V českých zemích jest u finančních
úřadů zaměstnána řada
smluvních berních úředníků,
kteří jsou již kvalifikovaní úředníci,
mají s úspěchem absolvovány předchozí
zkoušky a jsou to povětšině starší
lidé, ženatí a otcové rodin, případně
lidé, kteří by chtěli založiti
rodinu. Tito zaměstnanci domáhají se již
delší dobu toho, aby doba strávená ve
smluvním poměru jim byla započtena do poměru
pragmatikálního, případně i
aby předcházející jiné služby,
na příklad u soudů, byly jim finančně
zhodnoceny. Takovýto návrh na započtení
třeba soudní služby pro zvýšení
služného podle ustanovení § 142 pl. z.,
odst. 3, jest však možno podati ministerstvu financí
teprve až žadatel bude ustanoven berním adjunktem,
protože návrh ten lze rozhodnouti v nejnižší
platové stupnici (7. pl. st.).
Úprava služebního poměru těchto
zaměstnanců je naléhavá a podalo na
příklad presidium zem. fin. ředitelství
v Brně již v červenci 1945 hromadný
návrh na převedení všech smluvních
berních úředníků do pragmatikálního
stavu se zpětnou platností od roku 1938. Rozhodnutí
však dosud nedošlo.
Odkládání tohoto vyřízení
znamená pro zmíněné zaměstnance
a jejich rodiny značné existenční
újmy. Pro případ úmrtí v poměru
smluvním nedostanou jejich vdovy, resp. sirotci, žádné
zákonné pense a budou musit žádat o
pensi z milosti. Takovéto případy již
skutečně také nastaly. Toto otálení
s vyřízením úpravy služebních
poměrů těchto starých a kvalifikovaných
úředníků jest v naprostém nepoměru
s tím, že do finančních služeb
jsou přijímány nové síly a
ihned ustanovovány elévy, t. j. v poměru
definitivním. Kancelářské smluvní
síly byly již vesměs přeřazeny
do definitivního služebního poměru.
Podepsaní poslanci obrací se proto na p. ministra
financí a táží se
1. zda jsou p. ministru financí tyto nedostatky úpravy
služebních poměrů smluvních úředníků
finančních úřadů známy
a
2. jakou normu, resp, právní ustanovení,
hodlá pan ministr financí pro takovéto případy
vydati.