Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh zákona o dávce z majetkového
přírůstku a o dávce z majetku podrobně
ve schůzích, konaných dne 3., 4., 5., 9.,
10., 11., 16., 17. dubna a 8. května 1946. Usnesl se doporučiti
Prozatímnímu Národnímu shromáždění,
aby osnovu přijalo, a to se změnami a doplňky,
jak jsou obsaženy v připojeném znění.
Než přikročil k podrobnému projednání
jednotlivých ustanovení vládního návrhu
zákona, zabýval se rozpočtový výbor
ve všeobecné rozpravě celou problematikou měnové
reformy, jejíž částí jest též
zákon o majetkových dávkách. Rozpočtový
výbor si v této věci vyžádal
podrobnou informaci jak od příslušných
referentů ministerstva financí a Národní
banky, tak i od slovenských odborníků. Vzhledem
k tomu, že vyřešení všech měnově-finančních
otázek jest jedním z hlavních. předpokladů
konsolidace a zdárného vývoje veřejného
i soukromého hospodářství, považuje
rozpočtový výbor za nutné, aby měnová
reforma byla dokončena v době co nejkratší.
Majetkové dávky, i když snad přispějí
k nápravě měny poměrně menším
podílem, jsou v celkové měnové reformě
přece jen činitelem významným. Rozpočtový
výbor, aby dořešení měnově-finančních
otázek nebylo zbytečně oddalováno,
projednal proto osnovu zákona o majetkových dávkách
tak, aby mohla býti přijata ještě tímto
Prozatímním Národním shromážděním.
Také finanční správa v předpokladu,
že dojde k brzkému uzákonění
osnovy, provedla již řadu opatření administrativně-technických,
nezbytných k zdárnému průběhu
ukládacího řízení, jejichž
účinky by se delším průtahem
značně znehodnotily.
Rozpočtový výbor neposuzoval majetkové
dávky jen s hlediska významu, jaký mají
pro měnovou reformu, nýbrž zkoumal podrobně
též účinky, jaké budou míti
na veřejné i soukromé hospodářství
v budoucnu, zejména jak jimi bude zatíženo
naše podnikání. Považuje se za škodlivé,
kdyby snad měnového účelu mělo
býti dosaženo za cenu ztížení nebo
dokonce ohrožení zdravého podnikání,
neboť by tím došlo mimo jiné i ke snížení
řádných státních příjmů
v budoucnu. Aby se tak nestalo, doplnil rozpočtový
výbor osnovu zákona o majetkových dávkách
zejména ustanovením o možnosti zapraviti dávky
z dlouhodobého levného úvěru v případech,
že poplatník nebude míti vlastních prostředků.
Osnova dbá všech poznatků a zkušeností,
jichž finanční správa získala
při provádění zákona ze dne
8. dubna 1920, č. 309 Sb., o dávce z majetku a dávce
z přírůstku na majetku. Vzhledem k obtížím,
s nimiž bylo spojeno zejména oceňování
majetků k rozhodnému dni počátečnímu
u dávky z přírůstku na majetku podle
cit. zákona, byla pro dávku z majetkového
přírůstku podle navrhované osnovy
zvolena konstrukce zcela odchylná, jež jednak umožní
podchycení většího počtu poplatníků
bez podstatného zatížení finanční
administrativy, jednak ulehčí jak sestavu přiznání
poplatníkům, tak i ukládací řízení
finančním úřadům. Při
dávce z majetku podle navrhované osnovy bude lze
použíti též zkušeností, získaných
při ukládání daně z majetku
podle vlád. nař. č. 410/1942. Sb. Rozpočtový
výbor si vyhradil posouzení a schválení
zásad směrnic o ocenění majetku pro
účely dávky z majetku, a věnoval zejména
též péči tomu, aby bylo zajištěno
urychlené a včasné vydání těchto
směrnic, jakož i tiskopisů přiznání,
tak, aby každý poplatník mohl stanovené
lhůty řádně dodržeti.
Jednotlivými ustanoveními osnovy zabýval
se rozpočtový výbor velmi podrobně.
S jakou důkladností byla práce konána,
svědčí okolnost, že změny byly
provedeny na více než sto místech. V četných
případech pak nejde pouze o změny formální
či textové. Z věcných změn
a doplňků, které byly provedeny, zasluhují
zmínku zejména tyto:
1. V § 8, č. 8, který obsahuje ustanovení,
že jinakým majetkem, podléhajícím
přihlašovací a tím i dávkové
povinnosti, jsou též pohledávky z náhrad
válečných škod, bylo vloženo ustanovení,
že se přihlašovací povinnost vztahuje
jen na náhrady škod, jež vznikly na majetku,
který by jinak podléhal přihlášení.
Tentýž bod osmý byl dále doplněn
ustanovením, že jinakým majetkem jsou též
pohledávky z nároků na vrácení
majetku, jehož vlastník pozbyl z důvodu národní,
rasové nebo politické persekuce, pokud se tyto pohledávky
vztahují na dobu před rozhodným dnem konečným,
a to i tehdy, vznikla-li pohledávka po uvedeném
rozhodném dnu. Dávky, připadající
na tyto pohledávky, budou ovšem uloženy teprve
tehdy, až náhrady budou realisovány. Pohledávky
samy budou pak podléhati přihlašovací
povinnosti v normální lhůtě stanovené
v § 18 pouze tehdy, vyjde-li o těchto náhradách
do té doby příslušná, zákonná
norma. Jinak budou podaná již přiznání
v budoucnu doplněna.
