Ústavně-právní výbor projednal
podrobně vládní osnovu a po stránce
materielně právní snaží se dosáhnouti
týchž cílů jako osnova i když používá
formulace nové. Zdůrazňuje tedy jednak již
v nadpise a dále v § 1, že jednání
v tomto paragrafu uvedená nejen že nejsou trestná,
nýbrž že jsou správná, neboť
již podle své povahy zejména v době
nesvobody nahrazovala úkony veřejné moci
proti okupantům. Je samozřejmě, že tato
jednání nelze považovati za bezprávná
ani tehdy, byla-li spáchána v době revoluční,
která vlastně ještě jest dobou aktivního
pokračování boje proti okupantům,
zrádcům a jejich pomahačům, který
i v tomto údobí z největší části
musel býti a také byl prováděn silami
revolučními. Ústavně-právní
výbor souhlasí s vládním návrhem
pokud tento omezuje revoluční dobu konečným
datem 28. X. 1945; kdy zahájilo svou činnost Prozatímní
Národní shromáždění a
od kdy lze tedy považovati revoluční činnost
v tomto směru za ukončenou.
Je ovšem nutné zdůraznit, že ústavně-právní
výbor naprosto nezamýšlel prohlásiti
za správné a tedy beztrestné ty trestně
činy, jež v této době byly spáchány
z důvodů nízkých a nečestných.
Poněvadž jednání uvedená v §
1 jsou správná anebo jsou za správná
tímto zákonem prohlášena, nevzniká
proto proti osobám, jež takto jednaly, ani nárok
na náhradu škody způsobené těmito
jednáními. Bylo zbytečným uváděti
tuto samozřejmou skutečnost přímo
v zákoně.
Pokud se týče znění § 2, přiklonil
se ústavně-právní výbor také
k názoru uvedenému v posudku universitního
profesora Dr Vlad. Solnaře, že lze vystačiti
s ustanoveními obecnými a pro případ,
že byl vynesen již rozsudek, s ustanoveními o
obnově trestního řízení. Byl
proto § 2 zcela nově stylisován.
Konečně usnesl se ústavně-právní
výbor na resoluci, která je připojena a navrhuje
Prozatímnímu Národnímu shromáždění
její přijetí stejně jako přijetí
zákona v navrhovaném znění.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Jednání, k němuž došlo v době
od 30. září 1938 do 28. října
1945 a jehož účelem bylo přispěti
k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků
nebo které směřovalo ke spravedlivé
odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů,
není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak
podle platných předpisů trestné.
(7) Byl-li někdo pro takový trestný čin
již odsouzen, budiž postupováno podle předpisů
o obnově trestního řízení.
(2) Příslušný je soud, u něhož
se konalo řízení v první stolici nebo
není-li ho, soud, který by byl nyní v první
stolicí příslušný, kdyby bezprávnost
činu nebyla podle § 1 vyloučena.
(3) Sbíhá-li se s činem uvedeným v
§ 1 trestný čin, pro nějž byl obžalovaný
týmž rozsudkem odsouzen, vysloví soud za tento
jiný čin nový trest rozsudkem, přihlížeje
k výroku o vině již učiněnému.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej ministři
spravedlnosti a národní obrany.
Prozatímní Národní shromáždění
ukládá ministrům spravedlnosti a národní
obrany; a,by ihned učinili potřebná opatření
tak, aby až do dalšího rozhodnutí byly
propuštěny na, svobodu všechny osoby, které
si. odpykávají trest na svobodě anebo jsou
ve vyšetřovací vazbě pro jednání
spadající pod ustanovení § 1 tohoto
zákona.