(1) Pokud zákon jinak neustanovuje, ocení se dávce
podrobený majetek obecnou cenou (§ 28).
(2) Ustanovení § 25, odst. 4 platí obdobně.
(1) Při zjišťování obecné
ceny nemovitého majetku jest přihlédnouti
též k právům spojeným s držbou
nemovitosti a k příslušenství (§
5, odst. 3).
(2) Právo stavby a jiná práva, jež podle
zákonných ustanovení jsou postavena na roveň
nemovitým věcem, ocení se samostatně.
Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil na Slovensku
na návrh pověřence financí a v dohodě
s ním, vyhláškou v Úředním
listě způsob oceňování jednotlivých
druhů zemědělského a lesního
majetku. Takto stanovené ceny nesmějí býti
vyšší než obecná cena (§ 28).
(1) Obecná cena zastavěného pozemku nesmí
býti nižší než obecná cena,
kterou by bylo pozemek oceniti jako nezastavěný.
(2) Obecnou cenou pozemku se započatou stavbou, která
nebyla v rozhodný den (§ 43) dokončena, jest
obecná cena pozemkové plochy s připočtením
nákladů, které byly vynaloženy na stavbu
až do této doby. Při tom se přihlédne
k znehodnocení, které nastalo tím, že
stavba nemohla býti dokončena.
(3) Byly-li na budově prováděny stavební
změny (na př. přístavby nebo zástavby),
připočtou se k její obecné ceně
náklady, které byly vynaloženy na tyto stavební
změny až do rozhodného dne (§ 43). Ustanovení
druhé věty předchozího odstavce platí
obdobně.
(4) Při oceňování pozemkového
a domovního majetku nutno přihlédnouti též
k znehodnocení, vzniklému válečnými
událostmi nebo jinou vyšší mocí.
(1) Má-li býti určena obecná cena
práva stavby nebo pozemku zavazeného tímto
právem, zjistí se nejprve obecná cena pozemku
včetně stavby tak, jako by nebyl tímto právem
zatížen.
(2) Obecná cena práva stavby, počítajíc
v to stavby nabyté nebo zřízené z
práva stavby (§ 6. zákona ze dne 26. dubna
1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, na Slovensku
ustanovení zvykového práva o superedifikátu),
se určí tolika setinami obecné ceny pozemku
včetně stavby podle odstavce 1, kolik let čítá
období mezi rozhodným dnem (§ 43) a dnem zániku
práva stavby. Při tom se zlomky roku, přesahují-li
šest měsíců, počítají
za celý rok; ke kratším zlomkům se nehledí.
(3) Obecnou cenou pozemku zavazeného právem stavby
jest částka, která vychází,
odečte-li se od obecné ceny pozemku včetně
stavby, zjištěné podle odstavce 1, obecná
cena práva stavby, zjištěna podle odstavce
2.
(4) Není-li určitá doba trvání
práva stavby ve smlouvě stanovena, nebo je-li tato
doba závislá na výmince, která se
v rozhodný den dosud nesplnila, určí se obecná
cena způsobem; uvedeným v odstavcích 2 a
3, podle nejdelší doby, která jest podle smlouvy
možná, nebo se použije, nebyla-li smluvena taková
nejdelší doba, doby možné podle ustanovení
§ 3, odst. 1 zák. č. 86/1912 ř. z, nebo
na Slovensku podle ustanovení zvykového práva
o superedifikátu.
Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby
vydal, na Slovensku na návrh pověřence financí
a v dohodě s ním, pro oceňování
jednotlivých druhů pozemkového a domovního
majetku, zejména činžovních a rodinných
domů, závazné oceňovací směrnice,
které vyhlásí v Úředním
listě. Takto stanovené ceny nesmějí
býti vyšší než obecná cena
(§ 28).
(1) Pro stanovení obecné ceny výdělečného
majetku jest zásadně rozhodná cena, které
by se dosáhlo za celý podnik, kdyby se prodával
za účelem dalšího provozování,
nikoliv cena, které by se dosáhlo při prodeji
jednotlivých majetkových předmětů
a práv.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, na
Slovensku.na návrh pověřence financí
a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním
listě jiný způsob oceňování
výdělečného majetku pro případy,
ve kterých nelze použíti ocenění
podle předchozího odstavce.
Tuzemská platidla a vklady, znějící
na československé koruny, se ocení cenou
jmenovitou. Cizozemská platidla a vklady, znějící
na cizí měnu, se přepočtou, bez újmy
ustanovení § 55, odst. 1, věty prvé,
na československé koruny podle přepočítacího
kursu, který určí ministr financí
vyhláškou v Úředním listě.
Cenné papíry se ocení cenou, kterou stanoví
ministr financí po šlyšení znaků
vyhláškou v Úředním listě.
Cenné papíry, pro něž nebyla vyhlášena
zvláštní cena (§ 53), podíly u
společností s ručením obmezeným
a závodní podíly u hospodářských
a výdělkových společenstev (družstev)
se ocení:
a) jmenovitou hodnotou, jde-li o cenné papíry a
podíly na znárodněných podnicích
(§ 15, odst. 2), pokud není známa výše
náhrady. Bude-li stanovená náhrada vyšší
nebo nižší než je jmenovitá cena,
upraví se vyměření dávky, jestliže
celkový rozdíl bude činiti více než
3% vyměřovacího základu a celkový
rozdíl na dávce více než 500 Kčs;
b) jmenovitou hodnotou závodních podílů
u hospodářských a výdělkových
společenstev (družstev), nepřevyšuje-li
200 Kčs;
c) obecnou cenou (§ 8) ve všech ostatních případech.