2. § 8 byl dále doplněn ustanovením,
že přihlášení podléhají
též nároky a přísliby získán
v rozhodné době účastníky pojišťovacích
nebo zaopatřovacích zařízení,
pokud tyto nároky a přísliby byly získány
splacením částek, potřebných
k zajištění důchodu převyšujícího
Kčs 70.000 ročně, byly-li tyto částky
placeny zaměstnavatelem bez právního závazku
za zaměstnance. Pod č. 13 a 14 v témže
§ 8 bylo zařazeno ustanovení o tom, že
přihlašovací povinnosti podléhají
též drahé kovy, drahokamy, a perly, jakož
i předměty z drahých kovů, předměty
ozdobné a přepychové atd. Všechny tyto
doplňky mají za účel podchytiti také
ty majetkové přírůstky, které
vznikly na jiném majetku než finančním
kapitále.
3. V § 9, který obsahuje ustanovení o tom,
který majetek nepodléhá přihlašovací
povinnosti, byl doplněn bod první ustanovením,
které umožní finanční správě
přezkoumání, zda majetkovým přírůstkem
není nadměrné domácí zařízení,
které by jinak bylo od dávek osvobozeno.
4. Do § 9 bylo vloženo ustanovení o tom, že
jinakým majetkem nejsou a přihlášení
proto nepodléhají nároky spočívající
na zákonné alimentační povinnosti.
Odbytné, jež snad bylo se zřetelem k plnění
zákonné alimentační po:vinnosti v
rozhodné době již vyplaceno, nebude dávkou
z majetkového přírůstku postiženo
podle ustanovení § 35, odst. 1 písm. b).
5. Vzhledem k doplnění ustanovení §
8, č. 14 byl přestylisován celý §
10. Předměty z drahých kovů, předměty
umělecké, ozdobné a přepychové
atd. budou podle toho podléhati přihlašovací
a tím i dávkové povinnosti pouze tehdy, byly-li
získány v rozhodné době, a mají-li
jednotlivě větší hodnotu než Kč
5.000 nebo převyšuje-li jejich úhrnná
hodnota částku Kč:s 25.000.
6. Do § 13, který jedná o tom, které
daně, poplatky a jiné veřejné dávky
se považují za dluh, bylo vloženo ustanovení,
které umožňuje poplatníkovi uplatniti
jako dluh také daně připadající
na berní rok 1946.
7. § 14; odstavec 2 byl doplněn ustanovením,
že u hospodářských a výdělkových
společenstev, na Slovensku družstev, se považují
za dluh též závodní podíly znějící
na jméno, pokud jsou vypověditelny.
8. V § 16, odstavec 6, který obsahuje definici pojmu
příslušníků rodiny, kteří
jsou zdaňováni společně s hlavou rodiny,
bylo vloženo ustanovení, že nezletiki, kteří
ztratili oba rodiče, považují se za samostatné
podměty přihlašovací (a tím i
dávkové) povinnosti. Tímto ustanovením
se poskytuje úleva ze,jména nezletikům, jichž
rodiče zahynuli v důsledku národní,
rasové nebo politické persekuce nebo přišli
o život při povstání.
9. § 20, odst. 1 který obsahuje ustanovení
o tom, jakým způsobem má býti prokazován
počáteční stav majetku, byl doplněn
ustanovením, které ulehčí průkazní
břemeno poplatníkům - a zabrání
neodůvodněným újmám, jež
by jim snad mohly vzniknouti v důsledku ztrát daňových
vyměřovacích spisů, nebo proto, že
vkladní knížky (listy) znějí
na heslo nebo fingované jméno.
10. § 4 byl změněn vzhledem k doplnění
§ 8 pod čís. 14 a vzhledem k změně
korespondujícího ustanovení § 10.
11. § 25, jednající o ocenění
majetkového přírůstku a úbytku,
byl pozměněn a přestylisován tak,
že jeho dosavadní ustanovení byla rozdělena
podle toho, zda jde o ocenění majetkových
přírůstků (odstavec 1), majetkových
úbytků (odstavec), nebo počátečního
a konečného stavu majetku (odstavec 3).
12. § 26, odstavec 2, který umožňoval
oceniti majetkový přírůstek u vozidel,
strojů, kancelářského zařízení
a ostatního inventáře výdělečných
podniků 50% částek vynaložených
na opatření těchto předmětů
v rozhodné době, byl pozměněn tak,
že této úlevy může se nyní
dostati i těm podnikatelům, kteří
nevedou řádné obchodní knihy.
13. § 26 byl dále doplněn v odstavci 5 ustanovením,
který úlevu, obsaženou v odstavci 2 o možnosti
oceniti přírůstek 50% investičního
nákladu, rozšířil též na
stroje, patřící zemědělskému
a lesnímu majetku.
14. § 34, odstavec 3, podle něhož ministerstvo
financí osvobodí od dávky z majetkového
přírůstku majetek který slouží
účelům obecně užitečným
nebo dobročinným, byl doplněn ustanovením,
že bude osvobozen zejména majetek, pokud takovým
účelům slouží, a pokud patří
nevýdělečným veřejno-právním
korporacím a institucím, které plní
úkoly vědecké, náboženské,
umělecké, vzdělávací a tělovýchovné.
15. Ustanovení § 35 bylo v odstavci 1, písm.
b) doplněno potud, že za odčitatelné
majetkové nabytí se považuje též
odbytné, vyplacené v rozhodné době
z důvodu plnění zákonné alimentační
povinnosti (zejména manžela vůči manželu).
16. Za odčitatelné majetkové nabytí,
které nepodléhá dávce z majetkového
přírůstku, bylo dále navrženo
a schváleno věnování, které
jako náhrada, podpora (výtěžek sbírky)
či zadržený plat obdržely od veřejných
úřadů, institucí, fondů a veřejných
i soukromých zaměstnavatelů osoby, vyjmenované
v § 7, odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. [§ 35,
písm. h) ].
