1. Výroba a distribuce umělých hnojiv.

a) Výroba.

Před válkou byla v Československé republice průměrná roční spotřeba umělých půdních živin asi 92.500 tun, z čehož připadalo:

Tato umělá hnojiva činila u nás asi ¹/₁₀ hnojiv přirozených stájových a hnojení na zeleno, kterážto hnojiva byla vždy hlavní půdní živinou.

Průmysl strojených hnojiv byl jako ostatní průmysly válkou do té míry rozvrácen, že samotná výroba amoniaku soustředěná převážně v ostravském revíru klesla do konce války asi na ¹/₄ předválečné výroby čistého dusíku. Hlavní výroba dusíku jest přímo odvislá od práce na koksovnách a od synthetické výroby dusíkáren. Jest obecně známo s jakými potížemi koksovny dodnes pracují. Aby byly zlepšeny možnosti výroby dusíkatých trojených hnojiv, byla výroba koksu soustředěna na závodě revíru ostravského, ve kterém jest pro synthetickou výrobu amoniaku využito, jako zdroje vodíku, koksových plynů.

Výroba čistého dusíku byla zvýšena ze 317 tun v květnu 1945 na 935 tun v měsíci prosinci 1945. Ani to není ještě plné využití výrobní kapacity revíru, ale možno s dobrým svědomím tvrditi, že je to maximum toho, co se s ohledem na práci koksoven vůbec technicky docíliti dalo. Mimo uvedený revír a několik malých závodů, vyrábí ještě Semtín a v dohledné době bude to koksovna železáren v Kladně.

Další značná část výroby dusíku mimo ostravský revír bude opět representována továrnou na dusíkaté vápno ve Falknově, kterou jsme převzali bez zásob a neschopnou provozu, pro který vedle pravidelné dodávky některých surovin scházely hlavně potřebné elektrody. Po dlouhých vyjednáváních budou snad již v dubnu dodány z okupačního amerického pásma aneb přímo z USA, což naši bilanci dusíkovou opět podstatně zlepší.

U fosforečné výroby jsou výrobní poměry podstatně svízelnější. Továrny na superfosfát po celou dobu války nepracovaly a nyní dosud chybí potřebné suroviny fosfáty a kyzy - dodávané výlučně z ciziny, ze zámoří. V programu dodávek UNRRA mělo do konce května přijíti do republiky asi 70.000 tun surových fosfátů. Část došla přes Constanz na Slovensko, kde bylo ihned započato s jejich zpracováním a dosud vyrobeno asi 6.000 tun superfosfátů pro slovenskou potřebu. Jiné partie fosfátů jsou buď již v Hamburku nebo na cestě tam a záleží nejen na labské dopravě, ale též na včasném dodání kyzů, aby byly ihned zpracovány na superfosfát. Co bude možno zpracovati ještě pro jarní setí, bude ihned dodáno.

Následkem světového nedostatku příslušných surovin nebude však UNRROU dodáno plné množství 70.000 tun, nýbrž jenom část jeho.

Vlastní výroba fosforečných hnojiv v republice byla od dní revoluce až dodnes odkázána výlučně na výrobu Thomasovy moučky v železárnách vítkovických a kladenských.

Ve Vítkovicích se podařilo v prosinci 1945 vystupňovati výrobu na 6.100 tun a od 1. března bude asi 10.000 tun měsíčně. Tento rok se vyrobí o něco více než bylo dodáno pro československý trh před válkou.

Horší jest situace na Kladně, kde výroba Thomasovy moučky činí zatím asi 30% mírové výroby. Zapálením druhé vysoké pece se dosáhne podstatného zlepšení.

Oba závody Thomasovu strusku samy melou ve Vítkovicích na třech směnách a moučka jest ihned odvážena.

Zásoba Thomasovy strusky ve Vítkovicích jest asi 2.000 vagonů. Sole draselné jsou dováženy z ruského okupačního pásma, ze kterého má býti dodáno 15.000 tun čistého drasla, t. j. zatím 25% skutečné spotřeby. Dodáno bylo již 4.180 tun.

Zboží bylo dopravováno po Labi do Ústí a Mělníka a odtud železniční dopravou dále k distribuci.

b) Distribuce.

Němci nařídili ještě v březnu odvézti všechny zásoby dusíku z Ostravska do Německa a určili na den zvláštními čísly stanovené tak zv. říšské vlaky pro tento odvoz. Díky dobré souhře českého osazenstva a českých lidí v ústředních úřadech se jim tento úmysl nepodařil a i těch několik vlaků, které přece jen naložili, bylo až na jeden zachyceno Pracovním souručenstvím průmyslu strojených hnojiv ještě na české půdě a rozděleno tady. Z takto zachráněných zásob dusíku i Thomasovy strusky počítáme, že budeme míti pro hnojařský rok 1945/46 k disposici asi

čímž by byl býval přibližně kryt plný nárok dusíku i fosforečné kyseliny na řádné příděly, přislíbené vyhláškami ministra zemědělství

č. 168 ze dne 18. srpna 1945 - Úř. list č. 79/45 a

č. 411 ze dne 16. listopadu 1945 - Úř. list č. 136/1945.