Ministerstvo financí vydá směrnice pro výpočet
obecné ceny. Při stanovení cen podle těchto
směrnic přihlédne se k dávkám,
jimiž jsou příslušné právnické
osoby povinny.
(1) Peněžité pohledávky se ocení
cenou jmenovitou, neodůvodňují-li zvláštní
okolnosti cenu vyšší nebo nižší.
Pohledávky, které znějí na jiný
předmět než peníze, se ocení
obecnou cenou předmětu (§ 28). 0 přepočtení
na československé koruny u pohledávek znějících
na cizí měnu platí obdobně ustanovení
§ 52.
(2) Bezúročné a doložkou času
obmezené peněžité pohledávky
se ocení částkou, která zůstane
z jistiny po srážce 3% ročních úroků
až do dne splatnosti.
(3) Nedobytné pohledávky se neoceňují.
(1) Požívací a užívací práva,
jakož i práva na jiná opětující
se plnění (dále zkráceně pouze
užitky a plnění) se ocení kapitálovou
cenou.
(2) Podkladem pro výpočet kapitálové
ceny jest obecná cena (§ 28) užitku nebo plnění
za jeden rok (roční cena). Roční cenou
užitku z peněžité částky
jsou, není-li jinak stanoveno, 3% jistiny.
(3) Kapitálová cena se vypočte násobkem
roční ceny užitku nebo plnění,
zjištěným podle doby jejich trvání.
(1) Kapitálovou cenou užitku a plnění
vyhrazených na dobu určitou jest úhrn jejich
ročních cen, nejvýše však 25 násobek.
(2) Kapitálovou cenou trvalých užitků
a plnění jest 25 násobek, kapitálovou
cenou užitků a plnění vyhrazených
na dobu neurčitou pak 12 násobek roční
ceny užitků nebo plnění, pokud není
dále stanoveno jinak.
(3) Při výpočtu kapitálové
ceny užitků a plnění, jejichž trvání
závisí na více skutečnostech, se přihlédne
pouze k té skutečnosti, pro niž v daném
případě platí násobek nejvyšší.
Je-li jednou z rozhodujících skutečností
věk jedné nebo více osob, nesmí býti
překročena hranice uvedená v § 58.
(1) Kapitálová cena užitků a plnění,
obmezených na dobu života jedné osoby, se určí
podle stáří této osoby násobkem
roční ceny užitků nebo plnění,
a to
při věku | do 15 let | 18 násobkem, | |
při věku | více než | 15 let do 25 let | 17 násobkem, |
při věku | více než | 25 let do 35 let | 16 násobkem, |
při věku | více než | 35 let do 40 let | 15 násobkem |
při věku | více než | 40 let do 45 let | 14 násobkem, |
při věku | více než | 45 let do 50 let | 13 násobkem, |
při věku | více než | 50 let do 55 let | 11 násobkem, |
při věku | více než | 55 let do 60 let | 9 násobkem, |
při věku | více než | 60 let do 65 let | 7 násobkem, |
při věku | více než | 65 let do 70 let | 6 násobkem, |
při věku | více než | 70 let do 75 let | 5 násobkem, |
při věku | více než | 75 let do 80 let | 4 násobkem, |
při věku | více než | 80 let do 85 let | 3 násobkem, |
při věku | nad 85 let | 2 násobkem. |
(2) Závisí-li doba užitků nebo plnění
na životě více osob tak, že užitky
a plnění zanikají smrtí první
osoby, jest rozhodným pro výpočet kapitálové
ceny věk osoby nejstarší; trvají-li
užitky a plnění až do smrti osoby poslední,
jest rozhodným věk osoby nejmladší.
Dosud nesplatné nároky ze životního
pojištění kapitálového nebo důchodového
se ocení hodnotou vypočtenou podle tabulek vydaných
ministrem financí (§ 10, odst. 1 dekretu č.
95/1945 Sb.).
(1) Dluhy a břemena se ocení týmž způsobem
jako pohledávky (§ 55). Je-li dluhem nebo břemenem
právo požívací, užívací
nebo právo na jiná opětující
se plnění, ocení se dluh neb o břemeno
způsobem uvedeným v §§ 56 až 58.
(2) Dluhy a břemena, jež nelze oceniti žádným
ze způsobů uvedených v odstavci 1, se ocení
obecnou cenou (§ 28).
(1) Základem pro vyměření dávky
z majetku je celková hodnota veškerého majetku
(§ 41) po srážce dluhů a břemen
(§§ 11 až 14) a případné dávky
z majetkového přírůstku podle části
druhé tohoto zákona.
(2) Dluhy a břemena lze odečísti jen, pokud
nesouvisejí s majetkem, který dávce z majetku
není podroben. U fysických osob, které v
tuzemsku v rozhodný der. (§ 43) nebydlely nebo tu
nepobývaly déle jednoho roku, a u právnických
osob, které neměly k uvedenému dni v tuzemsku
sídlo (obchodní vedení), lze odečísti
dluhy a břemena jen, pokud souvisejí s tuzemským
majetkem.
(3) Vyměřovací základ podle ustanovení
odstavce 1 se sníží u fysických osob,
které jsou československými státními
občany, jakož i u osob, jež se za ně považují,
nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají
déle jednoho roku, o tyto částky:
1. Kčs 150.000.- pro poplatníka,
2. Kčs 150.000.- pro jeho manželku (manžela, družku),
3. Kčs 50.000.- pro každého dalšího
rodinného příslušníka (§
16, odst. 6).
(4) U poplatníků, uvedených v § 37,
odst. 3, se sníží vyměřovací
základ podle odstavce 1 za každý rok, o který
věk poplatníka v rozhodný den konečný
přesahuje 30 let, o další částku
Kčs 10.000.-, nejvýše však o částku
Kčs 300.000.-.