17. Za odčitatelné majetkové nabytí
nebude dále považováno odbytné, které
bylo v rozhodné době vyplaceno osobám při
ukončení služebního poměru, jde-li
o náhradu za nabyté pensijní nároky
[ 35, písm. ch)].
18. Z důvodu zrovnoprávnění žen
byla dávky prostá částka v §
37, odst. 2, č. 2 zvýšena na částku
Kčs 20.000.-, takže je stejně vysoká
jako u manžela.
19. Vzhledem k tomu, že u osob, které jsou veřejnoprávně
pojištěny, se nepovažuje za majetkové
právo, které by podléhalo přihlašovací
a tím i dávkové povinnosti,. budoucí
pensijní nebo starobní zajištění,
považoval rozpočtový výbor za nutné,
v zájmu odstranění disparity, aby osobám,
které nemají nároku na veřejnoprávní
pojištění nebo starobní důchod
podle platných předpisů pro soukromé
nebo veřejné zaměstnance aneb o podle zvláštních
služebních smluv, byl vyměřovací
základ dávky z majetkového přírůstku
snížen o další částku Kčs
20.000.-. Příslušné ustanovení
o tom bylo vloženo do § 7, odst. 3.
20. Sazba dávky z majetkového přírůstku
v § 38, odst. 1 byla v počátečních
stupních poněkud zmírněna, tak, aby
menší majetkové přírůstky,
které z největší části
vznikly normální výdělečnou
činností, nebyly příliš postiženy.
21. § 38, odstavec 2, který obsahoval ustanovení
o 100%ní sazbě dávky, která postihuje
obohacení, k němuž bylo využito poměrů
vyvolaných okupací, národní, rasovou
nebo politickou persekucí nebo válkou, bylo pozměněno
z dosavadní negativní dikce "neprokáže-li
poplatník, že majetkový přírůstek
nepochází..." v dikci, která zabrání
případnému chybnému výkladu
nebo nesprávnému použití tohoto ustanovení
v praksi.
22. § 38, odstavec 3, který obsahuje ustanovení
o tom, že ministerstvo financí může z
důležitých sociálních důvodů
snížiti dávku z majetkového přírůstku,
bylo doplněno ustanovením které umožní
dosažení této úlevy též
výtvarným uměkům, pokud majetkový
přírůstek u nich nastal prodejem vlastních
uměleckých děl. Rozpočtový
vy'bor považoval toto doplnění za nezbytné
proto; aby těmto uměkům nebylo odnímáno
finanční zajištění pro stáří,
jehož získali svou tvůrčí činností.
23. § 40, odst. 2 byl doplněn ustanovením,
že poplatník, pokud nemůže zapraviti dávku
z majetkového přírůstku vlastními
majetkovými hodnotami, může žádati
o povolení splátek. Při tom musí však
polovina dávky býti zapravena nejdéle do
6 měsíců, zbytek pak nejdéle do jednoho
roku.
24. Do § 47, který zmocňuje ministra financí,
aby stanovil způsob ocenění zemědělského
a lesního majetku, bylo vloženo ustanovení,
že takto stanovené ceny nesmějí býti
vyšší než obecná cena.
25. Ustanovení § 48 0 ocenění pozemkového
a domovního majetku bylo doplněno ustanovením,
že při oceňování tohoto.majetku
nutno přihlédnouti též k znehodnocení,
které vzniklo válečnými událostmi
nebo jinou vyšší mocí.
26. Obdobně jako se stalo u § 48, bylo také
do § 50, který zmocňuje ministra financí,
aby vydal oceňovací směrnice pro ocenění
pozemkového a domovního majetku, vloženo ustanovení,
že ceny, podle těchto směrnic vypočtené,
nesmějí býti vyšší, než
obecná cena.
27. V § 54, jednajícím o ocenění
cenných papírů, bylo p od písm. c)
vloženo další ustanovení, že ministerstvo
financí vydá pro výpočet obecné
ceny směrnice. Při stanovení cen přihlédne
se k dávkám, jimiž jsou příslušné
právnické osoby povinny. Toto ustanovení
zabraňuje, aby dávky nepostihly hospodářsky
tytéž osoby dvakráte.
28. Obdobně jako se stalo u § 37, odst. 2, č.
2 byla též v § 61, odst. 3 vyrovnána výše
částky prosté dávky z majetku pro
manželku jako pro manžela a činí nyní
Kčs 150.000.-.
29. Podobně jako bylo do § 37, odst. 3 vloženo
ustanovení o snížení vyměřovacího
základu dávky z majetkového přírůstku
osob; které nejsou pensijně pojištěny,
o další částku Kčs 20.000.-,
byl též § 61 doplněn obdobným ustanovením
pokud jde o dávku z majetku. Vyměřovací
základ se zde sníží za každý
rok, o který věk poplatníka v rozhodný
den konečný přesahuje 30 let, o další
částku Kčs 10.000.-, nejvýše
však o částku Kčs 300.000.-.
30. Ustanovení § 68 o placení dávek
bylo v odst. 1, č. 3 doplněno potud, že dávky
bude lze platiti také cennými papíry znárodněných
podniků.
31. Tentýž § 68 byl v odstavci 4 doplněn
ustanovením, které umožní poplatníkům,
kteří nebudou moci uhraditi dávky z vlastních
prostředků,.opatřiti si levný úvěr.
Úvěr bude poskytnut zejména ve vázaných
vkladech. Vzhledem k tomu může býti úroková
sazba poměrně nízká.
