazuje se na odůvodnění
v § 2, odst. 1.
Zavedení jednotné organisace podnikového
početnictví jest opatření, které
vyžaduje důkladných pří;prav
v podnicích jak po stránce věcné,
tak osobní. Nelze. proto počítati s tím,
že by nová úprava mohla platiti ihned v celém
rozsahu pro všechny podniky. Lze spíše očekávati,
že směrnice, případně vysvětlivky
budou povinně zaváděny postupně a
že se budou nejdříve vztahovati na podniky
velké a rozšiřovati podle stadia příprav
na podniky menšího rozsahu: Podle stavu věcí
určí generální sekretariát
Hospodářské rady jednak počátek
závaznosti a jednak měřítko velikosti
neb jiné znaky těch podniků, pro něž
mají platiti směrnice, případně
vysvětlivky. Pro praktické zavádění
nové organisace podnikového početnictví
bude nutno pečovati zejména na obchodních
učilištích o dokonalou přípravu
a školení jejich absolventů pro tyto úkoly.
Za řízeného hospodářství
stává se poměrně často, že
úřady neb podnikům nadřaděné
organisace zasahují do podnikové administrativy
tím, že od podniků žádají
vedení určitých záznamů, vyplňování
různých dotazníků, statistik a pod.
Zejména z poslední doby je dosti příkladů,
že podniková administrativa jest podobnými
akcemi velmi zatěžována a že je tím
správní aparát podniků odváděn
od vlastních úkolů, souvisících
s řízením podniků. Bylo na to častěji
poukazováno i v odborném tisku. K zdolání
těchto úkolů v podnicích musel být
zvyšován počet administrativních zaměstnanců,
což se zase projevilo nepříznivě v položce
nákladů dotčených podniků.
Pro zvýšení hospodárnosti a kancelářské
racionalisace v podnicích je žádoucí,
aby opatření takového druhu byla koordinována
z jednoho místa a aby příslušné
akce byly podnikány podle určitého časového
rozvrhu. Mnohá taková opatření svědčí
o tom, že by se dala daleko hospodárněji uskutečniti,
kdyby se o nich předem vědělo, na př.
tím, že by se pořídilo více exemplářů
při jejich sestavování nebo že by se
stávající záznamy pro takový
účel rozšířily neb doplnily.
Je nepochybné, že by to vedlo i ke značné
úspoře podnikové režie. Generální
sekretariát Hospodářské rady, kterému
přísluší podle § 5, odst. 2, dekretu
č. 63/1945 Sb., aby uplatňoval také racionalisační
zásady v hospodářství, sleduje snahu,
přispěti ke zlepšení poměrů
také v tomto směru. Proto se v § 4 stanoví,
že úřady a podnikům nadřaděné
organisace mohou vydávati a činiti opatření
ve věcech podnikového početnictví
jen v dohodě s ním. Třeba také zvláště
zdůrazniti, že i nejednotnost názvosloví
velmi často ztěžuje, splnění
požadovaných povinností.
Jednání a opominutí proti ustanovením
tohoto zákona a předpisů podle něho
vydaných se stihají jako návrhové
delikty. Osnova dává generálnímu sekretariátu
právo činiti návrhy okresním národním
výborům. Toto opatření jest účelným,
neboť bude tím zaručeno, že návrhy
budou řízeny z jednoho místa a že generální
sekretariát bude míti v každém jednotlivém
případě možnost posouditi závažnost
provinění.
Kdyby návrhy na potrestání vycházely
od různých úřadů nebo orgánů,
nebylo by jednotnosti v trestní represi; některé
úřady by stihaly i nejmenší provinění,
jiné by i závažné přestoupení
předpisů promíjely. Přiznáním
návrhového práva generálnímu
sekretariátu umožní se v této otázce
jednotný a spravedlivý postup. Jest přirozené,
že návrhy na potrestání mohou směřovati
i proti osobám nebo orgánům, které
na základě všeobecných nebo specielních
ustanovení jsou odpovědny za správu podniků
nebo organisací.
Vypočítávání jednotlivých
jednání a opominutí není účelným.
Není třeba vysvětlivek.
Vydáním tohoto zákona nevzniknou státu
zvláštní náklady, neboť případné
náklady spojené se změnou vedení podnikového
početnictví budou hraditi podniky samy.