(5) Vyměřovací základ se zaokrouhlí,
není-li dělitelný tisícem, na celých
tisíc korun dolů.
Dávka z majetku činí:
z prvých | 200.000 Kčs | 5%, |
z dalších | 300.000 Kčs | 7%, |
z dalších | 400.000 Kčs | 9%, |
z dalších | 500.000 Kčs | 12%, |
z dalších | 600.000 Kčs | 15%, |
z dalších | 2,000.000 Kčs | 18%, |
z dalších | 6,000.000 Kčs | 21%, |
z dalších | 10,000.000 Kčs | 25%, |
z částek přes | 20,000.000 Kčs | 30%. |
(i) Dávka z majetku se vyměří na podkladě
přihlášky (§ 19) a zvláštního
přiznání, jehož vzor vydá ministerstvo
financí. Přiznání jest podati u berní
správy, příslušné podle ustanovení
§ 32 do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto
zákona. Berní správa může tuto
lhůtu výjimečně prodloužiti,
ne však o více než o jeden měsíc.
Delší lhůtu může povoliti jen finanční
úřad II. stolice. První žádost
o prodloužení lhůty jest kolku prosta.
(2) Přiznání k dávce z majetku jsou
povinny podati osoby, které jsou podrobeny dávce
(§§,42 a 61), jakož i osoby, které byly
k tomu vyměřovacím úřadem zvlášť
vyzvány.
(1) Poplatník jest povinen si vypočítati
dávku z majetku připadající na přiznaný
majetek ještě před jejím vyměřením
a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu
nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů
od konce lhůty k podání přiznání
(§ 63, odst. 1). Den doručení platebního
rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky
rozhodný.
(2) Ustanovení § 40, odst. 2 až 5 platí
tu obdobně.
(1) Podání přiznání může
býti vynuceno, bez újmy trestů uvedených
v § 71, odst. 2 až 8, pokutami až do výše
Kčs 10.000, třeba opětovnými.
(2) Bylo-li přiznání vynuceno pokutou, předepíše
se, bez újmy trestů uvedených v § 71,
odst. 2 až 8, zvýšení až do výše
10% vyměřené dávky z majetkového
přírůstku nebo dávky z majetku.
(3) Vláda stanoví na návrh ministra financí,
kdy a za jakých podmínek může býti
dávka z majetkového přírůstku
nebo dávka z majetku vyměřena paušální
částkou.
(1) Dávku z majetkového přírůstku
a dávku z majetku vyměří berní
správa, příslušná podle §
32 jako přihlašovací úřad. Dávku
z majetkového přírůstku podle ustanovení
§ 35, odst. 3 vyměří berní správa,
která by byIa příslušna, kdyby zůstavitel
nebo dárce byl dosud na živu.
(2) Vyměření dávky z majetkového
přirůstku a dávky z majetku oznámí
berní správa poplatníkovi platebním
rozkazem. Proti platebnímu rozkazu může poplatník
podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení
k finančnímu úřadu II. stolice, který
rozhodne s konečnou platností.
(3) Dávka z majetkového přírůstku
a dávka z majetku se vyměří i v tom
případě, připadá-li na majetkový
přírůstek nebo majetek, o němž
bylo podle ustanovení § 71, odst. 2, písm.
a) vysloveno propadnutí nebo na jeho místě
náhradní trest peněžitý.
(4) Dávka z majetkového přírůstku
a dávka z majetku se platí a účtuje
u berního úřadu příslušného
podle bydliště poplatníkova nebo podle jiných
znaků uvedených v § 32.
(1) Ministerstvo financí může vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení
delegovati k přijetí přihlášek
nebo k vyměření dávky z majetkového
přírůstku nebo dávky z majetku všeobecně
jiné úřady, než úřady
příslušné podle ustanovení §
32 a podle § 66, odst. 1.
(2) Ministerstvo financí může též
v jednotlivých případech z důležitých
důvodů na žádost poplatníkovu
nebo z úřední moci delegovati k přijetí
přihlášky nebo k vyměření
dávky z majetkového přírůstku
nebo dávky z majetku jiný úřad, než
úřad příslušný podle §
32 a podle § 66, odst. 1.
(1) Dávky podle tohoto zákona se zapraví
podle volby poplatníka:
1. hotově;
2. vklady u tuzemských peněžních ústavů,
a to jak volnými, tak i vázanými;
3. tuzemskými cennými papíry, požívajícími
sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního
státního dluhu československého včetně
dluhopisů, vydaných t. zv. Protektorátem
a t. zv. Slovenskou republikou, dále cennými papíry
znárodněných podniků;
4. uznanými nároky na náhradu válečných
škod;
5. jinými majetkovými hodnotami, pokud státní
správa má zájem na jich získání
na místě placení. O přijetí
jich na místě placení rozhodne ministerstvo
financí nebo jím zmocněný úřad.
O ocenění hodnot, uvedených pod čísly
2 až 5, platí obdobně ustanovení §§
44 až 60, nebo, má-li býti zapravena dávka
z majetkového přírůstku, ustanovení
§ 25.
(2) Nebyly-li dávky zapraveny, mohou býti vklady
a jiné peněžní pohledávky, přihlášené,
padle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., výměrem
berní správy, příslušné
pro vyměření dá-vek (§ 66, odst.
