Vláda, odpovídajíc na interpelaci poslance
Adama a druhů, ve věci reemigrace zahraničních
Čechů a Slováků do vlasti, sděluje
toto:
1. Vláda provádí reemigraci zahraničních
Čechů a Slováků od skončení
války a stále v ní pokračuje. Přitom
setrvává na svém programovém usnesení
ze dne 31. července 1945, podle něhož
a) všechny reemigranty nabyté nároky na zaopatřovací
platy jakéhokoliv druhu, vyplývající
ze sociálního pojištění, jim
budou zachovány, po případě závazky
z nich převedeny na tuzemského nositele pojištění,
b) osobám sociálně potřebným
budou všechny výlohy spojené s repatriací,
a to osobní i věcné, hrazeny ze státních
prostředků,
c) vláda vykoná vše, aby mezi Československem
a příslušným státem, z něhož
dochází k reemigraci, došlo k uzavření
dohody o likvidaci a transferu repatriantů,
d) po návratu repatriantů do Československa
provedou příslušné orgány vlády
zařazení všech repatriantů do hospodářského
a výrobního procesu podle jejich odborných
znalostí a povolání, při čemž
jim poskytnou veškerou pomoc při usazení,
e) při zařazení do výrobního
a hospodářského procesu budou repatrianti
podle svých odborných znalostí a povolání
postaveni na roveň domácím zaměstnancům.
Především usiluje vláda o to, aby povolanými
úřady a orgány (najmě ministerstvem
zemědělství, ministerstvem ochrany práce
a sociální péče a osidlovacími
úřady) bylo reemigrantům umožněno
založiti a vybudovati podle možnosti slušnou existenci,
odpovídající střední sociální
úrovni.
Pokud se týká osídlení, nečiní
u zaměstnanců potíže, umístiti
je v témže nebo příbuzném oboru
jejich dosavadní ho zaměstnání. Není
zejména námitek proti tomu, aby reemigrantům
byla přiznána absolvovaná praxe též
ve službách veřejných.
Při umísťování osob samostatných
(živnostníků, obchodníků, řemeslníků)
jest snahou sjednati jim podle možnosti příležitost
k provozu stejného zaměstnání. Tento
úkol bude usnadněn uzákoněním
právě projednaného zákona, který
má reemigrantům usnadniti snadnější
nástup živností. Do volných, t. j. neobsazených
živností a obchodů, jakož i do takových
podniků, v nichž se národní správy
uvolnily, jsou přednostně usazováni zahraniční
krajané. Není ovšem právního
podkladu pro umísťování těchto
osob na úkor občanů ČSR, pokud národní
správu již bez závady a řádně
vykonávají, byť byli dosazeni dříve
i bez přednostního nároku. Při přídělu
majetku (i živností) do vlastnictví, mají
reemigranti zaručen přednostní nárok
již zákonem. Pokud by snad na podkladě národohospodářského
plánu povolený počet živností
nestačil, bude snahou, aby živnostníci pokud
možno utvořením nových podnikových
forem byli zapojeni do sdruženého samostatného
podnikání.
2. Při nutném okamžitém osídlení,
zejména zemědělském, nebylo ani možno
a také ani účelno, aby osídlení
Čechů a Slováků ze zahraničí
dálo se souvisle, a to na půdách, jaké
jim umožní zachovati způsob jejich dosavadního
hospodaření. Veliká část konfiskované
zemědělské půdy musela totiž
býti pro nutnost neprodleného obdělání
zemědělské půdy a zajištění
sklizně ihned osídlena uchazeči z vnitrozemí,
a to ještě dříve, než byla a bude
umožněna organisovaná reemigrace valné
části našich zahraničních krajanů.
Není také žádoucí, aby osídlení
zemědělské bylo provedeno mosaikově,
t. j. tak, aby vznikly ucelené a uzavřené
enklávy zahraničních Čechů
a Slováků, které by se neprolnuly a nesplynuly
s ostatním domácím slovanským živlem,
neboť tím by byl do určité míry
mařen vlastní konečný účel
řádného osídlení, t. j. odstranění
rozdílu mezi vnitrozemím a t. zv. pohraničím
a tím i nezbytná jednolitost celého našeho
státního území a jeho obyvatelstva.
3. Odsunem Němců a Maďarů uvolní
se tolik zaměstnaneckých míst ve všech
oborech zaměstnání, že není obavy,
že by zahraniční krajané nenašli
ve vlasti vhodného zaměstnání.
Poukazuje se při tom na odpověď k otázce
1., při čemž nutno zdůrazniti okolnost,
že projednaný již zákon k ulehčení
nástupu živností usnadněním průkazu
způsobilosti, jakož i návrh zákona o
přiznávání čs. státního
občanství zahraničním krajanům
podstatně usnadní jejich přestěhování
a řádné usídlení ve vlasti.
Předmětem péče vlády jest,
aby jednak cestou vnitrostátního zákonodárství,
jednak mezistátními dohodami zajistila zahraničním
krajanům splnění nároků z dosavadního
starobního a pensijního pojištění,
úsporných vkladů atd.
4. Kdy a jak bude reemigrace skončena, závisí
mimo jiné na tom, kdy budou dojednány mezistátní
dohody s cizími státy, v nichž naši zahraniční
krajané dosud žijí nebo mají své
rodinné příslušníky.
S Maďarskem byla příslušná dohoda
již uzavřena a provádí se, o uzavření
reemigračních smluv s jinými státy
se jedná. V nejbližší době se očekává
reemigrace volyňských Čechů, a to
12.000 rodinných příslušníků
našich vojáků již usazených a 25.000
dalších Čechů z Volyně. Do konce
března bylo reemigrováno asi 30.000 osob.