32. Do § 68, odst. 7 bylo vloženo ustanovení,
že poplatníkům, kteří přihlásili
válečné škody, poskytne vyměřovací
úřad bezúročný odklad placení
dávek až do výše 50% přihlášené
částky do té doby, dokud nebude rozhodnuto
o výši pohledávky vyplývající
z nároku na náhradu škody.
33. V § 84 navrhl rozpočtový výbor ustanovení
o prominutí trestních následků podle
vyhlášek vydaných na podkladě zmocňovacího
zákona č. 147/1945 Sb., o mimořádných
opatřeních k účelům evidence
majetku pro ty poplatníky, kteří podají
v zákonné lhůtě správnou a
úplnou přihlášku podle tohoto zákona.
Tímto ustanovením má být umožněno
těm, kteří se dopustili podle cit. dekretů
trestních činů - často neúmyslně
- aby alespoň nyní své nesprávné
údaje beztrestně opravili.
3. Osnova zákona byla dále na příslušných
místech doplněna ustanoveními, které
vyplývají ze státoprávního
postavení Slovenska.
3. Rozpočtový výbor zabýval se obšírně
též způsobem, jakým by mělo býti
zajištěno, aby poplatník mohl včas a
řádně podati přiznání.
Za tím účelem byl § 87 doplněn
ustanovením, že zákon nabývá
účinnosti koncem měsíce, v němž
budou vydány tiskopisy přihlášek (přiznání)
a v Úředním listě uveřejněny
směrnice o ocenění majetku. Tento den účinnosti
vyhlásí ministr financí ve Sbírce
zákonů a nařízení.
V průběhu jednání rozpočtový
výbor se usnesl doporučiti ministerstvu financí,
aby v příslušných prováděcích
vyhláškách, pokynech a směrnicích
byl patřičným způsobem vysvětlen
rozsah osvobození podle ustanovení § 15, odst.
1, čís. 7, zejména aby bylo umožněno
vlastníkům pensijních a podpůrných
fondů vhodnou úpravou stanov; zakládacích
listin a pod. do stanovené lhůty dosáhnouti
zmíněné úlevy, a aby byl náležitě
vysvětlen pojem "hospodářské
jednotky" podle ustanovení § 44.
Rozpočtový výbor dále uložil
ministerstvu financí, aby vhodným způsobem
upozornilo osoby, které sice nebudou podléhati dávce
z majetkového přírůstku, avšak
přesto budou povinny podati přihlášku
podle ustanovení § 16, odst. 3, na trestní
následky; jež by je při nesplnění
této povinnosti mohly postihnouti.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Přihlašovací povinnosti pro účely
dávky z majetkového přírůstku
a dávky z majetku podle ustanovení tohoto zákona
podléhá:
a) majetek v tuzemsku;
b) majetek v cizině, patří-li fysickým
osobám, které v tuzemsku v rozhodný den konečný
(§ 2, odst. 1, č. 2 a odst. 5) bydlely nebo pobývaly
déle jednoho roku, dále československým
státním občanům, kteří,
vykonávajíce tuzemskou státní službu,
měli v tento den bydliště v cizině,
nebo právnickým osobám, které měly
k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní
vedení);
c) dluhy a břemena.
(2) Majetek, dluhy a břemena podléhají přihlašovací
povinnosti podle stavu, v jakém byly ve dnech rozhodných
pro přihlášení majetku (§ 2).
(3) Majetkem v tuzemsku jsou:
a) majetkové předměty, které jsou
v tuzemsku, a to i tehdy, jsou-li částí hospodářského
celku, který z části leží v tuzemsku,
z části v cizině. U platidel a cenných
papírů jest rozhodné místo úschovy;
b) majetková práva, včetně pohledávek,
projevují-li se jejich právní nebo hospodářské
účinky nebo mají-li se projeviti v tuzemsku.
Tuzemskými majetkovými právy jsou zejména
užívací a požívací práva
na tuzemských nemovitostech, pohledávky zajištěné
na tuzemských nemovitostech, podíly na podniku,
který má sídlo (obchodní vedení)
v tuzemsku, nebo na majetku tuzemské pobočky cizozemského
podniku, není-li právo na podíl spojeno s
držbou akcií nebo kuksů, a výsady a
patenty udělené v tuzemsku.
(1) Dnem rozhodným pro přihlášení
majetku, pokud není stanoveno jinak (odst. 2 a 5, §
22, odst. 2 a 3), jest:
1. 1. leden 1939, ke kterémužto dni se určí
počáteční stav majetku (rozhodný
den počáteční) a
2. 15. listopad 1945, ke kterémužto dni se určí
konečný stav majetku (rozhodný den konečný).
Časové období mezi oběma dny jest
v dalších ustanoveních nazýváno
zkráceně "rozhodná doba".
(2) Vlastníci (držitelé) zemědělského
a lesního majetku nebo výdělečného
majetku, kteří vedou řádné
obchodní nebo hospodářské knihy, mohou
vzíti pro tento majetek za rozhodný den počáteční
den, ke kterému pořídili poslední
pravidelnou účetní závěrku
před 1. lednem 1939; nebo po 1. lednu 1939, nejdéle
však do konce února 1939.