1), převedeny až do výše 75% částek
přihlášených podle ustanovení
§ 16, odst. 3, pí. m. a) a b) na úhradu dávek,
které byly předepsány podle tohoto zákona
vlastníkovi nebo hlavě rodiny, k níž
vlastník přísluší (§ 16,
odst. 6). K tomuto převodu není třeba souhlasu
vlastníka vkladů (pohledávek), ani jejich
exekučního zabavení. Výměr
o převodu se doručí jak příslušnému
peněžnímu ústavu (podniku), tak i poplatníkovi.
Proti výměru může poplatník podati
odvolání do 30 dnů po jeho doručení.
O odvolání rozhodne finanční úřad
II. stolice s konečnou platností. Odvolání
nemá odkladného účinku. Peněžní
ústav (podnik) jest povinen žádaný převod
ihned provésti. Ministr financí se zmocňuje,
aby vyhláškou v Úředním listě
stanovil, kterých jiných majetkových hodnot
může býti k úhradě dávek
podle tohoto zákona obdobně použito.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v tom případě,
byly-li vklady, jiné peněžní pohledávky,
po případě jiné majetkové hodnoty,
jichž podle ustanovení poslední věty
předchozího odstavce bude lze použíti
obdobně k úhradě dávek, po 15. listopadu
1945 darovány jiným osobám nebo převedeny
na případ smrti.
(4) K zapravení dávek, pokud je poplatník
nebude moci uhraditi způsobem uvedeným v odstavci
1, č. 1 až 4 a v § 83, odst. 1, větě
třetí, poskytnou peněžní a pojišťovací
ústavy v rámci předpisů svých
stanov a svých prostředků poplatníkovi
úvěr za těchto dalších podmínek.
a) úvěr bude poskytnut ve vázaných
vkladech nebo v majetkových hodnotách, uvedených
v odst. 1, č. 3 a 4, které budou převedeny
věřitelem přímo příslušnému
bernímu úřadu. Listiny o poskytnutí
tohoto úvěru jsou bezpodmínečně
poplatku prosté;
b) úrokovou sazbu z tohoto úvěru stanoví
ministr financí, pokud jde o Slovensko na návrh
pověřence financí a v dohodě s ním,
vyhláškou v Úředním listě.
Úvěr budiž umořen nejdéle v 20
ti letech od poskytnutí zápůjčky.
Dlužník jest povinen na požádání
věřitele umořování zesíliti,
zlepší-li se jeho majetkové nebo výdělkové
poměry. Nevyhoví-li této povinnosti, může
věřitel požadovati okamžité splacení
celé zápůjčky;
c) zástavnímu právu, vloženému
ve veřejné knize pro pohledávku z tohoto
úvěru, přísluší přednost
přede všemi knihovními závadami v rozsahu
určeném v 70, odst. 1. Knihovní žádost
ani vklad nepodléhají poplatkům. Věřitel
vyžádá si od dlužníka jinou náležitou
jistotu, nemá-li dlužník nemovitosti nebo není-li
zajištění na nemovitostech dostatečné;
d) za ztráty z úvěru, které věřiteli
bez jeho zavinění vzniknou z důvodu nedobytnosti,
ručí podpůrně zvláštní
fond, který bude zřízen v souvislosti s řešením
měnově-finančních otázek. Do
té doby, než bude tento fond zřízen,
ručí podpůrně stát. Záruka
se proplatí v týchž hodnotách, v kterých
byl úvěr poskytnut. Částka, která
bude fondem nebo státem z důvodu záruky zaplacena,
je veřejnoprávní pohledávkou a platí
pro ni všechna ustanovení o zajištění
a vymáhání dávek.
Případné přeplatky dávek zaplacených
tímto způsobem budou vráceny věřiteli
na splacení poskytnutého úvěru, a
to rovněž v týchž hodnotách, v
kterých byl úvěr poskytnut.
(5) V případech, ve kterých žádný
peněžní ústav neposkytne úvěr
podle ustanovení odstavce 4, určí na žádost
poplatníka ministerstvo financí, na Slovensku pověřenectvo
financí, který peněžní ústav
jest povinen úvěr poskytnouti.
(6) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě
s předsedou nejvyššího účetního
kontrolního úřadu upravil vyhláškou
v úředním listě způsob placení
dávek podle tohoto zákona vázanými
vklady, cennými papíry a pojistkami (dekrety č.
91/1945 Sb. a č. 95/1945 Sb.), po případě
jinými majetkovými hodnotami, uvedenými v
odstavci 1, č. 5, a aby týmž způsobem
stanovil bližší podmínky záruky
fondu, pokud se týká státu za úvěr
podle ustanovení odstavce 4, písm. d), a aby upravil
způsob placení dávek z tohoto úvěru.
(7) Poplatníkům, kteří přihlásili
válečné škody podle dekretu presidenta
republiky ze dne 31. srpna 1945, č. 54 Sb., o přihlašování
a zjišťování válečných
škod a škod z působených mimořádnými
poměry, po případě podle nařízení
Slovenské národní rady ze dne 3. července
1945, č. 67 Sb. n. SNR, o přihlašování
škod, způsobených válečnými
událostmi, poskytne vyměřovací úřad
bezúročný odklad placení dávek
až do výše 50% přihlášené
částky do té doby, dokud nebude rozhodnuto
o výši pohledávky, vyplývající
z nároku na náhradu škody.
(1) Za dávku z majetkového přírůstku
a dávku z majetku ručí příslušníci
rodiny (§ 16, odst. 6) v poměru, v jakém dávky,
předepsané hlavě rodiny, připadají
na majetkový přírůstek u jejich vlastního
majetku nebo na jejich vlastní majetek. Ustanovení
§ 68, odst. 2 není tím dotčeno.