UNRRA dosud dodala na tento program 5000 tun N, jež jsou buď již na místě v republice aneb pohotovy v přístavech Constanzi a Brémách, vzpírá se ale dodati zbytek s poukazem, že se jí nedostává dusík pro jiné země a že světové krytí v tomto roce činí v průměru jen 30 mírové spotřeby, takže by v tomto poměru Československo mělo se spokojiti s něco přes 7.000 tun čistého dusíku z vlastních prostředků a přebytek v Československu vyrobený dáti k disposici pro území potřebnější. Vláda jedná dále s UNRRA o splnění celého původního příslibu dodávky celých 10.000 tun N, ale i bez ní je již krytí 78% spotřeby předválečné, která byla však ve srovnání s dnešní potřebou menší, jelikož byl k disposici dostatek statkových hnojiv. Připočteme-li k tomu, že možno pro letošní sklizeň, zvláště řepy, použíti s prospěchem ještě i červnovou a část červencové domácí výroby, máme pro letošní sklizeň dusíku skoro tolik, kolik za hnojařský rok 1936/37 činila nejnutnější potřeba.

Bilance fosforečné kyseliny je horší a zaviněna hlavně surovinovými okolnostmi. Zabezpečeno je prozatím as 16.000 tun P₂C₅, t. j. as třetina předválečné spotřeby. Krytí se zlepší jedině tehdy, bude-li možno ještě před setím zahájiti zpracování fosfátů, jsoucích tou dobou ještě na Labi. Věc uspíšiti nebylo v moci vlády, ani v moci průmyslu, a podniká se s obou stran od dnů květnových vše možné, aby bylo ihned započato s výrobou superfosfátu, jakmile fosfát do republiky dopluje.

Distribuci strojených hnojiv dusíkatých a fosforečných provádí urychleně Pracovní sdružení souručenství průmyslu strojených hnojiv v programu ministerstva zemědělství a distribuci solí draselných "Kali" obchodní společnost rovněž v programu ministerstva zemědělství.

2. Doprava umělých hnojiv.

Otázce dopravy hnojiv věnuje ministerstvo dopravy - i přes katastrofální nedostatek vozů - největší péči a pozornost, jsouc si plně vědomo její důležitosti po stránce výživy obyvatelstva republiky. Pro odvoz strojených hnojiv z Mor. Ostravy byly zavedeny kyvadlové soupravy po 40 vozech; první souprava odjela dne 16. prosince 1945 a do dnešního dne bylo dopraveno z Morav. Ostravy 29 vlaků umělých hnojiv do Čech a na Moravu. Podle informací u příslušných činitelů panuje ve věci úplná spokojenost. V nejbližších dnech začne se dopravovati v ucelených soupravách též draselná sůl ku hnojení ze středního Německa (povolení došlo 31. ledna 1946) a plánuje se hromadný odvoz saturačních kalů z některých moravských cukrovarů, jež se pro povahu půdy v nejbližším okolí ku hnojení nehodí.

I s dopravního hlediska je uceleným vlakům s umělými hnojivy věnována největší péče a pozornost. Vlaky jsou přednostně přepravovány v pořadí hned za uhelnými vlaky a vlaky s prázdnými uhláky, jsou jako důležité vlaky předhlašovány a v jejich celém běhu sledovány. Až doposud nedošlo v této dopravě k nejmenším poruchám.

Silniční motorová vozidla, pokud jich bude zapotřebí k místnímu rozvážení hnojiv, přidělí příslušné okresní národní výbory. Příkaz, aby byla svážení strojených hnojiv věnována zvláštní pozornost, dalo ministerstvo dopravy těmto úřadům prostřednictvím zemských národních výborů č. j. 9.052/46-VII/1. Totéž přikázalo ministerstvo dopravy tímto výnosem všem ředitelstvím státních drah.

3. Financování nákupu umělých hnojiv.

Pokud jde o požadavek, aby zemědělcům byly uvolněny potřebné částky z jejich vázaných. účtů na nákup strojených hnojiv, připomíná ministr financí, že zemědělcům dostalo se při uvolňování vázaných vkladů zvláštních výhod již v několika směrech. Nejvýznamnější z nich spočívá v usnesení vlády ze dne 30. listopadu 1945, podle něhož zemědělcům, kteří do 31. října 1945 splnili předepsaný kontingent na hospodářský rok 1945/46 v obilí nebo v dobytku alespoň do výše 75%, uvolňuje se v nových platidlech z jejich vázaných vkladů částka ve výši 50% ceny dodaného kontingentu, pokud jim byla vyplacena ve starých platidlech. Zemědělcům pak, kteří v důsledku živelní pohromy nebo válečných událostí utrpěli na polní úrodě nebo při chovu dobytka takovou škodu, že nemohou v hospodářském roce 1945/46 splniti kontingent v obilí nebo v dobytku bez vlastní viny, může se uvolniti v nových platidlech z jejich vázaných vkladů částka do 40% ceny celoročního kontingentu obilí nebo dobytka, který by jinak byli povinni odvésti, kdyby nebylo bývalo důsledku živelní pohromy nebo válečných událostí.

Tím bylo zemědělcům umožněno získati prostředky nezbytné k řádnému provozu podniku.

Kromě toho i dnešní již značně vysoký stav nepružného oběživa brání ministrovi financí, aby mohl doporučiti všeobecné uvolnění částek potřebných na nákup umělých hnojiv z vázaných účtů.

Pokud zemědělci nemohou nákup umělých hnojiv a jiné provozní výdaje krýti z běžných příjmů v hospodářství a z uvolněných obnosů, mohou žádati o půjčku buďto u ústavu, u kterého mají vázaný vklad, jež se obvykle poskytuje do výše 25% vázaných vkladů anebo o půjčku u Československého reeskontního a lombardního ústavu ve smyslu dekretu presidenta republiky č. 78/45 o přechodném finančním zabezpečení hospodářských podniků.