(3) Pro vyrovnání přesunů mezi majetkem
uvedeným v odstavci 2 a ostatním majetkem (odstavec
4), které nastalý u téže osoby v době
mezi dnem závěrky a jiným rozhodným
dnem počátečním pro ostatní
majetek, platí tato ustanovení:
a) byly-li majetkový předmět nebo právo
vyloučeny z majetku uvedeného v odstavci 2 a převedeny
do ostatního majetku, nakládá se s majetkovým
předmětem nebo právem tak, jako by v den
rozhodný pro zjištění počátečního
stavu ostatního majetku ještě patřily
k majetku, z něhož byly vyloučeny;
b) byly-li majetkový předmět nebo právo
vyloučeny z ostatního majetku a převedeny
do majetku uvedeného v odstavci 2, nakládá
se s majetkovým předmětem nebo právem
tak, jako by v den rozhodný pro zjištění
počátečního stavu ostatního
majetku ještě patřily k ostatnímu majetku.
(4) Ostatním majetkem podle ustanovení odstavce
3 jest také jiný zemědělský
a lesní majetek nebo výdělečný
majetek (výdělečný podnik) než
jest majetek, z něhož byly majetkový předmět
nebo právo podle ustanovení pod písm. a)
vyloučeny, nebo do něhož byly podle ustanovení
pod písm. b) převedeny.
(5) Vlastníci (držitelé) výdělečného
majetku, kteří vedou řádné
obchodní knihy, mohou vzíti za rozhodný den
konečný 31. prosinec 1945. Tento den musí
však býti vzat za rozhodný den konečný
tehdy, byla-li přihláška podle vyhlášky
ministra financí ze dne 12. prosince 1945 č. 15
Sb., o přihlášení některých
majetkových hodnot, podána podle stavu k 31. prosinci
1945. V tomto případě platí pro vyrovnání
přesunů mezi jednotlivými druhy majetku téže
osoby obdobně ustanovení odstavce 3.
Majetkem podle ustanovení § 1 jest majetek:
a) zemědělský a lesní,
b) pozemkový a domovní,
c) výdělečný a
d) jinaký.
(1) Zemědělským a lesním majetkem
jsou všechny majetkové předměty a práva,
které jsou věnovány trvale zemědělství,
lesnictví, zahradnictví, vinařství
nebo hospodářství rybničnímu
jako hlavnímu účelu. K zemědělskému
a lesnímu majetku patří zejména:
a) pozemky (včetně zvláštních
zařízení jako jest na př. zařízení
vinic nebo chmelnic),
b) obytné a hospodářské budovy,
c) zemědělské stroje, nářadí,
tažný a chovný dobytek a pod.,
d) vedlejší podniky, zpracovávají-li
se v nich v podstatě vlastní výrobky hospodářství
a nejde-li o podniky, které mají převážně
ráz průmyslový,
e) pozemky a zařízení, sloužící
těžbě podstaty parifikační půdy
(na př. lámání kamene nebo vybírání
písku) pro vlastní potřebu hospodářství.
(2) Součástí zemědělského
a lesního majetku však nejsou platidla, vklady, cenné
papíry a pohledávky, jež podléhají
přihlášení jako jinaký majetek
(§ 7).
(1) Pozemkovým a domovním majetkem jsou všechny
nemovitosti, práva spojená s držbou nemovitostí,
právo stavby a jiná práva, jež podle
zákonných ustanovení se počítají
k nemovitým věcem, včetně příslušenství
(odstavec 3). Pozemkovým a domovním majetkem však
nejsou pozemky, budovy a práva, jež patří
k zemědělskému a lesnímu majetku (§
4) nebo k výdělečnému majetku (§
6). Pozemkovým a domovním majetkem jsou podle toho
zejména stavební pozemky, činžovní
a rodinné domy a domovní zahrady.
(2) Pozemky věnované zemědělství,
lesnictví, zahradnictví, vinařství
nebo hospodářství rybničnímu
patří k pozemkovému a domovnímu majetku
tehdy, jsou-li parcelovány podle zastavovacího plánu,
nebo byly-li již jako stavební pozemky koupeny.
(3) Příslušenstvím nemovitosti jsou
předměty, které jsou trvale fysicky spojeny
s nemovitostí, nebo které jejich vlastník
určil k trvalému užívání
nemovitosti. Předpokladem proto jest, že tyto předměty
patří vlastníku nemovitosti nebo příslušníkům
jeho rodiny (§ 16, odst. 6).
(7) Výdělečným majetkem jsou všechny
majetkové předměty a práva, které
slouží zcela nebo převážně
provozu výdělečného podniku a patří
vlastníku podniku nebo příslušníkům
jeho rodiny (§ 16, odst. 6). Výdělečným
majetkem však nejsou majetkové předměty
a práva, které patří k zemědělskému
a lesnímu majetku a tvoří samostatný
závod, jakož i majetkové předměty
a práva, uvedené v § 9, č. 2.
(2) Výdělečný podnik vzniká
každou trvalou samostatnou činností, která
směřuje k dosažení zisku. Činností,
která směřuje k dosažení zisku,
jest mimo jiné též výkon svobodných
povolání a živností jim podobných.
Výdělečným podnikem jest také
těžba podstaty parifikační půdy
provozovaná po živnostensku, na př. získávání
rašeliny, lámání kamene a dobývání
půdy.
Jinakým majetkem jsou všechny majetkové předměty
a práva, které nejsou částí
ani zemědělského, lesního majetku
(§ 4) ani pozemkového a domovního majetku (§
5) ani výdělečného majetku (§
6) a nejsou z jinakého majetku výslovně vyloučeny
podle dalších ustanovení.