(2) Za dávku z majetkového přírůstku
ručí obdarovaný (nabyvatel), jde-li o majetkové
nabytí podle ustanovení § 35, odst. 1, písm,
b) nebo e) a je-li dávkou povinen podle ustanovení
§ 36, odst. 3, písm. a) dárce (převodce).
(3) Zaplatila-li hlava rodiny předepsané dávky,
může nárok na náhradu částky;
která poměrně připadá na přírůstek
majetku, pokud se týče na majetek osob společně
s ní zdaněných, uplatňovati pořadem
civilního práva proti těmto osobám.
Vyměřovací úřad je povinen
sděliti na požádání dotčených
osob, kolik z celkového předpisu dávek připadá
na přírůstek na majetku, pokud se týče
na majetek jednotlivých účastníků.
(4) Za dávku z majetkového přírůstku,
připadající na částky uvedené
v § 8, č. 12, ručí osoba, v jejíž
prospěch byla částka splacena.
(1) Dávka z majetkového přírůstku
a dávka z majetku požívá na všech
nemovitostech, které patřily v rozhodný den
(§ 43) poplatníku nebo příslušníkům
jeho rodiny (§ 16, odst. 6), zákonného zástavního
práva do výše 30% obecné ceny nemovitosti.
Toto zástavní právo předchází
všem právům a pohledávkám váznoucím
na nemovitosti.
(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se promlčuje
do šesti let po roce, ve kterém prošla poslední
zákonná nebo prodloužená platební
lhůta. Promlčení se přetrhuje každým
úkonem, kterým se zahajuje podle zákona soudní
vymáhání dávek na nemovitosti; nová
promlčecí lhůta počíná
běžeti po projití roku, ve kterém byl
proveden poslední exekuční krok anebo prošla
poslední platební lhůta.
(3) Zástavní právo podle odstavce 1 trvá
bez ohledu na to, zda vlastníkem věcně ručící
nemovitosti je osoba dávkou povinná či nikoliv.
Nabyvatel (kupec) věcně ručící
reality, po případě zcizitel, může
si od příslušného vyměřovacího
úřadu vyžádati potvrzení o tom,
že realita věcně neručí. Toto
potvrzení, jsou-li pro ně dány předpoklady,
jest vyměřovací úřad povinen
kdykoliv vydati. Věcné ručení pak
nemůže býti uplatněno ani v tom případě,
zjistí-li se dodatečně, že potvrzení
neodpovídá skutečnosti. Jinak se kupec věcně
ručící nemovitosti zhostí věcného
ručení pouze tím; že odvede část
kupní ceny ve výši 30% obecné ceny nemovitosti
příslušnému bernímu úřadu
(§ 66, odst: 4).
(1) Trestného činu se dopouští ten,
kdo ve věci vlastního majetku nebo majetku příslušníků
své rodiny, jako držitel majetku nebo orgán
pověřený jeho správou (§ 16,
odst. 1) anebo jako zástupce nebo zmocněnec v rozporu
(přiznání), v odpovědi na dotaz finančního
úřadu, v opravném prostředku nebo
v jakémkoliv jiném podání k finančnímu
úřadu něco nesprávného uvede
nebo potvrdí nebo něco, co jest povinen uvésti
zatají, nebo do stanovené lhůty přihlášku
(přiznání) nepodá, je-li takové
jednání nebo opomenutí způsobilé
zmařiti vyměření zákonné
dávky z majetkového přírůstku
nebo dávky z majetku nebo přivoditi její
menší vyměření než zákonné.
Kdo se dopustí trestného činu uvedeného
v odstavci 1 úmyslně, jsa si vědom toho,
že toto jednání nebo opomenutí jest
způsobilé vyměření zákonné
dávky z majetkového přírůstku
nebo dávky z majetku zmařiti nebo přivoditi
vyměření menší než zákonné
dávky, bude potrestán:
a) propadnutím majetku, který byl zatajen, dopustil-li
se trestného činu vlastník majetku. Nemůže-li
býti propadnutí vysloveno, na př. proto,
že vinník zatajený majetek již nevlastní,
uloží se náhradní pokuta ve výši
obecné ceny zatajeného majetku. Také v případech.
hodných zvláštního zřetele může
býti na místě propadnutí vyslovená
náhradní peněžitá pokuta ve výši
obecné ceny zatajeného majetku. žádost
za uložení náhradní peněžité
pokuty jest podati u úřadu, který provádí
trestní vyšetřování, a to nejdéle
ve lhůtě k podání závěrečné
obrany;
b) pokutou až do výše obecné ceny majetku,
který byl zatajen, dopustila-li se trestného činu
jiná osoba než vlastník majetku;
c) pokutou až do výše částky, o
kterou byla zákonná dávka z majetkového
přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena
nebo nebezpečí zkrácení vydána,
ve všech ostatních případech.
(3) Propadnutí majetku podle ustanovení odstavce
2, písm. a) nabývá účinnosti
zároveň s odsuzujícím trestním
nálezem, kterým bylo vyslovena, nebo vydáním
výměru o povolení upuštění
od dalšího trestního řízení.
Majetek může býti ještě před
vydáním nálezu nebo výměru
zajištěn, při čemž k vydání
zajišťovacího příkazu jako důvod
stačí okolnost, že bylo proti poplatníkovi
zahájeno platně trestní řízení
podle tohoto zákona.
(4) Mimo tresty, uvedené v odstavci 2, budiž v trestním
nálezu vyřčeno, že bude, nález
bez odůvodnění uveřejněn na
útraty vinníkovy v jednom nebo v několika
časopisech. Vedle uveřejnění v časopisech
nebo místo něho lze vyřknouti, že nález
bude veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen
v obci, v níž vinník bydlí.