Jinakým majetkem jsou zejména:
1) tuzemská a cizozemská platidla;
2) úsporné vklady a vklady na běžné
účty, včetně úroků [§
20, odst. 3, písm. b)];
3) cenné papíry všeho druhu, jako akcie, zástavní
listy, losy a pod., včetně státních
a jiných veřejných dluhopisů. Za cenné
papíry se považují též podíly
na sběrné úschově, kuksy, jakož
i akcie a veřejné půjčky, na něž
nebyly vydány kusy;
4) podíly u společností s ručením
obmezeným, závodní podíly u výdělkových
a hospodářských společenstev (družstev)
a ostatní společenské vklady. Podíly
společníků veřejných obchodních
společností, společností komanditních
a jiných společností, u nichž jest společníky
považovati za podnikatele (spolupodnikatele), jsou však
výdělečným majetkem společníků;
5) kapitálové pohledávky všeho druhu
s úroky [§ 25, odst. 3, písm. c)];
6) požívací a užívací práva
a práva na jiná opětující se
plnění;
7) jiná samostatná majetková práva,
na př. práva původská, patenty, nároky
na náhradu za majetek, který byl znárodněn
a pod.;
8) Pohledávky z náhrad válečných
škod, pokud nahrazovaná škoda vznikla na majetku,
který by podléhal přihlašovací
povinnosti, pohledávky z nároku na vrácení
majetku, jehož vlastník pozbyl z důvodů
národní, rasové nebo politické persekuce,
jakož i pohledávky z přeplatků na daních,
poplatcích a jiných veřejných dávkách,
pokud se tyto pohledávky vztahují na dobu před
rozhodným dnem počátečním nebo
konečným, a to i tehdy, vznikla-li pohledávka
po uvedených rozhodných dnech;
9) dosud nesplatné nároky ze životního
pojištění kapitálového a nároky
z pojištění důchodového; tyto
nároky se považují za majetek jiné osoby
než pojistníka tehdy, nabyla-li tato osoba proti pojišťovně
na pojištěnou částku nároku,
který jí opatřením pojistníkovým
již nemůže býti odňat;
10) nároky; které byly v rozhodné době
získány:
a) pojištěncem na podkladě smlouvy o individuálním
připojištění podle platných předpisů
o veřejnoprávním sociálním
pojištění podle § 122 zákona ze
dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním
pojištění soukromých zaměstnanců
ve vyšších službách ve znění
novel, nebo podle § 128 zákona ze dne 9. října
1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří,
za jednorázovou prémii jím samým zaplacenou,
b) pojištěncem k nabytí nebo k zvýšení
nároků na pojistné dávky u příplatkových
ústavů zřízených podle §
119 zákona č. 26/1929 Sb., u jiných zaopatřovacích
zařízení podléhajících
dozoru ministerstva ochrany práce a sociální
péče podle § 121 zákona č. 26/1929
Sb., nebo podle S 258 zákona č. 221/ 1924 Sb., po
případě pojištěnou osobou u menších
vzájemně pojišťovacích spolků
zřízených podle § 44, č. 1 až
4 pojišťovacího regulativu (ministerské
nařízení ze dne 5. března 1896, č.
31 ř. z., o zakládání, zařízení
a hospodaření pojišťoven, po případě
vládní nařízení ze dne 19.
října 1922, č. 307 Sb.; o zřizování,
zařízení a hospodaření pojišťoven
na Slovensku a Podkarpatské Rusi) za jednorázovou
prémii zaplacenou pojištěncem nebo pojištěnou
osobou;
11) přísliby získané za jednorázovou
úhradu v rozhodné době účastníky
pojišťovacích nebo zaopatřovacích
zařízení, obdobných zařízením
uvedeným pod č. 10, která provozují.
činnost na území Československé
republiky, bez ohledu na to, v jaké právní
formě jsou zřízena;
12) nároky a přísliby získané
v rozhodní; době účastníky
pojišťovacích nebo zaopatřovacích
zařízení, uvedených v 15, odst. 1,
č. 6 a. 7 a jiných obdobných zařízení,
pokud tyto nároky a přísliby byly získány
splacením částek potřebných
k zajištění důchodu převyšujícího
Kčs 70.000.- ročně u jednotlivce, byly-li
tyto částky placeny zaměstnavatelem bez právního
závazku za zaměstnance;
13) drahé kovy, drahokamy a perly;
14) předměty z drahých kovů, předměty
umělecké, ozdobné a přepychové
(včetně starožitností), jakož i
sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí,
poštovních známek a pod.
Jinakým majetkem nejsou a přihlašovací
povinnosti nepodléhají:
1) domácí zařízení (včetně
šatstva, prádla a obuvi) s výjimkou předmětů
uvedených v 8, č. 14, slouží-li v rozhodný
den konečný osobní potřebě
přihláškou povinného nebo příslušníků
jeho rodiny (16, odst. Ei), nikoliv účelům
výdělečným nebo účelům
jiného druhu (na př. uložení zisku).
Na jiný účel než osobní potřebu
lze usuzovati, nebude-li prokázán opak, na př.
tehdy, převyšuje-li hodnota domácího
zařízení, získaného v rozhodné
době, částku Kčs 25.000.-. Tato částka
se zvýší za každého rodinného
příslušníka o dalších Kčs
25.000.-. Hodnotou se rozumí částka, kterou
by se domácí zařízení ocenilo
jako majetkový přírůstek (§ 23
až 28);
2) původská práva k dílům výtvarného
umění, písemnictví a hudby, ani tato
díla sama, jsou-li ve vlastnictví původce
nebo po jeho smrti ve vlastnictví vdovy (vdovce, družky)
nebo jeho nezletilých dětí;
3) výměnky, které si vymínili zeměděki
od přejimatelů při postupu zemědělské
usedlosti, pokud se tyto platí převážně
z výtěžku postoupeného majetku a nepřesahují
míry v místě obvyklé a pokud jsou
příjemci svojí výživou na ně
převážně odkázáni;
4) nároky vůči všem pojišťovnám
a zaopatřovacím zařízením,
které nepodléhají přihlašovací
povinnosti podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. října
1945, č. 95 Sb., o přihlášení
vkladů a jiných peněžních pohledávek
u peněžních ústavů, jakož
i životních pojištění a cenných
papírů, s výjimkou ustanovení §
8, č. 10, 11 a 12;
5) nároky na kapitál nebo důchod při
úrazovém nebo nemocenském pojištění:
nebo na odškodné za úraz nebo nemoc;
6) nároky spočívající na zákonné
alimentační povinnosti.
Majetkové předměty, uvedené v §
8, č. 14, jakož i všechny jiné majetkové
předměty a práva patřící
k jinakému majetku a v § 8 výslovně
neuvedené, podléhají přihlašovací
povinnosti pouze tehdy, byly-li získány v rozhodné
době a mají-li jednotlivě větší
hodnotu než Kčs 5.000.-, nebo převyšuje-li;
jejich úhrnná hodnota částku Kčs
25.000.-. Hodnotou se rozumí částka, jakou
se zmíněné majetkové předměty
a práva ocení jako majetkový přírůstek
(§§ 23 až 28).
(1) Dluhy se rozumějí peněžité
částky, které v den rozhodný pro přihlášení
majetku skutečně zmenšovaly hodnotu majetku.
Splatnost dluhu se nevyžaduje.
(2) Břemeny se rozumějí závazky.něco
plniti nebo trpěti, které nelze označiti
za dluh ve smyslu ustanovení odstavce 1. Jinak o břemenech
platí obdobně ustanovení odstavce 1.
U pojišťovacích společností a u
společenských zaopatřovacích ústavů
(pensijních ústavů) počítají
se z vykázaných reserv za dluh jen ty pojistně-technické
reservy, jež určí ministr financí vyhláškou
v Úředním listě.
(1) Za dluh se považují též nedoplatky
na daních a jiných opětujících
se veřejných dávkách, které
připadají podle vyměření u
přímých daní na berní rak 1945
a léta předchozí, u daně z obratu
a daně přepychové na vyměřovací
(daňové) období 1945 a předchozí,
u ostatních opětujících se daní
a dávek na dobu do dne rozhodného pro přihlášení
majetku. Nedoplatky na poplatcích a ostatních veřejných
dávkách se považují za dluh tehdy, vznikl-li
nárok státu na tyto poplatky a dávky nejpozději
v den, rozhodný pro přihlášení
majetku. K dodatečně vyměřeným
daním, poplatkům a jiným veřejným
dávkám přihlédne se pouze tehdy, bylo-li
původní vyměření nesprávné
nebo nedošlo-li k němu vůbec, bez zanedbání
povinnosti stranou.
(2) Ministerstvo financí nebo jiný jím zmocněný
úřad může v případě
zvláštní tvrdosti uznati za dluh též
sedm osmin předpisu přímých daní
na berní rok 1946, po případě celý
předpis na berní rok 1946, je-li rozhodným
dnem konečným 31. prosinec 1945.
(1) Dluhy a břemeny nejsou nesplatné výdaje,
které podle zákona nebo podle stanov (zřizovacích
listin) nebo z jiného právního důvodu
mají býti hrazeny z běžných příjmů.
(2) Dluhy a břemeny nejsou, třebaže jsou v
účetních uzávěrkách
uváděny jako pasiva, zejména základní
nebo kmenové jmění, reservní fondy
a rozvahové přebytky z minulých let. Dluhy
jsou však závodní podíly hospodářských
a výdělkových společenstev (družstev)
znějící na jméno, pokud jsou vypověditelny.
(1) Od přihlašovací povinnosti jest osvobozen:
1. majetek státu a jeho podniků, ústavů
a fondů, pokud nespadají pod ustanovení odstavce
2, včetně majetku, propadlého ve prospěch
státu podle ustanovení dekretu presidenta republiky
ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání
nacistických zločinců, zrádců
a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, podle ustanovení dekretu presidenta
republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním
soudu a podle nařízení Slovenské národní
rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNP, o
potrestání fašistických zločinců,
okupantů, zrádců a kolaborantů a o
zřízení lidového soudnictví,
jakož i majetku konfiskovaného podle ustanovení
dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945,
č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského
majetku a Fondech národní obnovy. Majetek propadlý
nebo konfiskovaný podle ustanovení těchto
dekretů a nařízení se určuje
přímo k účelům stanoveným
v 80, s výjimkou majetku, uvedeného v 18 dekretu
č, 108/1945 Sb.;
2. majetek konfiskovaný podle ustanovení dekretu
presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č.
12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel
českého a slovenského národa, a majetek
konfiskovaný podle nařízení Předsednictva
Slovenské národní rady ze dne 27. února
1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném
rozdělení zemědělského majetku
Němců, Maďarů, jakož i zrádců
a nepřátel slovenského národa;
3. majetek zemí, okresů a obcí včetně
jejich podniků, ústavů a fondů, slouží-li
tyto podniky, ústavy a fondy účelům
veřejné správy nebo veřejné
dopravy;
4. majetek, který vlastní hlavy cizích států,
diplomatičtí zástupcové pověření
u vlády republiky Československé, jiné
osoby, jimž přísluší podle mezinárodního
práva exterritorialita, a konsulové z povolání
cizích států i s příslušníky
svých rodin, nejsou-li tyto osoby československými
příslušníky a je-li zaručena
vzájemnost. Osvobození se nevztahuje na tuzemský
nemovitý majetek, na pohledávky zajištěné
na tuzemských nemovitostech, na tuzemský výdělečný
majetek a na majetek vázaný na tuzemsko nuceným
uschováním nebo právními předpisy.