(5) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného
v odstavci 1 v úmyslu zákonnou dávku z majetkového
přírůstku nebo dávku z majetku zkrátiti,
anebo kdo použije při trestném činu
uvedeném v odstavci 1 prostředků k oklamání
úřadu zvláště způsobilých,
bude potrestán, mimo tresty, uvedené v odstavcích
2 a 4, vězením od jednoho měsíce do
jednoho roku. Ustanovení odstavce 2 o náhradní
pokutě vyjma případy, kde propadnutí
nemůže býti vysloveno - zde však neplatí.
(6) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného
v odstavci 1 z hrubé nedbalosti, bude potrestán
pokutou až do výše 50% částky,
o kterou byla zákonná dávka z majetkového
přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena
nebo nebezpečí zkrácení vydána.
(7) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného
v odstavci 1 jinak z nedbalosti, než jak jest uvedeno v odstavci
6, bude potrestán pokutou až do výše Kčs
50.000.-.
(8) Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením
nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě
spolupůsobil k trestnému činu uvedenému
v odstavcích 2 nebo 5, bude potrestán neodvisle
na potrestání přímých pachatelů,
pokutou až do výše 50% částky,
o kterou byla zákonná dávka z majetkového
přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena
nebo nebezpečí zkrácení vydána.
(9) O trestných činech uvedených v předchozích
odstavcích provádí trestní vyšetřování
a vydá trestní nález příslušná
berní správa. Jde-li však o trestný
čin podle odstavce 5, předloží případ
nalézacímu senátu, který rozhodne
o vině a trestu.
(1) Trestnost činů uvedených v § 71
zaniká, opraví-li vinník u příslušného
úřadu nebo doplní-li své údaje,
nebo učiní-li dodatečné podání,
jímž byl podle zákona povinen a které
opominul, a zároveň zaplatí, byla-li dávka
zkrácena, tuto částku u příslušného
berního úřadu. Musí tak učiniti
dříve než byla u něho zahájena
kontrola podle § 75 nebo dříve než bylo
proti němu zahájeno trestní řízení
podle tohoto zákona, podle zákona o daních
přímých nebo podle zákona o dani z
obratu.
(2) Trestnost činů uvedených v § 71,
odst. 8 zaniká, oznámí-li návodce
nebo pomahač, dříve než bylo proti němu
zavedeno trestní řízení (§ 74),
u příslušného úřadu, že
se dopustil trestného činu.
Trestné činy uvedené v § 71, odst. 2
a se promlčují v 10 letech, ostatní trestné
činy uvedené v § 71 v 5 letech.
(1) Trestní řízení se zahajuje kromě
případu uvedeného v § 65, odst. 1 tím,
že se uzavřená obsílka, vyznačující
trestný čin a den, kdy se má obviněný
dostaviti k výslechu, doručí obviněnému
do vlastních rukou nebo že se jinak písemně
nebo protokolárně sdělí obviněnému,
že se proti němu zahajuje trestní řízení.
(2) Vydání trestního nálezu musí
- vyjímajíc případy uvedené
v § 65, odst. 1 tohoto zákona a v § 218 zákona
o přímých daních předcházeti
alespoň jeden výslech obviněného.
(3) Prvý výslech se ukončí tím,
že vyšetřující úřad
oznámí obviněnému protokolárně
podrobně skutkovou podstatu trestného činu
a všechny důvody podezření proti němu.
Obviněný jest oprávněn se k tomuto
sdělení ihned vyjádřiti, žádá-li
o to, poskytne se mu za tím účelem 15 denní
lhůta. O tom, že může žádati
za tuto lhůtu, budiž obviněný poučen;
že se tak stalo, budiž poznamenáno do jednacího
protokolu.
(4) Obviněný jest oprávněn žádati
za vydání oklepu protokolu o každém
výslechu, a to bez rozdílu, jde-li o výslech
skončený, či o části téhož
výslechu, pokud byl přerušen. Byla-li obviněnému
poskytnuta 15 denní lhůta ve smyslu předchozího
odstavce, započne běžeti ode dne, jenž
jde po dni doručení oklepu protokolu.
(1) Finanční úřady jsou oprávněny
svými orgány konati u poplatníků dávky
z majetkového přírůstku a dávky
z majetku kontroly, týkající se všech
okolností, které mají význam pro uložení
těchto dávek. Za tím účelem
mohou v rozsahu nutném pro zjištění
základů uvedených dávek zejména:
a) nahlížeti v pracovních hodinách do
obchodních a hospodářských knih, záznamů,
zápisů, dokladů, korespondence a listin a
vyslýchati zaměstnance,
b) prohlížeti v pracovních hodinách
pozemky, budovy, obchodní, řemeslné a průmyslové
provozovny, zařízení zásoby, jakož
i jiné majetkové předměty.
(2) Poplatníci nebo jejich zástupci jsou povinni
revisním orgánům podávati všechna
vysvětlení, jichž je třeba k vyměření
dávek.
(3) Jakékoliv jednání směřující
k tomu; aby činnost revisních orgánů
byla mařena nebo ztěžována, trestají
- pokud toto jednání nezakládá skutkovou
podstatu trestného činu stíhaného
podle všeobecného trestního zákona pokutou
do 500.000 Kčs nebo vězením do tří
let nalezací senáty zřízené
podle zákona ze dne 1. června 1927, č. 76
Sb., o přímých daních, ve znění
zákona ze dne 2. července 19 6, č. 226 Sb.,
a to v řízení předepsaném pro
stíhání zkrácení přímých
daní. Místně příslušným
jest senát, v jehož obvodu bylo trestné jednání
spácháno. Pro promlčení trestnosti
a výkon trestu platí ustanovení § 206,
odst. 2 až 4 zákona o přímých
daních.