Osvobození v témže rozsahu a za týchž
podmínek požívá také majitel
úředníků a zřízenců,
jichž zmínění diplomatičtí
zástupcové nebo konsulové z povolání
používají pouze k pracím vyslanectví
nebo konsulátu anebo ve svých rodinách;
5. majetek Národní banky Československé;
6. majetek nositelů veřejnoprávního
sociálního pojištění včetně
příplatkových ústavů, fondů
a zaopatřovacích zařízení,
zřízených na podkladě právních
ustanovení o veřejnoprávním sociálním
pojištění, a menších vzájemných
spolků pojišťovacích, zřízených
podle oddílu E pojišťovacího regulativu;
7. jiný majetek, který slouží výlučně
a trvale účelům sociálního
zaopatření (zabezpečení; podporování
a pod.) osob pro případ nemoci, invalidity, stáří,
úmrtí, nouze a nezaměstnanosti a nemůže
býti těmto účelům odňat.
Osvobození platí za týchž podmínek
i pro majetek pensijních a podpůrných fondů,
které nejsou právnickým; osobami. Ministr
financí se zmocňuje, aby stanovil bližší
podmínky tohoto osvobození;
8. majetkové předměty, které slouží
účelům bohoslužebným, jakož
i veřejné hřbitovy;
9. nároky a přísliby uvedené v §
8, č. 10 a 11, pokud nepřevyšují úhrnem
částku Kčs 20.000.-;
10. udržovací jistiny (fondy) vodních družstev,
zřízených podle vodních zákonů.
(2) Osvobození podle ustanovení odstavce 1, č.
1 se nevztahuje na majetek podniků uvedených v dekretech
presidenta republiky ze dne 24. října 1945,. č.
100 Sb., o znárodnění dolů a některých
průmyslových podniků, ze dne 24. října
1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých
podniků průmyslu potravinářského,
ze dne 24. října 1945, č. 02 Sb., o znárodnění
akciových bank, a ze dne 24. října 1945,
č. 103 Sb., o znárodnění soukromých
pojišťoven (dále jen "znárodněné
podniky"), a to i tehdy, byl-li předtím konfiskován
podle ustanovení dekretů, uvedených v odstavci
1, č. 1.
(3) Od přihlašovací povinnosti není
dále osvobozen majetek, který byl v rozhodné
době darován zemím, okresům a obcím
nebo jejich podnikům, ústavům a fondům,
převyšuje-li hodnota darovaného majetku částku
Kčs 100.000.-. Za téže podmínky podléhá
přihlašovací povinnosti též majetek,
který byl v rozhodné době věnován
účelům, uvedeným v odstavci 1; č.
7. Dary (věnování), poskytnuté týmž
dárcem témuž obdarovanému, se pro zjištění
hranice hodnoty, uvedené ve větě prvé,
sčítají. Hodnotou se rozumí obecná
cena (§ 28). Přihláškou jest povinen nejen
obdarovaný (§ 16, odst. 1), ale i osoba, která
majetek darovala (věnovala). Nesplnění přihlašovací
povinnosti podle ustanovení tohoto odstavce se trestá
pokutou až do výše dvojnásobku obecné
ceny darovaného (věnovaného) majetku.
Vláda může osvoboditi na návrh ministra
financí, pokud jde o Slovensko na návrh pověřence
financí, od přihlašovací povinnosti
i jiné,majetky, než které jsou uvedeny v odstavci
1.
(1) Majetek jest povinen přihlásiti vlastník
(jeho zákonný zástupce), po případě
osoba, která majetek drží jako by jí
patřil (odstavec 5), nebo orgán pověřený
správou majetku znárodněných podniků
(§ 15, odst. 2). Orgánem, pověřeným
správou majetku znárodněného podniku,
z jehož majetkové podstaty nebyl v době podání
přihlášky (§ 18) ještě zřízen
národní podnik (§ 12 dekretu č. 100/1945
Sb. a § 8 dekretu č. 101/1945 Sb.), jest osoba (orgán),
uvedená v § 27 dekretu č. 100/1945 Sb. Byl-li
z majetkové podstaty znárodněného
podniku v době podání přihlášky
již zřízen národní podnik, jest
povinen přihlásiti majetek znárodněného
podniku tento národní podnik. Vplynul-li majetek
znárodněného podniku po rozhodném
dni konečném do jednoho nebo více národních
podniků, jest povinen přihlásiti majetek
znárodněného podniku národní
podnik, který převzal veškerý majetek
znárodněného podniku nebo jeho převážnou
část. V pochybných případech
přihlásí majetek znárodněného
podniku národní podnik, který bude k podání
přihlášky vyzván příslušným
finančním úřadem (§ 32). Majetek
znárodněných podniků tvoří
pro účely přihlašovací povinnosti
celek v tom rozsahu, v jakém byl u osoby, které
majetek patřil až do dne znárodnění.
(2) Osoby, uvedené v odstavci 1, jsou povinny přihlásiti
majetek tehdy, má-li veškerý majetek podléhající
přihlášení větší
hodnotu než Kčs 100.000.- nebo převyšuje-li
majetkový přírůstek, zjištěný
podle ustanovení §§ 23 až 31, u fysických
osob částku Kčs 20.000.-, u právnických
osob částku Kčs 10.000.-. Hodnotou se rozumí
obecná cena (§ 28) v rozhodný den konečný
(bez odečtení případných dluhů
a břemen). Přihlašovací povinnost postihuje
jak osoby fysické, tak i osoby právnické.
Za právnické osoby se považují též
těžířstva, pravovárečná
měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené)
pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní
společnosti a komanditní společnosti.