(1) Berní správa, příslušná
pro vyměření dávek (§ 66, odst.
1), oznámí peněžním ústavům
(podnikům), soukromým pojišťovnám
a úschovnám, které byly pověřeny
přijímáním nebo vyhotovováním
přihlášek podle ustanovení dekretu č.
95/1945 Sb., ty majetkové hodnoty přihlášené
podle ustanovení citovaného dekretu, které
byly přiznány k dávce z majetkového
přírůstku. Berní správa zároveň
oznámí stav vkladových (věřitelských)
účtů ke dni počátku účinnosti
tohoto zákona, pokud tyto účty byly přihlášeny
podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a
b).
(2) Oznámení podle ustanovení odstavce 1
zašle berní správa, jal mile vyměří
dávku z majetkového přírůstku
nebo dávku z majetku, nebo jakmile zjistí, že
tyto dávky vyměřeny nebudou.
(3) Peněžní ústavy (podniky), soukromé
pojišťovny a úschovny
a) přezkoumají oznámení podle ustanovení
odstavce 1 a neshledají-li závady, poznamenají
přiznání majetkových hodnot, v těchto
oznámeních uvedené, ve svých účetních
záznamech. Oznámení pak uschovají
po dobu nejméně 10 roků;
b) vrátí oznámení podle ustanovení
odstavce 1, jsou-li neúplná nebo nesouhlasí-li
z jiných důvodů s údaji jeho účetních
záznamů. Oznámení vrátí
berní správě, jež je zaslala ihned,
jakmile se závada zjistí;
c) ohlásí majetkové hodnoty, o nichž
jim oznámení podle ustanovení odstavce 1
do 31. prosince 1946 nedošla, do 31. ledna 1947 berním
správám, v jichž obvodu měl vlastník
těchto hodnot bydliště dne 1. listopadu 1945.
(4) V případech, uvedených v odstavci 3,
písm. b) a c), lze s majetkovými hodnotami nakládati
jen se souhlasem berní správy, příslušné
podle citovaných ustanovení.
(5) Majetkové hodnoty, uvedené v odstavci 1, které
nebyly přiznány k dávce z majetkového
přírůstku, propadají ve prospěch
Československého státu. Propadnutí
nabývá účinnosti vydáním
výměru o propadnutí. Výměr
jest doručiti jak dosavadnímu vlastníku majetkových
hodnot, tak i peněžnímu ústavu (podniku),
soukromé pojišťovně nebo úschovně,
které přijaly nebo vyhotovily o těchto hodnotách
přihlášku podle ustanovení dekretu č.
95/1945 Sb. Proti výměru může býti
dosavadním vlastníkem majetkových hodnot
podáno odvolání do 30 dnů po doručení
výměru; o odvolání rozhodne finanční
úřad II. stolice s konečnou platností.
(6) Ministr financí se zmocňuje rozšířiti
vyhláškou v úředním listě
oznamovací povinnost podle obdoby ustanovení odstavců
1 až 3 též na jiné majetkové hodnoty
a na jiné subjekty, než které jsou v těchto
odstavcích uvedeny, jde-li o majetkové hodnoty,
k jichž uvolnění jest podle zvláštních
ustanovení třeba průkazu o tom, že byly
přihlášeny pro účely dávek
podle tohoto zákona. Ustanovení odstavců
4 a 5 platí v takovém případě
obdobně.
Ministerstvo financí může za účelem
vyvarování se dvojího zdanění
nebo zachování vzájemně stejného
postupu s cizinou nebo provádění práva
odvetného učiniti opatření odchylující
se od ustanovení tohoto zákona. Opatření
všeobecného rázu se vyhlásí ve
Sbírce zákonů a nařízení.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, nejsou
dávky podle tohoto zákona odčitatelny při
jejich vyměření ani při, vyměření
jiné přímé daně.
Dávky vyměřované podle ustanovení
tohoto zákona nemohou býti podkladem pro vybírání
přirážek samosprávných svazků.
Výnos dávek podle tohoto zákona jest určen
výhradně k nápravě měny a plyne
do fondu, který bude zřízen v souvislosti
s řešením měnově-finančních
otázek. Finanční správa jest povinna
výnos těchto dávek účetně
i pokladně spravovati odděleně od ostatních
příjmů státních. Nejvyšší
účetní kontrolní úřad,
na Slovensku Nejvyšší kontrolní dvůr,
bdí v rámci své působnosti nad:přesným
dodržení m těchto ustanovení.
(1) V případech tímto zákonem neupravených
platí obdobně ustanovení zákona o
přímých daních, ve znění
zákonů a nařízení jej měnících
a doplňujících, s výjimkou ustanovení
§ 213, odst. 2, § 276, odst. 3 a § 28, odst. 1.
(2) Pro výslech svědků, znaků a přezvědných
osob platí ustanovení hlavy IX zák. o př.
d. s odchylkou, že výslech může býti
proveden i v případech uvedených v §
301, odst. 3, č. 1 a 3 a že podle § 301, odst.
4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď.
V případech, uvedených v § 301, odst.
4, č. 2 nemůže býti výpověď
odepřena z důvodů, že by výpovědí
vzniklo svědkům, znalcům a přezvědným
osobám nebezpečí trestního stíhání
nebo stihání pro trestní čin daňový,
důchodkový nebo devisový; stihání
pro trestné činy, které by takto vyšly
najevo, nesmí však býti proti nim zavedeno.
Ministr financí se zmocňuje, aby vydával,
na Slovensku na návrh pověřence financí
a v dohodě s ním, ve Sbírce zákonů
a nařízení doplňující
ustanovení, jež by zabránila případnému
úniku majetku z přihlašovací povinnosti,
nebo z povinnosti k dávce z majetkového přírůstku
nebo k dávce z majetku.
(1) Dávkám podle ustanovení tohoto zákona
nepodléhá majetek podniků, znárodněných
podle ustanovení dekretů č. 100/1945 Sb.
a č. 101/1945 Sb., který jest uveden v § 8,
odst. 3 dekretu č. 100/1945 Sb. Náhrada za znárodněný
majetek podle ustanovení § 8 dekretu č. 100/1945
Sb. a § 7 dekretu č. 101/ 1945 Sb. se určí
bez ohledu na dávky podle tohoto zákona, kterými
jsou znárodněné podniky povinny. částka,
odpovídající výši těchto
dávek, bude však při poskytnutí náhrady
podle ustanovení § 9 dekretu č. 100/1945 Sb.
a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. sražena a odvedena
na úhradu těchto dávek. Osoba, které
bude náhrada poskytnuta, nemá proti znárodněnému
podniku žádného nároku z důvodu
provedené srážky dávek.
(2) Dávky, vyměřené podle ustanovení
tohoto zákona národním podnikům, utvořeným
podle dekretu č. 102; 1945 Sb., se považují
v náhradovém řízení podle oddílu
lI. tohoto dekretu za závazky akciových bank (§
1, odst. 2 dekretu č. 102/1945 Sb.) ke dni, ke kterému
se náhrada vypočte. Podléhá-li však
u těchto národních podniků dávkám
též majetek, ke kterému se nepřihlédne
při výpočtu náhrady, nelze z vyměřených
dávek považovati za závazek akciové
banky podle ustanovení předchozí věty
částku vyšší, než jaká
z dávek poměrně připadá na
majetek, ke kterému se při výpočtu
náhrady přihlédne.
(3) Dávky, vyměřené podle ustanovení
tohoto zákona pojišťovnám uvedeným
v dekretu č. 103/194 Sb., považují se při
stanovení náhrady za majetkové újmy,
vzešlé znárodněním podle tohoto
dekretu, za pasivum (§ 18 dekretu č. 103/1945 Sb.)
pojišťovny (§ 23, odst. 5 dekretu č. 10
/1945 Sb.). Ustanovení poslední věty předcházejícího
odstavce platí obdobně.
(4) Vláda se zmocňuje, aby upravila způsob
placení dávek znárodněnými
podniky, uvedenými v odstavci 1, jakož i národními
podniky a pojišťovnami, uvedenými v odstavci
2 a 3, odchylně od ustanovení tohoto zákona,
bude-li toho v zájmu řádného jejich
podnikání třeba.
(5) Náhrada za znárodněný majetek,
která přísluší podle ustanovení
§ 8 dekretu č. 100/ 1945 Sb. a podle § 7 dekretu
č. 101/1945 Sb. fysickým nebo právnickým
osobám, zahrne se do konečného stavu majetku
těchto osob v té výši, jak byla určena
podle ustanovení odstavce 1, věty druhé.
Částka, sražená z této náhrady
na dávku z majetkového přírůstku
podle ustanovení odstavce 1, věty třetí,
započte se však na dávku z majetkového
přírůstku, kterou jsou tyto osoby povinny.
Nejsou-li osoby, jimž náhrada přísluší,
dávkou z majetkového přírůstku
vůbec povinny, nebo jsou touto dávkou povinny v
částce nižší než jaká
byla podle ustanovení odstavce 1, věty třetí
z náhrady sražena, bude jim rozdíl vrácen,
a to z prostředků, jež byly získány
k účelům uvedeným v § 80.
(6) Ustanovení odstavce 5 platí obdobně též
pro dávku z majetku.
(1) Trestní řízení pro trestné
činy podle vyhlášek ministra financí,
vydaných podle zákona ze dne 22. listopadu 1945,
č. 147 Sb., o mimořádných opatřeních
k účelům evidence majetku, nebude zavedeno
za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného
činu, oznámí do 60 dnů od účinnosti
tohoto zákona u příslušného finančního
úřadu všechny okolnosti spáchaného
trestního činu a jsou-li přihláškou
povinny (§ 16) - podají v zákonné lhůtě
správnou a úplnou přihlášku podle
tohoto zákona (19). Za téže podmínky
bude zavedené trestní řízení
a do vyhlášení tohoto zákona pravoplatně
neskončené zastaveno.
(2) Tresty (upouštěcí částky),
které nebyly zcela nebo zčásti vykonány,
se promíjejí.
(3) Propadnutí majetku podle ustanovení 1, odst.
1, písm. k) zákona č. 147/1945 Sb., po případě
jemu odpovídající ustanovení jednotlivých
vyhlášek, nelze vysloviti a vyslovené výroky
o propadnutí se zrušují.
Daň z majetku podle vládního nařízení
ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku,
nebude se počínajíc 1. lednem 1946 vybírati.
V případech, ve kterých se v tomto zákoně
stanoví působnost ministra financí, vykonává
ji na Slovensku, pokud není výslovně stanoveno
jinak, v dohodě s pověřencem financí.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti
koncem měsíce, v němž budou vydány
tiskopisy přihlášek (přiznání)
podle ustanovení §§ 18 a 63 a v Úředním
listě uveřejněny směrnice o ocenění
majetku podle ustanovení §§ 47, 50, 51 a 53:
Tento den účinnosti vyhlásí ministr
financí ve Sbírce zákonů a nařízení.
(2) Tento zákon provede ministr financí v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.